Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
„Zatím opravdu nevidíme (na ukrajinské straně) takovou připravenost (přijmout ruské podmínky pro ukončení války),“ prohlásil v pátek Putin. Opět tvrdil, že Ukrajina není připravena jednat o územních ústupcích, zatímco Rusko prý chce konflikt ukončit mírovými prostředky – ale zároveň za podmínky odstranění „hlavních příčin konfliktu“.
Za „hlavní příčiny konfliktu“ však Moskva označuje skutečnosti, jejichž odstranění by vedlo k likvidaci nezávislé Ukrajiny a k oslabení Západu. Skrývá se pod nimi totiž požadavek na odstranění současné ukrajinské vlády, zákaz rozšiřování NATO a také konec údajného útisku ruskojazyčných obyvatel a ruské pravoslavné církve na Ukrajině.
Jak ale vysvětlují experti, Moskvě ve skutečnosti nejde o NATO, ale o přetvoření Ukrajiny ve svůj loutkový stát. Také tvrzení o diskriminaci rusky mluvících obyvatel napadené země je nepravdivé, stejně jako údajný útlak ruské pravoslavné církve.
Požadavky Kremlu do určité míry odrážel původní návrh 28bodového mírového plánu, který vznikl ve spolupráci Moskvy a Washingtonu a který se podle expertů rovnal kapitulaci Ukrajiny.
Rusko odmítá územní ústupky i bezpečnostní záruky pro Kyjev
Moskva přitom otevřeně říká, že nepřistoupí na žádné územní kompromisy ohledně pěti ukrajinských regionů, které prohlásila za připojené k Rusku. Jde o Krym a dále Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast. Část ukrajinského území, které Rusko požaduje, se přitom invazním vojskům ani za téměř čtyři roky plnohodnotné agrese vůči sousednímu státu nepodařilo dobýt.
Moskva také vylučuje rozmístění západních vojáků na Ukrajině a obecně odmítá poskytnout Kyjevu jakékoliv bezpečnostní garance v případě zastavení bojů.
Ve středu Putin zdůraznil, že Rusko svých cílů dosáhne v případě potřeby i vojenskými prostředky. Navzdory tomu v pátek ruský vládce označil za nekorektní tvrdit, že Moskva mír odmítá.
„Míč je zcela a úplně na straně našich západních odpůrců, především pohlavárů kyjevského režimu a také jejich, v daném případě především evropských, sponzorů. My jsme připraveni na jednání a ukončení konfliktu mírovými prostředky,“ prohlásil šéf Kremlu v ruské televizi ve zřejmém rozporu s realitou.
Putin tvrdí, že Rusko válku nezačalo
Kromě toho tvrdil, že při srpnovém summitu na Aljašce Rusové „prakticky souhlasili“ s návrhem amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války. Toto tvrzení zaznívá z Moskvy opakovaně. Jak ale už dříve upozornili experti, ze summitu neexistuje oficiální výstup, čehož se Moskva zřejmě snaží využít k předstírání ochoty jednat.
Na dotaz amerického novináře, zda ponese odpovědnost za umírání lidí v případě odmítnutí mírových návrhů, Putin odpověděl, že se ruské vedení za smrt lidí odpovědné necítí, „protože jsme válku nezačali“.
Putin totiž svaluje vinu za jím rozpoutanou válku vůči sousední zemi na Kyjev. V pátek znovu zopakoval lživé tvrzení, že konflikt začal „státním převratem“ v Kyjevě a „svržením“ prezidenta Viktora Janukovyče před jedenácti lety. Janukovyč ale nebyl svržen, nýbrž po takzvané Revoluci důstojnosti uprchl do Ruska. A to přesto, že dohoda s opozicí počítala s tím, že zůstane ve funkci až do nových voleb.
Rusko pak zabralo Krym a po nepovedeném pokusu o odtržení dalších částí Ukrajiny rozpoutalo válku na Donbase. V únoru 2022 pak dal Putin příkaz k zahájení plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu.
Putin ve svém pořadu opět tlačil na to, aby Ukrajina uspořádala nové volby, a její stávající vedení – které chce Moskva odstranit a nahradit loutkovým – označil za nelegitimní.
Ukrajinské zákony přitom nedovolují pořádat volby během války. Kyjev však v reakci na naléhání amerického prezidenta Donalda Trumpa dal najevo ochotu legislativu změnit a volby připravit, pokud Spojené státy zajistí jejich bezpečnost. Putin nyní řekl, že Rusko je ochotno zvážit, že by se v den hlasování zdrželo útoků v hloubi Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že uspořádání voleb vyžaduje, aby zcela umlkly zbraně. „Musí být příměří – přinejmenším během volebního procesu a hlasování. O tom je potřeba diskutovat. Upřímně řečeno, tady na Ukrajině se domníváme, že by o tom Amerika měla hovořit s ruskou stranou,“ nechal se slyšet před týdnem.
Rusko ale příměří opakovaně odmítlo. Putin navíc v pátek rozvíjel „hypotetické úvahy“, že sousední země by měla být vzhledem k údajné „korupci“ během voleb pod mezinárodní správou. Ukrajina ale má demokratický systém a její současné vedení bylo zvoleno ve volbách, jejichž legitimitu – kromě Moskvy – nikdo nezpochybňuje. Je to naopak Rusko, kde svobodné volby nejsou a v jehož čele stojí dlouholetý diktátor.
Putin k Západu: Respektujte nás a nenapadneme vás
Putin také ve svém televizním vystoupení tvrdil, že nebudou žádné další „speciální vojenské operace“ – jak Moskva označuje svou válku na Ukrajině –, pokud tedy bude Západ respektovat ruské zájmy.
„Chystáme se napadnout Evropu? Co je to za nesmysl?“ podivoval se ruský vůdce, který do poslední chvíle popíral i to, že se Rusko chystá napadnout Ukrajinu.
Za příklad nerespektování Ruska označil šéf Kremlu rozšiřování Severoatlantické aliance. Právě oslabení NATO a vytvoření vlastní sféry vlivu ve střední a východní Evropě, jejíž součástí by bylo i Česko, je dlouhodobým cílem Moskvy.
Putin znovu mluvil o „dobytí“ Kupjansku, který navštívil Zelenskyj
Šéf Kremlu také ve vysílání vypočítal množství údajných ruských válečných úspěchů, mezi něž zahrnul odrážení ukrajinských protiútoků v Pokrovsku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny či dobytí Kupjansku v Charkovské oblasti.
Moskva oznámila dobytí Pokrovska, Kupjanska a dalších míst opakovaně, Ukrajina to ale popřela. Vojáky u Kupjanska dokonce před týdnem navštívil prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajinský hlavní velitel Oleksandr Syrskyj před dvěma dny tvrdil, že ukrajinští vojáci ovládají téměř devadesát procent Kupjanska a již sedmnáct měsíců brání Pokrovsk, kde znovu ovládli severní část města.
Naaranžovaná „přímá linka“
Přímá linka se koná od roku 2001. Akci organizuje Kreml a vysílají ji státní média. Na úplném začátku ji přitom přenášela i soukromá prorežimní média, než byla zestátněna. Oficiálně se jedná o pořad, ve kterém šéf Kremlu Putin v přímém přenosu odpovídá na otázky občanů z celé země a v posledních letech i novinářů.
Letos ale Kreml přímé vstupy z terénu zrušil. Zdůvodnil to tím, „že přímý vstup si může zorganizovat kterýkoli občan Ruské federace s chytrým telefonem“, a že jich proto není třeba. Zodpovídané dotazy tak letos organizátoři vybírají z předem nahraných videovzkazů od občanů.
Diváci však i dosud posílali své dotazy předem a organizátoři z nich vybírali, aby se vyloučily ty, které by mohly režim ohrozit, upozorňují i výzkumníci. Navíc lidé, kteří se do akce zapojí, jsou pravděpodobně podporovatelé či sympatizanti režimu.
Toto „zdánlivě absurdní cvičení státní propagandy“ je dle expertů důležitým způsobem legitimizace Putinovy vlády. Režimu poskytuje informace o společenských preferencích a zdrojích nespokojenosti a občanům dává pocit, že jejich stížnosti jsou slyšet – a že je dokonce někdo řeší živě v televizi.
Nacvičování otázek
Celá akce je navíc pečlivě zorchestrovaná. Jak přípravy na Putinovu televizní show vypadaly v minulosti, popsala v roce 2016 stanice BBC. Desítky vybraných diváků tehdy absolvovaly v předstihu zhruba týdenní pobyt v penzionu nedaleko Moskvy, kde kladení otázek nacvičovali.
Někteří účastníci uvedli, že do poslední chvíle nevěděli, kam přesně jedou a do čeho přesně se mají zapojit. Jeden z pozvaných vědců popsal, jak mu organizátoři několikrát volali a zvali ho do jakési „talkshow“, aniž by mu sdělili podrobnosti. Dotyčnému se moc nechtělo a přesvědčil ho až telefonát od starosty jeho domovského města.
Někteří popsali, že jim sice organizátoři jejich otázky pochválili, ale nakonec je stejně nenechali dotazy položit. Tuto zkušenost měl kromě výše zmíněného vědce i učitel z Burjatska, kterému dle jeho slov prostě zavolali a oznámili, že na akci pojede.
Také letošní vydání nabídlo řadu podezřelých „náhod“ – když například Putin vybízel Rusy a Rusky k plození dětí v zájmu překonání demografické krize, požádal vzápětí během televizního přenosu jeden z novinářů svou partnerku o ruku. Moderátorka později za potlesku v sále oznámila, že státní agentura TASS informovala, že novinářova vyvolená nabídku k sňatku přijala.
Sloučení s Putinovou výroční tiskovou konferencí
Akce se od roku 2001 nekonala jen třikrát – v letech 2004, 2012 a 2022. Putin ji pořádal i v letech, kdy vykonával funkci premiéra.
V roce 2020 byla – oficiálně kvůli omezením souvisejícím s pandemií – sloučena s velkou Putinovou výroční tiskovou konferencí, která dříve probíhala zvlášť. Od roku 2023 byl tento formát zaveden trvale a pořad od té doby nese název „Rok v kostce s Vladimirem Putinem“.
Nejkratší bylo první vydání v roce 2001, které trvalo dvě hodiny a dvacet minut. Rekordní bylo vysílání z roku 2013, které zabralo čtyři hodiny a 47 minut, připomněl web Vědomosti. Letošní pořad trval čtyři hodiny a 27 minut.
Ruské státní centrum veřejného mínění FOM ve svém loňském průzkumu tvrdí, že 66 procent obyvatel považuje sledování pořadu za zajímavé. Celý ho ale loni podle jím zveřejněných dat nějakým způsobem – buď v televizi, nebo třeba čtením odpovědí či jejich posloucháním v rádiu – sledovalo jen šestnáct procent dotázaných, zatímco 41 procent sledovalo část a 43 procent ho nesledovalo vůbec.
