Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.

Autoři výzkumu oslovili 280 vysokoškolských studentů a studentek – 140 od každého pohlaví. Dostali za úkol, aby hodnotili příznaky nemocí na obličejích lidí, které dostali na fotografiích. Tito lidé byli v různých fázích choroby – od úplného zdraví, až po značně nemocné.

Vědci využili už existující takzvanou Likertovu škálu, což je systém hodnocení, který se používá hlavně v psychologických testech. Má devět bodů, které umožnují popsat postoje zkoumaných osob velmi detailně. Autoři předpokládali, že ženy budou schopnější než muži rozlišovat mezi nemocnými a zdravými tvářemi.

A přesně to opravdu výzkum prokázal. Po analýze hodnocení účastníků vědci zjistili, že jejich hypotéza byla správná. Rozdíl byl malý, ale přesto statisticky významný a konzistentní v celé studii. Ale proč?

Evoluční kořeny vnímání nemoci

Existují dvě hlavní hypotézy, proč by ženy měly být schopnější lépe rozpoznat nemoc ve tvářích druhých lidí. První z nich se označuje jako „hypotéza primární pečovatelky“. Předpokládá, že ženy se evolučně vyvinuly tak, aby lépe rozpoznávaly nemoci proto, že v průběhu historie lidského druhu se o kojence a malé děti staraly mnohem častěji.

Teoreticky by rozpoznávání neverbálních signálů nemoci pomáhalo ženám rychleji odhalit nemoci u kojenců a malých dětí, což by zvýšilo šanci na přežití potomků.

Druhá možnost se označuje jako „hypotéza vyhýbání se kontaminaci“. Ta tvrdí, že ženy pociťují vyšší míru znechucení než muži. Podle autorů studie mají na ženy nemoci horší dopad než na muže. Jsou jimi zranitelnější jak během menstruace, tak během těhotenství a samozřejmě hlavně v šestinedělí.

Na otázku, která možnost je pravděpodobnější, se autorům studie nepodařilo odpovědět. Už jen proto, že signálů o nemoci je mnohem více než jenom ty ve tváři, které hodnotili testovaní studenti. Zdravotní stav se totiž odráží také v postoji těla, hlase, někdy i v tělesném pachu – a muži a ženy mohou tyto další signály analyzovat odlišně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 7 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 8 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 12 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 14 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 15 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 16 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.