Takový březen zatím Spojené státy nezažily. Pokud se vyplní předpovědi na nejbližší dny, padnou nejen březnové, ale zřejmě i dubnové teplotní rekordy.
Spojené státy za sebou mají druhou nejteplejší zimu v historii, a to i přes značně výrazné vpády studeného vzduchu, které zemi zasáhly zejména ve druhé polovině ledna a během února. Ty se výrazněji projevily ve východní polovině země, zatímco v polovině západní panovalo častěji velmi teplé až rekordně teplé počasí.
V posledních dnech zasáhla hlavně sever země intenzivní sněhová bouře, silné mrazy a místy i podmínky blizardu s minimální dohledností, zatímco západní polovina USA se připravuje na nástup na březen bezprecedentně teplého počasí.
Příčinou bude rozsáhlý a mimořádně mohutný hřeben vysokého tlaku vzduchu, který se nasune nad západní oblast Severní Ameriky. Jde o situaci, kterou typicky doprovází nadprůměrně teplé počasí, což souvisí se sestupnými pohyby, které jsou oblastem vysokého tlaku vzduchu vlastní. Při tom dochází k rozpuštění případné oblačnosti, vysušování, a především ohřívání klesajícího vzduchu.
Bizarní hodnoty tlaku
Z meteorologického pohledu je naprosto výjimečná už samotná intenzita zmíněného hřebene. Podle čerstvých předpovědních modelů by ve čtvrtek a v pátek mohla poloha tlakové hladiny 500 hektopascalů (hPa) dosáhnout výšky až kolem 5970 metrů, a to v oblasti jihozápadní Arizony a okolí, tedy i nad městem Phoenix.
Platí, že čím je vzduch teplejší, tím pomaleji klesá tlak s výškou. U hladiny moře míváme tlak většinou lehce přes tisíc hPa, k tlaku 500 hPa se dostáváme v průměru ve výškách kolem 5,5 kilometru. V teplejším vzduchu leží tato tlaková hladina výše. Obecně tedy platí, že v zimě je kvůli chladnějšímu vzduchu níže, v létě (kdy je tepleji) výše.
Jenže výška téměř šest kilometrů nebyla na jaře v této části světa nikdy dosažena. Nejdřívější datum nastalo až o tři měsíce později – 16. června. Pokud tedy tato předpověď vyjde, půjde o rekordní hodnotu nejen pro březen, ale i pro duben a květen.
Pro většinu veřejnosti jsou samozřejmě zajímavější a významnější údaje o teplotách vzduchu u zemského povrchu. I ty ale budou na tuto roční dobu naprosto výjimečné. Velmi teplý vzduch se začátkem týdne nacházel na samotném západě USA (a také na severozápadě Mexika), především v Kalifornii a v sousedním Oregonu.
Během úterý se bude rychle rozšiřovat k východu, ve středu se už bude rozprostírat nad západní polovinou států, přibližně po čáru Severní Dakota – Oklahoma. Ve čtvrtek a v pátek pronikne až k Tennessee a Indianě. Současně během pracovních dnů zasáhne také přilehlé oblasti jižní Kanady, Albertu a Saskatchewan. Během soboty by od severozápadu měla dorazit studená fronta a teplý vzduch vytlačit k jihu až jihovýchodu. Nicméně samotný severovýchod USA kolem New Yorku prakticky zasažen nebude.
O rozsahu této vlny mimořádně teplého počasí vypovídá velikost teplotních odchylek, které v rozsáhlé oblasti od Kalifornie na jihozápadě, po jižní Kanadu na severu a Iowu a Missouri na východě dosáhnou po dva až pět dnů 10 až 18 stupňů, výjimečně můžou být teploty dokonce o dvacet stupňů Celsia vyšší, než je na tuto roční dobu obvyklé. Pro hypotetické srovnání, kdybychom takto intenzivní horkou vlnu měli v těchto dnech v Česku, pak by teploty šplhaly na 25 až třicet stupňů.
Letní teploty a skok o 45 stupňů
A pravé červnové teploty zažijí desítky milionů lidí v západní polovině USA. Nejvyšší teploty naměří na jihozápadě země. Půjde hlavně o vnitrozemí jihovýchodní Kalifornie, jižní Nevadu a jihozápadní polovinu Arizony. Maximální teploty tam budou šplhat vysoko nad tropickou třicítku, často spíše nad 35 stupňů a od středy do soboty dokonce lokálně přesáhnou čtyřicet stupňů.
V USA používají Fahrenheitovu teplotní stupnici, takže ostře sledovanou hranicí je pro ně hodnota sto stupňů Fahrenheita, tedy 37,8 stupně Celsia. Například v Las Vegas bude tato hranice nejspíš pokořena v sobotu – nejdřívější datum s touto teplotou přitom dosud činí 1. května (v roce 1947). V arizonském Phoenixu byla stovka nejdříve dosažena 26. března (1988), letos by to mělo být už ve středu, tedy o 8 dnů dříve. Páteční a sobotní maximum by ve Phoenixu mohlo přesáhnout 41 stupňů.
Není divu, že pro jihozápad USA platí upozornění na výskyt extrémního horka od čtvrtka až do soboty. V oblastech směrem na severovýchod samozřejmě nebudou teploty takto vysoké, ale vzhledem k místním podmínkám půjde taky o nezvykle vysoké hodnoty.
A působivá – mimo středoevropskou představivost – je i míra oteplení v centrálních a severních oblastech západní poloviny USA. Například ve městě Bismarck v Severní Dakotě naměřili v pondělí ráno ještě minus dvacet stupňů a v pátek odpoledne tam čekají 25 nad nulou. Průměrná maxima v této roční době se tam přitom pohybují kolem osmi stupňů.
Historická vedra
Je jisté, že přicházející horká vlna bude svou extremitou zcela výjimečná, přepsány budou stovky nejen denních, ale i měsíčních rekordů. A velmi pravděpodobně padne celostátní březnový rekord s hodnotou 42,2 stupňů Celsia, který pochází z jihotexaského města Rio Grande z 30. března 1954.
Na některých stanicích můžou padnout dokonce i dubnové rekordy. Oficiální předpověď amerických meteorologů pro Meccu v Kalifornii na pátek nyní zní 45,5 stupně – a to by znamenalo nejen překonání celostátního březnového, ale dokonce i dubnového rekordu.
Můžeme tedy mluvit o vskutku historické horké vlně. Snese srovnání (svou intenzitou, nikoliv konkrétními teplotami) například s horkou vlnou z konce června 2021, kdy byl v Lyttonu na jihozápadě Kanady opakovaně tři dny po sobě překonán celostátní rekord s výslednou hodnotou 49,6 stupňů.
