Rusko

Rusko půl hodiny před čtvrtečním úderem informovalo Washington, že se chystá odpálit balistickou raketu středního doletu na ukrajinské Dnipro, uvedl Pentagon. Zprávy o varování už potvrdil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Spojené státy zdůraznily, že je použití experimentální rakety neodradí, budou i nadále poskytovat Kyjevu nové zbraně a urychlí dodávky. Balistické rakety se vyznačují velmi vysokou rychlostí a obranu proti nim dokáží zajistit jen sofistikované systémy protivzdušné obrany, jako je americký Patriot.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) ujistil ukrajinského šéfa diplomacie Andrije Sybihu o pokračující české podpoře Kyjeva. Učinil tak při své čtvrté pracovní návštěvě Ukrajiny od začátku plnohodnotné ruské invaze. Lipavský uvedl, že Česko v rámci své muniční iniciativy do konce roku dodá Ruskem napadené zemi na půl milionu kusů dělostřeleckých nábojů.

Česko nebude usilovat o prodloužení výjimky z evropského zákazu na dovoz ruských ropných produktů. Informaci agentury Reuters potvrdilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Platnost výjimky skončí 5. prosince. Zákaz dodávek byl schválen v rámci sankcí, které Evropská unie uvalila na Rusko kvůli jeho agresi vůči Ukrajině, výjimku ze zákazu dostaly kromě Česka také Slovensko a Maďarsko.

Severokorejským vojákům v Kurské oblasti má velet vysoký armádní představitel totalitní země, o němž se ale téměř nic neví. Je jím tříhvězdičkový generál Kim Čong-bok, jenž měl však „za oponou“ prokázat, že je na něj spoleh, píše list Wall Street Journal (WSJ). Severokorejský vůdce Kim Čong-un tím prý Rusům říká, že posílá jednoho ze svých nejlepších mužů, jakkoliv je skutečná role tisíců pěšáků z KLDR na bojišti stále zahalená tajemstvím.

„Důležité je, aby Ukrajina neměla žádné omezení na to, aby se mohla bránit,“ uvedl v úterý v pořadu Události, komentáře ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč. Pokusy Západu, kdy chce ukázat otevřenost, si podle něj ruský vládce Vladimir Putin vykládá jako slabinu. Ukrajinského návrhu míru se tak má dosáhnout silou, uvedl v tisící den, kdy se Ukrajina brání ruské agresi.

Západ znepokojeně sleduje čínské aktivity v Arktidě. Peking podle něj využívá výzkumných stanic i pro vojenské účely, což asijská země popírá. Ostražitost mezi severskými státy umocňuje pakt Číny s Ruskem. Země prohloubily vazby v oblasti energetiky či lodní dopravy a budují Polární hedvábnou stezku. USA, Kanada a Finsko v reakci na rostoucí vliv dvou autoritářských mocností vytvoří flotilu ledoborců. Podle amerikanisty Kryštofa Kozáka se může geopolitické pnutí v regionu ještě zvýšit, až do hry vstoupí Donald Trump.

Průnik Ukrajinců do Kurské oblasti v Rusku pomohl stabilizovat situaci severně od Charkova. Vojáci úspěšně drží obranu Vovčansku už několik měsíců. Přestože ruská armáda každý den posílá do útoku pěchotu a techniku, počet leteckých úderů na město se snížil z desítek na jednotky. Štáb ČT strávil den a noc v zákopech pod Vovčanskem.

Moskva použila při útoku na město Dnipro mezikontinentální balistickou raketu, uvedla podle agentury AP ukrajinská armáda. Podle serveru BBC News je to ve válce poprvé, co Rusko tento typ zbraně nasadilo. Dva lidé utrpěli zranění, sdělily místní úřady. Brusel mluví o eskalaci konfliktu. Ruský vůdce Vladimir Putin později reagoval, že šlo o jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik (Líska), vybavenou nejadernou bojovou hlavicí. Podobné zprávy nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Západní experti se zatím spíše kloní k variantě, že šlo o raketu středního doletu.

Patnáct let čekali fanoušci na nový díl akční počítačové hry S.T.A.L.K.E.R. 2 Heart of Chornobyl. Ukrajinští vývojáři ze studia GSC Game World se potýkali s mnoha různými překážkami a do jejich práce výrazně zasáhla válka. Kvůli ruské agresi na Ukrajině se část týmu přesunula do České republiky. Kvůli brutálnímu konfliktu pak také změnili některé detaily v samotné hře. O jejich práci také vznikl dokument, který je k vidění volně na internetu.

Končící americký prezident Joe Biden povolil dodávky protipěchotních min Ukrajině. Moskvou napadené zemi mají pomoci dosáhnout efektivnější obrany a zpomalit ruský postup, uvedl deník The Washington Post. Agentura Bloomberg pak informovala s odvoláním na nejmenovaného západního představitele, že ukrajinské ozbrojené síly poprvé zaútočily britskou střelou s plochou dráhou letu Storm Shadow do hloubi Ruska.

Německo od ledna zvýší kontroverzní poplatek za tranzit plynu z nynějších 2,50 na 2,99 eura (téměř 76 korun) za každou megawatthodinu (MWh), oznámila společnost Trading Hub Europe (THE), která je správcem tamního trhu s plynem. Zda bude muset poplatek platit i Česko, není v tuto chvíli zcela jasné. Záleží na tom, zda Spolkový sněm stihne do konce roku schválit novelu energetického zákona. České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nadále počítá s úplným zrušením poplatku od příštího roku.

Hasiče považují lidé za hrdiny i v době míru. Ve válce to platí ještě více. Štáb České televize natáčel s těmi z ukrajinského města Myrnohrad, kteří jako jediní zasahují tak blízko fronty a při práci riskují své životy. Nehledě na to jsou odhodláni chránit zbylé obyvatele města tak dlouho, jak to jen půjde.

Ukrajinci upozorňují Západ, že jim pomáhá se udržet, nikoliv vyhrát, uvedla novinářka Deníku N Petra Procházková. Část obyvatelstva napadené země už podle ní pochopila, že „ač válka je vůči nim opravdu nespravedlivá, brání se, tak ne všechny války dopadnou tak, aby výsledek spravedlivý byl“. O uplynulých tisíci dnech, kdy se Ukrajina brání otevřené ruské agresi, hovořila v Interview ČT24.

Na poškození dvojice podmořských optických kabelů v Baltském moři je třeba pohlížet jako na sabotáž, prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius. Také Švédsko, kde začalo vyšetřování incidentu, věc klasifikovalo stejným způsobem. Ministři zahraničí Německa, Polska, Francie, Británie, Itálie a Španělska odsoudili „bezprecedentní“ a systematické útoky Ruska na evropskou bezpečnostní architekturu. Litevské námořnictvo zesílilo monitorování svých vod. Jeden z dvojice přerušených kabelů spojoval Litvu se Švédskem, druhý Německo s Finskem.

Ukrajina poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na arzenál v hloubi Ruska, potvrdili podle agentur AFP a Reuters dva nejmenovaní činitelé na Ukrajině a ve Spojených státech. Dříve ukrajinský generální štáb informoval o úspěšném útoku na muniční sklad u města Karačev v Brjanské oblasti na západě Ruska, aniž upřesnil, jakými prostředky byl ruský arzenál zasažen. Ukrajinci k útoku použili americké rakety, napsalo posléze ruské ministerstvo obrany na sociální síti.

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu začala přesně před tisíci dny. Podle bezpečnostního analytika z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity Obrany Richarda Stojara je to spíše symbolické datum. Doposud klíčovým bodem probíhajícího konfliktu je podle něho samotné selhání v úvodu ruské invaze z února 2022.

Ukrajinci si nejvíce ze všeho přejí mír, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj europoslancům během mimořádného zasedání Evropského parlamentu v Bruselu. Poděkoval za podporu a zdůraznil, že jednotná Evropa může dotlačit Rusko ke spravedlivému míru. Uvedl také, že do ruské války proti Ukrajině se může zapojit až sto tisíc severokorejských vojáků. Moskva mezitím oficiálně z důvodu ohrožení aktualizovala svou jadernou doktrínu. Provedla rovněž útoky na ukrajinská města Hluchiv a Charkov, které za sebou nechaly desítky mrtvých či zraněných.

Dovoz plynu z Ruska do Česka v posledních týdnech výrazně vzrostl. Zatímco po převážnou část letošního roku většina plynu přitekla z Německa, v listopadu tvoří více než 95 procent dodávek plyn, který přitekl ze Slovenska. Tímto směrem přitom podle odborníků proudí především ruský plyn. Vyplývá to z přepravních statistik společnosti Net4Gas.

Před tisíci dny Vladimir Putin rozšířil ruskou agresi proti Ukrajině. Po osmi letech okupace Krymu a války na Donbase poslal z Ruska a Běloruska vojska po téměř celé délce hranice. Pokusu dobýt Kyjev a nastolit loutkovou proruskou vládu se Ukrajina ubránila, povedlo se jí i vytlačit agresora ze severu země. Na jihu a východě však Rusko stále okupuje velké území a dále útočí. Projděte si nejdůležitější události každého z tisíce dnů plnohodnotné ruské invaze, pohyb fronty a vývoj ukrajinských hlášení o ruských ztrátách.

Svět je podle Radka Vondráčka (ANO) na „hraně jaderného konfliktu“ a o to víc je potřeba tlačit na ukončení bojů. Uvedl to v Událostech, komentářích. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) míní, že Vondráček svými slovy o eskalaci konfliktu kopíruje ruskou pozici. Kreml podle ní chce, aby si svět myslel, že je na pokraji jaderného konfliktu. Oba politici se však shodli na tom, že Ukrajina má právo se bránit, a zdůraznili potřebu investic do české obrany. Podle šéfky dolní komory nesmí v otázce obrany docházet k „politikaření“.

Vůdce gruzínského separatistického regionu Abcházie Aslan Bžanija podal demisi, píše agentura Reuters a ruské tiskové agentury s odvoláním na úřad lídra oblasti. Součástí dohody s opozicí je úterní odchod demonstrantů z vládních budov. Protestující je obsadili minulý týden kvůli spornému zákonu, jenž by umožnil ruským občanům a firmám kupovat pozemky a nemovitosti v regionu. Abcházie se s pomocí Moskvy fakticky odtrhla od Gruzie na počátku 90. let, drtivá většina států ji stále považuje za součást Gruzie.

Evropa musí mnohem více investovat do své obrany, chybí jí ale jasně stanovené cíle, co nakupovat a dělat, myslí si europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Starý kontinent podle něj stále nedělá, co je nejen v obraně třeba, což svědčí o jeho lenosti a neochotě riskovat. Vondra v Interview ČT24 řekl, že věří, že zvolený prezident USA Donald Trump bude chtít za své vlády ukončit rusko-ukrajinskou válku a Evropa v tom bude muset hrát roli.

Čím dál více Maďarů odchází za prací a lepšími ekonomickými podmínkami do jiných zemí Evropské unie – jen v loňském roce to bylo 35 tisíc lidí. Desetimilionovou zemi ovšem opouštějí nejen kvůli lepším mzdám, ale i politické situaci. Současnému premiérovi Viktoru Orbánovi totiž dávají za vinu nejen zhoršující se hospodářství, ale i příklon země k Východu, zejména k Rusku a Číně.

České úřady se zabývají desítkami firem, u kterých je podezření z obcházení protiruských sankcí. Podle analýzy České národní banky z letošního června se do Ruska z Česka stále dostávají i vojensky a ekonomicky strategické výrobky. Sankce mají přitom především zkomplikovat posílení zbrojní výroby. Omezují zahraniční obchod, ze kterého může Rusko získávat peníze právě na zbrojení i vyspělé technologie. Firmy ale sankce obchází tím, že obchodují přes třetí země. Tak podle odhalení ČT postupuje i firma Ferrit, která svou důlní techniku přes Turecko a Kazachstán posílá do Ruska. Zboží ale putuje i opačným směrem a české firmy tak přispívají do ruského válečného rozpočtu. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Jevhenija Vachničenko.