Na Islandu se poprvé vyskytl komár

8 minut
Horizont ČT24: Komáři se rozšířili na Island
Zdroj: ČT24

Na Islandu zaznamenali první případ výskytu komára v přirozeném prostředí. Ostrov byl přitom spolu s Antarktidou jedním z posledních míst na světě bez přítomnosti komárů, napsala agentura AFP. Ukazuje to tak rychlost klimatických změn.

Jeden sameček a dvě samičky druhu komára kroužkovaného (Culiseta annulata) byli nalezeni asi třicet kilometrů severně od hlavního města Reykjavíku, sdělil agentuře entomolog z Islandského institutu přírodních věd Matthias Alfredsson.

Jak informovala stanice RÚV, hmyz identifikoval na začátku tohoto měsíce Björn Hjaltason, který o nálezu informoval ve facebookové skupině Insects in Iceland (Hmyz na Islandu). „Za soumraku 16. října jsem zahlédl podivnou mušku na červené stužce,“ řekl Björn s odkazem na past, kterou používá k lákání hmyzu. „Okamžitě jsem tušil, o co jde, a hmyz jsem rychle sebral. Byla to samice.“

Björn později chytil další dva exempláře a poslal je do Přírodovědného institutu, kde entomolog Matthías Alfredsson potvrdil, že se jedná o komáry, konkrétně právě o druh Culiseta annulata. Tento druh patří k větším komárům, samička má rozpětí křídel až 1,5 centimetru. Nejčastěji žije ve Velké Británii.

Přizpůsoben chladnějšímu podnebí

Přítomnost hmyzu podle vědců naznačuje nedávné zavlečení, pravděpodobně lodí, více však vyjasní až jarní sledování výskytu a šíření. Podle Alfredssona se tento druh komára zdá být dobře přizpůsoben chladnějšímu podnebí, což mu umožňuje odolávat dlouhým a drsným zimám, kdy teploty klesají pod bod mrazu. Vědci už delší dobu předpovídali, že se komáři mohou na Islandu usadit, zejména poté, co se tam od roku 2015 podařilo uchytit klošům.

V minulosti byl na Islandu zaznamenán jediný případ výskytu komára, a to arktického komára (Aedes nigripes), který byl nalezen v letadle na letišti v Keflavíku, nejednalo se tedy o přirozené prostředí.

Na Islandu se také nachází známé jezero Mývatn, nad kterým se v letním období vznášejí hejna pakomárů a muchniček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
včera v 11:35

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
včera v 10:17

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
včera v 07:30

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...