Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.
„V posledních týdnech Rusko obzvláště v okolí Charkova připravovalo, koordinovalo a provádělo útoky z pozic bezprostředně sousedících ruských pohraničních oblastí. Společně jsme přesvědčeni, že Ukrajina má právo se těmto útokům podle mezinárodního práva bránit,“ konstatoval Hebestreit. „V souladu s mezinárodními právními závazky k tomu může nasadit také dodané zbraně včetně těch od nás,“ dodal.
Hebestreit ke zbrojní pomoci napadené zemi poznamenal, že Berlín společně se spojenci a také s Kyjevem neustále podporu přizpůsobuje aktuálnímu vývoji na bojišti.
Berlín se dlouho k možnosti ukrajinských úderů německými zbraněmi přímo na ruské území stavěl odmítavě. Kancléř Olaf Scholz zdráhavý postoj vysvětloval obavou ze zatažení do války.
Tlak francouzského prezidenta
Možnost použití západních zbraní při dílčích útocích na Rusko připustil v úterý Emmanuel Macron. Během jednání se Scholzem uvedl, že by se to mělo vztahovat na cíle, z nichž ruská armáda Ukrajinu ostřeluje a ze kterých útočí. Scholzův postoj byl tehdy zdrženlivý. Kancléř k tématu řekl, že si Německo nepřeje eskalaci konfliktu.
To, že se mezitím německý postoj změnil, naznačil Scholzův čtvrteční rozhovor s občany v Erfurtu. „Ukrajina je napadena, proto má mnoho možností, které jí mezinárodní právo nabízí. Zároveň máme s Ukrajinou dohody, které nemusíme měnit,“ prohlásil kancléř. Podle serveru Politico to bylo „šroubované vyslovení německého souhlasu“ s údery na ruské území.
Už v minulosti podporovala přímé útočení proti cílům v Rusku šéfka německého parlamentního výboru pro obranu Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová. „Je zcela jasné, odkud na Ukrajinu rakety, střely s plochou dráhou letu a drony přilétají. A je fatální, že bránící se Ukrajina nemůže udeřit na místa, odkud tyto útoky přicházejí,“ prohlásila.
Z Německem dodaných zbraní pro údery v ruském pohraničí připadají v úvahu mimo jiné samohybné houfnice PzH 2000 a salvové raketomety MARS II.
Stracková-Zimmermannová navrhuje poskytnout Ukrajině také střely s plochou dráhou letu Taurus, to však spolkový kancléř Scholz nadále odmítá.
Po vzoru Spojených států
Německo tak souhlasem pro dílčí použití svých zbraní při obraně i na území Ruska následuje čtvrteční krok Spojených států. Americký prezident Joe Biden totiž částečně zrušil zákaz, který zamezoval využití amerických zbraní na území Ruské federace. Kyjev tak bude moci využít část arzenálu, který mu poskytly Spojené státy – včetně raket GMLRS – k úderům na ruském území u hranic s Charkovskou oblastí. Na rakety delšího doletu ATACMS se ovšem Bidenova výjimka nevztahuje.
Změnu v postoji americké administrativy potvrdil i mluvčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Serhij Nykyforov. Britský list The Guardian k tomu napsal, že Ukrajinci tak budou moci využívat salvové raketomety HIMARS k útokům na ruské vojáky a velitelská a kontrolní střediska. „To výrazně posílí naši schopnost reagovat na snahy Ruska o soustřeďování vojáků podél hranice (s Ukrajinou),“ prohlásil Nykyforov.
Podle zdrojů Institutu pro studium války (ISW) Bidenova administrativa krok učinila „v tichosti“. V posledních dnech navíc několik prezidentových poradců sdělilo listu The New York Times, že částečný obrat americké politiky je v tomto směru „nevyhnutelný“.
USA naopak podle zdroje deníku The Washington Post nebudou klást žádná omezení vůči tomu, aby Ukrajina používala protivzdušnou obranu poskytovanou Spojenými státy, k sestřelování ruských raket nebo stíhaček nad ruským územím. Ovšem pouze v případě, kdy budou letouny „představovat hrozbu pro Ukrajinu“.
Podle ISW však není jasné, do jaké vzdálenosti povolil Washington Kyjevu užití amerických zbraní. Analýza kalkuluje s možností v Bělgorodské oblasti, pochybnosti jsou však kolem Kurské a Brjanské oblasti. Legitimní by mohlo být i užití amerických zbraní na vojenské cíle „mimo bezprostřední pohraniční region u Charkovské oblasti“.
Analytici však zdůrazňují, že podle nich by USA měly Ukrajině umožnit zasáhnout všechny legitimní vojenské cíle v operačním a hlubokém týlu Ruska zbraněmi, které poskytly Spojené státy.
Nová kapitola války
Podle amerických představitelů, které ve čtvrtek citoval server The New York Times, Biden souhlasem k částečnému užití amerických zbraní při útocích na ruské cíle „otevřel novou kapitolu války o Ukrajinu“. Mělo by jít údajně o první takový případ, kdy prezident USA povolil omezené vojenské zásahy proti dělostřelectvu, raketovým základnám a velitelským centrům uvnitř hranic „protivníka“, který navíc disponuje jadernými zbraněmi.
Zástupci Bílého domu však zdůraznili, že povolení se vztahuje pouze na akce, které charakterizovali jako sebeobranu, aby Ukrajina mohla chránit Charkov, své druhé největší město, a okolní oblasti před raketami, klouzavými bombami a dělostřeleckými granáty těsně za hranicemi.
„Naše politika, pokud jde o zákaz používání ATACMS nebo úderů dlouhého dosahu uvnitř Ruska, se nezměnila,“ uvedli nejmenovaní činitelé v prohlášení.
Komplikovaná jednání v úzkém okruhu
K interní debatě se Biden prozatím nevyjádřil. O změně jeho postoje vědělo také málo členů Rady pro národní bezpečnost nebo Pentagonu. Například mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová ještě ve čtvrtek odpoledne na brífinku pro novináře opakovaně tvrdila, že k žádné změně nedošlo. „Bezpečnostní pomoc, kterou poskytujeme Ukrajině, má být použita v rámci Ukrajiny a nepodporujeme útoky, ani neumožňujeme útoky uvnitř Ruska,“ řekla.
Biden dosud odmítal, aby Ukrajina použila zbraně americké výroby mimo ukrajinské hranice, a to ani jako odpověď na ruské provokace. Tvrdil, že jakýkoli útok na ruské území by znamenal riziko porušení jeho mandátu „zabránit třetí světové válce“.
Kolem Bidenova povolení probíhala podle amerických médií úzká jednání, o nichž věděl pouze malý okruh prezidentových spolupracovníků. Podle serveru The New York Times však klíčovou roli ve změně amerického postoje sehrál tamní ministr zahraničí Antony Blinken, který v polovině května navštívil Kyjev.
Zdroje listu z Bílého domu uvádějí, že po návratu do Washingtonu Blinken Bidenovi sdělil, že „27 měsíců trvající zákaz (…) nyní ohrožuje část Ukrajiny“. Rusové podle něj využívají prezidentova zákazu a podnikají neustálé útoky z bezpečného útočiště těsně u ruských hranic.
Na výjimce se údajně shodli i poradce prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan a ministr obrany Lloyd Austin. Týkat se měla pouze bojů v okolí Charkova, posléze však nevyloučili ani odpovědi na útoky invazních vojsk hluboko uvnitř Ruska.
Proti zákazu střelby do Ruska americkými zbraněmi se vyslovil také vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Christopher Cavoli. Dodal však, že je znepokojen možnými ruskými reakcemi.
Podle amerických médií bude záležet na tom, jak na obrat v americké politice zareaguje Kreml – případně, zda k nějaké reakci dojde. Moskva už v minulosti varovala, že pokud USA svůj postoj změní, odpoví. Už v minulém týdnu, kdy se objevily první zprávy o možné otočce v americké politice, provedlo Rusko cvičení jednotek, které se starají o manipulaci a nasazování jaderných zbraní.
Spojené státy přesto nakonec navázaly na politiku svého ostrovního spojence – Velké Británie. Londýn před několika týdny povolil Ukrajině používat své raketové systémy dlouhého doletu Storm Shadow k útokům kdekoli v Rusku.
Obdobně se k užití západních zbraní staví také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Část Evropy omezení pro Ukrajinu nemá
V dalším využití darovaného vojenského materiálu má Ukrajina od části svých spojenců volné ruce. Estonsko, Švédsko ani Polsko žádné restrikce pro Kyjev v tomto ohledu nezavedly.
Tallinn zastával od počátku pozici, že Ukrajina má právo využít zbraně ke své obraně i na ruském území, pokud je třeba na něm zasáhnout strategickou či vojenskou infrastrukturu, konstatoval estonský ministr obrany Margus Tsahkna.
Naopak italský darovaný materiál lze s ohledem na italskou ústavu využívat jen k obraně Ukrajiny na jejím vlastním území, řekl italský ministr zahraničí Antonio Tajani. „Není to možné, protože nebojujeme (Itálie) proti Rusku, ale pomáháme dary bránit Ukrajinu,“ vysvětlil před začátkem pátečního neformálního zasedání šéfů diplomacií NATO v Praze. Itálie je připravena zaslat další dodávky, jejich využití mimo Ukrajinu je ale nemožné, dodal.
Podle litevského ministra zahraničí Gabrieliuse Landsbergise jsou Ukrajinci naprosto schopni identifikovat cíle a vědí, co je potřeba a odkud jde hrozba. Doufá, že Aliance dokáže jasně deklarovat, že to myslí vážně s pomocí Ukrajině, odstrašením Ruska i přizváním nových členů do NATO.
Nizozemská ministryně Hanke Bruinsová Slotová uvedla, že je nutné udělat vše pro to, aby Ukrajina zvítězila v tragické a nezodpovědné válce. Také ona souhlasila s tím, že Ukrajinci mohou v rámci sebeobrany zasahovat cíle na ruském území, a to i v souladu s Chartou OSN. Šéf polské diplomacie Radosław Sikorski řekl, že jeho země nikdy žádná omezení nezavedla. Ukrajině podle něj poslalo Polsko už 44 balíků vojenské pomoci v hodnotě zhruba čtyř miliard eur (zhruba 99 miliard korun).
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková řekla, že sebeobrana znamená také prevenci před raketami zasahujícími školy, nemocnice či supermarkety. Rusko podle ní porušuje mezinárodní právo a Aliance dělá vše pro pomoc Ukrajině při obraně země i občanů.
Šéf švédské diplomacie Tobias Billström v Praze řekl, že veškeré švédské dary putují na Ukrajinu bez jakýchkoliv omezení. „Za předpokladu, že se budou využívat v souladu s mezinárodním a humanitárním právem,“ uvedl. Vyslovil se pak pro navýšení produkce munice na evropském a ukrajinském území.
Ukrajina může na ruském území útočit, pokud se bude jednat o vojenské cíle, připomněla ve vysílání ČT24 vedoucí katedry mezinárodního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Veronika Bílková. „Zjednodušeně řečeno první útok je nelegální, obrana je legální. My jsme v situaci, kdy se Ukrajina brání, takže právo na sebeobranu zahrnuje i možnost rozšířit daný konflikt na území druhého státu,“ dodala akademička.
Uvolnění omezení přivítali Blinken i Stoltenberg
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvítal, že země NATO uvolňují omezení ohledně využívání zbraní darovaných Ukrajině. Vzhledem k otevření nové fronty u Charkova, která kopíruje hranici s Ruskem, by prý nedávalo smysl, kdyby Ukrajina při své sebeobraně byla omezená při využívání dodané výzbroje i na ruském území, prohlásil na setkání v Praze.
„Ukrajina má právo na sebeobranu, což zahrnuje i útoky na legitimní vojenské cíle na území Ruska,“ řekl dále Stoltenberg. Rusko eskaluje válku otevřením nového bojiště u Charkova, takže útočí z ruského vnitrozemí. „Jedinou možnou reakcí je, aby mohla Ukrajina útočit také na ruské území,“ konstatoval. Vždy však půjde o národní rozhodnutí, upozornil Stoltenberg.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken komentoval rozhodnutí tak, že podpora USA ve prospěch Ukrajiny se v posledních dvou letech vyvíjí podle aktuálních potřeb. „A podle toho, co se děje na bitevním poli. Aby Ukrajina měla to, co potřebuje, když to potřebuje. Abychom to dělali efektivně a cíleně,“ prohlásil. Ukrajinci v posledních týdnech o úpravu pravidel žádali kvůli dění u Charkova, dodal. „Do budoucna budeme dělat to co doposud – přizpůsobovat se aktuální situaci,“ řekl.
Zelenského návštěva Stockholmu
Do hlavního města Švédska mezitím přicestoval ukrajinský prezident. Ve Stockholmu podepsal bezpečnostní dohodu se Švédskem, v odpoledních hodinách i s Norskem. V zemi se ukrajinský prezident účastní ukrajinsko-severského bezpečnostního summitu a podepsat by v pátek měl ještě další dohodu s Islandem.
„Vidíme, že Rusko se snaží válku rozšířit. Jen společně můžeme zastavit šílenství z Moskvy,“ zdůraznil Zelenskyj při podpisu. Jedná se o 13. podobnou dohodu, kterou Kyjev uzavřel se západní zemí, připomíná agentura Reuters.
Prioritou pátečních jednání se severskými lídry je podle Zelenského zajistit pro Ukrajinu další systémy protivzdušné obrany a dále diskuze o společných projektech obranného průmyslu. Se severskými státy chce jednat také o tom, jak přimět Rusko k uzavření míru, napsal na sociální síti X.
Švédský premiér Ulf Kristersson před novináři upozornil, že válka na Ukrajině přesahuje území Ruskem napadené země. „Podpora Ukrajiny je pro Švédsko a další severské země otázkou jejich vlastní existence,“ řekl.
Dánsko a Finsko s Ukrajinou podepsaly bezpečnostní dohodu na deset let již dříve. Dánsko v únoru a Finsko minulý měsíc.
