Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí najít způsob, jak napravit vztahy s hlavou Spojených států Donaldem Trumpem. Páteční roztržku Trumpa se Zelenským označil podle agentury Reuters za nešťastnou. Po hádce v Bílém domě vyjádřila řada státníků podporu Ukrajině, někteří odsoudili jednání Trumpa a viceprezidenta JD Vance. Zelenskyj v sobotu uvedl, že Ukrajina je připravena podepsat ekonomickou dohodu, na které se měli lídři v pátek domluvit.
Zelenskyj musí najít cestu k nápravě vztahů s Trumpem, míní Rutte
13 minut
Události: Reakce na roztržku v Bílém domě
„Je důležité, aby prezident Zelenskyj našel cestu k obnově vztahů s americkým prezidentem,“ řekl Rutte v rozhovoru s BBC. S ukrajinským prezidentem již v této věci hovořil a Zelenského požádal, aby na nápravě poměrů k Trumpovi a americké administrativě pracoval. „Musíme stát při sobě, Spojené státy, Ukrajina a Evropa, abychom Ukrajině zajistili trvalý mír,“ řekl Rutte.
Zelenskyj v sobotu přiletěl do Londýna, kde se v neděli koná summit evropských zemí pořádaný britským premiérem Keirem Starmerem. Dorazí více než deset evropských lídrů, včetně Německa, Francie či Polska. Chybět nebude ani šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová či šéf NATO Mark Rutte.
Francouzský prezident Emmanuel Macron před summitem oznámil, že je připraven zahájit debatu o jaderném odstrašení pro Evropu. Naznačil tak, že francouzské jaderné zbraně by mohly chránit Evropu před ruskou hrozbou, napsala agentura AP.
S britským premiérem se ukrajinský lídr setkal ještě v sobotu večer před summitem. „Stojíme při Ukrajině, tak dlouho, jak bude třeba,“ řekl Starmer před jednáním. „Jsme rádi, že máme takové partnery a přátele,“ citovala Zelenského BBC.
„Doufám, že jste slyšel jásot těch davů před Downing Street,“ řekl premiér Zelenskému. „To je lid Spojeného království, který přišel vyjádřit svou podporu vám a Ukrajině a také naše naprosté odhodlání, neochvějné odhodlání, stát při vás při dosažení trvalého míru,“ citoval Starmera deník The Guardian. Zelenskyj se v neděli na žádost britské vlády setká s králem Karlem III.
Nedělní summit o Ukrajině se koná v době, kdy má Evropa složité vztahy s prezidentem Trumpem a kdy USA začaly jednat s Ruskem o mírovém řešení války na Ukrajině. K rozhovorům ale Ukrajina a ani Evropská unie nebyly pozvány. Vztahy Kyjeva a Washingtonu navíc zatížila páteční roztržka mezi Trumpem a Zelenským.
Trump dlouhodobě požaduje po evropských členech NATO výrazné navýšení výdajů na obranu. Evropské státy ujišťují, že investice do zbrojení zvýší. Vítěz německých voleb Friedrich Merz, který je považován za budoucího kancléře, mimo jiné prohlásil, že Evropa se musí postarat o svou obranu. V této souvislosti zmínil možnost, že by Británie či Francie mohly rozšířit své systémy jaderného odstrašení o celou Evropu, čímž by kontinent získal nukleární deštník.
Macron v sobotu řekl, že takovou diskuzi je připraven otevřít. „Pokud to umožní vybudovat evropské síly,“ uvedl. „Životní zájmy Francie s její jadernou doktrínou měly vždy evropský rozměr,“ dodal.
Jednání o Ukrajině se má účastnit český premiér Petr Fiala (ODS), který v sobotu prohlásil, že pokud „nechceme, aby se jen pár set kilometrů od našich domů dál rozpínalo agresivní Rusko, musíme navýšit vojenskou podporu Ukrajiny“. Podle Fialy je potřeba k dlouhému a udržitelnému míru dobré vyzbrojení, které podle něj nepůjde bez navýšení výdajů na obranu minimálně na tři procenta HDP.
Zelenskyj: Ukrajina je připravena podepsat ekonomickou dohodu s USA
Zelenskyj během soboty v reakci na páteční hádku v Oválné pracovně oznámil, že je Ukrajina připravena podepsat dohodu o nerostných surovinách. „Bude prvním krokem k bezpečnostním zárukám,“ napsal. Zároveň dodal, že Ukrajina bude ke spravedlivému míru potřebovat více a zdůraznil, že potřebuje pevnou podporu USA. Den po roztržce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem Zelenskyj uvedl, že je velmi důležité, aby jeho země byla slyšet.
„Je pro nás velmi důležité, aby byla Ukrajina slyšet a aby na ni nikdo nezapomněl, ani během války, ani po ní,“ napsal Zelenskyj v příspěvku na sociálních sítích, který doprovodil záběry ze setkání s ukrajinskou komunitou ve Washingtonu. „Je důležité, aby lidé na Ukrajině věděli, že nejsou sami, že jejich zájmy jsou zastoupeny ve všech zemích, v každém koutě světa,“ doplnil.
V dalším příspěvku ukrajinský lídr znovu poděkoval Spojeným státům za podporu. „Jsem vděčný prezidentu Trumpovi, Kongresu za podporu obou stran a americkému lidu. Ukrajinci si této podpory vždy vážili, zejména během těchto tří let plné invaze,“ napsal.
Zdůraznil, že pro Ukrajinu je podpora prezidenta Trumpa zásadní. Zároveň upozornil, že si „nikdo nepřeje mír více než my“. „My jsme ti, kteří válku prožívají. Je to boj o naši svobodu, o naše přežití,“ popsal. V příspěvku odkázal i na slova bývalého amerického prezidenta Ronalda Reagana: „Mír není jen nepřítomnost války“. Zelenskyj chce spravedlivý a trvalý mír s důrazem na svobodu, spravedlnost a lidská práva.
„Příměří s Putinem nebude fungovat,“ ohlásil. „Za posledních deset let porušil příměří pětadvacetkrát. Jediným řešením je skutečný mír.“
„Potřebujeme více“
K podpisu zmíněné dohody o nerostech, o které Zelenskyj hovoří jako o prvním kroku k bezpečnostním zárukám, mělo původně dojít během páteční schůzky s Trumpem. „Ale to nestačí, potřebujeme více. Příměří bez bezpečnostních záruk je pro Ukrajinu nebezpečné,“ vysvětlil. „Ukrajinský lid potřebuje vědět, že Amerika je na naší straně.“
Zelenskyj dále uvedl, že pokud Ukrajina nemůže být v NATO, potřebuje „nějakou jasnou strukturu bezpečnostních záruk“. „Bez podpory USA to bude obtížné. Potřebujeme roli USA při definování bezpečnostních záruk – jakého druhu, v jakém objemu a kdy. Jakmile budou tyto záruky zavedeny, můžeme jednat s Ruskem, Evropou a USA o diplomacii,“ napsal ukrajinský lídr.
Rovněž prohlásil, že nemůže změnit postoj Ukrajiny k Rusku. „Rusové nás ničí. Je to nepřítel a je to realita, které čelíme. Mír může nastat pouze tehdy, když víme, že máme bezpečnostní záruky,“ napsal Zelenskyj s tím, že Ukrajina potřebuje, aby USA stály pevně na jejich straně. Dodal, že Evropa je připravená napadenou zemi podpořit.
Steinmeier: Scéna v Bílém domě mi vyrazila dech
Na roztržku dvou lídrů v Bílém domě v pátek reagovali někteří představitelé evropských zemí. Podporu Ukrajině vyjádřili například francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Starmer, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová i prezident Petr Pavel.
Podobně se vyjádřila řada dalších státníků. Například kanadský premiér Justin Trudeau odsoudil ruskou invazi a ujistil, že Kanada stojí na straně Ukrajiny. „Jejich boj za demokracii, svobodu a suverenitu je bojem nás všech,“ napsal.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier řekl, že mu scéna v Bílém domě vyrazila dech. „Nikdy bych nevěřil, že budeme jednou muset bránit Ukrajinu před USA,“ řekl agentuře DPA, která jeho slova označuje za nezvykle ostrá.
„Diplomacie selhává, když jsou vyjednávací partneři veřejně ponižováni,“ doplnil Steinmeier. Během letu do Uruguaye německý prezident také zdůraznil, že Evropané zůstávají zavázáni svobodě, demokracii a právu. „Musíme zabránit tomu, aby se Ukrajina musela podrobit,“ podotkl s tím, že Německo kvůli tomu rychle potřebuje silnou vládu.
Podle německého kancléře Olafa Scholze se Ukrajina může spolehnout na Německo i na celou Evropu. Podporu Zelenskému vyjádřil i Friedrich Merz, lídr CDU/CSU, která minulý týden vyhrála parlamentní volby. „Naše zděšení je větší než dříve,“ řekla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Začala nová éra bezohlednosti, reagovala na páteční roztržku.
Maďarský premiér Viktor Orbán podle Reuters vyzval Evropskou unii, aby zahájila jednání s Ruskem o příměří na Ukrajině. Na tu Moskva už tři roky plnohodnotně útočí. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán pohrozil, že na summitu 6. března zablokuje společné prohlášení vedoucích představitelů EU na podporu napadené Ukrajiny.
USA již s Ruskem přímé jednání zahájily, Ukrajina a Evropská unie ale přizvány nebyly. Orbán, kterého list Financial Times označil za největšího příznivce Ruska mezi unijními lídry, rovněž poukázal na to, že rozpory v evropském bloku v postoji k Ukrajině není možné překlenout, proto je třeba s Ruskem jednat.
7 minut
Zpravodaj ČT Lukáš Dolanský o summitu o Ukrajině v Londýně
Polský prezident Andrzej Duda vyzval hlavu ukrajinského státu Zelenského, aby se po páteční roztržce s americkým prezidentem Trumpem vrátil k jednacímu stolu se Spojenými státy. Podle televize RTL poznamenal, že nevidí žádnou jinou mocnost než USA, která by dokázala zastavit ruskou agresi.
„Volodymyr Zelenskyj by se měl vrátit k jednacímu stolu a v klidu vyjednat takové řešení, které Ukrajině přinese bezpečí,“ řekl Duda.
Republikáni v hodnocení hádky nejsou jednotní
Zatímco američtí demokraté téměř jednohlasně odsoudili chování prezidenta Trumpa a viceprezidenta Vance po páteční schůzce s ukrajinským prezidentem Zelenským, ne všichni republikáni se po hádce v Oválné pracovně Bílého domu postavili za Trumpa. Podle některých utrpěly obě strany a těžit z této diplomatické roztržky nyní může jen ruský prezident Vladimir Putin, napsal server Axios.
Za „katastrofu“ označil páteční hádku v Oválné pracovně republikánský kongresman Mike Lawler, který zdůraznil, že taková horká výměna názorů se má odehrávat za zavřenými dveřmi. Podle něj to bylo diplomaticky krátkozraké pohádat se v přímém přenosu a uškodí to dalším jednáním. „Bohužel jediným vítězem je teď Vladimir Putin,“ dodal Lawler.
Proti Trumpovi se postavil republikánský kongresman Don Bacon. „Ukrajina chce nezávislost, svobodný trh a vládu práva. Chce být součástí Západu. Rusko nenávidí nás i naše západní hodnoty,“ napsal serveru Axios Bacon a pátek označil za „špatný den pro americkou zahraniční politiku“.
Naopak za Trumpa a Vance se postavil druhý nejvýše postavený republikán ve Sněmovně reprezentantů Steve Scalise. Na sociální síti X uvedl, že Trump bojuje za mír a je jediný, kdo dokáže přimět Rusko jednat o „seriózní a trvalé mírové dohodě“.
Nejostřeji z republikánů se proti Zelenskému vyjádřil vlivný republikánský senátor Lindsey Graham, který v rozhovoru s televizí Fox New řekl, že Zelenskyj musí zásadně změnit svůj přístup, nebo odstoupit. Podle Grahama by se měl lídr Ukrajiny při první příležitosti omluvit a říct, že „to podělal“.
Demokraté se Zelenského zastali
Demokraté se Zelenského zastali. „Trump a Vance dělají Putinovu špinavou práci... demokraté v Senátu nikdy nepřestanou bojovat za svobodu a demokracii,“ napsal na síti X lídr senátorů Demokratické strany Chuck Schumer. Za „trapné“ a „ostudné“ označil Trumpovo a Vanceovo chování při páteční schůzce demokratický člen Sněmovny reprezentantů Jesús „Chuy“ García.
Včerejší jednání Trumpa odsoudil i nezávislý senátor Bernie Sanders. „Trump nadává Zelenskému, vůdci demokratické země, která odvážně bojuje proti ruskému imperialismu, zatímco on sám se spojuje s Putinem, diktátorem, který rozpoutal nejkrvavější evropskou válku za posledních osmdesát let,“ řekl Sanders.
Bývalý velitel americké armády Mark Hertling na síti X vyjádřil stud za Trumpovo jednání. „Někteří zklamali, někteří měli špatnou politiku, někteří udělali velkou chybu. Ale nikdy v životě jsem se nestyděl za americké vůdce. Až do dneška.“ Podle bývalého Trumpova poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona se americký prezident a viceprezident postavili na stranu Ruska.
Fico roztržku v Bílém domě nechtěl komentovat
Na páteční roztržku reagovali i slovenští představitelé. Premiér Robert Fico řekl, že Ukrajina nebude nikdy tak silná, aby mohla vyjednávat z pozice vojenské síly. Uvedl rovněž, že summit EU příští čtvrtek nemusí být schopen shodnout se na společných závěrech, pokud Unie nebude respektovat, že existují i jiné názory než pokračovat ve válce na Ukrajině. Samotný incident v Bílém domě Fico podle místních médií nekomentoval.
„Slovenská republika nepodpoří Ukrajinu ani finančně, ani vojensky, aby pokračovala ve válce. Pokud to udělají jiní, budeme to respektovat,“ napsal na Facebooku Fico s tím, že jen zveřejňuje své dřívější postoje, takže ho „neovlivnil umělecký dojem“ ze setkání v Oválné pracovně.
Slovenský premiér také uvedl, že respektuje potřebu zvyšování obranyschopnosti Evropy. Do závěrů čtvrtečního summitu navrhuje mimo jiné zakotvit zmínku o nutnosti okamžitého příměří. Chce do nich také zahrnout požadavek, aby Ukrajina znovu povolila tranzit plynu na Slovensko. „Není možné zabezpečit konkurenceschopnost Evropy, pokud nebudou obnovené dodávky ruského plynu přes Ukrajinu,“ dodal Fico.
Čtvrteční mimořádný summit EU se má zabývat bezpečností Ukrajiny a Evropy a je na něj pozván i prezident Zelenskyj, jehož země se už tři roky brání ruské vojenské invazi.
Vůdce opozice Michal Šimečka uvedl, že Fico opět nedokázal překročit vlastní stín. Jediná možná státnická reakce na páteční ponižující chování Trumpa v Bílém domě by podle Šimečky byla ještě větší podpora evropské jednoty a Ukrajiny. Podle něj slovenský premiér nejvíce škodí vlastní zemi, když se staví na stranu Trumpa, ruského prezidenta Vladimira Putina a proti Ukrajině, která brání nejen svou samostatnost, ale i dodržování mezinárodního práva.