Vojenská pomoc

Katar údajně roky podporoval finančně i vojensky íránský režim, jemuž dodával palivo do raket či materiál na výrobu dronů, tvrdí izraelská média s odkazem na nejmenované zahraniční zpravodajské služby. Dauhá se zároveň snažilo v začátcích nynější války zabránit útokům na svá energetická zařízení tichou dohodou s Teheránem, napsal deník The Washington Post. Emirát to ale popírá a podle některých zpráv již odsouhlasil zapojení zemí Perského zálivu do úderů proti islámské republice.

O rozhodnutí přesměrovat peníze na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) před odletem na summit NATO nevěděl. Uvedl to v rozhovoru pro server Deník N. Je to podle něj jen symbolická částka, objem peněz ale neupřesnil. Právě SPD proti přesunu peněz protestuje a chce tento krok řešit na koaliční radě. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve čtvrtek odpoledne sdělil, že je ochotný poslancům SPD situaci vysvětlit.

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.

Ukrajina příští týden požádá své spojence o dvacet miliard dolarů (417,9 miliardy korun), aby si mohla upevnit dočasnou převahu na bojišti ve válce s Ruskem, řekl serveru Politico nejmenovaný ukrajinský bezpečnostní činitel.

Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, uvedla v úterý agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.

Německo se na české muniční iniciativě bude podílet dalšími třemi sty miliony eur (asi 7,2 miliardy korun), řekl v úterý při setkání se svým českým protějškem Jaromírem Zůnou (za SPD) německý ministr obrany Boris Pistorius. Tato suma podle něho vystačí na nákup asi padesáti tisíc kusů munice pro Ukrajinu. Německý ministr rovněž sdělil, že bundeswehr v Česku nakoupí asi dvě stě tisíc pistolí za 56 milionů eur (více než 1,35 miliardy korun).

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek schválila návrh zákona, který má umožnit další finanční podporu Ukrajiny a zavedení nových protiruských sankcí. Zákon má napadené zemi zajistit více než miliardu dolarů určených pro obranu a rekonstrukci a dalších osm miliard dolarů ve formě půjček pro vojenské účely. Přestože legislativu předloženou demokratickým poslancem Gregory Meeksem podpořilo několik republikánů, podle agentury AP se nepředpokládá, že ji schválí republikány ovládaný Senát.

Švédsko daruje Ukrajině šestnáct starších bojových letounů Gripen verze C/D a prodá až dvacet strojů v nejmodernější verzi E/F za 2,5 miliardy eur (60,72 miliardy korun). Informují o tom agentury s odvoláním na úřady. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek přicestoval do Švédska, kde jednal s čelnými představiteli tamní vlády a zbrojního průmyslu.

Počet zemí, které přispívají do české muniční iniciativy, se snížil na polovinu – z loňských osmnácti na devět, napsal v úterý deník Financial Times (FT) s odvoláním na prohlášení prezidenta Petra Pavla. Podle něj iniciativa stále funguje, pokles počtu přispěvatelů pro ni ale představuje obtíže. Vláda dle premiéra Andreje Babiše (ANO) dává přednost českým občanům. Podle resortu obrany jsou pro letošek zatím uzavřené smlouvy na milion kusů velkorážní munice pro Ukrajinu, napsal později Reuters. Pavel věří, že se iniciativě podaří letos dosáhnout stejných čísel jako loni.

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtečním rozhovoru pro americkou stanici Fox News prohlásil, že Ukrajina nyní disponuje nejsilnějšími ozbrojenými silami v Evropě, přičemž poukázal na bojové zkušenosti této země a těžké ztráty, které ruské jednotky během války utrpěly. Ukrajinské ozbrojené síly se podle něj vyvinuly v nejschopnější bojovou sílu v Evropě, a to navzdory tomu, že Rusko má větší počet obyvatel a vojenské zdroje.

Bachmut, Kupjansk nebo Pokrovsk. V těchto ukrajinských městech byly nasazeny vrtulníky Mi-24, které zemi postupně do roku 2024 dodala česká armáda. Když Rusko změnilo taktiku vzdušných úderů na města, začaly pomáhat sestřelováním bezpilotních letounů. U jednoho stroje z Česka je na kontě více než dvacet sestřelených bezpilotních letounů. Darja Stomatová a Ján Schürger strávili den s jednotkou, která stroje z Česka využívá.

Transatlantická vazba zůstává silná. Po jednání ministrů obrany Aliance to uvedl šéf NATO Mark Rutte. Podle něj se daří dávat víc na obranu, kromě investic je ale třeba navýšit i výrobu. USA chtějí vyváženější NATO 3.0, řekl zase náměstek ministra obrany USA Elbridge Colby. Ministři jednali rovněž o pomoci Kyjevu, kterou je podle Rutteho třeba navýšit. Česko v Bruselu zastupoval nový ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.

Ukrajinští vojáci ovládají téměř devadesát procent Kupjansku a již 17 měsíců brání Pokrovsk, kde znovu ovládli severní část města. Uvedl to ukrajinský hlavní velitel Oleksandr Syrskyj jako příklady úspěchů ukrajinských sil, s nimiž seznámil během videokonference západní partnery. Celkově ale situace na frontě po téměř čtyřech letech války zůstává podle generála složitá.

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) po čtvrtečním jednání vlády uvedl, že Česko vydalo na pomoc Ukrajině 91,3 miliardy korun, zatímco na příjmech získalo 104 miliard korun. Poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajině od počátku ruské vojenské agrese v roce 2022 podíleli.

Americký prezident Donald Trump chce navrženým plánem pro ukončení ruské války na Ukrajině vrátit opět míček do hry, která znamená dostat obě strany k jednacímu stolu a uzavřít příměří, řekl v Interview ČT24 vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Trump podle něj nechce, aby to bylo za pět dní vyřešeno, ale aby se tomu věnovaly všechny strany na maximum. Jde o jeden z dalších pokusů, uvedl Kopečný. Zároveň se domnívá, že Trumpova taktika „udělejte to okamžitě“ ukazuje na důraz, který situaci prezident USA přikládá. Podle Kopečného má Trump pocit, že je to pro něj směrodatné v kontextu toho, jak si myslí, že bude vnímán historií. Chce být vnímán jako největší světový mírotvorce, dodal Kopečný. Rozhovor s vládním zmocněncem vedla moderátorka Tereza Řezníčková.

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě přijal polskou hlavu státu Karola Nawrockého. Hovořili o ruské agresi proti Ukrajině i spolupráci v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO). Podle Pavla oba prezidenti sdílí pohled na Rusko jako na nejzásadnější hrozbu pro bezpečnost Evropy. Nawrocki dorazil do Česka na svou první návštěvu po nástupu do funkce, prezidenta na cestě doprovází manželka Marta.

Výbuch, který o víkendu poškodil železniční trať v Polsku na trase mezi Varšavou a Lublinem, si zřejmě objednaly ruské tajné služby, uvedl v úterý mluvčí polského ministra pro zvláštní služby. Premiér Donald Tusk později dodal, že podezřelé jsou dvě osoby s ukrajinským občanstvím v ruských službách. Hned po sabotáži odcestovali z Polska, uvedl. Útok dříve označil za „bezprecedentní“, podle něj mohl skončit tragédií. Nikdo nebyl zraněn.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na úterní společné schůzce o posílení protivzdušné obrany Slovenska. Ministerský předseda Ruttemu během jeho návštěvy Bratislavy také zopakoval, že Slovensko s výjimkou komerčních kontraktů nebude dodávat Ukrajině, která se brání ruské agresi, smrtící zbraně. Informoval o tom úřad slovenské vlády.

První místopředseda ANO Karel Havlíček nevyloučil konec muniční iniciativy. Zjištění budoucí vlády podle něj ukazují větší problémy projektu, než ANO před volbami předpokládalo, řekl v Partii na CNN Prima News. Podle místopředsedy ODS Martina Kupky se jedná o bohapustou snahu očernit vše, čeho vláda dosáhla. Konec iniciativy opakovaně označil premiér v demisi Petr Fiala (ODS) za chybu.

Spojené státy do války s Venezuelou nepůjdou, prohlásil americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS. Uvedl však také, že „dny vládce Nicoláse Madura v čele Venezuely jsou sečteny“. Maduro má s Trumpem dlouhodobě napjaté vztahy a tvrdí, že USA se velkou mobilizací v Karibiku chystají na válku proti jeho zemi.