TÉMA

Rusko

Německá policie zatkla dva muže, chystali sabotáže ve prospěch Ruska

Německá policie v Bavorsku zatkla dva německé Rusy, kteří podle vyšetřovatelů chystali sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Jsou podezřelí i ze špionáže a jeden z nich také ze členství v teroristické organizaci. O případu informovalo německé nejvyšší státní zastupitelství a server veřejnoprávní televize ARD, podle něhož oběma mužům hrozí trest odnětí svobody ve výši až deseti let. Německé ministerstvo zahraničí si kvůli případu předvolalo ruského velvyslance, napsal deník Bild.
před 4 h hodinami|

Uprchlí Rusové čelí obtížím. Lotyšsko i Finsko přitvrzují a kritiky Putina nerozlišují

Z Ruska odešly podle odhadů desetitisíce lidí, kteří nesouhlasí s válkou na Ukrajině nebo se chtějí vyhnout mobilizaci. Opustit vlast je přitom pro Rusy stále obtížnější. Pobaltské státy i Finsko totiž postupně uzavírají hraniční přechody a zpřísňují legislativu. Dopady pociťují i kritici ruského režimu.
před 12 h hodinami|

Gruzie udělala první krok ke schválení kontroverzního „ruského zákona“

Nový zákon o zahraničním vlivu prošel v gruzínském parlamentu prvním čtením. Zákonodárci o něm debatovali skoro dvanáct hodin a došlo i na potyčky. Kritici přirovnávají předlohu k obdobnému ruskému zákonu, jenž slouží Kremlu k umlčení opozice a nezávislých médií. Proti návrhu vládní strany Gruzínský sen se před sídlem parlamentu demonstrovalo i ve středu. Podle unijních představitelů legislativa negativně ovlivní cestu země ke členství v EU.
včeraAktualizovánopřed 20 h hodinami|

Europoslanci bilancovali 20 let Česka v EU. Diskuse se vedla o migraci i Green Dealu

U příležitosti dvaceti let od vstupu České republiky do Evropské unie připravila ČT debatu s europoslanci. Diskutovali o migraci nebo geopolitické situaci v Evropě a na Blízkém východě. Jejich rozhovor se dotknul i opatření EU proti změnám klimatu a jejich dopadům na evropskou ekonomiku. Debatovali místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.), kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) a europoslanci Ivan David (SPD), Kateřina Konečná (KSČM), Jiří Pospíšil (TOP 09), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Veronika Vrecionová (ODS).
včeraAktualizovánopřed 21 h hodinami|

Část zaměstnanců strojírenské firmy Kovosvit nedostala březnovou mzdu

Část zaměstnanců strojírenské firmy Kovosvit ze Sezimova Ústí na Táborsku nedostala březnové mzdy. Jde přibližně o polovinu ze 450 zaměstnanců, řekl mluvčí odborové organizace OS Kovo Jan Exner. Firma nemá dostatek zakázek, a proto někteří zaměstnanci zůstávají doma. Situaci už řeší i vedení města a jedná o pomoci zaměstnancům.
včera|

Rusové zabili v Černihivu nejméně sedmnáct lidí, zraněných je přes šedesát

Rusové podnikli tři raketové útoky na Černihiv na severovýchodě Ukrajiny. Nejméně sedmnáct lidí zabili a dalších více než šedesát zranili. Poškozeno je několik vícepatrových budov, řada automobilů a další infrastruktura. Okupanti přímo zasáhli osmipatrovou budovu, kterou úřady označily za „sociální objekt“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval slovy, že by se něco takového nestalo, kdyby jeho země měla dostatek vybavení pro protivzdušnou obranu. Neoficiální zdroje pak píší o tom, že Ukrajinci zasáhli vojenské letiště v Džankoj na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánovčera v 16:00|

Končí mise, která selhala. Ruské síly opouštějí Náhorní Karabach

Ruská armáda se podle Kremlu začala stahovat z Náhorního Karabachu. Její jednotky tam měly za úkol zabránit střetům mezi Arménií a Ázerbájdžánem. To se jim však nepodařilo a Baku v září 2023 region po bleskové ofenzivě obsadilo. To vyvolalo odchod všeho arménského obyvatelstva z oblasti a vedlo i k ochlazení rusko-arménských vztahů. Boje o Náhorní Karabach trvaly s přestávkami více než tři dekády.
včera|

Návštěva Fialy v USA potvrdila sílu Česka, věří Lipavský. Podle Kobzy je odměnou za nákup F-35

Buď příznivě, anebo přinejmenším jako snahu o využití potenciálu hodnotí čeští politici návštěvu premiéra Petra Fialy (ODS) ve Washingtonu. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) a poslankyně Fialovy strany Evy Decroix ukázala návštěva současnou politickou sílu Česka na světové scéně. Leccos si slibují i od toho, že hovořil s vlivnými členy amerického Kongresu v době, kdy se schylovalo ke klíčovému jednání o pomoci Ukrajině. I stínový ministr zahraničí opozičního ANO Jaroslav Bžoch považuje návštěvu, při níž Fiala jednal i s americkým prezidentem, za důkaz výborných vztahů. Podle bývalého diplomata a nynějšího poslance SPD Jiřího Kobzy je to ale hlavně „odměna“ za rozhodnutí o nákupu stíhaček F-35. Zástupci vládních a opozičních stran diskutovali v Událostech, komentářích.
včera|

Washington uvalí nové sankce na Írán, zaměří se na výrobu dronů a raket

Spojené státy uvalí nové sankce na Írán po jeho víkendovém útoku proti Izraeli. Cílit mají mimo jiné na výrobu raket a dronů, uvedl podle agentur poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Očekává, že spojenci budou krok Washingtonu brzy následovat.
včera|

Partnerství Číny a Německa přispěje ke světové stabilitě, řekl Si Scholzovi

Hlubší spolupráce Číny a Německa může světu přinést více stability a bezpečnosti, řekl čínský prezident Si Ťin-pching při jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Pekingu. Vztahy obou zemí se budou nadále rozvíjet, pokud se budou vzájemně respektovat a hledat společné zájmy, míní čínský vládce. Scholz prezidenta podle agentury Reuters vyzval, aby se pokusil přimět Moskvu k ukončení války na Ukrajině. Později jednal s premiérem Li Čchiangem o ekonomice.
16. 4. 2024Aktualizováno16. 4. 2024, 17:34|

Usiluji o co nejlepší vztahy se Slovenskem, řekl při návštěvě Zlínského kraje Pavel

Prezident Petr Pavel usiluje o co nejlepší kvalitu vztahů mezi Slovenskem a Českou republikou, zejména v mezilidské rovině. Řekl to na úterní tiskové konferenci v rámci své návštěvy Zlínského kraje, který se Slovenskem sousedí. S krajskými zastupiteli a starosty jednal také o zdravotnictví nebo rozpočtovém určení daní.
16. 4. 2024|

Zničili jsme výkonnou radarovou stanici na západě Ruska, tvrdí Ukrajinci

Ukrajinským silám se podařilo zničit výkonnou radarovou stanici na západě Ruska, která monitorovala oblohu nad Ukrajinou a měla dosah 700 kilometrů do ukrajinského vnitrozemí, sdělila několika ukrajinským médiím anonymně ukrajinská tajná služba SBU. Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Mezitím Ukrajinci uvádějí, že nedostatek munice jim zabraňuje v důkladné obraně a žádají Západ, aby jí poskytl další zbraně i střelivo.
16. 4. 2024|

Fico odmítl novou migrační dohodu. Mluví o diktátu z Bruselu

Slovenský premiér Robert Fico odmítl nový migrační pakt, který minulý týden schválil Evropský parlament. Dohoda počítá s převzetím části běženců nebo finanční či materiální pomocí zemím zasaženým přílivem migrantů. Fico opatření označil za diktát z Bruselu, nejde podle něj o solidaritu.
16. 4. 2024Aktualizováno16. 4. 2024, 13:29|

Reportéři ČT: Česko se zbavilo závislosti na ruském plynu, za ropu ale stále platí miliardy

Česko ruské diktatuře za dva roky, po které kremelský režim útočí na Ukrajinu, poslalo několikanásobně více peněz, než jaká byla česká pomoc Ukrajině. Přitom jde o peníze, které Moskva využívá na zbrojení a i díky nim může pokračovat ve válce. Problémem jsou dodávky ropy a plynu. Zatímco závislosti na ruském plynu už se Česká republika zbavila, u ropy se to dosud nepodařilo, a dokonce jí stát odebírá v posledních letech více než před válkou. Pro Reportéry ČT natáčeli Andreas Papadopulos a Michael Fiala.
16. 4. 2024|

Kontroverzní gruzínský zákon budí vášně v parlamentu i ulicích

Nejméně čtrnáct lidí bylo zatčeno během protestů v gruzínském Tbilisi proti kontroverznímu zákonu o zahraničním vlivu. V centru města proti němu protestovaly tisíce lidí – kritici mu vyčítají, že zemi podřizuje ruskému vlivu. Parlamentní právní výbor v pondělí nakonec zákon poslal k prvnímu čtení. Diskuse ovšem jeho členům trvala dvanáct hodin a na půdě parlamentu došlo i k potyčkám.
16. 4. 2024|

Bez aktivních USA svět bezpečný nebude, řekl Fiala ČT po setkání s Bidenem

„Myslím si, že opravdu není přehnané říct, že dnes máme ve světě prestiž. A je to i díky tomu, jaké zastáváme hodnotové postoje a co děláme, o co se snažíme,“ řekl v exkluzivním rozhovoru pro ČT po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem premiér Petr Fiala (ODS). Upozornil také na nutnost pomoci Ukrajině, která je prý i v českém zájmu. V rozhovoru s Martinem Řezníčkem řešil také téma spolupráce českých a amerických zpravodajských služeb.
16. 4. 2024|

Musíme aktivně pomáhat Ukrajině, řekl Fiala po setkání s Bidenem

Premiéra Petra Fialu (ODS) přijal americký prezident Joe Biden. Oba státníci se shodli na pokračování pomoci Ukrajině, která se brání ruské agresi. Šéf Bílého domu také ocenil českou muniční iniciativu. Tématem jednání byla i situace na Blízkém východě či ekonomické vztahy Česka a Spojených států. Během dne se předseda vlády setkal s ředitelem CIA Williamem Burnsem. Na programu má Fiala i jednání s krajany, v úterý pak bude rokovat v Kongresu s předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem a s dalšími představiteli sněmovny i Senátu.
15. 4. 2024Aktualizováno16. 4. 2024, 00:16|

Česko se chopilo vůdčí úlohy v Alianci, soudí americký zpravodaj serveru Politico

„Trochu nám trvalo, když jsme o tom slyšeli poprvé, zjistit, zda je to pravda, nebo ne. A byla to pravda,“ vzpomíná na prvotní informace o české muniční iniciativě pro Ukrajinu zpravodaj serveru Politico Paul McLeary. Byl prvním, který ve Washingtonu o českém podnětu informoval. V rozhovoru pro ČT také zdůraznil, že tuzemská vláda vláda a další menší země musí doplnit zásoby za to, co poslaly Ukrajině.
15. 4. 2024|

Je důležité, že se Česko chopilo iniciativy, tvrdí kongresman Doggett

„Česká republika jednala nad rámec očekávání, jako první země, která pomohla Ukrajině po té nevyprovokované agresi,“ konstatoval v rozhovoru pro ČT americký demokratický kongresman Lloyd Doggett. Ten spolu s dalšími zákonodárci usiloval o návštěvu premiéra Petra Fialy (ODS) v Bílém domě, prezidentu Joeu Bidenovi kvůli tomu psal dopisy. Tvrdí také, že na něj udělalo dojem přijetí ukrajinských uprchlíků po ruském vpádu na Ukrajinu.
15. 4. 2024|

Mnoho evropských zemí by mělo následovat český příklad, říká kongresmanka McClainová

„Jen velmi málo evropských zemí se chopí vůdčí iniciativy, jako to udělala Česká republika,“ prohlásila v rozhovoru pro ČT jedna z nejvlivnějších republikánských kongresmanek Lisa McClainová. Ta se za přijetí českého premiéra Petra Fialy (ODS) v Bílém domě přimlouvala s dalšími zákonodárci dopisem prezidentovi Joeu Bidenovi. Je považovaná za druhou nejvýše postavenou republikánku v americké Sněmovně reprezentantů. Zasedá ve výboru pro ozbrojené složky.
15. 4. 2024|

Fiala je v USA. Setká se s Bidenem, Johnsonem i krajany

Premiér Petr Fiala (ODS) přiletěl na dvoudenní návštěvu Washingtonu. V pondělí má na programu setkání s prezidentem Joem Bidenem, se kterým by měl jednat o bezpečnostní spolupráci či o podpoře Ukrajiny napadené Ruskem. Předseda české vlády chce otevřít také témata vzájemných ekonomických vztahů či jaderné energetiky. Očekává se, že se bude hovořit i o posledním vývoji na Blízkém východě, kde se Izrael stal o víkendu terčem íránského dronového a raketového útoku, který mnozí světoví státníci i čeští politici odsoudili.
15. 4. 2024Aktualizováno15. 4. 2024, 13:20|

168 hodin: Neměli jsme jak to zjistit, hájí se čeští politici, kteří dávali rozhovory prokremelskému webu

Bezpečnostní informační služba (BIS) oznámila, že rozkryla ruskou vlivovou síť. Jejím cílem bylo ovlivnit volby do Evropského parlamentu, a to nejenom v Česku, ale i dalších zemích. Součástí sítě byl podle kontrarozvědky web Voice of Europe, BIS ale hovoří i o uplácení některých evropských politiků. Že by hráli jakoukoli – natož vědomou – roli v ruských mocenských plánech však politici, jichž se kauza kolem Voice of Europe týká, odmítají. Ti, kdo webu poskytli rozhovory, především tvrdí, že neměli jak zjistit, že něco není v pořádku. Tématem se zabývali Václav Crhonek a Jakub Hříbek ve 168 hodinách.
15. 4. 2024|
Doporučujeme

Donbas je místem anarchické svobody utečenců před zákonem či rodinou, říká historik Kuromiya

Rusko-ukrajinská válka začala okupací Krymu, ovšem skutečné boje propukly až v jejím druhém dějství 12. dubna 2014 na Donbase. Kremelská propaganda argumentovala tím, že tento region byl prý vždy proruský a jeho lidé si putinovskou stabilitu přáli. Ve skutečnosti tamní obyvatelé viděli svou budoucnost v Ukrajině, byť jejich vztahy s Kyjevem byly složité. Ostatně jako s každým centrem, které mu vládlo. Donbas byl totiž vždy prostorem zvláštní a drsné svobody, který lákal utečence před nevolnictvím, zákonem i nudou, říká v rozhovoru pro web čt24.cz společník Ukraine Research Institute na Harvardu a emeritní profesor dějin na Indiana University Hiroaki Kuromiya.
12. 4. 2024Aktualizováno14. 4. 2024, 10:03|

Nechal se střelit do nohy, aby nemusel bojovat. Rusové prověřují tisíce dezercí

Ruské vojenské soudy prošetřují 7300 případů podezření z dezerce od prvního vyhlášení částečné mobilizace. Podle aktuální bilance, o níž informovalo ruské nezávislé médium Mediazona, by se tak jen za poslední rok zvýšil počet dezertérů šestinásobně. Putinův režim přitom opakovaně hovoří o jednotě a ochotě položit život během agrese na Ukrajině.
14. 4. 2024|