Volodomyr Zelenskyj

Ukrajinci si nejvíce ze všeho přejí mír, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj europoslancům během mimořádného zasedání Evropského parlamentu v Bruselu. Poděkoval za podporu a zdůraznil, že jednotná Evropa může dotlačit Rusko ke spravedlivému míru. Uvedl také, že do ruské války proti Ukrajině se může zapojit až sto tisíc severokorejských vojáků. Moskva mezitím oficiálně z důvodu ohrožení aktualizovala svou jadernou doktrínu. Provedla rovněž útoky na ukrajinská města Hluchiv a Charkov, které za sebou nechaly desítky mrtvých či zraněných.

Politici z celého světa gratulují republikánovi Donaldu Trumpovi, který podle projekcí zvítězil v amerických prezidentských volbách. Evropští státníci mluví o další spolupráci s Washingtonem, zaznívají ale i výzvy k tomu, aby starý kontinent začal usilovně pracovat na své obraně. Čína apeluje na vzájemný respekt, Kreml přislíbil možnost dialogu a Kyjev doufá, že Trumpova politika „síly“ přispěje k míru.

Přibližně dva tisíce severokorejských vojáků se po výcviku přesouvají na západ Ruska k ukrajinským hranicím, řekl agentuře Kjódó ukrajinský vojenský zdroj. Informace přichází jen pár dní poté, co jihokorejská zpravodajská služba uvedla, že se v Rusku nachází už asi tři tisíce vojáků z KLDR. Jejich přítomnost už potvrdil Kyjev i Spojené státy. Ruský vůdce Vladimir Putin ve čtvrtek nepopřel tvrzení, že Severní Korea vyslala své vojáky do Ruska.

Ruská ekonomika se definitivně mění na válečnou. Moskva plánuje meziročně zvýšit vojenské výdaje o celou čtvrtinu, vyplývá z návrhu rozpočtu na rok 2025. Čtyřicet procent vládních prostředků tak půjde na armádu, nákup zbraní a další oblasti spojené s válkou na Ukrajině. Jedná se o nejvyšší částku od rozpadu Sovětského svazu. Stane se tak na úkor zdravotnictví či sociálních služeb, které přitom Kreml označuje za prioritu. Podle expertů čeká zemi zvyšování daní, zdražování a potíže spojené už teď s nedostatkem pracovních sil nejen ve zbrojovkách. Ruské hospodářství ale nejspíš pár let masivní válečné výdaje ustojí a Západ se na to musí připravit.

Měsíc od nečekaného vpádu ukrajinských jednotek do ruské Kurské oblasti je situace v regionu nejasná. Podle Kyjeva zůstávají v jeho rukou desítky obcí, Moskva naopak mluví o úspěšné protiofenzivě. Kurská operace podle expertů odhalila slabiny v ruské obraně a může přinést Ukrajině ovoce při budoucích jednáních o míru. Kyjev tvrdí, že vpád odlákal desetitisíce ruských vojáků z fronty a podařilo se tak zastavit jejich postup u Pokrovsku. Podle analytiků ale tlak ze strany agresorů v Doněcké oblasti nepolevuje, v posledních dnech hlavně u Vuhledaru.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba podal demisi, oznámil ve středu předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk. Poslanci zároveň ve středu formálně schválili rezignaci vicepremiérky pro evropskou a euroatlantickou integraci Olhy Stefanišynové a dalších tří ministrů. Naopak nepodpořili odchod další místopředsedkyně vlády a současně ministryně pro reintegraci okupovaných území Iryny Vereščukové, píše server Ukrajinska pravda. Kulebově demisi se zatím parlament nevěnoval.

Ukrajina má právo na sebeobranu, která nekončí na hranicích, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro Welt am Sonntag. Šéf Aliance tak poprvé komentoval ukrajinskou vojenskou operaci v Kurské oblasti, kterou označil za legitimní a současně riskantní. Zdůraznil také, že NATO o plánech Kyjeva nevědělo. Podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) představil šéf ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj odvážný plán na tajné schůzce v červenci a překvapil tím i důstojníky.

V Doněcké oblasti na východě Ukrajiny přituhuje. Obyvatelé Pokrovsku mají dva týdny na evakuaci, pak hrozí okupace strategického uzlu ruskými vojáky. Město a okolí každý den opustí až šest set lidí. Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj označil situaci u Pokrovsku a Torecku za těžkou. Nepřítel posílá podle velitele ukrajinských sil Oleksandra Syrského k městu stále více vojáků. Situaci v oblasti, včetně práce dobrovolníků, zmapoval zpravodaj ČT Jan Řápek.

Cílem vpádu ukrajinských vojsk do ruské Kurské oblasti je vytvořit nárazníkovou zónu na hranici, uvedl v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury AP tak poprvé jasně pojmenoval cíl útoku, který ukrajinské síly zahájily 6. srpna. Zelenskyj dosud tvrdil, že záměrem operace je chránit obyvatele pohraničí před neustálým ostřelováním.

Ruský útok zasáhl supermarket ve městě Kosťantynivka ve východoukrajinské Doněcké oblasti, vyžádal si čtrnáct obětí. Podle šéfa ukrajinské správy Doněcké oblasti Vadyma Filaškina jsou mezi nimi také tři děti. Zraněných je nejméně 43, ale jejich počet stále narůstá. Na místě pokračují záchranné práce, které však byly podle Filaškina načas z blíže neupřesněných bezpečnostních důvodů přerušeny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu NATO ve Washingtonu vyzval americké politiky i další spojence, aby s pokračováním podpory Kyjevu nečekali na výsledek listopadových prezidentských voleb v USA. Šéf Bílého domu Joe Biden předtím oznámil, že spojenci plánují dodat Ukrajině v příštích měsících desítky systémů protivzdušné obrany.

Konec války na Ukrajině zajistí dialog, nikoli válčení, prohlásil indický premiér Naréndra Módí po jednání se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem v Moskvě. Ruský vládce zdůraznil, že obě země pojí zvláštní strategické partnerství. V pondělí večer srdečně přivítal Módího ve své rezidenci, což vyvolalo pobouření v Kyjevě a znepokojení ve Washingtonu, který naléhá na Dillí, aby důrazně odsoudilo invazi na Ukrajinu. Předseda vlády největší demokracie světa je na návštěvě Ruska poprvé za pět let. Podle svých slov chce „posílit přátelské vazby“ mezi oběma zeměmi.

Nový britský premiér Keir Starmer po prvním zasedání své vlády zdůraznil, že její prioritou je zajistit obranu a bezpečnost. Ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému slíbil, že Londýn bude nadále podporovat jeho zemi, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Zelenskyj uvedl, že státníci spolu jednali o přípravě stoleté dohody o partnerství mezi zeměmi.

Novým ukrajinským velvyslancem v České republice bude Vasyl Zvaryč, který byl dosud v čele ambasády v Polsku. Jmenoval ho prezident Volodymyr Zelenskyj, vyplývá z informací na webu ukrajinské hlavy státu. Kdy se Zvaryč ujme funkce v Praze, nebylo z prohlášení ukrajinské prezidentské kanceláře jasné.

Státníci z celého světa se musí rozhodnout, co znamená spravedlivý mír na Ukrajině, dnes se k němu mezinárodní společenství začíná přibližovat, řekl o summitu ve Švýcarsku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Delegace desítek zemí jednají o jaderné a potravinové bezpečnosti a o uvězněných či unesených Ukrajincích. Rusko, které je ve válce agresorem a pozvánku nedostalo, podmiňuje jakákoli mírová jednání ústupem ukrajinských sil.

Zástupci desítek států míří do Švýcarska, kde se o víkendu koná mírový summit pořádaný Ukrajinou. Podle Kyjeva je cílem zformulovat společnou vyjednávací pozici k ukončení války, která bude poté předložena Rusku. Moskva, jež pozvánku nedostala, se snaží význam akce zlehčovat. Na summit nepošle zástupce ani Čína. Obě mocnosti se podle Ukrajiny snaží odradit další země od účasti. Právě ta bude pro Kyjev klíčová, stejně jako jednotná podpora ukrajinského mírového plánu. Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy míní, že summit je v první řadě „diplomatickou ofenzivou“ Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Joe Biden na summitu zemí skupiny G7 v Itálii podepsali desetiletou americko-ukrajinskou bezpečnostní dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Má prý sloužit i jako takzvaný most pro případné členství této země v NATO. Lídři zemí G7 na summitu také nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. Ukrajina by podle nich měla dostat úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), první peníze by podle Reuters mohly přijít už letos. Moskva považuje tento postup za zločinný a pohrozila bolestivou odplatou. Zelenskyj za novou finanční podporu poděkoval.

Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica odsuzují přední evropští politici. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a německý kancléř Olaf Scholz uvedli, že podobné násilné činy nepatří do evropské společnosti. Za šokující označili zprávu o útoku polský premiér Donald Tusk, britský ministerský předseda Rishi Sunak či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předseda maďarské vlády Viktor Orbán hovoří o „ohavném útoku na přítele“. Americký prezident Joe Biden uvedl, že Spojené státy nabídly Slovensku pomoc. K atentátu se vyjádřil i ruský vládce Vladimir Putin, podle něj nemá ospravedlnění.

Bývalý nejvyšší velitel ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj bude nově velvyslancem Kyjeva ve Velké Británii. Do funkce ho jmenoval prezident Volodomyr Zelenskyj, který jej předtím propustil z vojenské služby. Zalužnyj odešel z čela armády v únoru, nahradil ho Oleksandr Syrskyj. Zelenskyj pak ve čtvrtek odvolal z funkce Serhije Rudě, šéfa státního bezpečnostního úřadu. Konec Rudě souvisí s odhalením skupiny ruských agentů, kteří podle ukrajinské civilní kontrarozvědky (SBU) plánovali atentát na Zelenského.

Ukrajina se potýká s nedostatkem vojáků, kteří by ji bránili před ruskou agresí. Tamní vláda proto dále zpřísňuje předpisy. Nová ustanovení přerušují mužům vojenského věku od osmnácti do šedesáti let možnost žádat o cestovní pasy v zahraničí. Ukrajinské ministerstvo zahraničí pozastavilo v úterý tyto konzulární služby do 18. května. Hned ve čtvrtek upřesnilo ministerstvo obrany, že ukrajinské odvodové úřady nebudou působit v zahraničí a nebudou doručovat povolávací rozkazy.

Český prezident Petr Pavel apeloval v pořadu Christiane Amanpourové stanice CNN na Spojené státy, aby schválily podporu pro Ukrajinu. Obrana země je podle Pavla důležitá pro celý svět. Kyjev čeká už půl roku na klíčový vojenský a ekonomický balík v hodnotě 61 miliard dolarů. Američtí zákonodárci by o něm mohli hlasovat o víkendu. Návrh v Kongresu měsíce blokují kritici z řad republikánů. Situace na frontě se mezitím rychle obrací v neprospěch ukrajinských sil. Kyjevu chybí zbraně, munice i vojáci.

Ukrajinským silám se podařilo zničit výkonnou radarovou stanici na západě Ruska, která monitorovala oblohu nad Ukrajinou a měla dosah 700 kilometrů do ukrajinského vnitrozemí, sdělila několika ukrajinským médiím anonymně ukrajinská tajná služba SBU. Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Mezitím Ukrajinci uvádějí, že nedostatek munice jim zabraňuje v důkladné obraně a žádají Západ, aby jí poskytl další zbraně i střelivo.

Rusko v noci útočilo na energetickou infrastrukturu v pěti oblastech Ukrajiny, dle úřadů poškodilo dvě tepelné elektrárny firmy DTEK. Trypilskou elektrárnu jižně od Kyjeva Rusové úplně zničili. Už v noci přišlo hlášení o vzletu nejméně sedmi strategických bombardérů Tu-95MS. Šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov hlásil minimálně deset zásahů kritické infrastruktury, bez elektrického proudu tam je dvě stě tisíc lidí. Ruský útok zaměstnal i Polsko. To oznámilo, že aktivovalo vše potřebné k ochraně svého vzdušného prostoru. Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj apeloval na spojence, aby Ukrajině poskytli prostředky pro protivzdušnou obranu.

Ukrajina prohraje válku s Ruskem, pokud pro ni americký Kongres neschválí další balík pomoci, prohlásil podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Bez podpory z USA podle něj bude pro bránící se zemi nejen těžké zvítězit, ale dokonce přežít. Schválení podpory ve výši šedesáti miliard dolarů (1,4 bilionu korun) už několik měsíců brání především americké vnitropolitické spory.