Donbas strana 5 z 5

Od začátku ruské války zatím na Ukrajině nebyl, do země ale jezdí od devadesátých let. Nejdříve za otcem, který tam pracoval, později jako novinář. „Nikdy jsem neviděl tak bizarní postavy, jako jsou donbaští separatisté ověšení ikonami. Mentálně jsem se vrátil do Sovětského svazu,“ vzpomíná editor Televize Seznam Pavel Novotný. Rusko, ale i Írán podle něj bojují s modernitou a snaží se za každou cenu zachovat staré časy. Nejen o svých novinářských cestách vypráví v podcastu Background ČT24.

Na Ukrajině dostala Olena Mosijčuková jedno z nejvyšších vojenských ocenění – Hrdina Ukrajiny. Během bojů v Donbasu zachránila jako příslušnice pluku Azov více než sto lidí. Kvůli léčbě válečných zranění je teď v Česku a věnuje se canisterapii. A právě za to také převzala společně se svojí fenkou cenu Statečné psí srdce.

Ukrajina v posledních týdnech na bojišti zasadila okupantům hned několik ran, má územní zisky na severní i jižní frontě a ruské síly nutí k ústupům. Velení invazních vojsk se snaží nepříznivý obraz poupravit v Donbasu u města Bachmut. Postup je pomalý a Rusové při něm mají značné ztráty, sídlu se ale postupně přibližují.

Mise ukrajinských sil na Donbase pokračuje, a to i na osvobozených územích. Místní lidé mluví o tom, že ruští okupanti nakonec raději utekli. Odjezd úplně bez boje to ale není. V celém kraji leží tuny železa, které dokládají intenzitu střetů. Svědectví v Doněcké oblasti natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Tichý symbol ukrajinského vzdoru, vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj, si po dlouhé absenci z veřejného působení založil profil na platformě Twitter. Na něm zatím informoval o bilaterálních jednáních se zahraničními generály a o postupu ukrajinských vojsk na frontě. Zalužnyj se do značné míry vyhnul roli velitelské celebrity, kterou spíše přenechal prezidentu Volodymyru Zelenskému. Generála však mnozí považují za největšího hrdinu války – zvláště jeho vojáci, kteří mu pro jeho pevnou ruku a převratné taktiky dali přezdívku „železný generál“.

Ukrajinští vojáci vstoupili do strategicky důležitého města Lyman v Doněcké oblasti na východě země, potvrdila náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová. Prezident Volodymyr Zelenskyj předtím ve večerním projevu řekl, že se o město bojuje. Zástupce šéfa jeho kanceláře Kyrylo Tymošenko večer na sociálních sítích zveřejnil video, v němž ukrajinští vojáci uvádějí, že město už osvobodili. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že vojska „stáhlo na výhodnější pozice“. Z nedaleké Charkovské oblasti přišla zpráva o tom, že Rusko zasáhlo konvoj s civilisty a zabilo přes dvacet lidí.

V Moskvou okupovaných částech Ukrajiny se konají pseudoreferenda o připojení k Rusku. Západní země už při oznámení o jejich konání v úterý uvedly, že jejich výsledky neuznají, považují je za krok Moskvy k anexi dalšího ukrajinského území. Tato „referenda“ jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem. Ukrajinské úřady uvádějí, že okupanti nutí obyvatele k účasti.

Rusko propustilo 215 Ukrajinců, které zajalo po vleklé bitvě o přístavní město Mariupol, uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Mezi propuštěnými zajatci jsou podle něj i velitel a zástupce velitele pluku Azov, který vedl většinu bojů. Kyjev na oplátku propustil 55 ruských zajatců a Viktora Medvedčuka, vůdce zakázané proruské strany, který čelil obvinění z velezrady. O výměně informovali ukrajinští představitelé. Moskva potvrdila návrat 55 vojáků, o Medvedčukovi se nezmínila.

Ruský vůdce Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Oznámil to v předtočeném televizním projevu. Povolání do zbraně by se zatím mělo týkat tří set tisíc rezervistů. Jde o první ruskou mobilizaci od druhé světové války. Putin také podpořil konání „referend“ v okupovaných částech Ukrajiny. V reakci na jeho projev mizí jednosměrné letenky z Ruska, padají akcie a aktivisté se od středečního odpoledne shromažďují na spontánních protestech.

Město Balaklija v Charkovské oblasti je dalším místem, kde Rusové věznili a vyslýchali místní obyvatele, používali k tomu i elektrické šoky. Mezi zajatci byly i ženy. Děsivá svědectví o mučení natáčel v Charkovské oblasti ve městě Balaklija zpravodaj ČT Jan Šilhan. Ukrajinci osvobodili strategicky důležité město na začátku září.

Rusko bude podle slov Vladimira Putina pokračovat ve své ofenzivě nehledě na ukrajinský protiútok. Podle bezpečnostního analytika Michala Smetany z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Ukrajina při aktuální protiofenzivě dobře využila ruských slabin a není nereálné, aby dobyla zpět území, která Rusko od února okupuje. V takovém případě se ale také zvyšuje riziko jaderné hrozby ze strany Kremlu, zmínil politolog v pořadu Interview ČT24.

Ukrajinská armáda zasadila ruskému agresorovi tvrdý úder, který by mohl vést ke zvratu ve válce. Tak vidí vojenští analytici vývoj posledních dní, při kterém se podařilo osvobodit téměř celou Charkovskou oblast. Ukrajinská armáda navíc v pondělním hlášení informovala o osvobození dalších dvaceti obcí po celé frontě, postupu v Chersonské oblasti na jihu a poznamenala, že ruští vojáci urychleně opouštějí pozice. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) to zatím neznamená konec bojů.

Rusko aktivitou na Ukrajině o nic nepřišlo, jen posiluje vlastní suverenitu, prohlásil šéf Kremlu Vladimir Putin. Protiruské západní sankce jsou podle něj krátkozraké a představují nebezpečí pro celý svět, který se stále více obrací k Asii. Moskva sankce kritizuje opakovaně, přestože tvrdí, že nefungují. Interní dokument ruské vlády přitom varuje před hlubokými a vleklými dopady západních postihů na ruskou ekonomiku.

Ukrajinské ozbrojené síly přešly v úterý do protiofenzivy v Charkovské oblasti na východě země a u města Balaklija nečekaně zaútočily na uskupení ruských vojsk, uvedla ruská redakce BBC. O ukrajinské protiofenzivě u Charkova se podle ní píše v některých ukrajinských i proruských informačních kanálech na sociální síti Telegram a potvrzují ji i západní experti. Ve středu večer potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, že se ukrajinským silám v Charkovské oblasti podařilo znovu dobýt některá místa obsazená Ruskem.

Poradce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že ruské velení i jednotliví vojáci nejsou příliš chytří a okupovaná Záporožská jaderná elektrárna tak není v bezpečí. Myslí si, že cílem Kremlu je změnit Ukrajinu v loutkový stát podobný sousednímu Bělorusku.

Ukrajina nepřestane bojovat s ruskými silami, dokud opět nezíská vládu nad veškerým svým územím, včetně celého Donbasu a Krymského poloostrova, řekl v úterý v rozhovoru pro Českou televizi tamní ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ukrajinský vrchní diplomat je v těchto dnech na návštěvě České republiky, schází se s nejvyššími ústavními činiteli Česka i mnoha svými protějšky ze zemí Evropské unie, kteří do Prahy dorazili na neformální jednání ministrů zahraničí. Hlavním tématem jejich rozhovorů je aktuální situace na Ukrajině a pomoc, kterou Kyjev od spojenců potřebuje.

Letošní ruská plnohodnotná pozemní invaze na Ukrajinu dostala do složité situace některé dosavadní partnery Moskvy. Platí to i pro středoasijské státy, zejména pro Kazachstán, tamního nejbližšího ruského spojence. Kazašský režim podnikl od února řadu kroků, které překvapily svou razancí a protiruským vyzněním. Jakkoliv se Nur-Sultan snaží o posílení vztahů se Západem či Čínou, spíše než o radikální odklon od Moskvy jde o pokračování pro něj typické multivektorové zahraniční politiky a úsilí minimalizovat negativní dopady ruské agrese a západních sankcí. Napětí mezi Nur-Sultanem a Moskvou nicméně může postupně růst.

Na Ukrajině bojuje na ruské straně řada pravicových extremistů a neonacistů. S odkazem na zprávy německé Spolkové zpravodajské služby (BND), kterou získal týdeník Der Spiegel, o tom informují zahraniční servery jako Radio Free Europe, nezávislý deník The Moscow Times nebo ruský opoziční server Meduza. Moskva přitom jako záminku pro svou agresi používá argument „denacifikace Ukrajiny“.

Rusko v posledních pěti dnech zvýšilo intenzitu útoků svých vojsk na doněckém úseku fronty v Donbasu na východě Ukrajiny. Činí tak podle informací britského ministerstva obrany nejspíš ve snaze zaměstnat ukrajinské jednotky, které by jinak mohly chystat další protiofenzivu.

Moskvou řízení separatisté ovládají jihovýchodní ukrajinské regiony Doněck a Luhansk, známé pod společným názvem Donbas, již téměř osm let. Ruské síly tam dlouhodobě odvádějí muže do války, aby nahradily vlastní ztráty. Povinné verbování však způsobilo, že se na Donbase jejich počet prudce ztenčil. Nyní se proti povinnému narukování nebrání už jen manželky mužů, kterým dosud odvedli půlku rodiny, bojovat odmítli už i vojáci jedné ze separatistických republik.

Doněcká oblast je jednou z oblastí nejvíce zasažených ruskou invazí na Ukrajinu. Celá města jsou tam zničená intenzivní dělostřeleckou palbou a životy civilistů jsou v neustálém ohrožení. Na konci července proto vyhlásily ukrajinské úřady nucenou evakuaci zbývajících obyvatel. Chtějí je uchránit před probíhajícími boji i nadcházející zimou. I navzdory tomu ale na východě země zůstávají tisíce lidí.

Realitou těžkých bojů na východě Ukrajiny jsou neustálá ostřelování, zdecimovaná města jako Bachmut, Soledar nebo Siversk a především civilní oběti. Zranění obyvatelé z oblasti končí v jedné z nemocnic, kde natáčel redaktor ČT Andreas Papadopulos.

S postupující frontovou linií utíkají do bezpečí další Ukrajinci. Vláda by chtěla z Donbasu evakuovat přes 200 tisíc lidí, mnozí ale v nebezpečných oblastech blízko bojů i nadále zůstávají. Obávají se neznáma i toho, že by na západě země nenašli práci. V donbaském Prokrovsku natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos a kameraman Jan Bradáč.

Sedmasedmdesát let od svržení jaderných bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki opět eskaluje riziko nasazení atomového arzenálu. Rusko přerušilo americké inspekce svých jaderných základen, s nimiž počítá smlouva Nový START. Moskva tvrdí, že jen reaguje na podobné překážky z americké strany.