Vztahy ukrajinského prezidenta se šéfem Bílého domu jsou složité. Donald Trump poslední dobou nebývale zesílil kritiku Kyjeva, přičemž Volodymyra Zelenského nazval diktátorem. Tento výrok vzal později zpět, nejspíš i proto, že se rýsuje rámcová dohoda o nerostech, kterou americký prezident protežuje. Zelenskyj kritiku odmítá, jeho reakce jsou však mírné. Pro Ruskem napadenou zemi je totiž pomoc USA zásadní.
Zelenskyj skousnul Trumpovy urážky, americká pomoc Ukrajině je klíčová
Páteční schůzka Zelenského s Trumpem v Bílém domě přichází po několika překotných týdnech, kdy kontroverzní výroky amerického prezidenta vyvolaly v Kyjevě i v celé Evropě obavy, že se USA přiklání na stranu Ruska ve snaze dosáhnout rychlého ukončení války.
Od telefonátu ke schůzkám
Oteplení v americko-ruských vztazích odstartoval 12. února Trumpův telefonát šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi, v němž se dvojice dohodla na úzké spolupráci a vzájemné návštěvě.
Minulý týden se pak uskutečnila rusko-americká schůzka v Rijádu, na niž nedostala pozvánku Ukrajina ani Evropa, zato Kreml výsledky ocenil. Po několika letech se v Saúdské Arábii setkaly delegace vedené ministry zahraničí Marcem Rubiem na straně USA a Sergejem Lavrovem na straně Ruska.
Po rozhovorech v Rijádu spustil Trump nebývalou kritiku Ukrajiny, kterou obvinil z rozpoutání konfliktu. „Americká strana nyní často bagatelizuje roli Ruska v rozpoutání války a tvrdí, že důvodem je snaha Kyjeva stát se členem NATO,“ komentovala americký postoj zpravodajka ČT Darja Stomatová.
9 minut
Zpravodajka ČT Stomatová o situaci na Ukrajině (28. února 2025)
Výpady proti Zelenskému
Trump se také opřel do ukrajinského lídra v osobní rovině. V příspěvku na sociální síti Truth Social nazval Zelenského „diktátorem bez voleb“, který odvedl hroznou práci. Na Ukrajině platí od napadení Ruskem v únoru 2022 válečný stav, který volby uspořádat neumožňuje.
„Je vidět, že tam nějaká velká osobní sympatie není, ale není to úplně překvapivé. Trump se na adresu Zelenského vyjadřoval velice kriticky na své sociální síti už před volbami. Mluvil o tom, že Zelenskyj je vynikající prodejce, že vždy když přijede do Ameriky, odveze si 60 miliard dolarů,“ připomněl amerikanista Jiří Pondělíček.
Prezident navíc tvrdil, že USA utratily za válku 350 miliard dolarů (8,3 bilionu korun), což je asi třikrát víc, než 119,7 miliardy dolarů (2,9 bilionu korun), které uvádí Kielský institut.
Šéf Bílého domu také Zelenského opakovaně označil za diktátora a „průměrně úspěšného komika“. V souvislosti s blížící se schůzkou s ukrajinským lídrem přitom Trump ve čtvrtek náhle bral svá slova zpět. Když se jej reportér BBC tázal konkrétně na výrok o „diktátorovi bez voleb“, šéf Bílého domu odpověděl: „To jsem řekl? Nevěřím, že bych to řekl.“
Prohlásil také, že Zelenského považuje za „velmi statečného“. V pátek očekává „velmi dobré setkání“ s ukrajinským prezidentem.
Zelenskyj v neděli řekl, že se necítí předchozími výroky šéfa Bílého domu uražen. „Určitě bych nepopsal slova používaná Trumpem jako lichotky. Ale výrazem diktátor by mohl být uražen jen někdo, kdo by byl diktátor. Já jsem legitimně zvolený prezident,“ zdůraznil.
6 minut
Amerikanista Pondělíček k osobním vztahům Trumpa se Zelenským
Uražená ješitnost, míní expert
Podle experta Vlastislava Břízy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Trump na ukrajinského lídra takto „udeřil“, protože okamžitě nepodepsal dohodu o nerostech a nešel americkému prezidentovi na ruku.
„Já se paradoxně domnívám, že to (na schůzku Trump–Zelenskyj) nebude mít vliv prakticky žádný. Trump je schopen veletočů v řádu nikoli týdnů a dnů, ale dokonce v řádu několika hodin. Takže to je jedna z dalších otoček, které provedl,“ soudí Bříza. „Trumpovi jde především o byznys,“ dodal expert.
13 minut
Redaktor Řápek a expert Bříza o vztazích Trumpa se Zelenským
Apel evropských lídrů
Za Kyjev nyní orodují lídři států EU, kteří se snaží zajistit Evropě místo u jednacího stolu. Za Trumpem tento týden do Washingtonu vyrazili francouzský prezident Emmanuel Macron i britský premiér Keir Starmer, kteří zdůraznili, že mírová dohoda musí být spravedlivá a neodměňovat agresora. Oba politici také prosazují vyslání evropských mírových sil na Ukrajinu.
Po čtvrtečním setkání se Starmerem Trump prohlásil, že nepočítá se vstupem Ukrajiny do NATO, který považuje současné vedení v Kyjevě za jeden ze svých hlavních cílů. Předchozí americká administrativa byla této žádosti více nakloněna, ani demokrat Joe Biden nicméně tento proces neurychlil, a místo toho podepsal loni v červnu s Ukrajinou desetiletou dohodu o vojenské pomoci.
„Ukrajinská strana neustále požaduje vstup do NATO, protože pro Ukrajince je to největší garance bezpečnosti, zároveň ale z toho, co říká Trump, ale i z jeho okolí, plyne, že vstup do NATO je velmi nepravděpodobný,“ poznamenala Stomatová. Moskva vstup Ukrajiny do Aliance dlouhodobě odmítá.
„Zelenskyj hraje o všechno“
Udržet podporu Spojených států je pro Kyjev důležité. „Jsou analýzy, které naznačují, že pokud Američané zastaví dodávky munice a zbraní na Ukrajinu, tak při současném vývoji na frontě by se Ukrajinci zvládli bránit jen půl roku,“ upozornila zpravodajka ČT Stomatová.
„Ukrajina předpokládá, že vzhledem k tomu, že válka probíhá na evropském kontinentu, tak podpora evropských spojenců je jednoznačná, protože Evropě jde o její vlastní přežití, zatímco pro Spojené státy to tak jednoznačné není,“ vysvětluje zpravodajka.
Americká pomoc je pro Ukrajinu enormně klíčová, míní i redaktor ČT Jan Řápek, který v posledních letech opakovaně natáčel na Ukrajině. Vidět to podle něj bylo na začátku loňského roku, kdy se v americkém Kongresu zadrhl masivní balík pomoci Kyjevu. „Američané hrají prim, je to země, která nejvíce podporuje Ukrajinu. Zelenskyj teď hraje o všechno, stoprocentně potřebuje podporu Spojených států,“ konstatoval novinář.
Vojenská pomoc
Z hlediska čistě vojenské pomoci USA poskytly napadené zemi od velké ruské invaze před třemi lety vybavení v hodnotě 65,9 miliardy dolarů (zhruba 1,58 bilionu korun), uvádí web amerického ministerstva zahraničí s aktualizací ke konci ledna 2025.
Od okupace Krymu a vpádu ruských sil na východ Ukrajiny v roce 2014 vojenská pomoc činí 69,2 miliardy dolarů (1,66 bilionu korun).
Kyjev obdržel mimo jiné 40 dělostřeleckých raketových systémů (HIMARS), více než dvě stě houfnic a tři sta vozů bojové pěchoty Bradley, šedesát tisíc raket GRAD, 50 víceúčelových radarů, 31 tanků Abrams, čtyři sta obrněných transportérů Stryker, desítky vrtulníků, statisíce nábojů různých typů, ale také systémy Patriot a více než 3000 protiletadlových střel Stinger klíčových pro protivzdušnou obranu.
USA také poslaly napadené zemi střely dlouhého doletu ATACMS, jimiž Ukrajinci mohou útočit i na ruské území. Předchozí administrativa s povolením útoků v týlu dlouho váhala, protože se obávala eskalace konfliktu.
Peripetie kolem dohody o nerostech
Po týdnech složitých jednání, kdy se Washington snažil dotlačit Kyjev k podpisu jeho návrhů, se obě země 25. února dohodly na dohodě ohledně strategických nerostů.
Ukrajina má podle dosavadních sondáží významná ložiska důležitých prvků a nerostů, od lithia po titan, které jsou nezbytné pro moderní technologie a jsou velmi žádané v celosvětovém boji o zdroje. Má také značné zásoby uhlí, ropy, plynu a uranu, byť velká část z nich se nachází na území pod ruskou kontrolou.
Kritické nerostné suroviny na Ukrajině
Poslední známý návrh dohody upustil od hlavních námitek Ukrajiny, včetně požadavku, že by USA získaly ukrajinské vzácné nerosty v hodnotě 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů korun) výměnou jen za dosud poskytnutou válečnou pomoc. Tato částka navíc podle Zelenského skutečné výši americké pomoci ani neodpovídala.
Britský list The Telegraph k tomu poznamenal, že podmínky původního amerického návrhu se podobaly podmínkám běžně kladeným na agresorské státy poražené ve válce a rovnaly by se americké ekonomické kolonizaci Ukrajiny.
Společný fond
Nejnovější návrh už počítá s fondem pro rekonstrukci, který by společně řídily Kyjev a Washington. Ukrajinské státní podniky zabývající se těžbou nerostů, ropou, plynem, jakož i infrastrukturou, jako jsou terminály a přístavy na zkapalněný zemní plyn, by do fondu přispívaly padesáti procenty svých budoucích příjmů.
Příspěvky by pak byly investovány na Ukrajině alespoň jednou ročně s cílem povzbudit zahraniční investice do přírodních zdrojů země, píše server Kyiv Independent.
„Ukrajinští komentátoři nazývají dohodu oboustranným PR, protože v ní není nic závazného. Ukrajina se zavazuje prakticky jen k tomu, že začnou detailnější jednání o opravdové smlouvě o nerostném bohatství. Rámcová dohoda mluví jen o tom, že bude připravena smlouva o založení speciálního fondu, do kterého poteče padesát procent budoucích výdělků z těžby, ale nedotkne se to peněz, které jdou dnes do státního rozpočtu,“ uvedla ukrajinistka Lenka Víchová.
8 minut
Víchová: Ukrajinští komentátoři mluví o dohodě jako o PR
Obe země se přitom zavazují chránit své investice, není ale jasné, jak tato ochrana ze strany USA bude vypadat, zda například do země vyšle vojáky, poznamenala Stomatová.
Podle publicisty Romana Jocha z Občanského institutu by se mohlo jednat spíše o soukromou bezpečnostní firmu, jež by spolupracovala s americkou vládou, jelikož o vojácích Trump nechce slyšet. „Stále platí, že pokud budou po uzavření příměří na Ukrajině cizí vojenské síly, tak budou primárně evropské,“ myslí si Joch.
6 minut
Publicista Joch k americko-ukrajinské dohodě o nerostech
Otázka bezpečnostních záruk
Trump k pátečnímu jednání sdělil, že obě země uzavřou „velmi důležitou dohodu“, která může být jakousi pojistkou ukrajinské bezpečnosti. Šéf Bílého domu to vysvětlil tak, že si nikdo nebude s Ukrajinou zahrávat, „pokud jsme tam se spoustou dělníků“. Prezident už dříve uvedl, že Kyjev podle něj na oplátku dostane právo dál se bránit ve válce. Zelenskyj ale podpis ujednání dosud přímo nepotvrdil.
Podle pracovního návrhu dohody, který dříve unikl do médií, by se Washington nezavazoval k vojenské podpoře Ukrajiny, nýbrž by deklaroval zájem „amerického lidu“ na „svobodné, svrchované a bezpečné Ukrajině“.
„Myslím, že s tím tam Zelenskyj osobně jede, aby jednal o těchto (bezpečnostních) zárukách, protože zatím, co víme, tak Trump tyto záruky ukrajinské straně poskytnout nechce. V dohodě se země zavazují, že budou chránit své investice, že Spojené státy budou podporovat Ukrajinu v tom, aby získala garance bezpečnosti, ale americký prezident chce ty garance bezpečnosti nechat na Evropě,“ podotkla Stomatová.
Samotní Ukrajinci podle ní vnímají možnost těžby nerostů ze strany USA pozitivně, včetně toho, že se Trump setká dříve se Zelenským než s Putinem. „I podnikatelé to vnímají jako pozitivní věc, firmy stále využívají starou sovětskou techniku a investice jim skutečně chybí, nemohou se rozšiřovat, nemohou těžit více, protože investice ze Západu nejsou,“ uvedla Stomatová, která navštívila místo těžby grafitu u obce Zavalja.
Podle Ukrajinců nicméně až 70 procent nerostného bohatství v zemi dosud nebylo objeveno. „Většina těchto firem nebo odborníků vychází z map ze třicátých let, z dob Sovětského svazu, takže je otázka, nakolik je nerostné bohatství Ukrajiny prokazatelné,“ poznamenala zpravodajka.
Zelenskyj ve středu prohlásil, že úspěch dohody s USA o nerostném bohatství bude záviset na americkém prezidentovi. S tím má ukrajinský lídr dlouhodobě složitý vztah, což souvisí i s první ústavní žalobou proti Trumpovi z konce roku 2019.
Takzvaný impeachment tehdy pramenil z telefonátu Trumpa se Zelenským, v němž americký prezident požadoval politickou „laskavost“ za odblokování vojenské pomoci. Zelenskyj se poté s Trumpem setkal v New Yorku na pozadí výsledného skandálu. Naposledy dvojice osobně jednala loni v září.
Načítání...
