Dmitrij Peskov

Americký prezident Donald Trump telefonoval s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Potvrdili závazek k mírovému řešení rusko-ukrajinské války. Putin souhlasil s pozastavením úderů na ukrajinskou energetiku na třicet dnů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzkázal, že Kyjev podporuje americký návrh energetického klidu zbraní.

Telefonát, který v úterý proběhl mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem, vzbuzuje zásadní pozornost. Hovor se měl týkat možností ukončení ruské války proti Ukrajině. Oba muži o sobě v minulosti hovořili s respektem. Trump Putina označil za „silného a chytrého lídra“. Šéf Kremlu pak vzájemné vztahy popsal jako „pragmatické a důvěřivé“.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP. Podle Trumpa může být součástí rozhovorů otázka ukrajinského území a elektráren. Chystaný hovor v pondělí potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.

Takzvaná koalice ochotných plánuje vyslání více než 10 tisíc vojáků na Ukrajinu na mírovou misi, uvedl v neděli britský list The Sunday Times s odvoláním na britské vládní a armádní zdroje. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu bránící ruskému útoku po případném uzavření příměří. Podle listu to zaznělo při sobotním virtuálním summitu. Rusko odmítlo, aby byly na Ukrajině po ukončení války rozmístěny jakékoliv zahraniční vojenské jednotky, nejen ze zemí NATO.

Americký prezident Donald Trump v návaznosti na čtvrteční jednání mezi Washingtonem a Moskvou v pátek uvedl, že existuje velmi dobrá šance, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí. Zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg byl ale vyloučen z mírových rozhovorů poté, co Kreml prohlásil, že si jeho přítomnost nepřeje, uvádí NBC News s odkazem na americké a ruské činitele. Šéf Kremlu Vladimir Putin si myslí, že Kellogg je příliš nakloněný Kyjevu, sdělil jeden ze zdrojů.

Rumunský ústavní soud zamítl stížnost krajně pravicového a proruského politika Calina Georgesca, který se k němu v pondělí odvolal proti rozhodnutí volební komise, jež mu v neděli zabránila kandidovat v květnových opakovaných prezidentských volbách. Georgescu je tak definitivně vyloučen z prezidentského klání, píše agentura AFP s odvoláním na rumunská média. Rozhodnutí ústavního soudu odsoudili někteří tamní krajně pravicoví politici.

Pozastavení americké pomoci Kyjevu by mohlo být nejlepším příspěvkem k míru, ale ještě je třeba zjistit detaily, reagoval na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Právě Rusko ale plnohodnotný konflikt s Ukrajinou před třemi roky rozpoutalo, když provedlo otevřenou invazi do sousední země. Evropští spojenci Kyjeva jako Velká Británie či Polsko hovoří o špatné zprávě a slibují napadené zemi podporu.

Americký prezident Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl podle Reuters představitel Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě. Trump se rozhodl veškerou vojenskou podporu aktuálně mířící na Ukrajinu zastavit po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž v Bílém domě sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.

Tři dny od americko-ukrajinské roztržky v Bílém domě, která se odehrála přímo před objektivy světových médií, Rusko neskrývá svou radost. Státní média oslavují ponížení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i údajný rozpad Západu. Kreml se raduje z prolomení mezinárodní izolace i skutečnosti, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa s ním jedná jako rovný s rovným.

Několik zemí naznačilo, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu, řekl po skončení londýnského summitu o Ukrajině britský premiér Keir Starmer. Již není čas na další řeči, je čas jednat, uvedl premiér a oznámil novou dohodu s Kyjevem ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropa naléhavě potřebuje zbrojit. Generální tajemník NATO Mark Rutte rozhovory označil za „velmi pozitivní“. Přítomni byli zástupci více než desítky zemí, Česko na jednání zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).

Velká Británie se ujala iniciativy ohledně zajištění bezpečnostních záruk pro Kyjev po případném uzavření dohody o klidu zbraní. Premiér Keir Starmer představí USA plán na vyslání třiceti tisíc evropských vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise, píše Telegraph. Britové mají Rusko za hrozbu od špionážních kauz z dob studené války a otrav bývalých ruských agentů na britské půdě. Londýn se navíc poučil z neúspěšné politiky appeasementu, která ve 30. letech posílila Adolfa Hitlera.

Všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musí souhlasit s řešením, které ho ukončí, řekl po americko-ruských rozhovorech v saúdském Rijádu americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. Cílem je spravedlivý, trvalý a udržitelný konec války, dodal Rubio. Rusko je podle ministra ochotno zapojit se do vážně míněného procesu vedoucího k ukončení války. Ukrajinští zástupci pozváni nebyli.

Jestliže Rusko nebude souhlasit s mírovou dohodou, která Ukrajině zajistí dlouhodobou nezávislost, mohou proti němu Spojené státy použít ekonomické i vojenské formy nátlaku, sdělil listu The Wall Street Journal (WSJ) americký viceprezident JD Vance. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov americkou stranu poprosil, aby svůj výrok vysvětlila.

Lídři NATO nikdy Ukrajině neslíbili, že se stane členem Severoatlantické aliance, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem, řekl ve čtvrtek šéf Aliance Mark Rutte. Ruského vůdce Vladimira Putina označil za nepředvídatelného, ale pro jednání o míru nezbytného. Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval členské státy NATO, aby zvýšily výdaje na obranu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva.

Americký prezident Donald Trump ve středu hovořil s ruským vůdcem Vladimirem Putinem o okamžitém zahájení jednání s cílem ukončit válku na Ukrajině. Dohodli se na osobním setkání, které by se mělo odehrát v Saúdské Arábii, píše agentura AFP. Šéf Bílého domu následně hovořil i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ve středu jednala také kontaktní skupina NATO pro Ukrajinu.

Rusko nikdy nebude jednat s Ukrajinou o výměně okupovaného ukrajinského území za to, které v Kurské oblasti na západě Ruska obsadily ukrajinské jednotky, prohlásil podle tiskových agentur mluvčí ruského vůdce Vladimira Putina. Reagoval tím na návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v rozhovoru s britským listem The Guardian řekl, že plánuje nabídnout Moskvě právě výměnu obsazených území.

Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině, napsal americký list New York Post, kterému to Trump řekl v pátečním interview na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Trump také řekl, že má jasný plán, jak válku ukončit. Podrobnosti ale nezmínil. Není ani jasné, kdy se rozhovor s Putinem uskutečnil. Kreml v neděli v reakci uvedl, že zprávu o rozhovoru nemůže potvrdit, ani vyvrátit. Bílý dům na žádost o vyjádření bezprostředně neodpověděl, informovala agentura Reuters.

Kyjev by mohl těžit ukrajinské vzácné kovy společně se zeměmi, které mu poskytují vojenskou podporu ve válce s Ruskem. Prezident Volodymyr Zelenskyj to uvedl v reakci na návrh šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Ten prohlásil, že chce výměnou za pomoc Ukrajině strategické nerostné suroviny. Kyjev odhaduje jejich zásoby na stovky tisíc tun. Kreml Trumpův plán kritizuje, stejně jako někteří západní politici.

Ukrajina se domnívá, že severokorejští vojáci byli staženi z bojiště v Kurské oblasti. Důvodem mají být jejich těžké ztráty, které utrpěli v bojích s ukrajinskými silami v regionu na západě Ruska. Napsala o tom agentura AFP. Na možnou přestávku v nasazení severokorejských sil předtím upozornil americký list The New York Times (NYT).

Letadlem American Airlines, které ve Washingtonu srazilo s helikoptérou, cestovali i krasobruslaři. Závodníci a trenéři se vraceli z mistrovství Spojených států, které se do neděle konalo v kansaském městě Wichita. Mezi mrtvými jsou i ruští mistři světa ve sportovních dvojicích z roku 1994. Washington je kvůli neštěstí v kontaktu s Moskvou.

Nastupující administrativa zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa připravuje jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Potvrdil to přímo Trump s tím, že hlavním cílem a tématem dialogu by mělo být zastavení války na Ukrajině. Takový summit by znamenal zásadní průlom v diplomatické izolaci Ruska, kterou dosud narušilo jen pár schůzek.

Ruský vládce Vladimir Putin se v sobotu omluvil ázerbájdžánskému prezidentovi Ilhamu Alijevovi za „tragický incident“ osobního letadla společnosti Azerbaijan Airlines, k němuž došlo v ruském vzdušném prostoru. Putin naznačil, že letoun mohla poškodit ruská protivzdušná obrana, nepřiznal to ale přímo. Po pádu zahynulo nejméně 38 lidí.

Ázerbájdžán pozastavil lety všech leteckých společností z Baku do deseti ruských měst, informovala v pátek agentura Interfax. Stalo se tak v reakci na středeční havárii letadla dopravce Azerbaijan Airlines (AZAL), které se zřítilo v Kazachstánu a které podle zdrojů agentury Reuters sestřelila ruská protivzdušná obrana. Podle Kremlu se příčina neštěstí stále vyšetřuje. K důkladnému vyšetření vyzval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zdroje serveru Euronews v ázerbájdžánské vládě tvrdí, že podle předběžného vyšetřování havárii letadla v Kazachstánu způsobila ruská raketa země–vzduch. Vystřelit ji měla protivzdušná obrana v Grozném na jihu Ruska, kam později havarovaný letoun z Baku mířil, stroj poškodily šrapnely ze střely. V oblasti platil poplach kvůli hrozbě dronových útoků. Moskva i Baku tvrdí, že se nehoda dál vyšetřuje. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov varoval před unáhlenými hypotézami.