Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Nahrávám video
Události: Co se děje v Maďarsku
Zdroj: ČT24

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.

Prezidentský a premiérský palác v Budapešti spolu sousedí a nápadně se liší velikostí. Druhá jmenovaná budova je podstatně větší a ukazuje mocenský rozdíl, který je v tamním politickém systému nakloněn ve prospěch předsedů vlád.

V maďarské politice ovšem existují i momenty, kdy mají oba úřady navzdory různým rozměrům svých sídel podobnou váhu i roli. Jedním z nich je právě doba mezi volbami a jmenováním nového kabinetu. Prezident totiž musí svolat nový parlament. Do té doby má vláda Viktora Orbána plné pravomoci. O velkou část ale přijde s prvním zasednutím poslanců.

Magyar bude při středeční schůzce s hlavou státu žádat brzký termín. „Žádám, abyste mě pověřil sestavením vlády co nejrychleji. Země si nemůže dovolit ztrácet čas. Maďarsko má v každém ohledu problémy,“ vzkázal prezidentovi.

Voliči podle lídra strany Tisza Magyara chtějí zásadní obměnu. Vítěz voleb vyzval k odchodu prezidenta, ale i šéfa ústavního soudu nebo úřadu pro média. Zprávy těch veřejnoprávních chce dokonce pozastavit, „dokud nebudou nestranné“. Následně ale Magyar přijal jejich pozvání. V tamních studiích byl přitom jako host naposledy v září 2024, kdy s vrcholnou politikou teprve začínal.

Během letošní kampaně ho jako lídra průzkumů veřejnoprávní média většinou přehlížela. Ve středu ovšem jako čerstvý vítěz voleb vystoupí v televizním i rozhlasovém vysílání. Zlom přišel v pondělí, kdy provládní televize odvysílala Magyarův mezinárodní brífink.

Vztahy s velmocemi

Mimořádně sledovaný bude přístup nové vlády k Rusku. Magyar už zemi označil za hrozbu. Pragmatické vztahy chce s Moskvou ale zachovat. Stejně jako dovoz tamní ropy a plynu, byť jen jako jeden ze zdrojů. „Prozatím můžeme s uspokojením konstatovat, že jsme připraveni vést pragmatický dialog. V tomto případě je ochota vzájemná,“ avizoval mluvčí ruského vládce Vladimira Putina Dmitrij Peskov.

Mimořádně blízké vztahy s Kremlem udržuje i podle odposlechů šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó, který zatím nereagoval na slova Magyara, jenž jeho resort viní z ničení dokumentů týkajících se sankcí.

Orbána před volbami otevřeně podpořili nejvyšší představitelé Spojených států amerických. Viceprezident USA JD Vance sdělil, že je z volební porážky dlouholetého premiéra smutný, avšak je si prý jistý, že Spojené státy budou dobře spolupracovat i s jeho nástupcem.

Vance Maďarsko navštívil před týdnem ve snaze zvrátit nepříznivé průzkumy veřejného mínění, které favorizovaly Magyara. V projevu v Budapešti hovořil mimo jiné o tom, že „bruselští byrokraté“ z EU se v opozici vůči Orbánovi pokusili poškodit maďarskou ekonomiku a energetickou nezávislost. Po boku maďarského premiéra to na tiskové konferenci označil za jeden z nejhorších příkladů zahraničního vměšování do voleb.

Hovory s Ursulou von der Leyenovou a chystaná cesta do Polska

Ačkoli Magyar s nejvyšší pravděpodobností nestane v čele vlády dříve než 5. května, už nyní kontaktuje předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou ve snaze obnovit vztahy mezi Budapeští a EU, upozornil portál Politico. Vyjádření Magyara směrem k EU v úterý okomentoval český prezident Petr Pavel, který v nich vidí naději, že postoj nové maďarské vlády bude konstruktivnější, než byl u dosavadního kabinetu. Pro hodnocení je ale potřeba počkat nejen na první prohlášení, ale první skutky nové vlády, dodal český prezident.

Von der Leyenová se v pondělí o možném restartu vztahů s Budapeští vyjádřila optimisticky. „Samozřejmě začneme s (novou maďarskou) vládou spolupracovat co nejdříve (…) abychom učinili rychlý a dávno potřebný pokrok ve prospěch maďarského lidu,“ prohlásila šéfka Komise.

Ta v úterý po dalším telefonátu s Magyarem uvedla, že Budapešť potřebuje urychleně pracovat na reformách, které jsou potřeba k uvolnění zmrazených unijních fondů. „Je třeba urychleně pracovat na obnově, opětovném sladění a reformách,“ napsala von der Leyenová na sociální síti X. „Obnovit právní stát. Znovu se sladit s našimi společnými evropskými hodnotami. A reformovat, aby se uvolnily příležitosti, které nabízejí evropské investice,“ zdůraznila.

Za jednu z priorit Magyar označil právě rozmrazení asi osmnácti miliard eur z unijních fondů, které Orbánovu Maďarsku zablokovala Evropská komise kvůli porušování principů právního státu a dalších základních hodnot EU. Konkrétně jde podle mluvčí EK o 10,4 miliardy eur z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF), tedy z mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize, a 7,6 miliardy eur z kohezních fondů. Dále Komise dosud neschválila maďarský plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení.

Mnohem naléhavější je pro Maďarsko ale získání financí souvisejících s nástrojem RRF, protože čas je jen do léta. Budapešť přitom musí splnit celkem 27 milníků. „Obecně řečeno, Maďarsko musí prokázat, že dokáže účinně chránit finanční zájmy Unie a že posílilo nezávislost svého soudnictví,“ přiblížil jeden z mluvčích Komise Maciej Berestecki. „O žádném prodloužení se nediskutuje. Doba trvání programu je zcela jasná. Všechny cíle a milníky musí být realizovány do konce letošního srpna. To platí pro Maďarsko i pro všechny ostatní státy,“ zdůraznil.

Podstatné dle Politica je, že první cesta nového premiéra povede do Polska, které o rozmrazování fondů EU ví své. Magyar se setká s premiérem Donaldem Tuskem, který „bude připraven mu pomoci, vysvětlí všechno do detailu a podělí se o své zkušenosti“, podotkl polský europoslanec Andrzej Halicki z Evropské lidové strany, jejíž součástí je Tuskova Občanská koalice.

Po Tuskově vítězství ve volbách v roce 2023 uvolnila Evropská komise v únoru následujícího roku sto miliard eur, rovněž blokovaných kvůli nedodržování zásad právního státu předchozí vládou, jakmile nový premiér předložil plán soudní reformy a podnikl další kroky k obnovení důvěry. V případě Polska však nakonec slíbené reformy zablokoval prezident Karol Nawrocki, a mnozí si tak stěžovali, že se Varšava dostala ke zmrazeným penězům jen na základě slibů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovensko uzavřelo všechny hraniční přechody s Ukrajinou

Slovenská finanční správa ve středu oznámila uzavření všech hraničních přechodů Slovenska s Ukrajinou, a to z bezpečnostních důvodů. Úřad to bez bližších informací uvedl v tiskové zprávě. Slovenská média informovala o ruských dronových útocích na západní část Ukrajiny – výbuchy jsou podle nich hlášeny také z ukrajinského města Užhorod, který leží u hranic se Slovenskem.
před 11 mminutami

Rusko je a zůstane hlavní hrozbou pro budoucnost Evropy, řekl Pavel po jednání B9

Tématem jednání bylo nejen posílení bezpečnosti na východním a severním křídle Aliance ve světle ruské hrozby a pokračujících hybridních akcí a provokací, byla to ale i příprava na summit v Ankaře, řekl prezident Petr Pavel po jednání na summitu Bukurešťské devítky (B9). Lídři B9 se podle Pavla shodli na tom, že Rusko je největší hrozbou pro budoucnost Evropy. Podle polského prezidenta Karola Nawrockého musí summit v Ankaře vyslat vzkaz o jednotě Aliance a její připravenosti bránit každý centimetr spojeneckého území.
14:04Aktualizovánopřed 28 mminutami

V senátu na Filipínách se po vstupu vojáků střílelo

Ve filipínském senátu, kde se skrývá senátor Ronald dela Rosa hledaný Mezinárodním trestním soudem (ICC), zazněla střelba. Informovala o tom agentura AFP. Do budovy podle ní předtím vstoupilo několik ozbrojených vojáků. Nejmenovaný činitel agentuře Reuters sdělil, že zatím nejsou známy žádné oběti. Svědci slyšeli několik výstřelů. Předseda senátu ale již uvedl, že dela Rosa je v bezpečí a pořádku.
14:42Aktualizovánopřed 31 mminutami

Polsko jedná o rozšíření přítomnosti amerických vojáků, uvedl náměstek ministra obrany

Polsko jedná s USA o navýšení počtu amerických vojáků na svém území. Ve hře je několik variant jejich rozmístění, uvedl náměstek polského ministra obrany Pawel Zalewski. V Bruselu zároveň prohlásil, že Varšava je připravena investovat do potřebné infrastruktury.
před 35 mminutami

Masivní razie v Berlíně se účastnily stovky policistů i speciální síly

Německá policie ve středu ráno podnikla v Berlíně rozsáhlou razii kvůli přibývajícím případům střelby. Informoval o tom list B. Z. s tím, že úřady do akce nasadily okolo pěti set policistů včetně speciálních jednotek. Policie prohledala zhruba dvacet bytů a dalších objektů v metropoli a zadržela devět lidí.
10:09Aktualizovánopřed 41 mminutami

Írán má stále přes sedmdesát procent střel a odpališť, tvrdí zpravodajské služby USA

Prohlášení americké administrativy o vojensky pokořeném Íránu jsou v příkrém rozporu s tím, co jí sdělují americké zpravodajské služby. Z utajovaných analýz z tohoto měsíce podle deníku The New York Times (NYT) vyplývá, že íránský režim má přístup k většině svých základen a zařízení pro skladování a odpalování střel. Kolem Hormuzského průlivu má mít částečný přístup ke 30 z tamních 33 raketových odpališť. Prezident Donald Trump označil zprávy amerických médií informujících o dostatečném vojenském vyzbrojení a akceschopnosti Íránu za zradu a napomáhání nepříteli.
před 46 mminutami

Experti v Argentině pátrají po původu hantaviru z výletní lodi

Do jihoargentinského města Ushuaia se chystá tým zdravotnického institutu z Buenos Aires, aby získal více informací o tom, zda se právě z této oblasti mohl dostat hantavirus na palubu výletní lodi Hondius. Informovala o tom v úterý místní média. Experti se snaží zjistit, kde se nakazili první cestující, pravděpodobně nizozemský manželský pár, který na virus minulý měsíc zemřel a který předtím cestoval po několika zemích Jižní Ameriky.
před 2 hhodinami

Trump přiletěl po téměř deseti letech do Pekingu

Americký prezident Donald Trump přiletěl ve středu kolem 14:00 SELČ do Pekingu, informují agentury AP či AFP. Oficiální program jeho návštěvy, která potrvá do pátku, začne ve čtvrtek, kdy se setká mimo jiné s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Vedle obchodu by mohli politici podle médií hovořit i o citlivých tématech, jako je americko-izraelská válka s Íránem či prodej amerických zbraní Tchaj-wanu.
před 2 hhodinami
Načítání...