Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.

Autoři výzkumu oslovili 280 vysokoškolských studentů a studentek – 140 od každého pohlaví. Dostali za úkol, aby hodnotili příznaky nemocí na obličejích lidí, které dostali na fotografiích. Tito lidé byli v různých fázích choroby – od úplného zdraví, až po značně nemocné.

Vědci využili už existující takzvanou Likertovu škálu, což je systém hodnocení, který se používá hlavně v psychologických testech. Má devět bodů, které umožnují popsat postoje zkoumaných osob velmi detailně. Autoři předpokládali, že ženy budou schopnější než muži rozlišovat mezi nemocnými a zdravými tvářemi.

A přesně to opravdu výzkum prokázal. Po analýze hodnocení účastníků vědci zjistili, že jejich hypotéza byla správná. Rozdíl byl malý, ale přesto statisticky významný a konzistentní v celé studii. Ale proč?

Evoluční kořeny vnímání nemoci

Existují dvě hlavní hypotézy, proč by ženy měly být schopnější lépe rozpoznat nemoc ve tvářích druhých lidí. První z nich se označuje jako „hypotéza primární pečovatelky“. Předpokládá, že ženy se evolučně vyvinuly tak, aby lépe rozpoznávaly nemoci proto, že v průběhu historie lidského druhu se o kojence a malé děti staraly mnohem častěji.

Teoreticky by rozpoznávání neverbálních signálů nemoci pomáhalo ženám rychleji odhalit nemoci u kojenců a malých dětí, což by zvýšilo šanci na přežití potomků.

Druhá možnost se označuje jako „hypotéza vyhýbání se kontaminaci“. Ta tvrdí, že ženy pociťují vyšší míru znechucení než muži. Podle autorů studie mají na ženy nemoci horší dopad než na muže. Jsou jimi zranitelnější jak během menstruace, tak během těhotenství a samozřejmě hlavně v šestinedělí.

Na otázku, která možnost je pravděpodobnější, se autorům studie nepodařilo odpovědět. Už jen proto, že signálů o nemoci je mnohem více než jenom ty ve tváři, které hodnotili testovaní studenti. Zdravotní stav se totiž odráží také v postoji těla, hlase, někdy i v tělesném pachu – a muži a ženy mohou tyto další signály analyzovat odlišně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 10 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 13 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 16 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 17 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
14. 10. 2026‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
14. 10. 2026‌‌

AI by mohla napadat i chytré spotřebiče, varuje Anthropic. Šířila by se jako hlenky

Společnost Anthropic, která patří k průkopníkům v oboru umělých inteligencí (AI), upozornila na možnost, že už během několika měsíců by mohly být tyto autonomní programy schopné napadat nejen webové stránky, ale také spotřebiče v běžných domácnostech.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.