Vojenská pomoc z nedávno schváleného amerického balíku už začala přijíždět na Ukrajinu a další zásoby jsou na cestě. V úterý to při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl v Kyjevě americký ministr zahraničí Antony Blinken, napsala agentura Reuters. Zelenskyj šéfovi americké diplomacie podle ruskojazyčného webu stanice BBC poděkoval za pomoc, kterou označil za kriticky důležitou.
Zelenskyj dále uvedl, že jeho vlasti napadené Ruskem nyní nejvíce chybí prostředky protivzdušné obrany. Potřebuje ji hlavně Charkovská oblast na východě země, která sousedí s Ruskem. K její ochraně před ruskými vzdušným údery Kyjev podle ukrajinského prezidenta potřebuje nejméně dvě další baterie protivzdušné obrany.
Návštěva Blinkena v Kyjevě nebyla předem ohlášená. Cílem cesty je podle agentury AP ujistit Ukrajinu v době zesílených útoků ruských invazních vojsk o americké podpoře. Kongres USA před časem schválil dlouho odkládaný balík pomoci v hodnotě 61 miliard dolarů (1,4 bilionu korun), který má mimo jiné doplnit těžce vyčerpané ukrajinské zásoby dělostřelectva a protivzdušné obrany.
„Nejste sami. Spojené státy stojí na vaší straně od prvního dne. Jsme s vámi i dnes a zůstaneme po vašem boku, dokud nebude zajištěna bezpečnost Ukrajiny, její suverenita a schopnost zvolit si vlastní cestu,“ uvedl Blinken.
V pondělí Bílý dům informoval, že Ukrajina už první část vojenské pomoci z nového amerického balíku obdržela. Vysoce postavený americký činitel, který Blinkena doprovází, podle agentury AP ve vlaku do ukrajinské metropole prohlásil, že USA Ukrajincům poskytly dodávky munice pro dělostřelectvo, rakety do protivzdušné obrany i balistické střely dlouhého doletu, přičemž některé zbraně jsou už v přední linii.
Podle analytika z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vlastislava Břízy efekt amerického balíku s vojenskou pomocí již nastal. Ukrajincům schválený balík totiž umožnil uvolnit skladové zásoby munice na frontu. „Není to jen o munici, nečekejme, že se otočí dynamika války. Minimálně ne v letních měsících tohoto roku,“ dodal ve vysílání ČT24 Bříza.
Tlak na Charkov sílí
Ruská armáda zároveň v úterý dopoledne uvedla, že její síly získaly kontrolu nad západní a severní částí města Vovčansk v Charkovské oblasti, napsala ruská státní agentura TASS. Agentura Reuters ale s odvoláním na ukrajinskou armádu napsala, že situace v obci, která leží severovýchodně od druhého největšího města země Charkova, je pod kontrolou.
Zpráva ukrajinské armády podle Reuters uvádí, že počet ruských útoků na severu Charkovské oblasti se v úterý naopak výrazně snížil. Zároveň ale konstatuje, že se ukrajinští vojáci poblíž další příhraniční vesnice Lukjanci stáhli na nové pozice kvůli silným leteckým útokům ze strany Ruska.
Moskva v oblasti zahájila ofenzivu v pátek a od té doby invazní síly obsadily několik ukrajinských vesnic v blízkosti hranice s Ruskem. Kyjev přiznal, že situace v regionu je složitá, a vyměnil velitele odpovědného za tuto oblast. Bříza se domnívá, že Rusko v současnosti hledá slabá místa ukrajinských obranných linií. Zároveň podle analytika může ofenziva ve směru na Charkov donutit obránce k přeskupení sil z jiných oblastí.
Tvrzení ani jedné ze stran konfliktu není možné bezprostředně nezávisle ověřit, podle ukrajinských médií se ale do Charkova z Vovčansku přesunují civilisté.
Projevuje se i ukrajinský nedostatek mužů, soudí Kofroň
Politický geograf Institutu politologických studií Univerzity Karlovy Jan Kofroň uvedl v Devadesátce ČT24, že „současná situace není taková krize jako první tři čtyři týdny (od začátku invaze), kdy se hrálo o vše, ale možná je to od té doby nejkritičtější moment“.
Ukrajina podle něj čelí problémům s nedostatkem munice i osob v některých jednotkách. „Ta personální nenaplněnost se prostě na frontě projevuje.“ Jenom ta americká dodávka munice a zbraní nepomůže, dodal.
Ukrajina tak nyní potřebuje dotáhnout mobilizaci a zároveň odvedencům nabídnout kvalitní výcvik. Varoval před přehnaným nadšením z jednotlivých zbraní, například z blížících se dodávek stíhaček F-16. Většinou toto nadšení vydrží šest až osm týdnů. Některé zbraně se osvědčí, jiné zapadnou. „Na konci to, co bude rozhodovat, tak jsou počty (vojáků), průmyslová výroba a schopnost zorganizovat prvky skládačky do efektivního celku.“
Rusko má podle Kofroně výhodu většího průmyslu. „Má výhodu také v tom, že někteří jeho spojenci mají velké zásoby dělostřelecké munice, zejména KLDR. Byť často zastaralé, na hranici použitelnosti. Sami Rusové jí pak také měli velké zásoby.“
K současným nejnovějším bojům v Charkovské oblasti geograf řekl, že samotné získání města Charkova je nepravděpodobným cílem Moskvy, i vzhledem k tomu, že ruské jednotky nejsou dostatečně početné. Ale i pokud se k Charkovu boje přiblíží, tak to může pro město znamenat velké strádání. V horizontu tří čtyř měsíců, kam lze nyní dohlédnout, vidí Kofroň pravděpodobnost pádu Charkova jen v řádu promile. „Pro Rusy je to spíše možnost, jak odlákat některé rezervní ukrajinské jednotky z oblasti, kde se nyní hodně bojuje, tedy mezi Časiv Jarem a Avdijivkou.
Ruská ekonomika jede na válečné vlně, řekl Janíčko
Ekonom Martin Janíčko z Vysoké školy ekonomické v Praze v Devadesátce zmínil, že Rusko najelo na válečnou ekonomiku. Tedy na stav, kdy nejen státní sektor, ale i část podnikového sektoru dodávají válečnou techniku i různé služby pro armádu nebo pro nějaké její podpůrné složky. A Rusko se nyní minimálně z deseti, možná dvaceti procent takto chová, soudí ekonom.
V prvním roce invaze zaznamenala ruská ekonomika pokles, i když ne tak velký, jak se všeobecně čekalo. V roce 2023 vykázala poměrně robustní růst také díky velkým vládním investicím do armády, i do podnikového sektoru. Není příliš diverzifikovaná, což se dalo říci i před válkou, ale není to benzinka s jadernými zbraněmi, míní Janíčko.
„Je to ekonomika, která jede výrazně na válečné vlně a určitě si podlamuje svůj potenciál do budoucna.“ V současné situaci Moskvě pomáhá velký vnitřní trh i to, že není příliš zapojena do mezinárodního obchodu a některé věci je schopna si pořídit sama. Dokáže také obcházet sankce přes třetí země jako třeba Pákistán nebo Turecko. Přeorientovala se na Čínu – do ní vyváží 26 procent svého celkového exportu a dováží z ní 39 procent celkového importu – a Indii. Vládnoucí garnitura také výrazně používá národní fondy, které před válkou naakumulovala zejména z ropy, vyjmenoval Janíčko.
