Ofenziva začala, řekl Zelenskyj. Ukrajinští obránci odráží okupanty v mnoha směrech

Očekávaná ruská ofenziva už začala, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Okupanti útočí z několika směrů, podle generálního štábu obránci odrazili útoky u šestnácti obcí. Ukrajina očekává také další vzdušné údery a upozorňuje, že Kreml změnil jejich taktiku. Nově se snaží zahltit protivzdušnou obranu slepými střelami.

„Ruské útoky už přicházejí z několika směrů,“ prohlásil ukrajinský prezident s tím, že očekávaná ruská ofenziva začala. Ukrajinští obránci podle něj dokáží odolávat ruskému postupu, dokud sami nebudou schopni zahájit protiofenzivu. Zopakoval zároveň výzvy k větší vojenské pomoci Ukrajině ze strany Západu. „Moderní zbraně samozřejmě urychlují mír. Zbraně jsou jediný jazyk, kterému Rusko rozumí,“ zdůraznil Zelenskyj.

Rusové se stále snaží prorazit ukrajinské obranné linie v Donbase. „Hlavní úsilí nepřítel soustředil na útočné operace ve směru na Kupjansk, Lyman, Bachmut, Avdijivku a Šachtarsk,“ rekapituluje ukrajinský generální štáb. Mezi místy, kde ruské útoky neuspěly, zmiňuje i obce v Chersonské oblasti na jihu země a v Donbasu na východě, včetně Bachmutu a Vuhledaru. Celkem se podle ukrajinského velení podařilo odrazit útoky u šestnácti obcí.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Analytici z Institutu pro studium války (ISW) upozorňují, že podle ukrajinských představitelů je cílem ruských vojsk dobýt Bachmut před 24. únorem, kdy uplyne první výročí rozpoutání plnohodnotné války. To by ale vyžadovalo výrazně rychlejší postup, než jaké bylo tempo v posledních měsících. Bližší realitě se expertům zdá pragmatický odhad šéfa ruských žoldnéřů Jevgenije Prigožina, že jeho bojovníci obklíčí Bachmut do března či dubna.

ISW odhaduje, že jelikož není pravděpodobné, že by Kreml získal Bachmut do blížícího se výročí velké invaze, mohl by se opět uchýlit k další vlně vzdušných a raketových útoků vůči civilním cílům. Skutečné vojenské úspěchy se totiž invazním vojskům nadále vyhýbají.

Tomáš Řepa z katedry teorie vojenství Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany podotýká, že pro obě strany konfliktu má Bachmut spíš symbolický význam, je ale branou ke Slovjansku a Kramatorsku, o něž Rusové usilují a nedaří se jim tam proniknout. Právě v těchto městech ruští ozbrojenci v roce 2014 vyvolali válku v Donbasu. „Samotná obrana Bachmutu, která trvá mnoho měsíců a nesmírným způsobem vyčerpala útočící Rusy, svým způsobem už účel splnila,“ míní analytik.

Rusům podle něj „svým způsobem dochází dech“, klesá motivace a morálka vojáků, což se na bojišti projeví i v budoucnu. „Ani oni nemohou válku vést donekonečna, zvlášť když je úplně nadsazeno politické hledisko racionálnímu vojenskému hledisku,“ domnívá se Řepa.

Samotný Bachmut čelil ruskému ostřelování ve čtvrtek. V obytné části města projektily zabily pět obyvatel, dalších devět lidí dle úřadů utrpělo zranění. Ukrajinská generální prokuratura vyšetřuje útok jako potenciální válečný zločin.

Nahrávám video

Nová taktika raketových útoků

Moskva podle poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka taktiku vzdušných úderů mění. Používá střely bez výbušných hlavic. „Chtějí přetížit náš protivzdušný systém, aby získali další šanci zasáhnout zařízení infrastruktury,“ řekl Podoljak a dodal, že protivzdušná obrana se přizpůsobuje.

Podle prezidentského poradce se Rusko potýká s „vyčerpáním raket“ a jejich nedostatek ho nutí ke změně taktiky. Míchá starší střely ze sovětské éry s „novými střelami, které mají určitou hodnotu“, poznamenal Podoljak. V listopadu o podobném postupu hovořilo i britské ministerstvo obrany, podle nějž Moskva zřejmě odstraňuje i jaderné hlavice ze starých řízených střel.

Dalším novým prvkem ruské strategie je podle AP použití toho, co Podoljak nazval „zvláštními vzdušnými balony“, přičemž nechtěl zacházet do podrobností ohledně jejich předpokládaného účelu. Mohou však být určeny k případnému zmatení nebo poskytnutí zpravodajských informací o ukrajinské protivzdušné obraně, píše agentura.

Ukrajinské úřady ve středu oznámily, že nad Kyjevem zjistily asi šest nepřátelských balonů, přičemž ukrajinská protivzdušná obrana většinu z nich sestřelila. Podle úřadů mohly nést mimo jiné průzkumné zařízení. „Nepřítel chce, abychom na tyto balony, které nic nestojí, použili naši protivzdušnou obranu, jež chrání naše strategické objekty,“ uvedl mluvčí letectva Jurij Ihnat.

Ruští okupanti za uplynulý den přišli o dalších osm stovek mužů, tvrdí ukrajinský generální štáb. Celkové ruské ztráty na Ukrajině podle něj vzrostly na 141 tisíc mužů. Statistiku nelze nezávisle ověřit, například analytici z nezávislé vyšetřovací organizace Conflict Intelligence Team, jež pochází z Ruska, odhadují ztráty své země na víc než čtvrt milionu mužů.

Britská vojenská rozvědka v pátek odhadla celkové ztráty ruské armády i wagnerovců na 175 až 200 tisíc mužů, z toho čtyřicet až šedesát tisíc mrtvých. „Podle moderních měřítek tato čísla představují vysoký poměr zabitých v porovnání s počtem zraněných. Skoro určitě to souvisí s mimořádně primitivním stavem zdravotnické péče u většiny (ruských) ozbrojených sil,“ píší britští zpravodajci, podle nichž nejspíš má většinu ztrát na svědomí ukrajinské dělostřelectvo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
před 2 hhodinami

Ruské útoky v červnu na Ukrajině zabily nejméně 265 civilistů, řekla představitelka OSN

Ruské útoky v červnu na Ukrajině zabily nejméně 265 civilistů a dalších 1816 lidí zranily, sdělila ve čtvrtek podle agentury Reuters Radě bezpečnosti náměstkyně generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti Rosemary di Carlová, podle níž jde o nejvyšší čísla od prvních měsíců plnohodnotné ruské invaze. Té se Ukrajina brání od února 2022.
před 2 hhodinami

Útočník z bavorského gymnázia je ve vazbě

Šestnáctiletý mladík, který ve středu v areálu gymnázia v bavorském Schongau nožem těžce zranil dvě 13leté dívky, je ve vyšetřovací vazbě. Je podezřelý mimo jiné z pokusu o vraždu ve dvou případech, sdělily ve čtvrtek dle agentury DPA policie a státní zastupitelství.
před 3 hhodinami

Modžtaba Chameneí se neobjevil ani na posledním aktu pohřbu svého otce

Nejvyšší íránský vůdce Modžtaba Chameneí se neobjevil ani na posledním aktu šestidenních smutečních obřadů věnovaných jeho otci Alímu, napsala ve čtvrtek BBC. Alího Chameneího zabily 28. února americké a izraelské údery, což byl začátek nynějšího konfliktu na Blízkém východě. Nejasnosti panují ohledně osudu Chameneího mladšího, který se od březnového jmenování do nejvyšší funkce v teokratickém režimu na veřejnosti neobjevil.
před 4 hhodinami

VideoVe Venezuele zůstávají po zemětřesení dál tisícovky lidí bez domova a prostředků

Od ničivého zemětřesení ve Venezuele uplynuly dva týdny. Oficiální počet mrtvých je víc než 3800. Skutečné číslo je pravděpodobně vyšší. Kvůli obnově zničených oblastí žádá prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová zrušení mezinárodních sankcí a uvolnění přibližně 31 tun venezuelských zlatých rezerv blokovaných v britské centrální bance. V troskách stále zůstávají těla, vláda však o – až 30 tisících – pohřešovaných nemluví. Venezuelané ji nebývale otevřeně kritizují i za absenci jakékoli pomoci. Klíčovou roli proto sehrály zahraniční týmy. Část jich stále zůstává, například japonští zdravotníci. Bez domova a většinou i bez prostředků je na osmnáct tisíc lidí. Závisejí hlavně na humanitární pomoci.
před 4 hhodinami

Počet vojáků USA v Polsku se má vrátit na deset tisíc, uvedl náměstek ministra obrany

Polsko očekává, že se počet amerických vojáků rozmístěných v zemi během příštích osmi týdnů vrátí zhruba na 10 tisíc. Ve čtvrtek to uvedl náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk s tím, že Varšava jedná s Washingtonem o zřízení trvalé americké vojenské přítomnosti.
před 6 hhodinami

EP podpořil pozměněnou výjimku pro kontrolu internetové komunikace

Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala vlastní postoj a vrátila návrh do europarlamentu ke druhému čtení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nedávná vlna veder si v Německu vyžádala zhruba 5100 životů

Vlna veder, která nedávno zasáhla Evropu, si v Německu od poloviny června vyžádala životy přibližně 5100 lidí, odhadl tamní Institut Roberta Kocha (RKI). Už v polovině roku tak počet obětí přesahuje hodnotu za celé předchozí roky. Meteorologická služba Evropské unie Copernicus uvedla, že letošní červen byl nejteplejším červnem zaznamenaným v západní Evropě a druhým nejteplejším globálně.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.