Vojenská pomoc

Spojené státy tlačí na Ukrajinu, aby tento týden odpověděla na řadu návrhů administrativy prezidenta Donalda Trumpa, jak ukončit ruskou válku. Podklady obsahují ústupky Rusku včetně možného uznání nelegální ruské anexe Krymu z roku 2014 ze strany USA či vyloučení členství Ukrajiny v NATO, píše The Wall Street Journal s odkazem na nejmenované západní představitele.

Jakou podobu by měla mít vyslaná mírová vojska na Ukrajinu zatím jasné není, uvedl francouzský velvyslanec v Česku Stéphane Crouzat. V pořadu Události, komentáře připomněl, že stále není vyjednané ani příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, které podle něj „nereaguje na požadavky ze strany světa“. Proto je nutné zajistit, aby se napadená země mohla bránit zejména v krátkodobějším horizontu, míní Crouzat. Francie oznámila dvě miliardy eur (téměř padesát miliard korun) další pomoci pro Ukrajinu, dodal s tím, že do země je dodáváno vojenské vybavení, ale Francie cvičí také například ukrajinské vojáky.

Díky české muniční iniciativě by se letos na Ukrajinu podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) mělo dostat podobné množství nábojů ráže 155 milimetrů jako loni, kdy jich bylo 520 tisíc. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) vyjádřil Fiala přesvědčení, že se to pravděpodobně podaří. Česká muniční iniciativa patří k nejúspěšnějším programům na podporu země napadené Ruskem, přidali se k ní i mnozí spojenci.

Unijní ministři zahraničí diskutovali o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tématy schůze byla například i podpora Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nebo sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) po jednání řekl, že cítí ochotu několika států diskutovat o podpoře RFE/RL. Další obsah jednání nekomentoval.

Spojené státy obnovily svou vojenskou pomoc Ukrajině, oznámil podle agentury Reuters v úterý večer představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Stalo se to krátce poté, co na jednání v saúdské Džiddě ukrajinská delegace souhlasila s americkým návrhem na třicet dní trvající příměří.

Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil ochotu otevřít debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence. Americké stažení jaderných sil ale podle expertů na pořadu dne není. Odborník na problematiku jaderných zbraní Vlastislav Bříza upozorňuje, že výroky Trumpovy administrativy nezpochybňují závazky NATO. Pokud by se vyplnil „nejčernější scénář“, budou dvě evropské jaderné mocnosti – Francie a Velká Británie – vůči Rusku v oslabení „drtivých deset ku jedné“, dodává Bříza. Kapacitu na umístění jaderných hlavic na území jiného státu má přitom pouze Francie. Mnohem efektivnější je tak jaderné sdílení v rámci NATO, upozorňuje expert.

Paříž otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské partnery, řekl v televizním projevu k národu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane pouze v rukou francouzské hlavy státu. Macron v projevu také zmínil, že je třeba se připravit na to, že se Spojené státy rozhodnou pro cla na evropské zboží, jak už to učinily vůči Kanadě a Mexiku.

Pozastavení americké pomoci Kyjevu by mohlo být nejlepším příspěvkem k míru, ale ještě je třeba zjistit detaily, reagoval na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Právě Rusko ale plnohodnotný konflikt s Ukrajinou před třemi roky rozpoutalo, když provedlo otevřenou invazi do sousední země. Evropští spojenci Kyjeva jako Velká Británie či Polsko hovoří o špatné zprávě a slibují napadené zemi podporu.

Americký prezident Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl podle Reuters představitel Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě. Trump se rozhodl veškerou vojenskou podporu aktuálně mířící na Ukrajinu zastavit po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž v Bílém domě sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho tým jsou připraveni pracovat pod vedením amerického prezidenta Donalda Trumpa v zájmu trvalého míru. Zelenskyj to uvedl poté, co Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ruskem napadené zemi. Ukrajinský prezident vyjádřil vděk za podporu ze strany USA a zopakoval, že nikdo nechce mír víc než Ukrajinci. Kyjev chce podle něj spolupracovat s USA na „silné konečné dohodě“.

Izrael zastavil vstup humanitární pomoci do Pásma Gazy, oznámil v neděli ráno úřad premiéra Benjamina Netanjahua. Podle izraelských médií to zdůvodnil tím, že palestinské teroristické hnutí Hamás odmítá americký návrh na pokračování příměří. Prohlášení Netanjahuova úřadu rovněž varuje před „dalšími důsledky“, pokud bude Hamás dál odmítat tento návrh. První fáze příměří skončila v sobotu a zatím nebyly dohodnuty podmínky fáze druhé. Zastavení pomoci kritizoval také Egypt.

Páteční roztržka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě je podle politologa a odborníka na mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Zdeňka Kříže prohrou pro obě strany. Spojené státy mohou ukončit svou vojenskou podporu Ukrajině, mnohem horší scénář by však podle politologa byl, kdyby USA začaly blokovat podporu, kterou napadené zemi poskytují evropské státy.

Vztahy ukrajinského prezidenta se šéfem Bílého domu jsou složité. Donald Trump poslední dobou nebývale zesílil kritiku Kyjeva, přičemž Volodymyra Zelenského nazval diktátorem. Tento výrok vzal později zpět, nejspíš i proto, že se rýsuje rámcová dohoda o nerostech, kterou americký prezident protežuje. Zelenskyj kritiku odmítá, jeho reakce jsou však mírné. Pro Ruskem napadenou zemi je totiž pomoc USA zásadní.

Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy korun) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany, informoval bruselský server Politico. Cílem je ukázat podporu Kyjevu s ohledem na probíhající rozhovory mezi USA a Ruskem.

Češi poslali za tři roky plnohodnotné ruské invaze na pomoc Ukrajině nejméně 6,9 miliardy korun. ČT to potvrdila Milada Mašková Váchová z Člověka v tísni. Významná část humanitární pomoci se aktuálně týká velkých infrastrukturních projektů a oprav. Peníze na pomoc napadené zemi vybírá také iniciativa Dárek pro Putina, která ve spolupráci s ukrajinskou armádou posílá především vojenskou pomoc. Od začátku plnohodnotné ruské války už od lidí vybrala další téměř miliardu.

Kyjev by mohl těžit ukrajinské vzácné kovy společně se zeměmi, které mu poskytují vojenskou podporu ve válce s Ruskem. Prezident Volodymyr Zelenskyj to uvedl v reakci na návrh šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Ten prohlásil, že chce výměnou za pomoc Ukrajině strategické nerostné suroviny. Kyjev odhaduje jejich zásoby na stovky tisíc tun. Kreml Trumpův plán kritizuje, stejně jako někteří západní politici.

Slovenské ministerstvo zahraničí si předvolalo ukrajinského velvyslance. Vyjádřilo mu nesouhlas s výroky Kyjeva, které považuje za zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska. Tamní diplomacie bližší informace v prohlášení nesdělila.

Ruské síly v nedávné době podle analytiků z Institutu pro studium války (ISW) dále postoupily na území obce Velyka Novosilka v Doněcké oblasti. Už v neděli přitom ruské úřady tvrdily, že obsadily celou osadu. Podle analytiků věnuje ruské ministerstvo obrany obci neobvykle velkou pozornost. Důvody experti vidí v úsilí o formování západního vnímání situace na Ukrajině a oslabení mezinárodní podpory napadené země. Pozitivnější pro obránce není ani situace u strategického města Pokrovsk, kde ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyměnil velitele zodpovědného za obranu města. A to už potřetí za méně než rok.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu Česko poskytlo napadené zemi vojenský materiál v hodnotě přes sedm miliard korun. Jako dárce, koordinátor nebo organizátor se pak Česko podílelo na dodávkách v přepočtu zhruba za 72 miliard korun. Na pomoci se podílely i nezávislé spolky a veřejnost. „Otázka bezpečnosti už není výlučnou oblastí státu. Podpora posledních tří let ukazuje vnitřní potřebu společnosti se bránit,“ věří zástupce organizace podporující Ukrajinu Skupina D Martin Kroupa. Vedle něj přijali pozvání do pořadu 90′ ČT24 iniciátoři dalších projektů Martin Ondráček a Jan Heřmánek.

Německý kancléř Olaf Scholz zablokoval další vojenskou pomoc, kterou chtěli Ukrajině ještě před únorovými parlamentními volbami poslat ministr obrany Boris Pistorius a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. S odvoláním na své zdroje o tom informoval časopis Der Spiegel. Podle něj měl mít balíček hodnotu zhruba tří miliard eur (75 miliard korun).

Americký ministr obrany Lloyd Austin ve čtvrtek na schůzce takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na letecké základně Ramstein oznámil další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 500 milionů dolarů. Další balíčky slíbily podle něj Norsko či Dánsko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku schůzky řekl, že v zájmu Spojených států je stát po boku Ukrajiny.

Po velmi vlažných začátcích se Německo stalo po USA druhým největším dodavatelem vojenské pomoci napadené Ukrajině. Účet za jeho dodávky přesáhl v přepočtu 275 miliard korun. Předseda CDU Friedrich Merz, podle průzkumů favorit na post nového spolkového kancléře, se navíc zdá být v podpoře Kyjeva ještě rozhodnější než dosluhující kancléř Olaf Scholz (SPD), který v pondělí od poslanců Spolkového sněmu nedostal důvěru.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc, tentokrát v hodnotě 500 milionů dolarů (téměř dvanáct miliard korun), oznámil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Nový balík tvoří podle prohlášení zveřejněného Blinkenovým úřadem například munice do salvových raketometů HIMARS, drony či protitankové systémy Javelin a AT-4.

Vláda Spojených států oznámila, že připravila pro Ukrajinu nový balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (17,4 miliardy korun). Na poměry posledních měsíců nezvykle objemnou dodávku potvrdil podle agentury Reuters šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle informací agentury AP posílají USA mimo jiné systémy proti dronům a munici do raketometů HIMARS.