Na Islandu se poprvé vyskytl komár

Nahrávám video

Na Islandu zaznamenali první případ výskytu komára v přirozeném prostředí. Ostrov byl přitom spolu s Antarktidou jedním z posledních míst na světě bez přítomnosti komárů, napsala agentura AFP. Ukazuje to tak rychlost klimatických změn.

Jeden sameček a dvě samičky druhu komára kroužkovaného (Culiseta annulata) byli nalezeni asi třicet kilometrů severně od hlavního města Reykjavíku, sdělil agentuře entomolog z Islandského institutu přírodních věd Matthias Alfredsson.

Jak informovala stanice RÚV, hmyz identifikoval na začátku tohoto měsíce Björn Hjaltason, který o nálezu informoval ve facebookové skupině Insects in Iceland (Hmyz na Islandu). „Za soumraku 16. října jsem zahlédl podivnou mušku na červené stužce,“ řekl Björn s odkazem na past, kterou používá k lákání hmyzu. „Okamžitě jsem tušil, o co jde, a hmyz jsem rychle sebral. Byla to samice.“

Björn později chytil další dva exempláře a poslal je do Přírodovědného institutu, kde entomolog Matthías Alfredsson potvrdil, že se jedná o komáry, konkrétně právě o druh Culiseta annulata. Tento druh patří k větším komárům, samička má rozpětí křídel až 1,5 centimetru. Nejčastěji žije ve Velké Británii.

Přizpůsoben chladnějšímu podnebí

Přítomnost hmyzu podle vědců naznačuje nedávné zavlečení, pravděpodobně lodí, více však vyjasní až jarní sledování výskytu a šíření. Podle Alfredssona se tento druh komára zdá být dobře přizpůsoben chladnějšímu podnebí, což mu umožňuje odolávat dlouhým a drsným zimám, kdy teploty klesají pod bod mrazu. Vědci už delší dobu předpovídali, že se komáři mohou na Islandu usadit, zejména poté, co se tam od roku 2015 podařilo uchytit klošům.

V minulosti byl na Islandu zaznamenán jediný případ výskytu komára, a to arktického komára (Aedes nigripes), který byl nalezen v letadle na letišti v Keflavíku, nejednalo se tedy o přirozené prostředí.

Na Islandu se také nachází známé jezero Mývatn, nad kterým se v letním období vznášejí hejna pakomárů a muchniček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 6 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 9 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 11 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 12 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 13 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 14 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.