Kočky

O psech je známo, že s oblibou aportují, už méně se ale ví, že to rády dělají i kočky. Aportování totiž u obou šelem spojuje prvky predátorského a společenského chování, a to i přes jejich velmi odlišný styl lovu a hry, zjistili vědci z univerzity v britském Lincolnu. Informoval o tom list The Washington Post.

Kočky jsou občas považovány za bezcitné, jen napůl domestikované a vůči lidem vypočítavé. Podle nové studie, která vychází z rozhovorů vědců se stovkami majitelů těchto zvířat, to ale neodpovídá realitě. Z výzkumu kočky vycházejí jako citliví a „empatičtí“ tvorové schopní cítit smutek.

Senát jednal o petici žádající zřízení centrální evidence koček a jejich označování čipem, ale i povinnou kastraci všech koček s přístupem ven, kromě těch v registrovaných chovech. Podle jedné z autorek petice Kamily Dvořákové panuje mezi politiky shoda na čipování, povinná kastrace se ale prý zatím setkává s „naprostou nevůlí“. Obce argumentují například vysokými náklady.

Psím hotelům v Česku dochází místo na letní měsíce, obsazené jsou už z osmdesáti až devadesáti procent. České televizi to potvrdilo pět ze šesti oslovených zařízení. V některých městech majitelé psů už ubytování pro svého mazlíčka v termínu dovolené neseženou.

Když se ve Spojených státech na jaře ukázalo, že se virus ptačí chřipky dostal mezi hovězí dobytek, varovali experti před šířením na další druhy. A přesně to se stalo v případě koček. Problém je, že s nimi mají lidé mnohem těsnější a častější kontakty než s krávami nebo drůbeží.

Velké kočky, od tygrů po gepardy, od sebe dokážou rozlišit známé a neznámé lidské hlasy. Přírodovědci to popsali ve studii, která naznačuje, že i zvířata vyhýbající se skupinovému životu mají sociální dovednosti.

Kočky jsou sice zbožňovanými společníky lidí, ale také velmi efektivními zabijáky. Podle nové studie univerzity v americkém Auburnu žerou více než dva tisíce druhů živočichů po celém světě, včetně stovek ohrožených.

Předení u koček pomáhá vytvářet speciální polštářek uvnitř hlasivek. Vyplývá to z bádání mezinárodního týmu odborníků, na němž se podílela Laboratoř výzkumu hlasu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého (PřF UP) v Olomouci. Dosavadní teorie tyto nízkofrekvenční zvuky přisuzovala opakovaným nervovým vzruchům a následnému stahování a uvolňování hlasivek. Podle nového výzkumu je kočičí hrtan při průchodu vzduchu schopen sám vytvářet nízkofrekvenční zvuk bez nutnosti nervových impulzů právě za pomoci tohoto polštářku.

Laserová nebo magnetická terapie, speciální cvičení i masáže. To vše pro čtyřnohé pacienty. Zvířecí fyzioterapeuti mají čím dál víc práce. Některá zvířata díky jejich péči znovu chodí. Jiným odborníci prodlouží nebo zlepší život.

Když ruská vojska v únoru vstoupila na Ukrajinu, vyvolalo to exodus lidí, kteří odjeli, aniž by měli čas plánovat a tušili, kdy se budou moci vrátit. Svou daň si tak násilí vybralo i na opuštěných zvířatech, která zbytečně trpěla krutostí útočníků a okupantů. Dnes už ve zkoušené zemi úspěšně funguje několik organizací, ve kterých se o němé tváře dokážou postarat.

Jak ukázala pandemie covidu, jedním z největších rizik pro lidské zdraví jsou zoonózy – tedy nemoci přenášené ze zvířat na lidi. Podle nových studií v přenosu těchto chorob hrají nečekaně velkou roli domácí kočky.

Pokud by se podařilo kočkám odstranit z těla geny, které vyrábí určitý protein, přestaly by u lidí tato domácí zvířata vyvolávat alergie. Týmu amerických genetiků se to teď v laboratorních podmínkách podařilo, k reálnému užití je ale ještě daleko.

Co se týká velikosti mozku, domestikace kočkám neprospívá. Mezinárodní výzkumný projekt, který srovnal lebky více druhů koček, zjistil, že velikost mozku domácích koček je menší než u jejich afrických předků. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Royal Society Open Science.

Výstavními síněmi Domu umění v Brně se spolu s návštěvníky procházejí kočky z útulku. Kostýmní výtvarnice, filmařka a všestranná umělkyně Ester Krumbachová tato zvířata obdivovala, často je kreslila a těšila se z jejich společnosti. Kočkám má výstava pomoci najít cestu k nové rodině.

Tým vědců z několika japonských institucí zjistil, že kočky dokáží sledovat, kde se lidé v jejich domovech nacházejí – a to dokonce i když je nevidí. Ve studii zveřejněné v odborném časopise PLOS ONE skupina popsala experimenty, které prováděla s kočkami a nahrávkami hlasů, a co z nich zjistila.

Řada psychologických charakteristik lidské povahy pracuje s takzvanými osobnostními typy. Například oblíbený osobnostní test známý jako Myers-Briggs Type Indicator jich rozlišuje 16. Teď vědci vypracovali podobný systém i pro kočky.

Nemoc covid-19 se běžně vyskytuje také u psů a koček, kteří sdílejí domácnost s nakaženými lidmi, zjistila studie univerzity v nizozemském Utrechtu. Vědci otestovali 310 domácích zvířat z téměř dvou set domácností. Šest koček a psů mělo pozitivní výsledky PCR testů, dalších 54 zvířat mělo v těle protilátky.

Kočky, stejně jako lidé, se dají oklamat optickými klamy, naznačuje nový výzkum. Je založený na pokusech, které vznikly v rámci takzvané občanské vědy: majitelé koček v něm experimentovali se svými zvířaty.

V australských oblastech, ze kterých lidé vyhnali psa dinga, se hůř daří vegetaci. Je to přitom viditelné i z vesmíru. Poukázala na to nová analýza satelitních snímků, jejíž výsledky publikoval časopis Landscape Ecology.

Tradice, která sahá až k Georgi Washingtonovi. Tradice, které se přidrželo třicet z celkem pětačtyřiceti amerických prezidentů. Tradice, kterou po bezmála dvou stoletích přerušil jen Donald Trump. Tradice, která stanoví, že pán Bílého domu své sídlo sdílí se svým domácím mazlíčkem. V současnosti nejčastěji psem či kočkou. Někdy oběma. Tradice, na kterou teď naváže zvolený prezident Joe Biden.

Riziko přenosu covidu-19 ze zvířete na člověka je naprosto zanedbatelné. Kapénky od lidí však na zvířatech mohou být, stejně jako na každém jiném předmětu, uvedl ve středu na tiskové konferenci viceprezident Komory veterinárních lékařů ČR Karel Daniel.

Výzkumníci z Kanady se připravují ke spuštění klinických testů přípravku, který se běžně používá pro léčení koronavirů u koček. Na základě jejich výzkumů se totiž zdá, že by mohl být stejně účinný i proti novému koronaviru, který u lidí způsobuje nemoc covid-19.

První velká africká studie zkoumala, kolik zvířat tam zabijí volně žijící domácí kočky. Podle výzkumu je to výrazně více, než naznačovaly odhady – až osmdesát procent kořisti totiž nedonesou domů. Jen v Kapském městě ročně připraví o život asi 27 milionů zvířat, nejčastěji plazů.

Nová studie ukazuje, že lovící domácí kočky mohou mít zásadní dopad na lokální populace zvířat. S ohledem na omezené teritorium dokážou předčit i divoké predátory. Nejčastěji se kočky pohybují ve vzdálenosti kolem 100 metrů u domu, kde mohou uškodit především ptákům.