Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.

Autoři výzkumu oslovili 280 vysokoškolských studentů a studentek – 140 od každého pohlaví. Dostali za úkol, aby hodnotili příznaky nemocí na obličejích lidí, které dostali na fotografiích. Tito lidé byli v různých fázích choroby – od úplného zdraví, až po značně nemocné.

Vědci využili už existující takzvanou Likertovu škálu, což je systém hodnocení, který se používá hlavně v psychologických testech. Má devět bodů, které umožnují popsat postoje zkoumaných osob velmi detailně. Autoři předpokládali, že ženy budou schopnější než muži rozlišovat mezi nemocnými a zdravými tvářemi.

A přesně to opravdu výzkum prokázal. Po analýze hodnocení účastníků vědci zjistili, že jejich hypotéza byla správná. Rozdíl byl malý, ale přesto statisticky významný a konzistentní v celé studii. Ale proč?

Evoluční kořeny vnímání nemoci

Existují dvě hlavní hypotézy, proč by ženy měly být schopnější lépe rozpoznat nemoc ve tvářích druhých lidí. První z nich se označuje jako „hypotéza primární pečovatelky“. Předpokládá, že ženy se evolučně vyvinuly tak, aby lépe rozpoznávaly nemoci proto, že v průběhu historie lidského druhu se o kojence a malé děti staraly mnohem častěji.

Teoreticky by rozpoznávání neverbálních signálů nemoci pomáhalo ženám rychleji odhalit nemoci u kojenců a malých dětí, což by zvýšilo šanci na přežití potomků.

Druhá možnost se označuje jako „hypotéza vyhýbání se kontaminaci“. Ta tvrdí, že ženy pociťují vyšší míru znechucení než muži. Podle autorů studie mají na ženy nemoci horší dopad než na muže. Jsou jimi zranitelnější jak během menstruace, tak během těhotenství a samozřejmě hlavně v šestinedělí.

Na otázku, která možnost je pravděpodobnější, se autorům studie nepodařilo odpovědět. Už jen proto, že signálů o nemoci je mnohem více než jenom ty ve tváři, které hodnotili testovaní studenti. Zdravotní stav se totiž odráží také v postoji těla, hlase, někdy i v tělesném pachu – a muži a ženy mohou tyto další signály analyzovat odlišně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 22 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...