Donbas strana 3 z 5

„Kdo se ve středu večer procházel po ulicích Kyjeva, tak rozhodně nemohl odhadnout, že druhý den začne válka,“ vzpomíná na rok staré události český diplomat Tomáš Pavlíček. Město podle něj žilo tak jako vždycky. Bylo to přitom pouhých pár hodin předtím, než Rusko posunulo svou tehdy osm let trvající agresi vůči sousední zemi na novou úroveň a spustilo plnohodnotnou pozemní invazi. I přes mnohaměsíční hromadění ruských vojsk u ukrajinských hranic útok mnohé šokoval. Především pro Západ, který dosud působil tváří v tvář ruské agresi nejednotně, představoval moment probuzení.

Ruský diktátor Vladimir Putin ve svém tradičním projevu ke členům obou parlamentních komor opět obvinil z rozpoutání konfliktu na Ukrajině Západ. Šéf Kremlu prohlásil, že se Západ snažil Rusko zničit mimo jiné ekonomickými sankcemi a že dodával Ukrajině zbraně, zatímco Moskva se snažila válku zastavit. Oznámil také, že Rusko pozastavuje účast ve smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Ruské ministerstvo zahraničí ale ve svém prohlášení uvedlo, že země bude v zájmu zachování stability i nadále dodržovat limity vymezené ve smlouvě.

Obrana obklíčeného města Bachmut bude pokračovat, ale „ne za každou cenu“, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezitím se podle něj musí obránci připravit na protiofenzivu. Zelenskyj také uvedl, že ukrajinské síly působí ruským útočníkům u města Vuhledar „mimořádně značné“ ztráty.

Očekávaná ruská ofenziva už začala, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Okupanti útočí z několika směrů, podle generálního štábu obránci odrazili útoky u šestnácti obcí. Ukrajina očekává také další vzdušné údery a upozorňuje, že Kreml změnil jejich taktiku. Nově se snaží zahltit protivzdušnou obranu slepými střelami.

S vývojem ruské války proti Ukrajině se mění také informační operace Moskvy. Zatímco po začátku plnohodnotné pozemní invaze loni v únoru Rusko propagovalo narativ o „bleskové válce“ a svém rychlém vítězství, později zdůrazňovalo „taktický postup na Donbasu“, který doplnilo o hrozby jadernou eskalací či tvrzeními o své údajné připravenosti na „mírová vyjednávání“. Jak píše ve své analýze Institut pro studium války (ISW), cílem těchto operací je především odradit Západ od podpory Ukrajiny a podkopat jeho soudržnost.

Ukrajinské jednotky nadále ovládají Bachmut na východě země, bez ohledu na ustavičný tlak ruských sil, uvedl náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj po sobotním telefonickém jednání s nejvýše postaveným americkým generálem. Šéfa sboru náčelníků štábů Marka Milleyho informoval o situaci na frontě téměř rok po začátku ruského útoku na Ukrajinu.

V jižní části východní fronty na Ukrajině pokračují boje. Útoky se tam soustředí například na obce Avdijivka nebo Marjinka. Podle britských zpravodajců bude v případném stupňování ruské ofenzivy hrát důležitou roli počasí. Na východě Ukrajiny natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Půlroční boje o strategicky důležitý Bachmut jsou v posledních týdnech mimořádně intenzivní. Situace ukrajinských sil je dle britského ministerstva obrany kritická. Rusové se totiž přibližují k městu, které se jim postupně daří obklíčit, a výrazně komplikují ukrajinské armádě zásobování vojáků. Ve městě zůstávají poslední tisíce civilistů. Kvůli pokračujícímu ostřelování a odpojeným energiím přežívají ve sklepech zničených domů.

Ruské síly podnikly raketový útok na centrum Charkova na východě Ukrajiny a zasáhly tam bytový dům, uvedl na sociálních sítích starosta města Ihor Terechov. Podle hlavy oblastní správy Oleha Syněhubova při tomto útoku tři lidé utrpěli zranění. Ruskému ostřelování čelí také Doněcká oblast, kde kvůli němu podle oblastního šéfa Pavla Kyrylenka za uplynulých 24 hodin zemřeli čtyři lidé a jedenáct dalších utrpělo zranění.

Rusko se v nadcházejících týdnech chystá zahájit novou ofenzivu. Shodují se na tom západní, ukrajinské i ruské zdroje. Kyjev se obává úderu na jižním a východním úseku fronty; nejpravděpodobnějším scénářem je útok z Luhanské oblasti směrem na Charkov. Spekuluje se, že by Moskva mohla zaútočit 24. února, tedy v den prvního výročí začátku velké ofenzivy. Očekává se masové nasazení až dvou set tisíc mobilizovaných Rusů. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga chce ruský prezident Vladimir Putin splnit svůj velikášský cíl a dobýt celou Ukrajinu.

Bezprostředně po událostech ukrajinského Majdanu obsadily v roce 2014 neoznačené speciální ruské jednotky poloostrov Krym. Tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč v té době uprchl do Ruska. Situace na východě Ukrajiny byla neméně bouřlivá. Hostem studia ČT24 byl zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.

Severní stranu zákopové linie mezi městy Marjinka a Vuhledar na východě Ukrajiny chrání postavení ukrajinských jednotek během silného ruského ostřelování. Právě tam se totiž rozhoduje o dalším osudu jižní části Donbasu. Přímo v zákopech s ukrajinskými vojáky natáčel štáb České televize a zahraniční zpravodaj Andreas Papadopulos.

Ruská vojska na Ukrajině mají pod vedením nového velitele Valerije Gerasimova za úkol ovládnout do jara celý Donbas. Kyjev očekává, že generál bude častěji využívat výsadkové útočné skupiny. Podle expertů se Kreml jmenováním Gerasimova odklání od žoldáků z Wagnerovy skupiny a vrací se zpět ke klasickému způsobu vedení války. Gerasimov chce pro začátek ruské síly ukáznit; vojáci musejí nosit standardní uniformy a shodit vousy, což vyvolalo odmítavé a posměšné reakce.

Aktuální situace na ukrajinské válečné frontě má blízko k zastavení či ustálení pohybu jednotek, říká zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín. V oblastech Donbasu a Záporoží stále dochází ke každodenním bojům a přestřelkám mezi armádami, včetně ztrát na životech, ruská strana nicméně navzdory svým prohlášením o bojových úspěších významně nepostupuje. V pondělí se objevila zpráva o mírném zisku Rusů u Bachmutu. Zatím se však nepotvrdilo ani úplné dobytí ukrajinského města Soledar ruskými vojsky.

Rusko se snaží v Srbsku naverbovat bojovníky do konfliktu na Ukrajině. Protestoval proti tomu srbský prezident Aleksandar Vučić, který tento týden také prohlásil, že Krym i Donbas vnímá jako část Ukrajiny. Tradiční evropský spojenec Moskvy však nepřijal žádné protiruské sankce a z federace levně nakupuje zemní plyn. Agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostního mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho navíc uvedla, že americké ministerstvo financí označí ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu za nadnárodní zločineckou organizaci a uvalí na ni další sankce.

V Bělorusku začalo společné letecké cvičení ruské a běloruské armády. Podle zahraničního zpravodaje ČT na Ukrajině Davida Borka existuje reálná obava, že jejich síly zaútočí na Ukrajinu ze severu, podobně jako k tomu došlo loni v únoru.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že kvůli probíhajícím bitvám o Soledar a Bachmut svolal poradu ukrajinského vrchního velení. Obráncům obou východoukrajinských měst, kteří čelí ruským útokům, slíbil rychlé a nepřetržité zásobování municí a vším potřebným. Na poradě se také jednalo o posílení ukrajinské armády zbraněmi a technikou od partnerů.

Rusové až dosud porušili všechny své závazky nejen vůči Ukrajině, ale i vůči celé řadě dalších států, míní politický geograf Michael Romancov. Ruským mírovým návrhům by tak podle něj mohl věřit jen blázen, řekl v reakci na skutečnost, že Rusové navzdory deklarovanému příměří v pátek podle Kyjeva útočili na civilní cíle. O tom, že je pesimismus namístě, svědčí i dění na Donbase po obsazení ukrajinského Krymu v roce 2014. Publicista zaměřující se na historii mezinárodních vztahů Michael Romancov byl hostem pořadu Interview ČT24.

Dělostřelecká palba u východoukrajinského Bachmutu pokračuje z obou stran navzdory tomu, že od pátečního poledne moskevského času (10:00 SEČ) Rusko jednostranně vyhlásilo klid zbraní. Střílí se i na dalších místech. Ruská státní televize Rossija-1 předtím lživě tvrdila, že klid zbraní platí podle plánu podél celé frontové linie na Ukrajině.

Už deset měsíců uběhlo od doby, kdy ruská vojska vtrhla na Ukrajinu a začala bombardovat tamní města a vesnice. V první vlně ruských cílů bylo i hlavní město Kyjev. To se podařilo uchránit mimo jiné díky místním vojákům, kteří úspěšně odráželi ruské útoky před metropolí. Jedním z nich je i Vitalij, který Kyjev chránil z obce Mošun. Natáčel s ním štáb ČT.

Ruská agrese proti Ukrajině pokračuje jedenáctým měsícem. Desetitisíce vojáků tak musí strávit vánoční svátky daleko od svých blízkých na frontě. Ukrajinští civilisté mají Vánoce také složité, a to kvůli ruskému ostřelování energetické infrastruktury a výpadkům elektřiny, plynu i tepla.

Zajetím válečné nebezpečí nekončí. Ukrajinští zajatci po svém propuštění vypovídají o hrubém chování ruských věznitelů, mučení a nedostatku jídla. Jeden z obránců oceláren Azovstal v Mariupolu s vojenskou přezdívku Maska vypráví o bití a elektrošocích. Bolest ale zažívají i blízcí vězněných, kteří o nich nemají zprávy i několik měsíců. Tématu se na Ukrajině věnovala reportérka ČT Barbora Maxová.

Ukrajina má proti Rusku výhodu v mladším a decentralizovaném velení, které má větší důvěru podřízených. V Událostech, komentářích to řekl poradce ministryně obrany a podplukovník Ivo Zelinka. Připomněl ale také pomoc Západu, jehož průmyslové moci se podle něj současné Rusko nemůže rovnat.

Města jako Bachmut či Vuhledar na Donbase jsou zničená, říká mluvčí Doněcké vojenské správy Teťjana Ihnatčenková. Zůstává v nich pár tisíc lidí, kteří přežívají ve sklepích. Obce jsou pod palbou už měsíce.