Kočky mňoukají na muže víc než na ženy. Vědci mají vysvětlení

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.

Nastíněného chování si mohla řada majitelů koček všimnout. Mohli to ale pokládat za individualitu jejich mazlíčka nebo za něco, co vychází ze specifických vlastností domácnosti.

Teď turečtí vědci prostudovali tři desítky koček přímo v jejich domácím prostředí.

Majitelé měli na těle připevněné kamery, které ukazovaly, jak na ně kočka reaguje. Vědci tak mohli sledovat, jak vypadaly první okamžiky setkání se zvířetem po příchodu domů. Analyzovali pouze prvních sto sekund každého záznamu a sledovali dvaadvacet konkrétních typů kočičího chování. Mezi ně patřil počet mňoukání, otírání hlavy o nohu člověka a chování související se stresem, jako je zívání.

Muži jako objekt mňoukání

Po analýze stovek videoklipů vyšlo jasně najevo, že kočky častěji mňoukaly, předly nebo cvrlikaly, když vítaly mužské pečovatele. A to bez ohledu na věk, plemeno či pohlaví kočky nebo velikost domácnosti. V průměru kočky věnovaly 4,3 mňoukání během prvních sta sekund mužům, zatímco ženám jen 1,8.

To už je velmi výrazný rozdíl, který se na tak velkém vzorku nedá vysvětlit pomocí náhody nebo jinými argumenty. Vědci navrhli přesvědčivé vysvětlení – muži mají obecně tendenci méně se svými kočkami mluvit a jsou vůči nim také obecně méně pozorní, kočky tedy přizpůsobují svou komunikaci, aby upoutaly pozornost.

„Kočky používaly hlasovou komunikaci častěji při přivítání mužských pečovatelů. Ti se možná méně často zapojují do verbálních projevů ve srovnání s pečovatelkami. Tento rozdíl by mohl kočky podnítit k aktivnějšímu používání hlasových signálů, aby vyvolaly reakci mužských pečovatelů,“ uvedli autoři.

Složité přivítání

Studie také zjistila, že kočky při pozdravu svých majitelů používají několik forem komunikace. Vykazují přátelské sociální chování (vztyčený ocas, přibližování se a otírání se o osobu) a vyrovnávací chování (zívání, protahování, škrábání).

Vědci to interpretují jako důkaz, že když kočka člověka pozdraví, jedná se o komplexní formu komunikace, která zahrnuje touhu po spojení ale současně i způsob, jak zvládat stres, například úlevu, že pečovatel je doma.

Tyto výsledky nabízejí podle autorů fascinující pohled na komunikaci a chování koček. Výzkum má i omezení – vznikl v jediné zemi, takže sociální normy chování mužů a žen vůči kočkám mohly hrát nějakou roli. Navíc měli vědci poměrně hodně natočených interakcí, ale samotný vzorek byl relativně malý. K potvrzení, jestli jsou tyto genderové rozdíly v mňoukání skutečně univerzální, jsou zapotřebí další studie v různých zemích a kulturách, dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina mozku nemusí začínat bolestí hlavy, upozorňuje lékařka

Rakovinou mozku sice v Česku onemocní ročně „jen“ několik stovek lidí, ale je to přes pokrok v medicíně stále velmi ničivá diagnóza. Pomáhají nejen nové léky, ale také lepší diagnostika a také práce s pacienty.
před 13 hhodinami

„Jsme krávy budoucnosti,“ míní historik Harari. Varuje před AI migranty

Umělé inteligence mění zásadním způsobem svět, upozornil v pořadu Hyde Park Civilizace historik a intelektuál Yuval Noah Harari. Západní svět se podle něj sice obává migrantů ze zemí třetího světa, ale ve skutečnosti za mnohem nebezpečnější označil mnohem cizejší AI migranty, kteří doopravdy berou lidem práci.
před 16 hhodinami

Japonsko vyšle sondu na Phobos

Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) se tento týden chystá vyslat sondu na jeden ze dvou měsíců Marsu – Phobos. Slibuje si od toho poznatky o vzniku obou měsíčních souputníků této planety. Mise, která má trvat pět let, by také mohla pomoci objasnit původ života ve Sluneční soustavě, napsala agentura AP.
před 18 hhodinami

Nástup bakterií odolných proti antibiotikům je pomalá pandemie, říká přední expert

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.
před 20 hhodinami

Ničení amazonského pralesa v Brazílii kleslo na minimum za skoro čtyřicet let

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.
před 20 hhodinami

Plzeňští lékaři využívají unikátní metodu k přesnější diagnostice rakoviny slinivky

Fakultní nemocnice Plzeň oznámila světové prvenství v onkologické diagnostice. Začala kombinovat radiofarmakum 68Ga-Trivehexin s vyšetřením PET/MRI, které spojuje pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci. Nový postup umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit ho od okolní zánětlivé tkáně.
před 23 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
17. 10. 2026‌‌

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
17. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.