Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Nahrávám video

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.

Prezidentský a premiérský palác v Budapešti spolu sousedí a nápadně se liší velikostí. Druhá jmenovaná budova je podstatně větší a ukazuje mocenský rozdíl, který je v tamním politickém systému nakloněn ve prospěch předsedů vlád.

V maďarské politice ovšem existují i momenty, kdy mají oba úřady navzdory různým rozměrům svých sídel podobnou váhu i roli. Jedním z nich je právě doba mezi volbami a jmenováním nového kabinetu. Prezident totiž musí svolat nový parlament. Do té doby má vláda Viktora Orbána plné pravomoci. O velkou část ale přijde s prvním zasednutím poslanců.

Magyar bude při středeční schůzce s hlavou státu žádat brzký termín. „Žádám, abyste mě pověřil sestavením vlády co nejrychleji. Země si nemůže dovolit ztrácet čas. Maďarsko má v každém ohledu problémy,“ vzkázal prezidentovi.

Voliči podle lídra strany Tisza Magyara chtějí zásadní obměnu. Vítěz voleb vyzval k odchodu prezidenta, ale i šéfa ústavního soudu nebo úřadu pro média. Zprávy těch veřejnoprávních chce dokonce pozastavit, „dokud nebudou nestranné“. Následně ale Magyar přijal jejich pozvání. V tamních studiích byl přitom jako host naposledy v září 2024, kdy s vrcholnou politikou teprve začínal.

Během letošní kampaně ho jako lídra průzkumů veřejnoprávní média většinou přehlížela. Ve středu ovšem jako čerstvý vítěz voleb vystoupí v televizním i rozhlasovém vysílání. Zlom přišel v pondělí, kdy provládní televize odvysílala Magyarův mezinárodní brífink.

Vztahy s velmocemi

Mimořádně sledovaný bude přístup nové vlády k Rusku. Magyar už zemi označil za hrozbu. Pragmatické vztahy chce s Moskvou ale zachovat. Stejně jako dovoz tamní ropy a plynu, byť jen jako jeden ze zdrojů. „Prozatím můžeme s uspokojením konstatovat, že jsme připraveni vést pragmatický dialog. V tomto případě je ochota vzájemná,“ avizoval mluvčí ruského vládce Vladimira Putina Dmitrij Peskov.

Mimořádně blízké vztahy s Kremlem udržuje i podle odposlechů šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó, který zatím nereagoval na slova Magyara, jenž jeho resort viní z ničení dokumentů týkajících se sankcí.

Orbána před volbami otevřeně podpořili nejvyšší představitelé Spojených států amerických. Viceprezident USA JD Vance sdělil, že je z volební porážky dlouholetého premiéra smutný, avšak je si prý jistý, že Spojené státy budou dobře spolupracovat i s jeho nástupcem.

Vance Maďarsko navštívil před týdnem ve snaze zvrátit nepříznivé průzkumy veřejného mínění, které favorizovaly Magyara. V projevu v Budapešti hovořil mimo jiné o tom, že „bruselští byrokraté“ z EU se v opozici vůči Orbánovi pokusili poškodit maďarskou ekonomiku a energetickou nezávislost. Po boku maďarského premiéra to na tiskové konferenci označil za jeden z nejhorších příkladů zahraničního vměšování do voleb.

Hovory s Ursulou von der Leyenovou a chystaná cesta do Polska

Ačkoli Magyar s nejvyšší pravděpodobností nestane v čele vlády dříve než 5. května, už nyní kontaktuje předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou ve snaze obnovit vztahy mezi Budapeští a EU, upozornil portál Politico. Vyjádření Magyara směrem k EU v úterý okomentoval český prezident Petr Pavel, který v nich vidí naději, že postoj nové maďarské vlády bude konstruktivnější, než byl u dosavadního kabinetu. Pro hodnocení je ale potřeba počkat nejen na první prohlášení, ale první skutky nové vlády, dodal český prezident.

Von der Leyenová se v pondělí o možném restartu vztahů s Budapeští vyjádřila optimisticky. „Samozřejmě začneme s (novou maďarskou) vládou spolupracovat co nejdříve (…) abychom učinili rychlý a dávno potřebný pokrok ve prospěch maďarského lidu,“ prohlásila šéfka Komise.

Ta v úterý po dalším telefonátu s Magyarem uvedla, že Budapešť potřebuje urychleně pracovat na reformách, které jsou potřeba k uvolnění zmrazených unijních fondů. „Je třeba urychleně pracovat na obnově, opětovném sladění a reformách,“ napsala von der Leyenová na sociální síti X. „Obnovit právní stát. Znovu se sladit s našimi společnými evropskými hodnotami. A reformovat, aby se uvolnily příležitosti, které nabízejí evropské investice,“ zdůraznila.

Za jednu z priorit Magyar označil právě rozmrazení asi osmnácti miliard eur z unijních fondů, které Orbánovu Maďarsku zablokovala Evropská komise kvůli porušování principů právního státu a dalších základních hodnot EU. Konkrétně jde podle mluvčí EK o 10,4 miliardy eur z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF), tedy z mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize, a 7,6 miliardy eur z kohezních fondů. Dále Komise dosud neschválila maďarský plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení.

Mnohem naléhavější je pro Maďarsko ale získání financí souvisejících s nástrojem RRF, protože čas je jen do léta. Budapešť přitom musí splnit celkem 27 milníků. „Obecně řečeno, Maďarsko musí prokázat, že dokáže účinně chránit finanční zájmy Unie a že posílilo nezávislost svého soudnictví,“ přiblížil jeden z mluvčích Komise Maciej Berestecki. „O žádném prodloužení se nediskutuje. Doba trvání programu je zcela jasná. Všechny cíle a milníky musí být realizovány do konce letošního srpna. To platí pro Maďarsko i pro všechny ostatní státy,“ zdůraznil.

Podstatné dle Politica je, že první cesta nového premiéra povede do Polska, které o rozmrazování fondů EU ví své. Magyar se setká s premiérem Donaldem Tuskem, který „bude připraven mu pomoci, vysvětlí všechno do detailu a podělí se o své zkušenosti“, podotkl polský europoslanec Andrzej Halicki z Evropské lidové strany, jejíž součástí je Tuskova Občanská koalice.

Po Tuskově vítězství ve volbách v roce 2023 uvolnila Evropská komise v únoru následujícího roku sto miliard eur, rovněž blokovaných kvůli nedodržování zásad právního státu předchozí vládou, jakmile nový premiér předložil plán soudní reformy a podnikl další kroky k obnovení důvěry. V případě Polska však nakonec slíbené reformy zablokoval prezident Karol Nawrocki, a mnozí si tak stěžovali, že se Varšava dostala ke zmrazeným penězům jen na základě slibů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Turecku a Německu zasahovala policie proti podezřelým s vazbami na islamisty

Bezpečnostní složky v turecké metropoli Ankaře v úterý, dva týdny před summitem NATO, provedly rozsáhlé razie a zadržely více než 200 lidí podezřelých z napojení na extremistické skupiny, včetně teroristické sítě Islámský stát (IS), napsala AP. Summitu se 7. a 8. července zúčastní zástupci všech 32 členských států Aliance, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podobný zásah provedla ve stejný den také německá policie.
před 33 mminutami

Jednání USA a Íránu na technické úrovni skončilo, uvedla íránská agentura

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.
před 3 hhodinami

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
05:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 5 hhodinami

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 6 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 7 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...