Donbas strana 5 z 5

Ukrajinská armáda zasadila ruskému agresorovi tvrdý úder, který by mohl vést ke zvratu ve válce. Tak vidí vojenští analytici vývoj posledních dní, při kterém se podařilo osvobodit téměř celou Charkovskou oblast. Ukrajinská armáda navíc v pondělním hlášení informovala o osvobození dalších dvaceti obcí po celé frontě, postupu v Chersonské oblasti na jihu a poznamenala, že ruští vojáci urychleně opouštějí pozice. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) to zatím neznamená konec bojů.

Rusko aktivitou na Ukrajině o nic nepřišlo, jen posiluje vlastní suverenitu, prohlásil šéf Kremlu Vladimir Putin. Protiruské západní sankce jsou podle něj krátkozraké a představují nebezpečí pro celý svět, který se stále více obrací k Asii. Moskva sankce kritizuje opakovaně, přestože tvrdí, že nefungují. Interní dokument ruské vlády přitom varuje před hlubokými a vleklými dopady západních postihů na ruskou ekonomiku.

Poradce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že ruské velení i jednotliví vojáci nejsou příliš chytří a okupovaná Záporožská jaderná elektrárna tak není v bezpečí. Myslí si, že cílem Kremlu je změnit Ukrajinu v loutkový stát podobný sousednímu Bělorusku.

Ukrajina nepřestane bojovat s ruskými silami, dokud opět nezíská vládu nad veškerým svým územím, včetně celého Donbasu a Krymského poloostrova, řekl v úterý v rozhovoru pro Českou televizi tamní ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ukrajinský vrchní diplomat je v těchto dnech na návštěvě České republiky, schází se s nejvyššími ústavními činiteli Česka i mnoha svými protějšky ze zemí Evropské unie, kteří do Prahy dorazili na neformální jednání ministrů zahraničí. Hlavním tématem jejich rozhovorů je aktuální situace na Ukrajině a pomoc, kterou Kyjev od spojenců potřebuje.

Letošní ruská plnohodnotná pozemní invaze na Ukrajinu dostala do složité situace některé dosavadní partnery Moskvy. Platí to i pro středoasijské státy, zejména pro Kazachstán, tamního nejbližšího ruského spojence. Kazašský režim podnikl od února řadu kroků, které překvapily svou razancí a protiruským vyzněním. Jakkoliv se Nur-Sultan snaží o posílení vztahů se Západem či Čínou, spíše než o radikální odklon od Moskvy jde o pokračování pro něj typické multivektorové zahraniční politiky a úsilí minimalizovat negativní dopady ruské agrese a západních sankcí. Napětí mezi Nur-Sultanem a Moskvou nicméně může postupně růst.

Na Ukrajině bojuje na ruské straně řada pravicových extremistů a neonacistů. S odkazem na zprávy německé Spolkové zpravodajské služby (BND), kterou získal týdeník Der Spiegel, o tom informují zahraniční servery jako Radio Free Europe, nezávislý deník The Moscow Times nebo ruský opoziční server Meduza. Moskva přitom jako záminku pro svou agresi používá argument „denacifikace Ukrajiny“.

Rusko v posledních pěti dnech zvýšilo intenzitu útoků svých vojsk na doněckém úseku fronty v Donbasu na východě Ukrajiny. Činí tak podle informací britského ministerstva obrany nejspíš ve snaze zaměstnat ukrajinské jednotky, které by jinak mohly chystat další protiofenzivu.

Moskvou řízení separatisté ovládají jihovýchodní ukrajinské regiony Doněck a Luhansk, známé pod společným názvem Donbas, již téměř osm let. Ruské síly tam dlouhodobě odvádějí muže do války, aby nahradily vlastní ztráty. Povinné verbování však způsobilo, že se na Donbase jejich počet prudce ztenčil. Nyní se proti povinnému narukování nebrání už jen manželky mužů, kterým dosud odvedli půlku rodiny, bojovat odmítli už i vojáci jedné ze separatistických republik.

Doněcká oblast je jednou z oblastí nejvíce zasažených ruskou invazí na Ukrajinu. Celá města jsou tam zničená intenzivní dělostřeleckou palbou a životy civilistů jsou v neustálém ohrožení. Na konci července proto vyhlásily ukrajinské úřady nucenou evakuaci zbývajících obyvatel. Chtějí je uchránit před probíhajícími boji i nadcházející zimou. I navzdory tomu ale na východě země zůstávají tisíce lidí.

Realitou těžkých bojů na východě Ukrajiny jsou neustálá ostřelování, zdecimovaná města jako Bachmut, Soledar nebo Siversk a především civilní oběti. Zranění obyvatelé z oblasti končí v jedné z nemocnic, kde natáčel redaktor ČT Andreas Papadopulos.

S postupující frontovou linií utíkají do bezpečí další Ukrajinci. Vláda by chtěla z Donbasu evakuovat přes 200 tisíc lidí, mnozí ale v nebezpečných oblastech blízko bojů i nadále zůstávají. Obávají se neznáma i toho, že by na západě země nenašli práci. V donbaském Prokrovsku natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos a kameraman Jan Bradáč.

Sedmasedmdesát let od svržení jaderných bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki opět eskaluje riziko nasazení atomového arzenálu. Rusko přerušilo americké inspekce svých jaderných základen, s nimiž počítá smlouva Nový START. Moskva tvrdí, že jen reaguje na podobné překážky z americké strany.

Ruský nejvyšší soud v úterý označil ukrajinský pluk Azov za teroristickou organizaci a zakázal mu s okamžitou platností působit na ruském území, oznámila ruská média. Azov vznikl jako dobrovolnická jednotka po první ruské vojenské agresi proti Ukrajině a bránil jihovýchodní oblasti. Postupně se začlenil pod velení ukrajinské armády. Sám pluk Azov v reakci označil Rusko za teroristický stát.

Jedním z nejhlasitějších podporovatelů válečného úsilí ruského vůdce Vladimira Putina je tajemník ruské vládní strany Jednotné Rusko Andrej Turčak. Mezi ruskými politiky patří do takzvané „strany války“. Pozornost si získal svými častými cestami na Donbas, kde se věnuje propagandě po boku tamních separatistických vůdců. Díky této aktivní roli jeho význam ve straně posiluje i na úkor faktického stranického šéfa Dmitrije Medvěděva a podle komentátorů aspiruje na významnější postavení.

Ukrajinská vláda rozhodla o povinné evakuaci obyvatel z Doněcké oblasti, přípravy na ni už začaly. Vláda zajistí logistiku a vše uhradí, lidi ale žádá o součinnost. V pravidelném nočním projevu to v sobotu oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Současná intenzita ruské války na Ukrajině je dlouhodobě neudržitelná, jedna či druhá strana se bude snažit konflikt do podzimu rozhodnout, míní bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Rusko chce podle něj prorazit na Donbasu a dobýt celou levobřežní Ukrajinu. Kyjevu jde o znovuzískání jižních oblastí, bude to mít ale těžké, řekl expert v Interview ČT24.

Ukrajina má za sebou víc než 150 dnů ruské agrese. Tento týden bude slavit Den ústavy, první velký národní svátek od vypuknutí války. Podle ukrajinistky Lenky Víchové prošla země i její identita od 24. února ohromnou proměnou, jejímž hlavním rysem je snaha zpřetrhat vazby s Ruskem a za každou cenu se vůči němu vymezit.

Ukrajinská armáda se připravuje na protiútok na jihu země. Podle vojenských stratégů pro ně bude pokus o osvobození Chersonu novou kapitolou bojů, které by mohly být zásadní pro další vývoj války.

Do hledáčku ukrajinských vojenských stratégů se v posledních týdnech znovu dostává most spojující ruskou pevninu s Krymem. Také bývalý vysoce postavený představitel NATO minulý týden potvrdil, že most je nyní pro Kyjev potenciálním strategickým cílem útoku. Místopředseda ruské bezpečnostní rady a někdejší ruský prezident Dmitrij Medvěděv podle agentury Interfax v neděli prohlásil, že pokud se Ukrajina pokusí získat Krym vojenskou cestou zpět, nastane pro ni „soudný den.“

Ruské úřady v tichosti rekrutují dobrovolníky pro boje na Ukrajině. Ačkoliv Moskva zatím nevyhlásila všeobecnou mobilizaci, nařídila ruským regionům, aby daly dohromady prapory o čtyřech stovkách dobrovolníků, kteří po měsíčním výcviku zamíří na frontu. Úřady za to slibují mzdy v násobcích ruského průměru. Do konce srpna by mohlo na Ukrajinu zamířit kolem 34 tisíc ruských dobrovolníků.

Ukrajinská armáda zaznamenala v posledních týdnech řadu úspěšných úderů na ruské vojenské sklady či základny, které se nacházejí hluboko na Rusy okupovaném ukrajinském území. Donedávna byly tyto objekty pro Ukrajince nedosažitelným cílem, změnu ale přinesla dodávka amerických raketometů HIMARS. Efektivita amerických zbraní vzbuzuje obavy v Rusku.

Na východě Ukrajiny se ruské jednotky stahují ke Slovjansku. Jeden z cílů příští ofenzivy už týdny ostřelují. Stále častěji tak vyjíždějí i zdravotníci. Pohled na práci dobrovolníků v sanitkách zachytil štáb ČT.

Počet obětí ruského raketového útoku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny vzrostl na patnáct. Raketa zasáhla pětipatrový dům, který se zřítil, uvádějí v neděli místní úřady. Podle sdělení šéfa místní správy Pavla Kyrylenka se pět osob zatím podařilo zachránit. Počet obětí se ale ještě může zvýšit, protože v sutinách mohou být až tři desítky lidí. Na místě stále zasahují záchranáři, kteří se snaží v troskách domu objevit přeživší.

Válka na Ukrajině se podle vojenských analytiků dostala do fáze, kdy se rozhodne o jejím dalším průběhu. Na dalších dodávkách zbraní pro ukrajinskou armádu i na tom, jak Rusové dokážou zkonsolidovat a přeskupit své síly, teď záleží, zda se z války stane dlouholetý „zamrzlý“ konflikt, nebo skončí do konce roku a Ukrajina získá svá okupovaná území zpět, jak někteří předpovídají.