Ukrajinu podle průzkumu podporuje 52 procent Američanů

Ukrajinu v obraně proti ruské invazi podporuje 52 procent Američanů, čtyři procenta stojí za Ruskem a 44 procent se nestaví ani na jednu stranu. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění televize CBS News a institutu YouGov. Sondáž, jak upozornila zpravodajská stanice CNN, vznikla ještě před páteční roztržkou mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským.

Práci republikánského prezidenta Trumpa v Bílém domě hodnotí kladně 51 procent Američanů, naopak 49 procent ji kritizuje. Osmdesát procent se shoduje na tom, že šéf Bílého domu mění fungování vlády.

Na otázku, jaké dopady na válku mají Trumpovy kroky a prohlášení, uvedlo 46 procent respondentů, že straní Rusku. Na 43 procent má za to, že Trump přistupuje k oběma válčícím zemím stejně, jedenáct procent pak vidí upřednostňování Ukrajiny.

Pokud jde o pohled na Rusko, tak 34 procent Američanů, respektive 41 procent republikánů, ho podle průzkumu vnímá jako spojence či přátelskou zemi. Negativně vidí Moskvu 32 procent Američanů a shodný počet republikánů, jako nepřítele pak 34 procent Američanů, respektive 27 procent republikánů.

Velký rozdíl mezi stranami je očividný v názoru na to, zda by USA měly nadále poskytovat bránící se Ukrajině zbraně. Na 51 procent souhlasí, podle stranického rozdělení zastává takový názor 72 procent demokratů a 32 procent republikánů. Proti dalším zbrojním dodávkám na Ukrajinu se vyslovilo 49 procent respondentů, konkrétně 28 procent demokratů a 68 procent republikánů.

Průzkumu, který se konal od 26. do 28. února, se zúčastnilo 2311 dospělých Američanů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoVýznam Hormuzského průlivu bude klesat, míní Hladík

Cesta Hormuzským průlivem bude muset být zadarmo, řekl v Interview ČT24 ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v souvislosti s konfliktem Íránu a USA. Hladík ale nevylučuje, že se skutečnost, že to zadarmo není, projeví třeba jen ve vyšších pojišťovacích nákladech. „Nicméně jako princip – zlikvidovat dohodu mezinárodního práva z roku 1981 o svobodné plavbě mezinárodními vodami je nemožné,“ podotkl a dodal, že by se tím vytvořil precedens a každý, kdo je poblíž „nějakého průlivu, by mohl žádat to samé“. Současné dění ale podle něj vede k tomu, že význam Hormuzského průlivu bude klesat. „Státy, i ty Zálivu, si uvědomily, že musí hledat alternativní cesty,“ poukázal. Řekl také, že vývoz ropy a otevření Hormuzského průlivu je naprosto zásadní pro přežití íránského režimu. Hladík hovořil i o jaderném programu Teheránu či o vztahu Izraele a USA. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 15 mminutami

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, Teherán směřoval odvetu na Katar či Bahrajn

Americká armáda v pátek brzy ráno SELČ oznámila dokončení další rozsáhlé vlny úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Íránská státní média tvrdí, že zasaženo přitom bylo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, údery nepřežilo sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než 100 na 4930 mrtvých. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii. Současně oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny a zranitelnost volebního systému v USA. Tiskové agentury zdůrazňují, že prezident využil projevu v hlavním večerním vysílacím čase, aby opět rozdmýchal pochybnosti o regulérnosti voleb v zemi. Šéf Bílého domu dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.