Island

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.

Izrael uzavře britský konzulát ve východním Jeruzalémě a zakáže vstup do země dvanácti britským občanům. Uvedl to podle agentury AFP izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Rozhodnutí je reakcí na omezení dovozu zboží z nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu, které v úterý oznámily Británie a jedenáct dalších západních zemí.

Islandští voliči v referendu odmítli obnovit jednání o vstupu do Evropské unie. Proti bylo 52,8 procenta, pro 47,2 procenta hlasujících. Podle agentur to vyplývá z konečného výsledku sčítání. Proti obnově jednání, která byla přerušena před třinácti lety, tak hlasovalo přibližně o dvanáct tisíc lidí více, než kolik bylo pro, uvedla agentura DPA. Evropská komise rozhodnutí respektuje, Island podle ní zůstává blízkým partnerem EU.

Na Islandu v sobotu proběhlo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. S úderem půlnoci se uzavřely volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.

Stále více Čechů v létě cestuje do Skandinávie. Prodejci letenek odhadují, že celkově by ji letos mohlo navštívit asi o pětinu českých cestovatelů více než loni. „Klienti, kteří chtějí aktivnější dovolenou, nebo poznávací zájezdy, i kvůli teplotám volí sever,“ potvrzuje trend mluvčí cestovní kanceláře Fischer Jan Bezděk. Právě rostoucí teploty napříč Českem i obvyklými dovolenkovými destinacemi poptávku podporují. A to i přesto, že průměrná dovolená ve Skandinávii vyjde o třetinu až polovinu dráž než ta ve Španělsku nebo Řecku. Zvýšený zájem Čechů zaznamenali i majitelé hotelů a penzionů v Alpách. Několikátým rokem po sobě roste zájem také o Polsko, kam se letos chystá dvanáct procent Čechů.

Island po dvouleté přestávce tento týden vyslal na lov velryb jednu ze svých dvou zbývajících velrybářských lodí. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na islandská média a ochránce přírody. Island patří spolu s Norskem a Japonskem mezi tři země, které navzdory mezinárodní kritice a nesouhlasu ochránců zvířat nadále povolují komerční lov velryb.

Tématem jednání bylo nejen posílení bezpečnosti na východním a severním křídle Aliance ve světle ruské hrozby a pokračujících hybridních akcí, byla to ale i příprava na summit v Ankaře, řekl prezident Petr Pavel po jednání na summitu Bukurešťské devítky (B9). Lídři B9 se podle Pavla shodli na tom, že Rusko je největší hrozbou pro budoucnost Evropy. Podle polského prezidenta Karola Nawrockého musí summit v Ankaře vyslat vzkaz o jednotě Aliance. Summitu v Bukurešti se zúčastnili také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a generální tajemník NATO Mark Rutte.

Rostoucí napětí ve světě a ochlazení vztahů s Washingtonem žene Kanadu do náruče Evropské unie. Vzájemné obchodní i bezpečnostní vazby sílí a vyvstala i otázka, zda by se Ottawa mohla v budoucnu k bloku připojit. Někteří experti tvrdí, že Kanada je, co se hodnot a politik týká, ve skutečnosti „evropská“, změny smluv by však byly nutné. Ottawa zatím ideu odmítá, podle průzkumů by ji nicméně zvážila většina Kanaďanů.

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.

Islandská vláda v pátek rozhodla o uspořádání referenda o obnově přístupových jednání o vstupu do Evropské unie, která byla přerušena před více než deseti lety. Hlasování se bude konat 29. srpna, uvedla agentura AFP, která se odvolává na lokální média.

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.

Pobřežní státy ležící u Baltského a Severního moře varují před riziky pro bezpečnost námořní dopravy kvůli ruskému rušení signálu globálního družicového polohového systému (GNSS) v evropských vodách. Vyplývá to z otevřeného dopisu adresovaného mimo jiné státům či rejdařským společnostem, který zveřejnila Británie a podepsalo se pod něj čtrnáct zemí.

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.

Spojené státy se v severním Atlantiku zmocnily tankeru, který se vyhnul americké blokádě sankcionovaných plavidel u Venezuely a který déle než dva týdny pronásledovaly. Oznámilo to Velitelství ozbrojených sil USA pro Evropu (EUCOM). Rusko předtím vyslalo ponorku a další prostředky, aby tanker, dříve známý jako Bella 1 a plující pod ruskou vlajkou, doprovodily, uvedl list The Wall Street Journal (WSJ). Moskva zásah USA odsoudila a uvedla, že požaduje, aby USA s Rusy na tankeru zacházely humánně a umožnily jejich návrat do vlasti.

Island je pátou zemí, která se rozhodla odstoupit z příštího ročníku mezinárodní hudební soutěže Eurovize. Oznámila to ve středu rada islandské veřejnoprávní vysílací společnosti RÚV, informují tiskové agentury APA a AP.

Ruská špionážní loď Jantar se v poslední době často pohybuje nedaleko výsostných vod Spojeného království. Londýn se obává, že si Rusko takto mapuje podmořské kabely pro případné sabotáže. Britské námořnictvo si proto pořizuje bezpilotní plavidla a ponorné drony. Nové prostředky mají za úkol chránit právě podmořskou infrastrukturu. Tamní vláda také uzavřela obrannou dohodu s Norskem.

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.

Česko získá v příštích letech dalších 5,5 miliardy korun z fondů Evropského hospodářského prostoru EHP a Norska. Vyhlášení prvních výzev se předpokládá nejdříve na přelomu let 2026 a 2027. V Praze byla v úterý slavnostními podpisy stvrzena Memoranda o porozumění mezi Českem a donorskými státy Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem pro čtvrté programové období. Za dvacet let fungování těchto fondů z nich Česko získalo jedenáct miliard korun. Podporu získalo 1900 projektů.

Na Islandu zaznamenali první případ výskytu komára v přirozeném prostředí. Ostrov byl přitom spolu s Antarktidou jedním z posledních míst na světě bez přítomnosti komárů, napsala agentura AFP. Ukazuje to tak rychlost klimatických změn.

Silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a Evropu jsou „nezbytné“ v jakékoli mírové dohodě, která má ukončit ruskou válku na Ukrajině, sdělila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem řada evropských lídrů v sobotu vyjádřila pokračující podporu Ukrajině. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) prohlásil, že je třeba spustit standardizaci vztahů Evropské unie a Ruska.