Slovenský premiér Robert Fico (Smer) prohlásil, že v případě ruského útoku nehodlá plnit závazky Slovenska vyplývající z článku 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. Během projevu ke studentům a zaměstnancům nemocnice v Prešově se ptal, s kým by se vlastně bojovalo, proč a za co, přičemž Moskvu ani jednou neoznačil za agresora.
Fico v souvislosti s Ukrajinou, která se pátým rokem brání plnohodnotné ruské agresi, mluvil o riziku rozsáhlého konfliktu. „Situace nikdy nebyla tak vážná a vypjatá, pokud jde o možnost celoevropského vojenského konfliktu, jako je tomu nyní,“ varoval ministerský předseda.
Dodal, že udělá všechno pro to, aby Slovensko nebylo zataženo do války. V této souvislosti hovořil v Prešově o tom, že stačí, když nějaký dron úmyslně nebo neúmyslně v některé zemi NATO trefí obytný dům nebo zabije civilisty. Veřejně tak vyjádřil svou neochotu plnit závazky vyplývající z článku 5 Severoatlantické smlouvy, který v případě útoku na jednoho ze členů předpokládá kolektivní vojenskou reakci NATO.
„Dokážete si představit, dámy a pánové, že by byl aktivován článek 5 smlouvy o NATO? Dokáže si to někdo představit? Dokáže si někdo představit, že vám řeknou: připravte 5000 nebo 10 000 vojáků a ti někam odjedou bojovat? A my ani nebudeme vědět, s kým bojujeme, proč nebo za co. Nechci, aby Slovensko bylo součástí jakéhokoli vojenského konfliktu kvůli nějakému článku 5. Jako premiér udělám vše pro to, aby Slovensko nebylo nikdy vtaženo do vojenského konfliktu,“ zdůraznil.
„Válečnická rétorika“
Fico přitom ani jednou nezmínil Rusko jako agresorský stát nebo zdroj vojenské hrozby pro Evropu. Místo toho obvinil evropské lídry z používání „válečnické rétoriky“, poznamenal server Ukrajinska pravda.
„Zdá se... že občas existuje tendence nahrazovat neschopnost řešit problémy, jako je nelegální migrace, konkurenceschopnost a vysoké ceny energií, těmito válečnickými řečmi: pojďme, pojďme bojovat. Proboha, s kým chceme bojovat? S kým?“ tázal se slovenský premiér.
Fico po velké ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 několikrát navštívil Moskvu a jednal s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Poté, co se na podzim roku 2023 vrátil na post premiéra, Bratislava okamžitě zastavila vojenskou pomoc Kyjevu.
Fico v uplynulých letech také důsledně odmítal členství Ukrajiny v NATO a hrozil vetem. Tvrdil, že vstup napadené země do Aliance by byl přímou cestou k třetí světové válce. Před letošním summitem NATO v Ankaře se pak důrazně ohradil proti další rozsáhlé finanční a vojenské podpoře Ukrajiny. Opakovaně rovněž kritizuje protiruské sankce.
Zrušená cesta na Ukrajinu
Slovenský premiér se měl v pátek na západní Ukrajině zúčastnit schůzky zástupců zemí karpatského regionu, podle webu The Kyiv Independent, který se odvolává na informace od úřadu ukrajinského prezidenta, ale cestu kvůli nemoci zrušil. Předsedu vlády podle serveru aktuality.sk zastoupí státní tajemník ministerstva zahraničí Marek Eštok.
V horském středisku Bukovel začal třídenní summit takzvané Karpatské osmičky, do které patří Ukrajina, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Česko, Rakousko, Rumunsko a Srbsko. Návštěvu napadené země už dříve potvrdil premiér Polska Donald Tusk. Česko podle záběrů zastupuje místopředseda Senátu Jiří Drahoš.
Server nv.ua připomíná, že o tom, že se v září bude konat takové setkání, informoval začátkem minulého měsíce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Řekl tehdy, že jde o novou iniciativu, v níž jsou i země, které nejsou ochotné Ukrajině dodávat zbraně, ale chtějí jí poskytovat humanitární pomoc a spolupracovat s ní v bezpečnostních a hospodářských otázkách i při obnově.
