Kočky mňoukají na muže víc než na ženy. Vědci mají vysvětlení

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.

Nastíněného chování si mohla řada majitelů koček všimnout. Mohli to ale pokládat za individualitu jejich mazlíčka nebo za něco, co vychází ze specifických vlastností domácnosti.

Teď turečtí vědci prostudovali tři desítky koček přímo v jejich domácím prostředí.

Majitelé měli na těle připevněné kamery, které ukazovaly, jak na ně kočka reaguje. Vědci tak mohli sledovat, jak vypadaly první okamžiky setkání se zvířetem po příchodu domů. Analyzovali pouze prvních sto sekund každého záznamu a sledovali dvaadvacet konkrétních typů kočičího chování. Mezi ně patřil počet mňoukání, otírání hlavy o nohu člověka a chování související se stresem, jako je zívání.

Muži jako objekt mňoukání

Po analýze stovek videoklipů vyšlo jasně najevo, že kočky častěji mňoukaly, předly nebo cvrlikaly, když vítaly mužské pečovatele. A to bez ohledu na věk, plemeno či pohlaví kočky nebo velikost domácnosti. V průměru kočky věnovaly 4,3 mňoukání během prvních sta sekund mužům, zatímco ženám jen 1,8.

To už je velmi výrazný rozdíl, který se na tak velkém vzorku nedá vysvětlit pomocí náhody nebo jinými argumenty. Vědci navrhli přesvědčivé vysvětlení – muži mají obecně tendenci méně se svými kočkami mluvit a jsou vůči nim také obecně méně pozorní, kočky tedy přizpůsobují svou komunikaci, aby upoutaly pozornost.

„Kočky používaly hlasovou komunikaci častěji při přivítání mužských pečovatelů. Ti se možná méně často zapojují do verbálních projevů ve srovnání s pečovatelkami. Tento rozdíl by mohl kočky podnítit k aktivnějšímu používání hlasových signálů, aby vyvolaly reakci mužských pečovatelů,“ uvedli autoři.

Složité přivítání

Studie také zjistila, že kočky při pozdravu svých majitelů používají několik forem komunikace. Vykazují přátelské sociální chování (vztyčený ocas, přibližování se a otírání se o osobu) a vyrovnávací chování (zívání, protahování, škrábání).

Vědci to interpretují jako důkaz, že když kočka člověka pozdraví, jedná se o komplexní formu komunikace, která zahrnuje touhu po spojení ale současně i způsob, jak zvládat stres, například úlevu, že pečovatel je doma.

Tyto výsledky nabízejí podle autorů fascinující pohled na komunikaci a chování koček. Výzkum má i omezení – vznikl v jediné zemi, takže sociální normy chování mužů a žen vůči kočkám mohly hrát nějakou roli. Navíc měli vědci poměrně hodně natočených interakcí, ale samotný vzorek byl relativně malý. K potvrzení, jestli jsou tyto genderové rozdíly v mňoukání skutečně univerzální, jsou zapotřebí další studie v různých zemích a kulturách, dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 11 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 13 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 17 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...