Radary sledují čápy a kobylky. Šetří peníze a zachraňují životy

Radary nesledují jen počasí, ale také hejna ptáků a roje hmyzu. Díky technologickému pokroku výsledky těchto výzkumů pomáhají energetickým společnostem, ochraně přírody nebo bezpečnosti leteckého provozu.

Většina lidí má meteorologický radar spojený s počasím, předpovědí deště, mapami srážek nebo varováním před bouřkami. Ale nejsou to jenom meteorologové, kdo na obrazovkách počítačů i mobilů sleduje, jak se barevné odrazy přesouvají napříč daným územím. Občas se totiž na mapách objeví i cíle, které představují „šum“ nebo „rušení“.

Často jde o živé organismy – hlavně hejna ptáků, netopýrů nebo hmyzu. A právě tento „biologický signál“ se v posledních letech stále častěji využívá jako zdroj poznání chování příslušných živočišných druhů.

Netopýři, kobylky nebo vrány?

Rozvoji těchto aplikací napomohl i přechod na takzvaný Dopplerův typ radaru, který je schopen detekovat nejen signál samotný, ale i takzvanou radiální složku rychlosti. To zní složitě, ale znamená to zkrátka to, že radar pozná, jak rychle se cíl pohybuje ve směru k němu a od něj.

Zásadní je správně rozlišit, co jednotlivé cíle na datech z meteorologických radarů vlastně představují. Biologická data není úplně jednoduché z radarů získat, a to zejména kvůli jejich velké časové proměnlivosti. A žádný radar zatím nepozná druh pozorovaného zvířete. Takže vědci si musí pomáhat jinak.

Meteorologický radar zachytil roj neznámého hmyzu:

Hmyz i ptáci využívají vítr, který jim pomáhá urychlit let, ale hmyz – vzhledem ke své velikosti – je obecně na směru větru závislejší. V důsledku toho se většina hmyzu pohybuje „po větru“. Ptáci se ale dokáží pohybovat vyšší rychlostí a napříč proudu větru, nebo dokonce létají proti němu.

V důsledku toho lze radarové cíle, které se pohybují v jiném směru než vítr, snáze přiřadit ptákům. U netopýrů je situace složitější, jejich rychlost letu a chování je totiž často podobná ptákům. Významnou roli v analýze datových sad hraje sezonnost chování ptáků, i když samozřejmě ani tato vlastnost nemusí být dokonalá. Na druhou stranu, detekci ptactva občas ztěžují srážky, ale například i otáčející se listy větrných elektráren.

Knihovna, která pomůže

Nedávno publikovaná studie v časopise Nature představila dosud největší databázi biologických údajů odvozenou z evropských meteorologických radarů. Využívá 141 radarových stanic v osmnácti zemích a pokrývá období let 2008 až 2023.

Autoři z radarové sítě OPERA (Operational Programme for the Exchange of Weather Radar Information, operační program pro výměnu počasových radarových informací) zpracovali obrovské množství archivních dat a přetavili je do profilů biologických cílů. Ty ukazují, kolik živých organismů – zejména ptáků – se v určitou hodinu vyskytuje v určité výšce a jakým směrem a rychlostí letí.

Podobná data byla až doposud jen obtížně dostupná. Terénní ornitologové vidí ptáky jen na obloze nad sebou. Kroužkování dává sice cenné, ale spíše bodové informace o jednotlivcích. Tato knihovna otevírá vědcům úplně nový pohled na to, jak chování ptáků studovat.

Meteorologický radar zachytil roj vážek:

Výhody a omezení

Pravděpodobně největší výhodou používání dat z meteorologického radaru ve výzkumu létajících tvorů je velký časový a prostorový rozsah, který se dá zkoumat. Poprvé se dá přímo měřit několik velkoprostorových jevů, jako je migrace ptáků napříč celými kontinenty. Miliardy ptáků každoročně cestují po Zemi, což má dalekosáhlé důsledky pro ochranu přírody, zdraví ekosystémů, šíření nemocí, ale i bezpečnost letectví nebo rozvoj infrastruktury.

Jedním z omezení používání dat z meteorologického radaru pro biologické monitorování je nízké rozlišení na úrovni druhů, protože cíle často nelze identifikovat nad rámec jejich třídy: například „pták“ nebo „hmyz“, ale nikoliv už „čáp“ natožpak čáp „bílý“. Nicméně terénní pozorování a znalosti o chování ptáků můžou doplnit radarová data o informace specifické pro daný druh.

Existují také některé pozoruhodné příklady, kde je možná bližší identifikace díky specifickému chování zvířat, jako je výskyt netopýrů brazilských, hřadující vlaštovky v USA anebo soumrakové lety rorýsů obecných. Aplikace jsou přesto převážně makroekologické povahy a zaměřují se na aspekty, jako je snižování hrozeb podél migračních tras nebo monitorování změn v souborech druhů.

Výhody monitorování velkých částí migračních tras a různých stanovišť zásadně závisí na kombinování dat ze sítě meteorologických radarů, ideálně po dlouhou dobu. To je poměrně snadné v homogenních radarových sítích a tam, kde data spravuje jedna agentura.

Například v USA poskytuje NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru) veřejný přístup k archivovaným datům, která lze použít k odvození meteorologických a biologických produktů. K dispozici jsou tak například v reálném čase dostupné mapy o migraci ptáků a jejich krátkodobá předpověď.

Naproti tomu evropská síť meteorologických radarů je heterogenní, co se týče hardwaru, zpracování dat a dostupnosti dat, přičemž národní meteorologické služby fungují s různými politickými prioritami a za velmi odlišných podmínek, což dlouhodobě brzdí vývoj společného souboru dat biologických meteorologických radarů z celé Evropy. S pečlivým zvážením a kontrolou kvality však lze provádět celoevropská srovnání.

Využití

Zjištěná data mají řadu využití. Výsledky, jichž už vědci díky nim dosáhli, ukazují na užitečné důsledky propojení meteorologie a ornitologie. Může jít například o bezpečnost leteckého provozu, kdy hejna (nejen) racků či špačků mohou ohrozit letadla při startu nebo přistání.

Radarová data umožňují předvídat riziková období, a to s větším i velmi krátkým časovým předstihem. Při stavbě větrných elektráren je zase důležité znát hlavní tahové koridory, aby se minimalizovaly kolize s ptáky.

A z pohledu změny klimatu je zajímavé studovat posuny v čase migrace – například dřívější přílety nebo opožděné odlety, které zároveň slouží jako ukazatele proměn ekosystémů. A konečně znalost tahových cest pomáhá chránit kritické oblasti, například mokřady nebo horské průsmyky, kde se ptáci koncentrují. Každopádně jde o velmi užitečný nástroj, který ukazuje, kdy a jak intenzivně se nebe nad Evropou plní ptačími cestovateli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 23 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...