Agrese

Vládce Kremlu Vladimir Putin vyjádřil vděčnost vůdci Severní Koreje Kim Čong-unovi za účast vojáků KLDR v bojích v ruské Kurské oblasti proti ukrajinské armádě. Pchjongjang tvrdí, že tak přispěl k vyhnání ukrajinských vojsk z ruského území, píší agentury s odvoláním na státní média KLDR. Moskva hlásí, že její armáda vytlačila z Kurské oblasti všechny zbývající ukrajinské vojáky. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj však v neděli sdělil, že ukrajinští vojáci v Kurské a Bělgorodské oblasti dál bojují.

Před třemi lety vstoupili ukrajinští vojáci do města Buča obsazeného ruskými vojáky na začátku války. Okupanti tam zavraždili 561 lidí. V Buče a dalších oblastech Ukrajinci zdokumentovali 183 tisíc válečných zločinů. Masakr se stal pro napadenou zemi, která se nadále brání ruské agresi, děsivým symbolem.

Z vědeckého týmu z jihoafrické základny Sanae IV v Zemi královny Maud v Antarktidě zazněla prosba o pomoc poté, co jeden z jeho členů údajně vyhrožoval svému kolegovi, že ho zabije. To podle médií vyvolalo strach, protože kvůli malým prostorům stanice a okolnímu nehostinnému prostředí se situace může ještě více vyostřit a může být ohrožena bezpečnost výzkumníků.

Počet mrtvých po ruském ostřelování východoukrajinského města Dobropillja se zvýšil z pěti nejméně na jedenáct. Dalších třicet lidí včetně dětí bylo zraněno, uvedli ukrajinští záchranáři. Šéf oblastní správy v Doněcké oblasti Vadym Filaškin podle BBC informoval také o dalších šesti mrtvých. Ukrajina oznámila, že se v noci stala tečem 145 ruských dronů, dvou střel Iskander-M a jedné střely Iskander-K.

Tři centimetry tvrdého chitinu, ostrých kusadel, jedovatého žihadla a agrese. To je invazní sršeň asijská, která se v posledních letech dostala i do Evropy a na podzim roku 2023 poprvé i do Česka. Vědci z Exeterské univerzity teď prozkoumali, co všechno tento hmyz žere na územích, která ovládl. Výsledky jsou dle badatelů znepokojivé, sršně totiž konzumují asi čtrnáct set druhů zvířat.

Několik zemí naznačilo, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu, řekl po skončení londýnského summitu o Ukrajině britský premiér Keir Starmer. Již není čas na další řeči, je čas jednat, uvedl premiér a oznámil novou dohodu s Kyjevem ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropa naléhavě potřebuje zbrojit. Generální tajemník NATO Mark Rutte rozhovory označil za „velmi pozitivní“. Přítomni byli zástupci více než desítky zemí, Česko na jednání zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).

Ve společnosti podle policistů přibývá agresorů. Ze statistiky vyplývá, že počet násilných trestných činů meziročně vzrostl. Předloni evidovali policisté zhruba 13,1 tisíce takových případů, loni to bylo téměř o šest set víc. Agresoři jsou navíc mnohdy ozbrojeni. Terčem slovních, ale i fyzických výpadů se stávají úředníci, řidiči hromadné dopravy i náhodní kolemjdoucí. Asi nejčastěji jsou těmto situacím vystaveni strážnicí. Nárůst agresivity pozorují ale i zdravotníci.

V úterý dorazil na bratislavské letiště vládní speciál, který přivezl stíhaného extremistu a dezinformátora Daniela Bombice, na internetu známého také jako Danny Kollar. Podle serveru tvnoviny.sk byly na jeho osobu vydány i mezinárodní zatykače. Bombicovy příspěvky dosahují milionů zhlédnutí měsíčně a pozornost jim věnují i špičky vládního Smeru.

Základní i střední školy zaznamenaly ve školním roce 2022/23 meziroční nárůst agrese a násilí. Vyplývá to z výroční zprávy České školní inspekce, která zjišťovala rizikové chování žáků a studentů. Do škol, kde se problémy více vyskytují, chtějí inspektoři chodit častěji. Upozornili ale také, že za nárůstem případů rizikového chování žáků může být větší schopnost škol takové případy odhalit.

Údajně vulgárním a nevhodným chováním si chtěli pacienti v Aši vynutit registraci u dětské lékařky. Ta po incidentu k ordinaci umístila nápis, že vzhledem k agresivnímu chování romských pacientů končí s jejich registrací. Po dohodě s radnicí lékařka ceduli po dvou hodinách stáhla. Podle vedení Aše je ale takové chování pacientů neomluvitelné. Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny říká, že jde o uplatňování kolektivní viny.

Ruské ženy čelí narůstajícímu domácímu násilí. Jen před začátkem plnohodnotné agrese proti Ukrajině se s ním potýkalo více než šestnáct milionů Rusek. Válečný stres a hospodářský tlak navíc palčivý problém jen zhoršují. Země přitom aktuálně nemá zákon, který by případy duševního a tělesného týrání v rodině účinně postihoval.

Urážky, výhrůžky i fyzická napadání. S tím vším se stále častěji setkávají zaměstnanci nejrůznějších institucí, hromadné dopravy nebo zdravotnických zařízení. Například úřady práce proto začaly spolupracovat s policií, aby své lidi naučily, jak ve vyhrocených situacích správně komunikovat a v krajním případě si i zachránit život.

Ukrajinka, kterou loni podle obžaloby zbil v Plasích muž od kolotočů, ve středu u soudu v Plzni vypověděla, že si pamatuje dvě rány, pak omdlela. Popsala, že útočník ji uhodil pěstí a loktem, víc si prý nepamatuje a probrala se až v nemocnici. Z napadení dvou Ukrajinek je obžalovaný devětačtyřicetiletý majitel pouťových atrakcí Zdeněk Holzknecht. Státní zástupkyně ho obžalovala z ublížení na zdraví, výtržnictví a z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci. Hrozí mu až pětileté vězení. Muž vinu odmítá.

Podle výroční zprávy Federace židovských obcí (FŽO) o antisemitismu vzrostl počet antisemitských projevů v Česku v loňském roce meziročně o 90 procent. Výrazně jich přibylo po 7. říjnu minulého roku, kdy teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael. V naprosté většině šlo o projevy nenávisti na internetu, hlavně pak na sociálních sítích.

Ruský vůdce Vladimir Putin označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval, že jde o ultimátum a že Putin jedná jako nacistický diktátor Adolf Hitler. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že vojáky má stáhnout Rusko a nikoliv Ukrajina. Putinův návrh podle něj není mírovým návrhem, nýbrž návrhem na další agresi a okupaci.

Krajský soud v Plzni odsoudil k devatenácti letům ve věznici se zvýšenou ostrahou devatenáctiletého Viktora Veselovského z Ukrajiny. Uznal ho vinným z pohlavního zneužití, znásilnění a pokusu o vraždu patnáctileté dívky. Případ loni v létě v Plzni rozdmýchal napětí a protiukrajinské nálady. Rozsudek není pravomocný, protože se proti němu Veselovskyj odvolal. Trest vyslechl zcela bez emocí. Státní zástupce a zmocněnkyně poškozené si ponechali lhůtu na vyjádření.

Vladimir Putin získá v prezidentských „volbách“ v Rusku „tolik procent hlasů, kolik bude chtít“, v Událostech, komentářích to řekl cestovatel, spisovatel a vydavatel Fero Richard Hrabal-Kronďák. Novinářka Deníku N Petra Procházková si dokonce myslí, že je předem dáno i procentuální rozdělení hlasů mezi jednotlivé kandidáty. Neznamená to však, že podpora Putina v Rusku je výrazně nižší. Podle šéfredaktora Voxpot.cz Vojtěcha Boháče by současný ruský vládce vyhrál i v případě, že by byly volby férové. Režim totiž dlouhodobě kontroluje média a kritiku hlavy státu nepřipouští.

Státní zástupkyně poslala k soudu muže obviněného z napadení dvou ukrajinských žen na pouti v Plasích na severním Plzeňsku. Za ublížení na zdraví a výtržnictví mu navrhuje dvouletou podmínku. Vyplývá to z obžaloby, kterou ČT získala. Muž podle policie loni v srpnu na pouti v Plasích nadával dvěma Ukrajinkám a pak je napadl. Obviněný se hájí tím, že konflikt vyvolaly ženy. Případ bude řešit Okresní soud Plzeň-sever.

Ruská agrese se nezastaví na Ukrajině, Kreml by mohl v budoucnu napadnout i další státy včetně členů NATO, varují západní bezpečnostní analytici i státní představitelé. Cílem Moskvy by se podle nich mohlo stát Moldavsko či Pobaltí. Sám šéf Kremlu Vladimir Putin mezitím hrozí Finsku, že jeho vstup do NATO způsobí „problémy“. Zároveň tvrdí, že Rusko nemá v plánu na NATO zaútočit. Stejně tak ale Moskva do poslední chvíle popírala, že chystá plnohodnotnou válku proti Ukrajině.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli účastnil přísahy nového argentinského prezidenta Javiera Mileie. Šlo o první oficiální cestu ukrajinské hlavy státu do Latinské Ameriky. Podle analytiků se tak Kyjev snaží získat na svou stranu země „globálního Jihu“, které dosud odmítaly zaujmout k rusko-ukrajinské válce jasné stanovisko.

Česko a Itálie nacházejí stále více společných pozic, zejména v pomoci Ukrajině, energetické bezpečnosti či v tom, jak čelit důsledkům migrace, řekl prezident Petr Pavel novinářům v Římě po úterním jednání se svým protějškem Sergiem Mattarellou a premiérkou Giorgiou Meloniovou. Zmínil také, že vzájemná spolupráce může dále růst i v ostatních oblastech, tedy kosmickém výzkumu, letectví, dopravní infrastruktuře, vzdělávání, vědě a výzkumu.

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.

Už za několik týdnů začnou na Ukrajině deště, které znemožní postup větších vojenských uskupení. Kyjev chce zbývající čas využít a do boje poslat ještě další brigády. U jejich výcviku natáčel štáb ČT.

Ruský prezident Vladimir Putin jednal v pondělí v černomořském letovisku Soči s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních bodů schůzky bylo obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo situace na Ukrajině, kterou Rusko před rokem a půl plnohodnotně napadlo. Jednání skončilo po třech hodinách. Putin poté zopakoval, že Moskva je ochotna se vrátit k obilné dohodě, ale až poté, co budou splněny ruské požadavky.