V sídle německého kancléře v Berlíně v pondělí proběhlo druhé kolo jednání ukrajinské a americké delegace o ukončení ruské války proti Ukrajině. Spojené státy zastupovali zmocněnec prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, za Ukrajinu se účastnil i prezident Volodymyr Zelenskyj. Německo a Ukrajina mezitím dohodly desetibodový plán na prohloubení obranné a zbrojní spolupráce.
Ukrajinská delegace v čele se Zelenským jednala s americkou delegací vedenou Witkoffem a Kushnerem už v neděli, kdy rozhovory trvaly pět hodin. Witkoff následně prohlásil, že se podařilo dosáhnout výrazného pokroku. Pondělní jednání začalo kolem poledne, po 13. hodině ho kvůli dalšímu programu opustil Zelenskyj a ve 13:35 agentura Reuters oznámila konec jednání s odvoláním na kancelář ukrajinského prezidenta.
„Dvoudenní jednání s americkou delegací v Berlíně byla produktivní, konstruktivní a přinesla skutečný pokrok,“ napsal na síti X přibližně dvě hodiny po konci pondělního jednání vysoce postavený ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov. Americká delegace se podle Umerova snaží pomoci Kyjevu najít cestu k trvalé mírové dohodě v rusko-ukrajinské válce.
Podle agentur Reuters a AFP s odvoláním na jejich zdroje obeznámené s jednáním však Američané dál tlačí na Kyjev, aby se vzdal kontroly nad Doněckou a Luhanskou oblastí a stáhl se z nich, a to včetně částí, které stále ovládá. To je i deklarovaný požadavek Ruska, které válku na Ukrajině rozpoutalo celoplošnou invazí v únoru 2022. Rusko zatím nedokázalo tyto dvě oblasti vojensky dobýt, ačkoli kontroluje jejich podstatnou část.
Kyjev požadavek na odevzdání celého Donbasu odmítá a podle Reuters Ukrajinci žádné teritoriální ústupky neučinili ani v pondělí. Zelenskyj nedávno prohlásil, že o případných územních ústupcích by měli rozhodnout Ukrajinci, a to ve volbách nebo v referendu.
Zelenskyj v neděli před schůzkou s Američany uvedl, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou členství země v NATO. Zdůraznil, že by to byl ze strany Kyjeva kompromis a že takové záruky poskytnuté Spojenými státy a Evropou by musely být právně závazné.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí řekl, že záruka toho, že Ukrajina nevstoupí do Severoatlantické aliance, je pro Moskvu jedním z klíčových témat při vyjednávání o možném ukončení bojů na Ukrajině.
Finský prezident v roli zprostředkovatele
Podle německých médií i agentury AFP hraje roli zprostředkovatele mezi Američany a Ukrajinci finský prezident Alexander Stubb, který je známý dobrým vztahem s americkým prezidentem Trumpem. Do Berlína dorazil Stubb již v neděli a jednal od té doby s Kushnerem i Zelenským. Ukrajinský prezident dopoledne napsal, že „na diplomatické úrovni se právě hodně pracuje“ a že o tom s finským prezidentem debatoval.
Krátce po 13. hodině Zelenskyj opustil jednání v kancléřství a sešel se s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem v berlínském zámku Bellevue. Později se Zelenskyj setkal také s předsedkyní Spolkového sněmu Julií Klöcknerovou. Na programu má v pondělí také setkání s kancléřem Friedrichem Merzem na německo-ukrajinském hospodářském fóru.
Německo a Ukrajina prohloubí obrannou a zbrojní spolupráci
Německo a Ukrajina podle agentur Reuters a DPA či německých deníků Handelsblatt a Bild vypracovaly desetibodový plán, který slibuje mimo jiné pravidelné konzultace ministerstev obrany, podporu společných zbrojních podniků či integraci ukrajinského průmyslu do evropského zbrojního trhu.
Dohodly se mimo jiné na tom, že vznikne styčná kancelář ukrajinského zbrojního průmyslu v Berlíně. Obě země chtějí také spolupracovat na vývoji a produkci nových zbraní a dalšího vojenského materiálu. Podporovat chtějí vlády v Berlíně a Kyjevě společné podniky (joint ventures), tedy spolupráci německých a ukrajinských zbrojních firem na určitých projektech.
List Handelsblatt připomněl, že už nyní je spolupráce německých a ukrajinských firem ve zbrojním průmyslu velmi úzká. Německo-ukrajinského hospodářského fóra, které se v Berlíně koná, se účastní více než stovka firem z obou zemí. Odpoledne jsou na něm očekáváni také Zelenskyj a Merz.
Podle agentury DPA se na fóru už mimo jiné dohodlo, že bojové drony, které vyvinula ukrajinská firma Frontline Robotics, se budou nově vyrábět ve velkém v Německu. Představitel německé firmy Quantum Systems Matthias Lehna hovořil o desítkách tisíc dronů pro Ukrajinu ročně. Zadavatelem má být ukrajinské ministerstvo obrany. Zakázka se má týkat dronů Linsa, Zoom či automatického vozítka Buria.
Kromě pravidelných konzultací či podpory spolupráce zbrojních firem se v desetibodovém plánu hovoří také o tom, že Německo bude usilovat o společné nákupy zbrojního materiálu s evropskými partnery pro Ukrajinu či o integraci ukrajinského průmyslu do unijního obranného trhu. Desátý bod hovoří o tom, že je třeba „přijmout kroky k zamezení korupce, také při zbrojní spolupráci“.
Důležitá jednání budou pokračovat i večer
Večer se uskuteční vrcholná evropská schůzka, které se kromě Merze a Zelenského zúčastní také prezidenti či premiéři Dánska, Finska, Francie, Itálie, Norska, Polska, Nizozemska, Švédska a Británie. Na pracovní večeři se přidají předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte. Mluvčí německé vlády Stefan Kornelius uvedl, že pozvání na ni dostali i Američané.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul v pondělí ráno řekl, že na výsledky berlínských jednání si bude třeba počkat do konce týdne.
