Dmitrij Peskov strana 2 z 5

Hamás a ruský vůdce Vladimir Putin mají společné to, že chtějí zničit sousední demokracii –⁠ tedy Izrael a Ukrajinu. V projevu k národu to uvedl prezident Spojených států Joe Biden. Vítězství Izraele a Ukrajiny je podle něj v americkém národním zájmu, jinak hrozí další války. Šéf Bílého domu se proto v pátek chystá požádat Kongres o navýšení vojenské podpory oběma zemím. Podle amerických médií půjde o částku asi sto miliard dolarů (v přepočtu 2,33 bilionu korun).

Spojené státy kvůli útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael přesouvají do východního Středomoří letadlovou loď.  Evropská unie provede kontrolu své finanční pomoci Palestincům, aby se ujistila, že z unijních peněz nemají prospěch, a to ani nepřímý, žádné teroristické organizace. Čína násilí odsoudila, řešení podle ní spočívá ve vytvoření nezávislého palestinského státu. Rusko se obává rizika, že se do konfliktu zapojí „třetí síly“.

Po volebním víkendu na Slovensku je jasno. Vládu se pokusí sestavit expremiér a lídr Smeru Robert Fico. Světová média v souvislosti s výsledky hlasování tvrdí, že země se vydává směrem ke Kremlu, což odmítá Moskva i Fico sám. Podle agentury Reuters vítězství Smeru ukazuje na plíživou nespokojenost s válkou na Ukrajině v regionu střední Evropy. Experti ale výrazné změny v zahraniční politice neočekávají. Média si všímají také toho, že Fico má stále blíže k maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi. Ani jeden z nich se nebojí kritizovat Evropskou unii.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek večer jednal s někdejším členem vedení žoldnéřské Wagnerovy skupiny Andrejem Troševem o vytvoření dobrovolnických jednotek určených zejména pro boj na Ukrajině. Informovala o tom agentura TASS. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Trošev pracuje pro ministerstvo obrany. Ukrajina tento týden oznámila, že několik set bývalých wagnerovců se vrátilo do bojů na východě země.

Na severu Kosova bylo nalezeno tělo dalšího podezřelého z nedělního útoku, při němž zahynul kosovský policista. Informovala o tom s odvoláním na kosovskou prokuraturu stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle níž tímto nálezem stoupl počet zabitých útočníků na čtyři. Po dalších účastnících se stále pátrá, podle kosovských úřadů přešli někteří z nich do Srbska.

Představitelé Náhorního Karabachu se vzdali Ázerbájdžánu a těžké boje utichly. Přistoupili na jeho požadavky, tedy stažení všech případných vojenských sil Arménie z oblasti, rozpuštění a odzbrojení karabašských vojenských a dalších jednotek a jednání o podobě faktického začlenění Karabachu do Ázerbájdžánu. Dohodu zprostředkovali ruští vojenští představitelé na místě, kteří také mají dohlížet na odzbrojení. Několik z nich podle ruského ministerstva obrany zahynulo, když se jejich auto ocitlo pod palbou z ručních zbraní. Incident se vyšetřuje.

Ázerbájdžán zahájil rozsáhlý útok na Náhorní Karabach. Baku tvrdí, že reaguje na provokace. Podle představitelů mezinárodně neuznané enklávy je cílem vojenské operace vyhnání etnických Arménů. Místní úřady uvádějí, že na místě jsou mrtví. V centru Jerevanu propukly potyčky protivládních demonstrantů s policií. Rada Evropské unie vyzvala ke klidu zbraní. Francie chce svolat mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Severní Korea podporuje Vladimira Putina ve všech jeho rozhodnutích, řekl ve středu podle agentury Reuters severokorejský vůdce Kim Čong-un. Putin uvedl, že Rusko pomůže KLDR v oblasti vesmírných družic. Oba státníci se sešli na kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě, kde jednali přes pět hodin. Podle západních médií a Kyjeva Putin severokorejského lídra žádal o zbraně, které by podpořily ruskou invazi na Ukrajinu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se k tomu nechtěl vyjádřit. Předmětem rozhovorů byla podle agentury RIA Novosti také možnost vyslání severokorejského kosmonauta do vesmíru.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un poprvé po čtyřech letech opustil území svého státu a přijel obrněným vlakem do Ruska. Podle ruských médií ho ve vsi Chasan na hranici s KLDR přivítal ministr ekologie a přírodních zdrojů Alexandr Kozlov. Kim se má sejít s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který je nyní na Dálném východě. Spekuluje se, že spolu budou jednat o dodávkách severokorejských zbraní pro ruskou armádu. Místo a čas schůzky Kreml neupřesnil.

Americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) pořídila snímky, které odhalily na povrchu Měsíce zcela nový kráter. Protože se jeho souřadnice shodují s těmi, kam mohl dopadnou ruský modul Luna 25 při svém neúspěšném pokusu o přistání 21. srpna, předpokládá NASA, že našla místo dopadu.

Nejméně dva mrtvé si v noci na středu vyžádal ruský vzdušný útok na Kyjev, uvedla média s odvoláním na ukrajinské představitele. Nálety mířily i na Rusko. Drony zasáhly mimo jiné letiště v Pskově, kde poškodily čtyři transportní letouny Il-76, nebo továrnu na elektroniku v Brjansku, která zřejmě dodává díly do raket Iskander. Rusko hlásí také útok na základnu ruské Černomořské flotily v Sevastopolu na okupovaném Krymu. Podle Moskvy se celkem jednalo o největší útok bezpilotních letadel na západ Ruska.

Tvrzení Západu, že Jevgenij Prigožin byl zabit na příkaz Vladimira Putina, i další podobné spekulace jsou „absolutní lži“. Prohlásil to mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, který zároveň odmítl definitivně potvrdit smrt šéfa wagnerovců s tím, že je potřeba počkat na výsledky testů DNA. Vyšetřovatelé uvedli, že se na místě nehody našla těla deseti lidí a také letové zapisovače, takzvané černé skříňky. Skupina Rusů bojujících na straně Ukrajiny mezitím vyzvala příslušníky žoldnéřské Wagnerovy skupiny, aby přešli na stranu Kyjeva a Kremlu se pomstili.

Podle informací ruských úřadů ve středu zemřel šéf žoldnéřů Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Byl na seznamu pasažérů soukromého letadla, které havarovalo v ruské Tverské oblasti. Prigožin, který se již jako mladý dostal za kriminální aktivity do vězení, se před spoluzaložením wagnerovců věnoval podnikání v gastronomii. Sblížil se tak s ruským vládcem Vladimirem Putinem a brzy se dostal až na vrchol válečné mašinérie. Příležitost mu nabídly konflikty v Sýrii či Africe, a zejména ruská válka na Ukrajině.

Francie v sobotu oznámila, že podpoří úsilí Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) vrátit v Nigeru do úřadu prezidenta Mohameda Bazouma, jehož minulý týden svrhla vojenská junta. Podle agentury Reuters ale není jasné, zda Francie podporou míní vojenskou účast na intervenci ECOWAS. Společenství v pátek oznámilo, že plánuje vojenskou intervenci, pokud junta nevrátí Bazouma do úřadu do neděle. Junta už dala dříve najevo, že se intervenci hodlá bránit. Hrozí tak další konflikt v oblasti, kde místní vlády dlouhodobě bojují proti islamistickým radikálům.

Nejméně šest lidí v pondělí zahynulo v Kryvém Rihu, kde dvě ruské střely zasáhly civilní budovy, informovaly agentury AP a Ukrinform. Čtyři lidé zemřeli také při ruském ostřelování Chersonu. Terčem raket se stal i Charkov. Výbuchy zaznamenali i v příhraničních oblastech Ruska, poblíž Taganrogu v Rostovské oblasti a nedaleko Brjansku. Tamní úřady předpokládají, že útočily ukrajinské drony. Ukrajinci podle okupační správy též podnikli vzdušný útok na okupovaný Doněck, zemřeli při něm dva lidé.

Rusko na srpnovém summitu rozvíjejících se ekonomik skupiny BRICS nebude zastupovat vůdce Vladimir Putin, nýbrž ministr zahraničí Sergej Lavrov. Uvedla to ruská státní agentura TASS s odvoláním na kancelář jihoafrického prezidenta. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa dříve požádal Mezinárodní trestní soud (ICC), aby nemusel dát během summitu zatknout šéfa Kremlu Vladimira Putina. Ten čelí zatykači právě ze strany ICC kvůli únosům ukrajinských dětí během ruské agrese na Ukrajině. Ramaphosa se odvolával na tvrzení, že by zatčení podle něj vyvolalo válku. Kreml později uvedl, že Putin se schůzky zúčastní virtuálně a Lavrov dorazí do JAR osobně.

Rusko v pondělí zastavilo svou účast na černomořské obilné dohodě. Ta od loňského léta umožňovala i přes pokračující boje na Ukrajině, kam vpadla ruská vojska, vyvážet ukrajinské zemědělské produkty z přístavů v Černém moři. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova nebyly naplněny části dohody týkající se Ruska. Platnost smlouvy, kterou obě strany prodloužily naposledy v květnu, s pondělím končí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je třeba udělat vše pro to, aby koridor mohl být nadále využíván, a to i bez Ruska.

Osmnáct dní po vzpouře wagnerovců se na veřejnosti poprvé objevily záběry náčelníka ruského generálního štábu. O osudu Valerije Gerasimova se doteď spekulovalo na mnoha úrovních. Stejně jako o ministru obrany Šojguovi, kterého ale státní média ukázala už dřív. Kreml zatím oznámil, že vůdce vzbouřenců Jevgenij Prigožin se pět dní po nepovedeném povstání setkal s ruským prezidentem a ujistil ho o své loajalitě.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj se v sobotu z Turecka vrátil domů s pěti veliteli, kteří bránili do konce bitvy o Mariupol tamní železárny a ocelárny Azovstal. Z ruského zajetí se dostali v září při výměně válečných vězňů a dle dohody s Moskvou měli žít do konce války v Turecku. Dle ruskojazyčného webu BBC Zelenskyj zřejmě přesvědčil tureckého prezidenta, aby je nechal odejít. Podle Kremlu Turecko porušilo propuštěním ukrajinských vojáků dohodu s Ruskem, uvedla agentura RIA Novosti.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ve středu požádala o zpřístupnění všech budov Záporožské jaderné elektrárny, kterou okupují Rusové. Cílem MAAE je potvrdit, že se „v elektrárně nenacházejí miny ani výbušniny“, uvedla agentura AFP. O umístění cizích předmětů, které vypadají jako výbušná zařízení, na střechu dvou bloků elektrárny v minulých dnech mluvil Kyjev. Moskva odmítla tvrzení Ukrajiny, že se tam připravuje na útok.

Vysoce postavený ruský generál Sergej Surovikin věděl o chystaném ozbrojeném povstání žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin si tak možná myslel, že má podporu ruské armády. Píše to americký list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované americké činitele. Washington se nyní snaží zjistit, jestli Surovikin pomáhal povstání i plánovat. Podle amerických činitelů je navíc možné, že o akci wagnerovců věděli předem i další ruští generálové. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně popřel, že by Surovikin o chystaném povstání měl tušení. Ve středu se v médiích objevila informace o tom, že byl Surovikin zatčen.

U Minsku přistálo v úterý ráno před osmou místního času soukromé letadlo zakladatele ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenije Prigožina, tvrdí s odvoláním na službu Flightradar24 agentura Reuters i běloruská skupina Hajun, která monitoruje pohyby ruských sil. Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že wagnerovci předají svou těžkou armádní techniku jednotkám ruské armády. Zpravodajská služba FSB zastavila podle ruské státní agentury TASS Prigožinovo stíhání.

Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin podle ruských agentur potvrdil, že kolony jeho bojovníků, které dosud mířily do ruské metropole Moskvy, se vrátí zpět na základny. Uvedl to krátce poté, co běloruský lídr Alexandr Lukašenko oznámil dohodu, na jejímž základě se wagnerovci stáhnou. Podle Kremlu Prigožin ani jeho muži nebudou stíháni, šéf wagnerovců se podle dohody přesune do Běloruska. K Moskvě se blížilo asi pět tisíc bojovníků žoldnéřské jednotky, obsadili ruská města Rostov a Voroněž a dle BBC dorazili i do Lipecka. „Tažení“ zemí zahájil Prigožin poté, co obvinil ruskou armádu z útoku na jeho muže.

Rusko zvažuje, že v okupované Záporožské jaderné elektrárně na jihu Ukrajiny spáchá „teroristický útok spojený s únikem radiace“. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odvoláním na informace od vojenské rozvědky a tajné služby SBU. Tyto informace hodlá předat „Evropě, Americe, Číně, Brazílii, Indii, arabskému světu, Africe a všem zemím, protože naprosto všichni by o tom měli vědět“.