Toulavé kočky představují problém, který trápí řadu měst a obcí. Kolik takových zvířat je, není jasné. V tuzemsku se totiž neevidují ani počty těch, které žijí v domácnostech. I kvůli lepší evidenci by měly kočky v příštích letech povinně dostávat čipy. Příslušný zákon teď projednává i Evropská unie. U psů přitom stejné nařízení platí už pět let.
„Někdy jsou (kočky) opravdu na pokraji smrti, někdy se bohužel musí utratit, ale pokud to jde, tak se snažíme o záchranu,“ popsala situaci předsedkyně spolku Šance zvířatům Františka Zverková.
Dobrovolnice Jana Čechlovská například našla dvě mrtvé kočky na zahrádce. A její sousedka tam měla taky jednu. „Takže tři mrtvé kočky, které si myslíme, že někdo otrávil,“ uvedla žena.
Spolky, které o opuštěné kočky pečují, už podle svých slov nemají další kapacity. Volají proto po legislativním řešení. A přidávají se i ornitologové. Ti si od snížení počtu toulavých zvířat pro změnu slibují zvýšení počtu ptáků.
„Vytvoření centrální evidence koček a psů společně, protože to je za jedny náklady. A v podstatě, jakmile bude fungovat centrální evidence, tak čipování koček je logický krok,“ nastiňuje zakladatelka petice Zákony pro kočku Kamila Dvořáková.
Ministerstvo čeká na unijní legislativu
Resort zemědělství teď nicméně žádné podobné změny neplánuje. Argumentuje tím, že na část požadavků reaguje chystaná unijní úprava. Evropští politici ji mají projednat do konce roku. „V podstatě po začátku platnosti tohoto nařízení bude povinnost čipování koček zavedena i do národní legislativy. To znamená – registr, který máme teď připravený na psy ve veterinárním zákoně, bude rozšířen i o kočky,“ vysvětlila Eva Kaděrková z oddělení ochrany zvířat ministerstva.
Zástupci organizací mluví také o povinném kastrování všech volně žijících koček – kromě těch v registrovaných chovech.
„Domníváme se, že správné řešení je vždy to cílené, lokální. Tedy pokud obec nazná, že problém se zdivočelými kočkami má, tak se domníváme, že by mělo být i v obecním zájmu, aby situaci nějak řešila a provedla dva tři kastrační programy v daném roce,“ dodala Kaděrková.
Psy je nutné registrovat na úřadech. Souhrnná čísla ale chybí. U koček je situace, jak bylo řečeno, ještě horší. Poslední dostupná data statistiků jsou z roku 2015. Podle nich mělo devatenáct procent domácností kočku a 28 procent psa.
Přemnožená zvířata a nemoci
Právě obyvatel obcí se problém přemnožených toulavých koček týká nejvíc. Zvířata totiž mohou přenášet nemoci a parazity i na lidi.
Třeba nároží u obchodu v Břeclavi obývá hned několik malých šelem. Ilona Pecková jim nosí žrádlo pravidelně. „Za to, že se narodily, nemůžou. A někdo se o ně postarat musí. Děti jsou úplně nadšené, chodí se dívat, když tady polehávají. Navštěvují se vzájemně i u dalších domečků, co jsou mezi sídlišti,“ uvedla chovatelka koček.
Zvířecí domov stloukli společně s dalšími sousedkami. Ne všichni Břeclavané ale nadšení z kočičího safari sdílí. „Není to v pořádku. Je to úplně jinak, než když mi bylo třicet. To tehdy vůbec nebylo, že by si někdo udělal něco na kočku. Když už, tak to měl buď doma nebo ve dvoře,“ vzpomínala Věra Bartošová.
Útulek se nachází na pozemku města. Anonymní stížnost na něj obdrželi strážníci už v druhé půlce března. „Městská policie tam přijela, zadokumentovala to a zjistila, že je tady podezření z přestupku na nelegální zábor veřejného prostranství,“ informovala mluvčí břeclavské radnice Ivana Solaříková.
A policie nařídila domky do týdne odstranit. Rozhodnutí vedlo k petici s více než pěti sty signatáři. „Stěžovatel vzal svoje námitky zpět, respektive od nich ustoupil, a teď tedy řešíme, jakým způsobem je možné zlegalizovat zábor,“ doplnila mluvčí.
Všechny kočky jsou podle Peckové vykastrované. Břeclavský útulek je po zákroku vypouští v místě odchytu. Tedy tak, jak radí stanovisko ministerstva zemědělství.
Přemnožení potkani ve městech
Krmení opuštěných koček, ale i dalších zvířat, přispívá hlavně ve městech také k přemnožení potkanů. Ti přenášejí nejrůznější nemoci – třeba leptospirózu, tularémii nebo salmonelózu.
Například v hlavním městě připadá na každého Pražana až pět potkanů. Podle odborníků jde o miliony hlodavců. Do ulic metropole tak jako každé jaro vyjíždějí deratizátoři. „Máme dvě party po čtyřech lidech a jedna parta za den osadí návnadou zhruba třicítku kanálů,“ popsal mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.
Díky mírným zimám se potkanům ve městech daří. „Pohybují se nebo vyskytují tam, kde mají dostatek jídla,“ popsal deratizátor Ondřej Tesař. Často je to okolo panelových domů nebo kontejnerů.
Hubení hlodavců je pro města povinné. V metropoli budou deratizátoři pracovat až do konce října.
