Hmyz

Každý den skončí ve světových oceánech, řekách a jezerech přes dva tisíce nákladních aut plně naložených plastovým odpadem. Za rok do vodních ekosystémů unikne asi 19 až 23 milionů tun. Zdaleka největší problém to představuje v zemích globálního jihu, které nemají prostředky umělohmotné znečištění řešit. Vědci teď našli, do značné míry náhodou, cestu ke zlepšení.

Američtí přírodovědci pozorovali na mexicko-americkém pomezí zvláštní jev: samci sarančat pustinných se vrhají na samice, které během denního vedra kladou vajíčka. Podle biologů tak vytvářejí umělý stín, který má samice při vyčerpávající aktivitě ochránit.

Člověk není první živočišný druh, který „vládne“ planetě. Před ním to byli dinosauři a ještě před nimi stonožky. Přibližně před 350 miliony lety patřily mezi největší predátory obří dvouapůlmetrové stonožky, které mohly vážit kolem 45 kilogramů. Jenže se toho o nich moc nevědělo. Až doposud.

Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byl český vědec Jiří Hulcr, který je expertem na kůrovce. Působí v laboratoři na University of Florida, ale spolupracuje stále i s českou Akademií věd. Podle něj nejsou ovšem problémem lesů pouze kůrovci.

Po kůrovcové kalamitě, která v minulých letech masivně zasáhla v Česku smrkové lesy, hrozí teď nebezpečí borovicím. Vyplývá to z mezinárodní studie uveřejněné ve vědeckém časopise Forest Ecosystems. Podle ní se kvůli klimatickým změnám a obchodu se dřevem může ve střední Evropě objevit do roku 2040 nový invazní druh parazita – háďátko borové. To v současnosti ničí borové lesy v Portugalsku a Španělsku. Podle ministerstva zemědělství se dřevo z dovozu sleduje už teď.

Hmyzomorka muší je houba, která – jak už naznačuje její jméno – napadá mouchy. Nejprve je nakazí, pak ovládne jejich nervový systém a změní je v „zombie“, tedy řídí jejich chování. A nakonec donutí zdravé mouchy k nekrofilnímu páření se s mrtvým exemplářem. Vědci z Kodaňské univerzity v novém výzkumu představili genetické triky této houby.

Komáří navigační systém dokáže poznat potravu na velkou vzdálenost a nesmírně přesně. Jejich „zaměřovač“, který je zavede ke krvi, kombinuje informace obrazové, chemické i teplotní. Tento nesmírně citlivý nástroj teď analyzovali vědci v nové studii. Popsali také, jak se člověk může „zahalit do pláště neviditelnosti“, aby komářímu apetitu unikl.

Termití kamikadze chrání kolonii pomocí zvláštního enzymu. Do jeho tajů pronikli vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) ve spolupráci s Fakultou tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.

Švábi patří mezi nejodolnější tvory na Zemi. Zvládají radiaci, chlad i horko, jsou velmi přizpůsobiví. A podle nového výzkumu také extrémně odolní vůči běžně prodávaným insekticidům pro domácnosti.

Vodní záchranáři zasahují častěji než loni. Na sedmnácti přehradách už letos vyjeli k víc než tisícovce případů, což je o pětinu více než loni za celou letní sezonu. Přibylo topících se lidí, ale i alergických reakcí po bodnutí hmyzem. Pro bezpečný pobyt ve vodě stačí podle záchranářů dodržovat pravidla, například nechodit se koupat příliš rozehřátý nebo po jídle. Roli hraje i alkohol. Záchranáři také doporučují neplavat daleko od břehu nebo o samotě.

Čím více umělého světla mají v noci stromy, tím houževnatější jsou jejich listy. Mohou se stát tak odolnými, že se jimi neprokouše hmyz. A to může mít závažné ekologické důsledky, upozorňují vědci.

V Česku jsou přemnožené vosy i sršně, letos jich je mnohem víc než v minulých letech. Potvrzují to entomologové i záchranáři, kteří k lidem s alergickou reakcí vyjíždějí prakticky každý den. Hned dvakrát během 24 hodin musela zasahovat i horská služba, a to v Krkonoších a Beskydech. Násobně více výjezdů registrují také hasiči. Vosám či sršním se daří díky současnému teplému a suchému počasí. Prospěl jim i mírnější průběh zimy.

Hygienici zaznamenali na Olomoucku poprvé výskyt invazivního druhu komára Aedes japonicus (asijský keřový komár). Tito komáři jsou potenciálními šiřiteli některých onemocnění, v tuzemsku ale přenos nemocí z nich na člověka není evidován. Napadají však lidi a jsou aktivní ve dne a vpodvečer. V Evropě je výskyt tohoto druhu monitorován od roku 2000, v Česku byl poprvé potvrzen v roce 2021 ve dvou lokalitách blízko státní hranice na jižní Moravě a v jižních Čechách.

Záchranáři evidují nárůst výjezdů k pacientům s alergickou reakcí po bodnutí hmyzem. ČT to zjistila z dat poskytnutých záchrannými službami ze všech krajů Česka. Třikrát více výjezdů kvůli bodnutí hlásí záchranáři z Ústeckého kraje. Od letošního května vyjeli už ke 115 případům, loni to za stejné období bylo 34 událostí. Více než dvojnásobek výjezdů oznámila také záchranka Libereckého kraje. V Královéhradeckém kraji mají letos pětkrát více závažných reakcí po bodnutí, některé skončily i resuscitací.

Vědci se obávají, že adaptace na globální oteplování může některým druhům hmyzu způsobit problémy s pářením, jelikož může změnit jejich barvu. Při vyšších teplotách se hmyz podle převládající teorie stává světlejším, kvůli čemuž klesá jeho šance na rozmnožování. Například tmavě zbarvená zákeřnice dokáže v chladném počasí lépe najít sexuálního partnera než její světlejší protějšek. Tmavší samci se totiž v časných hodinách snáz zahřejí, a proto se mohou dříve věnovat ostatním věcem, zatímco ostatní brouci se ještě zahřívají.

V Česku se přemnožili komáři, například na Třeboňsku jich je v letní sezoně nejvíc za poslední čtyři roky. Jejich líhnutí nahrálo vlhké a teplé jaro. Bodavý hmyz obtěžuje lidi v kempech, lesích a hlavně u vody, i repelenty pomáhají jen částečně. Situace se bude přitom zřejmě ještě zhoršovat.

Evropské zemědělce, včetně českých, čekají změny kvůli novým předpisům o obnově přírodní krajiny. I zemědělská půda bude muset podporovat rozmanitost. Podle odborníků to farmářům dlouhodobě pomůže, ti se ale obávají snížení výnosů.

Šváb je v Evropě jeden z nerozšířenějších druhů hmyzu. Většina kontinentu mu říká „německý šváb“, tak zní i jeho jména v latině – Blattella germanica. Česká odborná terminologie ho ale nazývá rus domácí. Je to vůbec nejrozšířenější šváb na světě, ale o jeho původu se až doposud vědělo až překvapivě málo. Genetická studie zveřejněná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences zjistila, že za jeho rozšíření může hlavně člověk.

Části Spojených států se v těchto dnech potýkají s přívalem hlučného okřídleného hmyzu, který pokrývá stromy či chodníky a sedá na obyvatele. Záplava cikád je letos mimořádně velká, protože se zároveň rojí dvě potomstva s různými délkami životního cyklu. Epicentrem vzácného úkazu je stát Illinois, kde se teritoria dvou druhů setkávají, popsala v reportáži agentura AP.

Evropské zdravotní úřady varují před komáry. Nejnovější údaje ukazují, že přibývá nemocí, které tento bodavý hmyz přenáší – zejména se to týká horečky dengue ale také viru západonilské horečky.

Lidé se snaží na klimatickou krizi adaptovat. Proti stoupajícím teplotám v bohatších zemích upravují své bydlení třeba pomocí klimatizací nebo kvalitnější izolací. V chudších zemích taková adaptace není možná. A podobně jsou na tom podle nové studie i čmeláci, jimž se přehřívají jejich hnízda.

Východní polovinu Spojených států pravděpodobně v nadcházejících týdnech zaplaví biliony cikád. Poprvé po více než dvou stech letech se tam ve stejném roce vyrojí dvě potomstva, která se vrací ve třináctiletých a sedmnáctiletých cyklech. Podle agentury AP se čeká invaze hmyzu s ohlušujícím cvrkotem, jakou Američané nezažili po desetiletí.

Olomoucká radnice nechala pomocí bakteriálního přípravku preventivně zlikvidovat početné komáří larvy v Černovírském lese, aby před obtížným hmyzem ochránila obyvatele městských částí Černovír, Chválkovice, Pavlovičky a Týneček. Informovala o tom mluvčí magistrátu Jana Doleželová. Lužní lesy v této části Olomouce jsou na jaře líhništěm komárů, letos jsou podmínky pro vývoj larev příhodné.

Tým českých vědců z dvacítky odborných pracovišť se pokouší zlepšit výživovou hodnotu vybraných druhů jedlého hmyzu. Ten se v posledních letech těší stále větší oblibě díky obsahu bílkovin. Mimo jiné je jeho chov mnohem méně náročný pro životní prostředí a klima. Výzkumníci se sdružili do týmu v Národním centru kompetence (NCK) BIOCIRKL, který finančně podporuje Technologická agentura České republiky (TA ČR).