Evropa dá příští rok dalších třicet miliard eur na podporu Ukrajiny, oznámil předseda Evropské rady António Costa. Ukrajina požaduje jasné vymezení podmínek stabilního a dlouhodobého míru s Ruskem a bezpečnostní záruky, než bude možné jednat o ukončení téměř tři roky trvající otevřené války vyvolané ruskou agresí, řekl po jednání s lídry zemí Evropské unie ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Hlavním vzkazem čtvrtečního jednání je, že Evropská unie je jednotná a bude podporovat Ukrajinu, jak dlouho to bude potřeba, avizovali Costa s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Ukrajinský prezident předtím prohlásil, že začala debata o umístění mírových jednotek na Ukrajině, o konkrétních možnostech ale nechtěl s novináři hovořit. Zelenský rovněž zdůraznil, že k dosažení míru je potřeba jednota mezi Spojenými státy a EU. Řada evropských lídrů se před jednáním shodovala na tom, že spíše než v zahájení mírových rozhovorů s Ruskem vidí prioritu v další podpoře Ukrajiny.
Ruský vůdce Vladimir Putin je podle Zelenského nebezpečný pro všechny a lidský život pro něj nic neznamená. Putin je šílený, dodal na tiskové konferenci. Ukrajina potřebuje jasný mírový plán, protože Putin ji může kdykoli po uzavření případné mírové dohody napadnout znovu, dodal.
Ačkoli evropští vůdci ujišťují o další podpoře Ukrajiny, začíná se hovořit o možnosti mírových jednání, při nichž by Ukrajina mohla v zájmu ukončení konfliktu obětovat část svého území. „Chceme ukončit válku, chceme mír, ale potřebujeme bezpečnostní záruky, které nás dlouhodobě ochrání,“ zdůraznil Zelenskyj. „Velmi potřebujeme jednotu mezi Spojenými státy a EU. Potřebujeme tuto jednotu, abychom dosáhli míru,“ dodal.
Putin tvrdí, že je na kompromisy připraven. Podle mnohých západních státníků ale Moskva o mír nestojí. „To druhá strana odmítá vyjednávat. Ale my jsme na to připravení,“ prohlásil ve čtvrtek ruský vůdce.
Kritika Orbána i Fica
„Nemůžeme si dovolit zamrzlý konflikt na našem území,“ řekl ukrajinský prezident s tím, že proto Ukrajina potřebuje bezpečnostní záruky. Mírové podmínky musí podle Zelenského stanovit Ukrajina. Zkritizoval maďarskou mírovou iniciativu. Podle jeho slov nemá Budapešť potřebný mandát. Dodal, že Viktor Orbán má s Putinem vřelý vztah.
Ukrajina již dříve oznámila, že nehodlá prodloužit smlouvu o přepravě ruského plynu přes své území, jejíž platnost skončí na konci letošního roku. „Naše velká výhoda je, že jsme upřímní a otevření. Neprodloužíme tranzit ruského plynu. Nedovolíme, aby byla naše krev prolévána za další miliony v ziscích,“ řekl k tomu nyní ukrajinský prezident v Bruselu.
Česko je připraveno, závislosti na ruském plynu se zbavilo, řekl Fiala
„Jsme na to připraveni. V posledních měsících nebo dvou letech jsme se zbavili závislosti na ruském plynu a je to jeden z výsledků politiky mé vlády, který je velmi důležitý,“ řekl k oznámení Ukrajiny Fiala. Česko podle něj přestalo být Ruskem vydíratelné a má možnost nakupovat plyn i z dalších zdrojů. Zdůraznil, že „českým státem vlastněné firmy nekupují plyn z Ruska“.
Slovenskému premiérovi Robertu Ficovi Zelenskyj podle svých slov vysvětlil, že Kyjev dovolí jen tranzit plynu z jiných zemí než z Ruska. „Slovensko říká, že přijde o peníze. Za války je trochu ostuda mluvit o penězích, protože my přicházíme daleko o víc, o životy,“ dodal na adresu Bratislavy Zelenskyj, který ve čtvrtek jednal i s českým premiér Petrem Fialou.
Český premiér odmítá „výkřiky o příměří“
Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS), který se se Zelenským v Bruselu setkal, příměří zatím není téma, „protože jsme daleko od nějakého mírového řešení“. Premiér dodal, že „tohle je nějaký krok, o kterém může někdo hypoteticky uvažovat za poměrně dlouhou dobu“.
„Odmítáme všechny výkřiky o příměří a o rychlém míru bez dalších garancí a bez toho, že bude jasné, co bude potom,“ řekl český premiér při setkání s novináři. Podle něj se nesmí stát, že by Rusko uspělo a bylo tím povzbuzeno k dalším agresivním krokům. Proto je potřeba dál podporovat Kyjev.
Čtvrteční debatu v Bruselu o Ukrajině označil Fiala za nejotevřenější a nejlepší, kterou tam zažil. „Velmi otevřená, velmi věcná, jdoucí do hloubky, měl jsem z ní velmi dobrý pocit,“ řekl. S odvoláním na důvěrnost jednání nechtěl hovořit o tom, co říkali jednotliví účastníci jednání. „Kvalita této debaty, strategický rozměr i přemýšlení o dalších krocích bylo skutečné dobré,“ dodal český premiér.
Reagoval také na výroky, které někdy zaznívají. „Není to tak, že Rusko vede válku proti Ukrajině. Rusko vede válku proti Evropě. Proti Ukrajině vojensky, proti nám různými formami hybridní války,“ upozornil premiér Fiala.
Mírová jednání by nyní byla unáhlená, říká litevský prezident
Litevský prezident Gitanas Nauseda komentoval zvěsti o možných mírových jednáních. Myslí si, že by to nyní bylo unáhlené. Rusko se podle něho cítí v ofenzivním módu a postupuje vpřed. V jakýchkoliv jednáních by se tak cítilo silnější stranou. „A to by nevedlo ke spravedlivému a udržitelnému míru.“
Německý kancléř Olaf Scholz zdůraznil, že se nesmí o Ukrajincích jednat bez nich. Musí si sami vybrat, jakou cestou se vydají, dodal. Tlak na brzká mírová jednání o Ukrajině by podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové mohl znamenat riziko špatné dohody pro Kyjev.
„Je důležité si ujasnit, s čím by souhlasila Ukrajina jako s podmínkou zahájení mírových rozhovorů, a případně v čem ji může Severoatlantická aliance nebo podporující země poskytnout určité záruky. A role evropských zemí bude muset v této oblasti výrazně narůst,“ míní brigádní generál v záloze František Mičánek z Vysoké školy CEVRO.
„Rusové se budou snažit, pokud vůbec budou ochotni o něm jednat, o takové příměří, které jim vytvoří příznivé podmínky pro další eskalaci, ale co bude dělat Západ, to opravdu nevím,“ podotkl politolog Zdeněk Kříž z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Summit EU vyzval k urychlení dodávek systémů protivzdušné obrany
K navýšení podpory Ukrajině, která se dál brání ozbrojené ruské agresi, a rovněž i podpory ukrajinského obranného průmyslu vyzvali ve čtvrtek v Bruselu prezidenti a premiéři zemí Evropské unie.
V závěrech, které se týkají Kyjeva, zdůraznili „svou podporu komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru založenému na zásadách Charty OSN a mezinárodním právu, v souladu s klíčovými principy a cíli ukrajinského mírového plánu, a zdůraznili zásadu, že žádná iniciativa týkající se Ukrajiny nesmí být podniknuta bez Ukrajiny“.
„Aby se mohla Ukrajina účinně bránit ruské agresi, vyzývá Evropská rada k urychlenému zvýšení úsilí, zejména pokud jde o dodávky systémů protivzdušné obrany, munice a raket, jakož i o poskytnutí nezbytného výcviku a vybavení pro ukrajinské brigády,“ dodává desetistránkový dokument. Zdůrazněna je rovněž další podpora a rozvoj ukrajinského obranného průmyslu a prohloubení jeho spolupráce s obranným průmyslem v EU.
Ukrajina musí zvítězit versus Rusko nesmí zvítězit
Unijní lídři rovněž znovu potvrdili „neochvějný závazek Evropské unie poskytovat Ukrajině a jejímu lidu trvalou politickou, finanční, ekonomickou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu tak dlouho a tak intenzivně, jak to bude potřeba“. „Rusko nesmí zvítězit,“ stojí v textu.
Některé baltské země podle informací agentury ČTK chtěly text změnit na „Ukrajina musí zvítězit“, nicméně šéf unijních summitů António Costa nakonec prosadil tuto verzi s tím, že jde i o vzkaz světu a zejména budoucí americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa, který nastoupí do funkce 20. ledna.
„Pro menší zemi – jako je Česká republika – je velice nebezpečné, pokud velký agresor a nukleární země svého souseda přepadne a potom si z toho hodně odnese,“ řekl bývalý český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Summit EU rovněž odsoudil podporu ze třetích zemí, kterou poskytují Rusku ve vedení jeho útočné války pro ukrajinskému lidu. Vyplývá to ze závěrů jednání, na kterých se šéfové států a vlád shodli.
Vojenské dodávky
Už ve středu se Zelenskyj sešel s některými lídry zemí EU a se šéfem NATO Markem Ruttem. „Hlavní agendou je zajistit, aby prezident a jeho tým, i celá Ukrajina měli jednoho dne, kdy se rozhodnou zahájit mírová jednání, tu nejlepší možnou pozici. A to znamená, že nyní musíme udělat vše, abychom zajistili, že co se týče protivzdušné obrany nebo jiných zbraňových systémů, poskytneme, co budeme moci,“ zdůraznil Rutte.
Už za měsíc se ve Spojených státech ujme prezidentské funkce Donald Trump, který dává najevo zásadní obrat v americké politice. Tvrdí, že chce co nejrychleji ukončit boje na Ukrajině, a naznačuje možnost snížení pomoci Ruskem napadené zemi.
Panika se podle ukrajinistky Lenky Víchové v Bruselu kvůli změnám v Bílém domě nekoná. „Trump může říct i v jednom projevu pro nás zcela odlišné věci. Plány se mohou měnit v době, až nastoupí do prezidentského křesla a pak po prvních jednáních s Ruskem. Bez západní podpory se Ukrajina dlouho bránit nemůže, ale je otázkou, na co přistoupí Rusko,“ podotkla.
Amerikanistka Kateřina Březinová zmínila, že by se Donald Trump v případném jednání s Putinem pustil do „tuhého boje“, protože má proti sobě „velmi zkušeného politika“. Podle ní proto zůstává otázkou, jak obstojí Trumpova nevypočitatelnost.
Někteří politici přitom varují před eskalací konfliktu. „Právě proto, že tak silně podporujeme Ukrajinu, musíme vždy také předcházet vypuknutí války mezi Ruskem a NATO. Touto hrozbou se budu na summitu zabývat,“ uvedl německý kancléř Olaf Scholz.
„Prioritou pro Spojené státy je deeskalace konfliktu, nikoliv jeho eskalace,“ přiblížila Březinová.
Podpora také Moldavsku a Gruzii
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová na summitu vyzvala členské státy, aby v příštím roce ještě zvýšily svou podporu nejen Ukrajině, ale i Moldavsku a Gruzii.
„Pokud nepřidáme my, udělá to někdo jiný,“ prohlásila v narážce na ruské snahy zvrátit dosavadní prozápadní směřování posledních dvou zmíněných zemí.
Debata o Sýrii, migraci či Gruzii
Summit se zabýval i důsledky pádu režimu Bašára Asada v Sýrii na situaci v regionu či na migraci nebo vývojem v Gruzii, kde vládní proruská strana Gruzínský sen zmrazila jednání o přistoupení k Evropské unii a násilně potlačuje protesty veřejnosti.
Ještě před vrcholnou schůzkou se ráno uskutečnila takzvaná migrační snídaně, kterou tentokrát pořádali Dánové a na které byl i Fiala. Debata se dotkla hlavně vývoje v Sýrii a změn v návratové politice, uvedl na sociální síti X český premiér.
Předseda české vlády na snímku sedí hned vedle šéfky unijní exekutivy Ursuly von der Leyenové a z druhé strany vedle něj je pak maďarský premiér Viktor Orbán. Dále je u stolu vidět italská premiérka Giorgia Meloniová, nizozemský premiér Dick Schoof, dánská premiérka Mette Frederiksenová či švédský premiér Ulf Kristersson.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová zaslala unijním lídrům dopis, v němž mimo jiné uvedla, že Komise do března připraví návrh nových pravidel zajišťujících rychlejší navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli.
Evropská komise rovněž prověřuje možnosti, jak zřídit návratová centra pro migranty v mimounijních zemích. „Evropská rada vítá záměr Komise předložit návrh nařízení o navracení počátkem roku 2025,“ stojí v návrhu závěrů summitu.
