Několik zemí naznačilo, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu, řekl po skončení londýnského summitu o Ukrajině britský premiér Keir Starmer. Již není čas na další řeči, je čas jednat, uvedl premiér a oznámil novou dohodu s Kyjevem ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropa naléhavě potřebuje zbrojit. Generální tajemník NATO Mark Rutte rozhovory označil za „velmi pozitivní“. Přítomni byli zástupci více než desítky zemí, Česko na jednání zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).
Účastníci summitu se podle Starmera shodli na čtyřech bodech, uvedla stanice BBC. Zaprvé, pokračovat v poskytování vojenské pomoci Ukrajině a zesílit ekonomický tlak na Rusko. Zadruhé, Ukrajina musí být přítomna u mírových rozhovorů, přičemž mír jí musí zaručit svrchovanost a bezpečnost. Zatřetí, v případě dosažení míru budou evropští lídři usilovat o odrazení Ruska od jakékoliv budoucí invaze na Ukrajinu. Začtvrté, vznikne koalice ochotných (či zodpovědných), která bude bránit Ukrajinu a zajistí mír v zemi.
„Vše, co dělám, je pro zachování míru,“ odpověděl Starmer na otázku novinářů, zda může vyloučit válku s Ruskem. Na tiskové konferenci rovněž uvedl, že miliardová dohoda Ukrajině umožní nakoupit pět tisíc střel protiletecké obrany. To zemi pomůže chránit kritickou infrastrukturu, na kterou Rusko soustavně už několikátým rokem útočí v rámci své invaze zahájené na konci února 2022.
Podle Starmera není pravdou, že by Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa byly nespolehlivým partnerem. Reagoval tím na páteční roztržku Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Washingtonu. Zároveň ale britský premiér dodal, že právě Evropa musí Ukrajinu finančně podporovat.
„Naše dějiny nám říkají, že konflikt, který začne v Evropě, se vyplaví na naše břehy,“ dodal šéf britské vlády.
„Všichni jsme odhodlaní podniknout kroky pro silný a trvalý mír na Ukrajině a pro zajištění naší kolektivní bezpečnosti,“ okomentoval na sociální síti X schůzku francouzský prezident Emmanuel Macron.
Německý kancléř Olaf Scholz podle agentury Reuters prohlásil, že ruský požadavek na demilitarizaci Ukrajiny je nepřijatelný. Podle kancléře je naopak po skončení války nutné zachovat na Ukrajině silnou armádu. Scholz rovněž zdůraznil, že je nezbytné Ukrajinu dále podporovat a zároveň posílit evropskou bezpečnost.
Podle Scholze je důležité, aby se Ukrajina mohla na své zastánce spolehnout. Rovněž také platí, že Ukrajina se bude muset nadále bránit sama, uvedl kancléř. Dodal, že cestou k míru je to, že Rusko válku ukončí. „Západ musí odolat vydírání a agresi ze strany Ruska,“ dodal polský premiér Donald Tusk.
Leyenová: Musíme zvýšit výdaje na obranu
Kanada bude dál pokračovat v podpoře Ukrajiny, uvedl po jednání kanadský premiér Justin Trudeau. Ukrajina podle něj nebrání jen svá vlastní území, ale hájí samotné principy a hodnoty, které jsou základem demokracií.
Podle premiéra bude Kanada dál hrát „významnou“ roli. „Budeme i nadále Ukrajinu podporovat, jak to bude nutné a jak dlouho to bude potřeba,“ dodal. Na dotaz, zda by mohla Kanada vyslat i vojáky do případné mírové mise, odpověděl, že „všechny varianty jsou na stole“.
„Po dlouhé době nedostatečných investic je nyní nanejvýš důležité investice do obrany na delší dobu zvýšit,“ řekla von der Leyenová. „V geostrategickém prostředí, v němž žijeme, se musíme připravit na nejhorší a zvýšit výdaje na obranu,“ cituje předsedkyni komise deník The Guardian.
Evropa musí pracovat na tom, aby se Ukrajina stala ocelovým dikobrazem, který bude pro možné útočníky nestravitelný, řekla podle deníku. Země potřebuje „komplexní bezpečnostní záruky“, dodala.
Podle šéfa NATO přišlo u jednacího stolu několik evropských zemí s důležitým oznámením. „Je velmi dobrou zprávou, že další evropské země zvýší výdaje na obranu,“ uvedl Rutte s tím, že je ale na daných lídrech, aby to sdělili veřejnosti. Zopakoval, že je potřeba „spravedlivé rovnováhy“ se Spojenými státy.
Navýšení výdajů na obranu je velkým tématem posledních týdnů a měsíců. Původní závazek spojenců z NATO vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) plní podle Rutteho asi dvě třetiny spojenců. Česko tento cíl splnilo v loňském roce. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa by ale spojenci v NATO měli na obranu vydávat pět procent HDP. I Rutte již několikrát zmínil, že by se tato hodnota měla výrazně navýšit, jasněji by mělo být na summitu NATO v Haagu, který se bude konat letos v červnu.
V současné době je v tomto ohledu lídrem Polsko, které do obrany loni investovalo více než čtyři procenta HDP a letos by měly tyto výdaje činit 4,7 procenta.
Fiala začne jednat o navýšení rozpočtu na obranu
Premiér Petr Fiala v nejbližší době s ministry projedná navýšení rozpočtu na obranu, uvedl to na síti X po summitu v Londýně. Je podle něj třeba přejít k činům. Během setkání vznikla koalice zodpovědných, jimž není lhostejná bezpečnost a obrana Evropy, vysvětlil s tím, že bude investovat do obrany a posílí Ukrajinu.
„Shodli jsme se, že všichni budeme více investovat do vlastní obrany, a také na tom, že posílíme vojenskou podporu Ukrajině, protože tou nejdůležitější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu je její silná armáda. Všichni jsme si vědomi závažnosti situace, teď je třeba přejít od slov k činům. I proto v nejbližší době s kolegy z vlády projednám navýšení rozpočtu na obranu,“ uvedl premiér.
Některé státy v Londýně hovořily o svých krocích, je na nich, aby to řekly veřejně, doplnil později. Účastníci jednání se podle Fialy dohodli na dalším „jízdním řádu“, prvním bodem bude mimořádné jednání Evropské rady ve čtvrtek, na dalších krocích se shodli i zástupci mimounijních zemí, o tom je ale podle předsedy vlády předčasné hovořit.
V uplynulém týdnu Fiala hovořil o potřebě navýšení rozpočtu obrany ze dvou procent na 2,2 procenta hrubého domácího produktu příští rok, výhledově pak na minimálně tři procenta. Účastníci dnešního summitu se podle českého premiéra shodli na potřebě navýšit podporu Ukrajiny a že jednou z bezpečnostních záruk je do budoucna mít silnou armádu. Současně je potřeba se více starat „o naši bezpečnost a posílit prostředky, které do bezpečnosti dáváme“, řekl Fiala po schůzce v Londýně ČT.
Rovněž ocenil, že spolupracují Francie a Velká Británie, které se podle něj ujaly jakéhosi „vedení“. „Jsou to země, které jsou v Radě bezpečnosti, jsou to jaderné velmoci. Tak je důležité, že společně pracují s naší podporou, a myslím si, že to je dobrá zpráva,“ prohlásil český premiér.
Londýnský summit okomentoval i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), podle něj ze summitu vyzněla jasná zpráva. „Naším cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu. V podpoře Ukrajiny budeme pokračovat a nebudeme ji samozřejmě podmiňovat obchodními dohodami nebo budoucími výhodami,“ uvedl Rakušan.
Účastnil se i Zelenskyj
Účastnil se i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, kterého podle deníku The Guardian při příjezdu do sídla Lancaster House na londýnské třídě The Mall vítaly davy podporovatelů Ukrajiny. Zelenskyj dostal i pozvání na schůzku s britským králem Karlem III., který o setkání požádal. Hlavním vchodem pro lídry do sídla Lancaster House vstoupil i bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj.
Podle ukrajinského prezidenta „všichni v Evropě společně pracují na tom, aby našli základ pro spolupráci se Spojenými státy na skutečném míru a bezpečnostních garancích“. Sdělil také, že evropská jednota je na extrémně vysoké úrovni, jak už dlouho nebyla, a že na vrcholné schůzce cítil silnou podporu své země.
„Dosažení dobrého výsledku pro Ukrajinu není jen otázkou dobra a zla, je to životně důležité pro bezpečnost každého zde zúčastněného národa i mnohých dalších,“ řekl Starmer před začátkem jednání. „Co se týče evropské bezpečnosti, tak toto je chvíle, jež nastává jednou za generaci,“ varoval premiér.
V neděli večer pak Zelenskyj uvedl, že věří, že je schopen zachránit vztah s americkým prezidentem Trumpem, který zatížila páteční roztržka v Bílém domě. Hlava ukrajinského státu to podle agentury Reuters prohlásila po summitu o Ukrajině v Londýně s tím, že rozhovory ale musí pokračovat v jiném formátu.
Zelenskyj rovněž řekl, že si nemyslí, že po hádce v Oválné pracovně Bílého domu zastaví USA pomoc Ukrajině, která se brání od února 2022 ruské invazi. Uvedl ale, že se připravuje na jakékoli možné problémy. Poznamenal, že zastavení americké pomoci Kyjevu by pomohlo pouze ruskému vládci Vladimiru Putinovi.
Ukrajinský prezident je prý nadále připraven podepsat dohodu o nerostných surovinách s USA a myslí si, že ke stejnému kroku jsou připraveni i Američané.
Český premiér před odletem na summit zdůraznil spravedlivý mír, který nebude obcházen
Cílem na Ukrajině musí být spravedlivý mír, který vydrží a nikdo ho nebude obcházet a zpochybňovat, řekl v Praze před odletem premiér Petr Fiala. K takovému míru povede jen vojenská podpora Ukrajiny, která zemi posílí v aktuálním konfliktu i do budoucna, dodal. V Londýně se podle Fialy setkají země, které si uvědomují vážnost situace a chtějí něco udělat, aby Evropa byla dlouhodobě bezpečnější.
Nikdo podle Fialy nemá radost z toho, jak skončilo v pátek jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Zelenským. Schůzka skončila roztržkou a předčasně. Fiala doufá, že bude možné vztahy obou prezidentů a jejich zemí dostat do přijatelné roviny. Spojené státy jsou podle Fialy nadále spojencem a hrají důležitou roli. „Ale ukázalo to různé pohledy na řešení situace a mělo nás to probudit,“ prohlásil Fiala.
Co má toto probuzení pro Evropu znamenat, je podle Fialy jasné. „My Evropané musíme převzít větší odpovědnost za Evropu – za mír, bezpečnost Evropy, za to, abychom byli silnější a bráni vážně,“ uvedl. Dosavadní postup EU za tři roky ruské agrese byl silný díky jednotě v podpoře Ukrajiny. „Ta síla má v mezinárodní politice váhu a byla by škoda, kdyby o ni EU přišla," varoval.
Premiér odmítl, aby politika západních demokracií odpovídala vizím Ruska, jak o tom mluvil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Pro mě je naprosto nepřijatelné, abychom fixovali mezinárodní řád, kde by se vyplácela agresivní politika vedená silou,“ prohlásil premiér a dodal, že to, co ruská politika nabízí, je ohrožením i pro Česko a tomu je třeba čelit. „Je třeba dělat vše pro to, aby se taková politika nevyplácela,“ řekl. Kdo pochybuje o úmyslech a mocenských ambicích Ruska, měl by si projít vyjádření tamních špiček za nejméně posledních deset let, doplnil.
Francie s Británií budou pracovat na plánu příměří
Britský premiér Keir Starmer v neděli v rozhovoru s BBC řekl, že Británie a Francie budou s Ukrajinou pracovat na plánu příměří, o němž poté budou jednat se Spojenými státy. Vyjádřil také přesvědčení, že Trump chce trvalý mír. Na adresu Zelenského, který se v pátek s Trumpem v Bílém domě dostal do tvrdého střetu, podotkl, že neudělal nic špatného.
Roztržka vedla k horečné diplomatické aktivitě, která podle Starmera vyústila v dohodu na přípravě evropského mírového plánu. Do té se podle něj možná zapojí jedna či dvě další země. „Myslím, že jsme učinili krok správným směrem,“ poznamenal Starmer.
Britský premiér v rozhovoru také uvedl, že americké záruky pro Ukrajinu budou potřeba, i když Evropa navýší své obranné výdaje. Diplomaté Británie a USA se podle něj brzy setkají, aby o nich jednali. „Nemůžete mít dohodu, která se rozpadne, a toho se Zelenskyj obává,“ uvedl a označil tyto obavy za oprávněné.
Pro trvalý mír na Ukrajině jsou podle Starmera potřeba tři věci: silná Ukrajina, evropské bezpečnostní záruky a také pojistka ze strany Spojených států. Ke druhému bodu poznamenal, že je pro vytvoření „koalice ochotných“, tedy evropských zemí, které jsou odhodlané postupovat rychleji než dosud, pokud jde o podporu Ukrajiny a obranu Evropy.
Summit naváže na rozhovory v Paříži, které svolal francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden. Starmer se už v sobotu večer sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.Dá se očekávat, že britský premiér bude informovat o svém čtvrtečním jednání s Trumpem v Bílém domě. Za americkým prezidentem v týdnu přicestoval kromě Zelenského také Macron.
Kromě výše zmíněných zemí a lídrů se londýnského summitu účastnili i představitelé Dánska, Itálie, Nizozemska, Norska, Polska, Španělska, Turecka, Finska, Švédska a Rumunska. Chybí například pobaltské státy, které o účast na schůzce stály. „S těmito státy ovšem Keir Starmer sám jednal na separátním telefonickém summitu ještě před tím dnešním (nedělním) fyzickým,“ informoval zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.
