Hmyz

Vědci se obávají, že adaptace na globální oteplování může některým druhům hmyzu způsobit problémy s pářením, jelikož může změnit jejich barvu. Při vyšších teplotách se hmyz podle převládající teorie stává světlejším, kvůli čemuž klesá jeho šance na rozmnožování. Například tmavě zbarvená zákeřnice dokáže v chladném počasí lépe najít sexuálního partnera než její světlejší protějšek. Tmavší samci se totiž v časných hodinách snáz zahřejí, a proto se mohou dříve věnovat ostatním věcem, zatímco ostatní brouci se ještě zahřívají.

V Česku se přemnožili komáři, například na Třeboňsku jich je v letní sezoně nejvíc za poslední čtyři roky. Jejich líhnutí nahrálo vlhké a teplé jaro. Bodavý hmyz obtěžuje lidi v kempech, lesích a hlavně u vody, i repelenty pomáhají jen částečně. Situace se bude přitom zřejmě ještě zhoršovat.

Evropské zemědělce, včetně českých, čekají změny kvůli novým předpisům o obnově přírodní krajiny. I zemědělská půda bude muset podporovat rozmanitost. Podle odborníků to farmářům dlouhodobě pomůže, ti se ale obávají snížení výnosů.

Šváb je v Evropě jeden z nerozšířenějších druhů hmyzu. Většina kontinentu mu říká „německý šváb“, tak zní i jeho jména v latině – Blattella germanica. Česká odborná terminologie ho ale nazývá rus domácí. Je to vůbec nejrozšířenější šváb na světě, ale o jeho původu se až doposud vědělo až překvapivě málo. Genetická studie zveřejněná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences zjistila, že za jeho rozšíření může hlavně člověk.

Části Spojených států se v těchto dnech potýkají s přívalem hlučného okřídleného hmyzu, který pokrývá stromy či chodníky a sedá na obyvatele. Záplava cikád je letos mimořádně velká, protože se zároveň rojí dvě potomstva s různými délkami životního cyklu. Epicentrem vzácného úkazu je stát Illinois, kde se teritoria dvou druhů setkávají, popsala v reportáži agentura AP.

Evropské zdravotní úřady varují před komáry. Nejnovější údaje ukazují, že přibývá nemocí, které tento bodavý hmyz přenáší – zejména se to týká horečky dengue ale také viru západonilské horečky.

Lidé se snaží na klimatickou krizi adaptovat. Proti stoupajícím teplotám v bohatších zemích upravují své bydlení třeba pomocí klimatizací nebo kvalitnější izolací. V chudších zemích taková adaptace není možná. A podobně jsou na tom podle nové studie i čmeláci, jimž se přehřívají jejich hnízda.

Východní polovinu Spojených států pravděpodobně v nadcházejících týdnech zaplaví biliony cikád. Poprvé po více než dvou stech letech se tam ve stejném roce vyrojí dvě potomstva, která se vrací ve třináctiletých a sedmnáctiletých cyklech. Podle agentury AP se čeká invaze hmyzu s ohlušujícím cvrkotem, jakou Američané nezažili po desetiletí.

Olomoucká radnice nechala pomocí bakteriálního přípravku preventivně zlikvidovat početné komáří larvy v Černovírském lese, aby před obtížným hmyzem ochránila obyvatele městských částí Černovír, Chválkovice, Pavlovičky a Týneček. Informovala o tom mluvčí magistrátu Jana Doleželová. Lužní lesy v této části Olomouce jsou na jaře líhništěm komárů, letos jsou podmínky pro vývoj larev příhodné.

Tým českých vědců z dvacítky odborných pracovišť se pokouší zlepšit výživovou hodnotu vybraných druhů jedlého hmyzu. Ten se v posledních letech těší stále větší oblibě díky obsahu bílkovin. Mimo jiné je jeho chov mnohem méně náročný pro životní prostředí a klima. Výzkumníci se sdružili do týmu v Národním centru kompetence (NCK) BIOCIRKL, který finančně podporuje Technologická agentura České republiky (TA ČR).

Vodní hmyz většinou uniká lidské pozornosti. To se ale mohutnatce stát nemůže. Je tak velká, že si jí každý snadno všimne. Právě díky pozorováním obyčejných lidí se vědcům podařilo popsat první případy, kdy se tvor usadil na ostrově Kypr.

Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale ani jeho chování se příliš nemění celé desítky milionů let. Na výzkumu se podíleli významným způsobem i čeští experti.

Nezvykle teplé únorové počasí podpořilo i aktivitu klíšťat. Ta začínají být aktivní, když teploty několik dní přesahují pět stupňů Celsia. Nejsou pouze v lese, ale také například v městských parcích. Odborníci proto varují, aby se lidé po procházkách prohlédli, a to zejména kvůli nemocem, které tito paraziti přenášejí – borelióze a encefalitidě. Proti druhé zmíněné nemoci se dá očkovat a podle odborníků je nyní na vakcínu nejvhodnější doba. „Člověku, který nebyl ještě očkován, se doporučuje, aby si nechal co nejdřív aplikovat první dávku vakcíny. Za měsíc druhou dávku vakcíny a čtrnáct dní poté, to znamená za jeden a půl měsíce, je již chráněn,“ vysvětluje předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. Očkovaní lidé by si měli zkontrolovat, jestli není čas na posilovací dávku. Nejdřív tři roky po prvním dokončení základního očkování, potom po pěti letech.

Genomy motýlů a můr zůstaly po více než 250 milionů let z velké části nezměněné. A to přes jejich obrovskou druhovou rozmanitost i množství změn, které mezitím Země zažila. Vědci to popsali ve studii, která naznačuje, proč je právě tento hmyzí řád odolný vůči dramatickým změnám, a která by mohla pomoci s jeho ochranou v budoucnu.

V lesích, které v Česku v uplynulých letech narušila kůrovcová kalamita, se objevily desítky ohrožených druhů živočichů a rostlin. Například jeden druh potemníka, který nebyl v Čechách vůbec znám a na Moravě byl velmi vzácný, nebo atraktivní druhy nočních motýlů. Vědci zkoumali pětačtyřicet míst v Nízkém Jeseníku, na Českomoravské vrchovině a v jižních Čechách. Studii s jejich výsledky zveřejnil vědecký časopis Forest Ecology and Management.

Sarančata jsou jedním z nejničivějších druhů hmyzu. Jejich roje, které mohou obsahovat desítky miliard zvířat, působí značné škody zejména v chudých afrických zemích. Podle nového výzkumu ale změny klimatu mohou nahrávat jejich rychlejšímu šíření i mimo tradiční oblasti výskytu.

Přemnožené štěnice jezdí deratizátoři v českých městech likvidovat každý den. Lidé si parazita často přivážejí třeba z dovolených. Po kousnutí se objeví svědění, v horším případě i vyrážka nebo horečka. Štěnice jsou velmi odolné a volně prodávané postřiky na ně nestačí.

Chrobáci byli ve starověkém Egyptě uctíváni jako nadpřirozené bytosti: sluneční bůh Cheprer byl zpodobňovaný jako skarab valící před sebou sluneční kotouč. Vědci teď popsali, že i některé reálné schopnosti chrobáků jsou výjimečné.

Malý vodní brouk se pohybuje rychlostí, která zdánlivě porušuje fyzikální zákony. Jak je to možné, teď poprvé vysvětlil tým amerických vědců. Výsledky by se daly využít pro konstrukci rychlejších a obratnějších dronů.

Afričtí mravenci dokáží u svých zraněných bojovníků odhalit bakteriální infekci. A potom na ni aplikují účinná antibiotika, která snižují smrtnost z devadesáti procent na dvacet, popsala nová studie.

Jak vznikla hmyzí křídla? To je otázka, která představuje dosud nevyřešenou záhadu evoluce hmyzu. Navzdory dlouholetému výzkumu stále není zcela jasné, z jaké tělní struktury se hmyzí křídla vlastně vyvinula a jaká byla jejich původní funkce, když ještě nebyla dost dokonalá na zvládání aktivního letu. Odpovědi hledali i vědci z Biologického centra AV ČR v nově objevených prvohorních zkamenělinách starobylé skupiny hmyzu a kloní se k možnosti, že křídlům předcházely žábry.

Když ubývá opylovačů, pokoušejí se tomu rostliny přizpůsobit. A místo toho, aby spoléhaly na včely, čmeláky a motýly, začínají se stále více opylovat samy. Podle nové studie to má značné důsledky.

Vědci na třech místech na různých kontinentech objevili několik druhů doposud neobjevených mravenců. Vyskytují se v Keni, Papui Nové Guineji a Jižní Americe. Mezinárodní tým, který se projektu věnoval, vedli experti z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR.

Slunéčka východní zahltila Česko. Invazní druh hmyzu, který se mimo jiné vyznačuje nepříjemným pachem, hledá místa, kde by mohl přezimovat. Lákají ho obytné domy a proniká i do domácností. Hmyz z východní Asie přitom ohrožuje původní evropská slunéčka, kterých ubývá.