Donbas

Ukrajinská rozvědka potvrdila, že k prvnímu střetu mezi ukrajinskými silami a severokorejskými jednotkami došlo v ruské Kurské oblasti, píše list Financial Times s odkazem na nejmenované zpravodajce. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je v Kurské oblasti až jedenáct tisíc Severokorejců. Kyjev apeluje na spojence, aby odpověď byla adekvátní. Dronové útoky zažilo Záporoží i Charkov. V Polsku začne výcvik Ukrajinské legie, do níž se zatím v zahraničí přihlásilo přes pět set Ukrajinců.

Ukrajinská metropole Kyjev čelila od brzkého sobotního rána ruskému útoku bezpilotními letouny. Nálety si podle úřadů vyžádaly dva zraněné. Několik trosek sestřelených dronů v Kyjevě dopadlo na domy, píše agentura Reuters. Pět raněných hlásí po úderech Dněpropetrovská oblast. Dronové útoky hlásí také Rusko. Tvrdí, že ukrajinské síly zaútočily na několik ruských oblastí a nelegálně okupovaný ukrajinský Krym. Kyjev se k tomu nevyjádřil.

V Rusku se zřejmě cvičí tisíce severokorejských vojáků, ale jejich budoucí nasazení není dosud známé. Experti spekulují, že mohou strážit rusko-ukrajinské hranice, aby se uvolnění ruští vojáci zapojili do boje proti Ukrajincům, napsala zahraniční média. KLDR do Ruska dodává dělostřeleckou munici i balistické střely, ale nasazení jejích jednotek by znamenalo důležitý předěl ve vzájemných vztazích i v rusko-ukrajinském konfliktu.

Ukrajinští obránci už kontrolují jen necelou polovinu Torecku v Doněcké oblasti. Předseda tamní správy Vasyl Čynčyk potvrdil, že zbytek města ovládají okupační jednotky. Ve městě zůstává přes tisíc civilistů. Rusové tvrdí, že obsadili i menší vesnici na Donbase a dvě další v Kurské oblasti na západě Ruska, které v létě během překvapivého vpádu obsadili Ukrajinci. Kreml spustil v regionu novou protiofenzivu, napsal k vývoji v ruském pohraničí nezávislý server Meduza s tím, že Ukrajincům v oblasti hrozí obklíčení.

Ruské síly dosáhly klíčového frontového města Torecku na východní Ukrajině, uvedla v úterý podle agentury Reuters ukrajinská armáda. Děje se tak necelý týden po pádu jiného významného opěrného bodu obránců – Vuhledaru. Ruské ministerstvo také oznámilo dobytí dvou dalších ukrajinských obcí.

Ukrajina ustoupila z Vuhledaru na východě země. Podle ukrajinských velitelů je však důležitější, kolik dokázaly jejich jednotky způsobit ztrát ruským útočníkům během obrany města. Ukrajinskou taktiku „výměny území za ruské ztráty“ popsal server The New York Times (NYT). Ruská armáda se v pondělí přiblížila ke klíčovému městu Pokrovsk a podle představitelů tamních obranných sil se chystá k průniku v Záporožské oblasti.

Měsíc od nečekaného vpádu ukrajinských jednotek do ruské Kurské oblasti je situace v regionu nejasná. Podle Kyjeva zůstávají v jeho rukou desítky obcí, Moskva naopak mluví o úspěšné protiofenzivě. Kurská operace podle expertů odhalila slabiny v ruské obraně a může přinést Ukrajině ovoce při budoucích jednáních o míru. Kyjev tvrdí, že vpád odlákal desetitisíce ruských vojáků z fronty a podařilo se tak zastavit jejich postup u Pokrovsku. Podle analytiků ale tlak ze strany agresorů v Doněcké oblasti nepolevuje, v posledních dnech hlavně u Vuhledaru.

Ruským silám se daří stále postupovat na východní ukrajinské frontě. Invazní armáda si pravidelně připisuje další územní zisky v Doněcké oblasti, a to hned v několika směrech. Velmi pomalu, nicméně vytrvale posunuje frontu od Bachmutu na Časiv Jar a bojuje ve východních čtvrtích Torecku. V posledních týdnech ale především výrazně ruské síly postoupily od Avdijivky na strategicky položený Pokrovsk.

Ukrajina se snaží vypořádat s obrovskou masou vojáků, které Rusko neustále vrhá na frontu. Snížila odvodový věk a zrychluje také harmonogram výcviku nových rekrutů. S některými z nich na několika blíže neurčených místech na severovýchodě Ukrajiny mluvili novináři stanice BBC.

Ukrajinská ofenziva v ruském příhraničí, která začala minulý týden v Kurské oblasti, se rozšířila do sousední Bělgorodské oblasti, popsali podle listu The Washington Post (WP) ukrajinští vojáci. Podle nich probíhají v regionu ostré boje. V Bělgorodské oblasti vyhlásila Moskva federální nouzový stav. Stejné opatření platí i v Kurské oblasti. Na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny mezitím okupanti dál postupují směrem k Pokrovsku.

Rusko-ukrajinská válka začala okupací Krymu, ovšem skutečné boje propukly až v jejím druhém dějství 12. dubna 2014 na Donbase. Kremelská propaganda argumentovala tím, že tento region byl prý vždy proruský a jeho lidé si putinovskou stabilitu přáli. Ve skutečnosti tamní obyvatelé viděli svou budoucnost v Ukrajině, byť jejich vztahy s Kyjevem byly složité. Ostatně jako s každým centrem, které mu vládlo. Donbas byl totiž vždy prostorem zvláštní a drsné svobody, který lákal utečence před nevolnictvím, zákonem i nudou, říká v rozhovoru pro web čt24.cz společník Ukraine Research Institute na Harvardu a emeritní profesor dějin na Indiana University Hiroaki Kuromiya.

Fotograf Stanislav Krupař dokumentuje ruskou invazi na Ukrajině, třeba poslední týdny strávil na Donbase. Do země, kde zuří válka, prý raději odjíždí, než se vrací. „Protože mám pocit, že to, co tady v Čechách zažíváme, jsou často malichernosti,“ řekl v Interview ČT24. Poznamenal, že do Česka se vrací s pocitem viny a hlavou se mu honí, že má privilegium žít v míru. Krupař cítí, že na Ukrajině je vítán. Někteří vojáci mu podle něj i děkovali, že mohl určité momenty zaznamenat. „Když se stalo, že z jednotky mnoho lidí padlo, a jediné portréty, které existují, jsou ty moje.“

Před deseti lety začala ruská vojenská okupace Krymu. Kreml využil křehké situace v Kyjevě po útěku prezidenta Viktora Janukovyče a na konci února 2014 poslal na ukrajinský poloostrov neoznačené vojáky. Do tří týdnů Vladimir Putin podepsal nelegální anexi území. Začala tak ruská vojenská agrese proti Ukrajině, která na jaře 2014 pokračovala vyvoláním války na Donbase a v únoru 2022 plnohodnotnou invazí. Počátky konfliktu na Ukrajině i v Rusku sledoval tehdejší moskevský zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Po úspěšné invazi na Krym chtěl Kreml podobný scénář zopakovat i na celé východní a jižní Ukrajině. Když se mu to nepodařilo prostřednictvím proruského povstání, které se pokoušel v těchto regionech vyvolat, rozpoutal válku na Donbasu, jehož části se pak dostaly pod kontrolu Ruskem koordinovaných sil.

Po pádu režimu proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče zahájil Kreml invazi na Krym. Hodlal také odtrhnout od Ukrajiny všechny další jižní a východní oblasti. K tomu mu měly dopomoci nepokoje, které se prostřednictvím svých agentů i místních aktivistů pokoušel v daných oblastech vyvolat a které se podle představ ruského vedení měly změnit ve velké proruské povstání.

Na Ukrajině padl český dobrovolník, který bojoval na ukrajinské straně, a to u města Avdijivka. Informaci webu Seznam Zprávy potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. O úmrtí Čecha rovněž informoval účet Vozím drony na Ukrajinu na sociální síti X. Česká diplomacie nyní eviduje čtyři české občany, kteří padli v bojích na území Ruskem napadené země.

Oleksandr Syrskyj byl jmenován hlavním velitelem ukrajinských ozbrojených sil a vystřídal na této pozici svého předchůdce Valerije Zalužného. Nový šéf ukrajinské armády vystudoval sovětské vojenské školy, patří ale do generace velitelů, kteří se dlouhodobě snažili armádu přebudovat podle západních standardů. Zatímco některá média ho vykreslují jako jednoho z nejzkušenějších generálů, jiná ho popisují jako tvrdého vůdce. Na návrh Syrského už skončil v čele generálního štábu Serhij Šaptala, kterého prezident odvolal a nahradil Anatolijem Barhylevyčem.

Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu (ICJ) uznal, že Rusko porušilo části úmluv OSN o boji proti financování terorismu a odstraňování všech forem rasové diskriminace. Rozhodl tak v případu žaloby, kterou na Rusko podala Ukrajina kvůli ruské podpoře separatistů na Donbasu a postupu okupantů vůči Ukrajincům a Tatarům na nelegálně anektovaném Krymu. Většinu stížností Ukrajiny ale soud zamítl. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že nejde o financování terorismu podle kritérií OSN a že pronásledování Ukrajinců a Tatarů na Krymu může být motivováno politicky a ne etnicky či národnostně.

Evropská unie už více než rok poskytuje výcvik ukrajinským vojákům. Jedna z několika misí pokračuje na západě Polska. Prošlo jí už několik tisíc Ukrajinců, většina z nich bez předchozích bojových zkušeností. Své zkušenosti tu ale předávají i veteráni, kteří už boji na východě Ukrajiny prošli.

Ukrajinská armáda zaznamenala menší územní zisky v Doněcké oblasti u Avdijivky, o kterou se už téměř dva měsíce vedou těžké boje, píše ve své pravidelné zprávě Institut pro studium války (ISW). Ukrajinští představitelé uvádějí, že Rusko zintenzivnilo údery na zničené město a že na něj nyní útočí ze dvou nových směrů. Web The Kyiv Independent s ohledem na poslední vývoj na frontě i nejistou západní vojenskou pomoc píše, že Rusko přebírá iniciativu a Ukrajina se dostává do obranné pozice. V noci na středu navíc podnikla Moskva další rozsáhlý dronový úder, který na Ukrajině poškodil domy, podniky i infrastrukturu.

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu uneslo na své území tisíce dětí. Většina z nich se dostane do adoptivních nebo pěstounských rodin, které je vychovávají k úctě k nové vlasti a navíc jim často tvrdí, že Ukrajina už byla zničena. Někteří starší chlapci dokonce museli nastoupili do kadetských akademií, kde jsou vzděláváni „v duchovních a kulturních tradicích ruského lidu“. Ukrajinské úřady i neziskové organizace se snaží děti vracet zpátky domů, zatím se to ale podařilo zhruba u tří stovek.

Ruská vojska zasáhla raketami obytný dům v Pokrovsku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Nejméně sedm lidí zemřelo. Zraněných je 88 osob, včetně několika dětí. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského útočilo Rusko balistickými raketami Iskander.

Ruští vyšetřovatelé zadrželi prominentního ruského nacionalistu Igora Girkina. Tajná služba FSB ho viní z podněcování k extremismu. Moskevský soud uvalil na Girkina vazbu do 18. září, uvedla ruská média. Hrozí mu pět let za mřížemi. Girkin v posledních dvou měsících kritizoval šéfa Kremlu Vladimira Putina a jeho okolí, negativně se ovšem vyjadřoval i na adresu šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina. Žádal daleko masivnější zapojení země do války.

Ve speciálně upraveném nákladním autě funguje plně vybavená zubní ordinace. Na její přestavbu se složili Češi a její posádka nyní slouží poblíž frontové linie u 24. ukrajinské brigády. Pracuje v ní čerstvě vystudovaný a poté mobilizovaný zubař Max. Zkažené zuby jsou podle něj velký problém – bolest dokáže vojáky někdy i vyřadit z boje.