Hmyz

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.

Stovky živočišných druhů, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. „Vždy jsme se zajímali o jednotlivé živočichy. Díky této studii jsme objevili kolektivní význam zvířecích architektů,“ řekla agentuře AFP vědecká pracovnice v oboru fyzické geografie Gemma Harveyová, která vedla studii londýnské univerzity Queen Mary, zveřejněnou letos 18. února.

Tři centimetry tvrdého chitinu, ostrých kusadel, jedovatého žihadla a agrese. To je invazní sršeň asijská, která se v posledních letech dostala i do Evropy a na podzim roku 2023 poprvé i do Česka. Vědci z Exeterské univerzity teď prozkoumali, co všechno tento hmyz žere na územích, která ovládl. Výsledky jsou dle badatelů znepokojivé, sršně totiž konzumují asi čtrnáct set druhů zvířat.

Počty čmeláků v Británii loni klesly nejníže za dobu záznamů, vyplývá z údajů fondu, který se zabývá ochranou tohoto hmyzu. Proti průměru z období mezi roky 2010 a 2023 se loni počet čmeláků v zemi celkově snížil téměř o čtvrtinu. Podle vědců to pravděpodobně zavinilo studené a vlhké jarní počasí. Čmeláci jsou stejně jako včely klíčoví pro opylování rostlin.

Mravenci nejsou žádní bezduší roboti, jak by se někdy mohlo zdát, tvrdí němečtí vědci. Jejich experiment ukázal, že tento hmyz má chemickou paměť, která se projevuje podobně jako lidská zášť.

Sršně mandarínské nemají v Severní Americe přirozené nepřátele. Když na tento kontinent před pěti lety pronikly, obávali se experti, že jejich invaze může způsobit spoustu problémů. Teď ale úřady oznámily, že se podařilo všechen tento hmyz vyhubit.

Královna sršně Vespa soror může měřit až 4,6 centimetru, dělnice „jen“ 3,5 centimetru. Až doposud nedokázaly opustit svou domovskou Asii, nyní se ale našly opakovaně v Evropě. To může naznačovat, že na tomto kontinentu také přezimovaly.

Každý den skončí ve světových oceánech, řekách a jezerech přes dva tisíce nákladních aut plně naložených plastovým odpadem. Za rok do vodních ekosystémů unikne asi 19 až 23 milionů tun. Zdaleka největší problém to představuje v zemích globálního jihu, které nemají prostředky umělohmotné znečištění řešit. Vědci teď našli, do značné míry náhodou, cestu ke zlepšení.

Američtí přírodovědci pozorovali na mexicko-americkém pomezí zvláštní jev: samci sarančat pustinných se vrhají na samice, které během denního vedra kladou vajíčka. Podle biologů tak vytvářejí umělý stín, který má samice při vyčerpávající aktivitě ochránit.

Člověk není první živočišný druh, který „vládne“ planetě. Před ním to byli dinosauři a ještě před nimi stonožky. Přibližně před 350 miliony lety patřily mezi největší predátory obří dvouapůlmetrové stonožky, které mohly vážit kolem 45 kilogramů. Jenže se toho o nich moc nevědělo. Až doposud.

Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byl český vědec Jiří Hulcr, který je expertem na kůrovce. Působí v laboratoři na University of Florida, ale spolupracuje stále i s českou Akademií věd. Podle něj nejsou ovšem problémem lesů pouze kůrovci.

Po kůrovcové kalamitě, která v minulých letech masivně zasáhla v Česku smrkové lesy, hrozí teď nebezpečí borovicím. Vyplývá to z mezinárodní studie uveřejněné ve vědeckém časopise Forest Ecosystems. Podle ní se kvůli klimatickým změnám a obchodu se dřevem může ve střední Evropě objevit do roku 2040 nový invazní druh parazita – háďátko borové. To v současnosti ničí borové lesy v Portugalsku a Španělsku. Podle ministerstva zemědělství se dřevo z dovozu sleduje už teď.

Hmyzomorka muší je houba, která – jak už naznačuje její jméno – napadá mouchy. Nejprve je nakazí, pak ovládne jejich nervový systém a změní je v „zombie“, tedy řídí jejich chování. A nakonec donutí zdravé mouchy k nekrofilnímu páření se s mrtvým exemplářem. Vědci z Kodaňské univerzity v novém výzkumu představili genetické triky této houby.

Komáří navigační systém dokáže poznat potravu na velkou vzdálenost a nesmírně přesně. Jejich „zaměřovač“, který je zavede ke krvi, kombinuje informace obrazové, chemické i teplotní. Tento nesmírně citlivý nástroj teď analyzovali vědci v nové studii. Popsali také, jak se člověk může „zahalit do pláště neviditelnosti“, aby komářímu apetitu unikl.

Termití kamikadze chrání kolonii pomocí zvláštního enzymu. Do jeho tajů pronikli vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) ve spolupráci s Fakultou tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.

Švábi patří mezi nejodolnější tvory na Zemi. Zvládají radiaci, chlad i horko, jsou velmi přizpůsobiví. A podle nového výzkumu také extrémně odolní vůči běžně prodávaným insekticidům pro domácnosti.

Vodní záchranáři zasahují častěji než loni. Na sedmnácti přehradách už letos vyjeli k víc než tisícovce případů, což je o pětinu více než loni za celou letní sezonu. Přibylo topících se lidí, ale i alergických reakcí po bodnutí hmyzem. Pro bezpečný pobyt ve vodě stačí podle záchranářů dodržovat pravidla, například nechodit se koupat příliš rozehřátý nebo po jídle. Roli hraje i alkohol. Záchranáři také doporučují neplavat daleko od břehu nebo o samotě.

Čím více umělého světla mají v noci stromy, tím houževnatější jsou jejich listy. Mohou se stát tak odolnými, že se jimi neprokouše hmyz. A to může mít závažné ekologické důsledky, upozorňují vědci.

V Česku jsou přemnožené vosy i sršně, letos jich je mnohem víc než v minulých letech. Potvrzují to entomologové i záchranáři, kteří k lidem s alergickou reakcí vyjíždějí prakticky každý den. Hned dvakrát během 24 hodin musela zasahovat i horská služba, a to v Krkonoších a Beskydech. Násobně více výjezdů registrují také hasiči. Vosám či sršním se daří díky současnému teplému a suchému počasí. Prospěl jim i mírnější průběh zimy.

Hygienici zaznamenali na Olomoucku poprvé výskyt invazivního druhu komára Aedes japonicus (asijský keřový komár). Tito komáři jsou potenciálními šiřiteli některých onemocnění, v tuzemsku ale přenos nemocí z nich na člověka není evidován. Napadají však lidi a jsou aktivní ve dne a vpodvečer. V Evropě je výskyt tohoto druhu monitorován od roku 2000, v Česku byl poprvé potvrzen v roce 2021 ve dvou lokalitách blízko státní hranice na jižní Moravě a v jižních Čechách.

Záchranáři evidují nárůst výjezdů k pacientům s alergickou reakcí po bodnutí hmyzem. ČT to zjistila z dat poskytnutých záchrannými službami ze všech krajů Česka. Třikrát více výjezdů kvůli bodnutí hlásí záchranáři z Ústeckého kraje. Od letošního května vyjeli už ke 115 případům, loni to za stejné období bylo 34 událostí. Více než dvojnásobek výjezdů oznámila také záchranka Libereckého kraje. V Královéhradeckém kraji mají letos pětkrát více závažných reakcí po bodnutí, některé skončily i resuscitací.

Vědci se obávají, že adaptace na globální oteplování může některým druhům hmyzu způsobit problémy s pářením, jelikož může změnit jejich barvu. Při vyšších teplotách se hmyz podle převládající teorie stává světlejším, kvůli čemuž klesá jeho šance na rozmnožování. Například tmavě zbarvená zákeřnice dokáže v chladném počasí lépe najít sexuálního partnera než její světlejší protějšek. Tmavší samci se totiž v časných hodinách snáz zahřejí, a proto se mohou dříve věnovat ostatním věcem, zatímco ostatní brouci se ještě zahřívají.

V Česku se přemnožili komáři, například na Třeboňsku jich je v letní sezoně nejvíc za poslední čtyři roky. Jejich líhnutí nahrálo vlhké a teplé jaro. Bodavý hmyz obtěžuje lidi v kempech, lesích a hlavně u vody, i repelenty pomáhají jen částečně. Situace se bude přitom zřejmě ještě zhoršovat.