Kočky mňoukají na muže víc než na ženy. Vědci mají vysvětlení

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.

Nastíněného chování si mohla řada majitelů koček všimnout. Mohli to ale pokládat za individualitu jejich mazlíčka nebo za něco, co vychází ze specifických vlastností domácnosti.

Teď turečtí vědci prostudovali tři desítky koček přímo v jejich domácím prostředí.

Majitelé měli na těle připevněné kamery, které ukazovaly, jak na ně kočka reaguje. Vědci tak mohli sledovat, jak vypadaly první okamžiky setkání se zvířetem po příchodu domů. Analyzovali pouze prvních sto sekund každého záznamu a sledovali dvaadvacet konkrétních typů kočičího chování. Mezi ně patřil počet mňoukání, otírání hlavy o nohu člověka a chování související se stresem, jako je zívání.

Muži jako objekt mňoukání

Po analýze stovek videoklipů vyšlo jasně najevo, že kočky častěji mňoukaly, předly nebo cvrlikaly, když vítaly mužské pečovatele. A to bez ohledu na věk, plemeno či pohlaví kočky nebo velikost domácnosti. V průměru kočky věnovaly 4,3 mňoukání během prvních sta sekund mužům, zatímco ženám jen 1,8.

To už je velmi výrazný rozdíl, který se na tak velkém vzorku nedá vysvětlit pomocí náhody nebo jinými argumenty. Vědci navrhli přesvědčivé vysvětlení – muži mají obecně tendenci méně se svými kočkami mluvit a jsou vůči nim také obecně méně pozorní, kočky tedy přizpůsobují svou komunikaci, aby upoutaly pozornost.

„Kočky používaly hlasovou komunikaci častěji při přivítání mužských pečovatelů. Ti se možná méně často zapojují do verbálních projevů ve srovnání s pečovatelkami. Tento rozdíl by mohl kočky podnítit k aktivnějšímu používání hlasových signálů, aby vyvolaly reakci mužských pečovatelů,“ uvedli autoři.

Složité přivítání

Studie také zjistila, že kočky při pozdravu svých majitelů používají několik forem komunikace. Vykazují přátelské sociální chování (vztyčený ocas, přibližování se a otírání se o osobu) a vyrovnávací chování (zívání, protahování, škrábání).

Vědci to interpretují jako důkaz, že když kočka člověka pozdraví, jedná se o komplexní formu komunikace, která zahrnuje touhu po spojení ale současně i způsob, jak zvládat stres, například úlevu, že pečovatel je doma.

Tyto výsledky nabízejí podle autorů fascinující pohled na komunikaci a chování koček. Výzkum má i omezení – vznikl v jediné zemi, takže sociální normy chování mužů a žen vůči kočkám mohly hrát nějakou roli. Navíc měli vědci poměrně hodně natočených interakcí, ale samotný vzorek byl relativně malý. K potvrzení, jestli jsou tyto genderové rozdíly v mňoukání skutečně univerzální, jsou zapotřebí další studie v různých zemích a kulturách, dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 9 mminutami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 1 hhodinou

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 4 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 6 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 9 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 23 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...