Rusko

Francouzské námořnictvo v Atlantickém oceánu s podporou partnerů zadrželo tanker plující z Ruska, na který byly uvaleny mezinárodní sankce, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Plavidlo nazvané Tagor námořnictvo obsadilo v mezinárodních vodách v neděli, Kreml to označil na nezákonné. Podle agentury AFP je to čtvrtý tanker, který Francie takto zastavila. „Naše odhodlání je neochvějné a naprosté,“ dodal Macron.

Ruská vláda poprvé od začátku války proti Ukrajině zakázala vývoz leteckého paliva, a to až do konce listopadu, vyplývá z pondělního komuniké. Půlroční opatření má podle vlády zajistit stabilitu na vnitřním trhu. Omezení souvisí s nálety ukrajinských dronů na ruské rafinerie, soudí nezávislá média.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o připravovaných změnách v jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Diskuse se týkala také koaličního sporu mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a předsedou sněmovny Tomiem Okamurou (SPD) o podmínkách podpory pro ukrajinské uprchlíky. Hosté se věnovali i případu ruského dronu, který zasáhl panelový dům v rumunském pohraničí. Probrali rovněž problematiku plošného testování žáků 5. a 9. tříd základních škol, které bylo po kritice zastaveno. Debaty se účastnili advokát a bývalý politik Jan Kalvoda, hlavní komentátorka Czech News Center Lenka Zlámalová, herečka Bára Štěpánová, publicista Michael Durčák a novinářka z Reflexu Pavlína Horáková. Pořadem provázela Klára Radilová.

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.

Už první červnovou neděli si budou Arméni volit nové složení parlamentu. U moci se chce udržet premiér Nikol Pašinjan, který v poslední době zakročil proti svým politickým soupeřům. Mezi ně se řadí například exprezident, jenž „nedokázal konstruktivně vyřešit konflikt v Karabachu“, či arménsko-ruský magnát spojovaný s FSB. „V minulých volbách jsme viděli, že voliči kritičtí k Pašinjanovi ho nakonec volili, protože jakákoliv jiná alternativa pro ně nakonec byla ještě horší,“ říká politický geograf Vincenc Kopeček.

Konflikt v Arktidě v širším významu již začal, míní Ian Brzezinski, který působil v administrativě amerického prezidenta George Bushe mladšího. Zatímco Rusko a Čína posilují vojenskou přítomnost v regionu, Severoatlantické alianci (NATO) chybí ucelená strategie, upozorňuje. Svůj vliv chce v Arktidě prosadit i americký prezident Donald Trump, jenž se myšlenky na ovládnutí Grónska nevzdá, dokud bude ve funkci, je přesvědčen Brzezinski.

Další analýza dronu, který v noci na pátek narazil do panelového domu v rumunském městě Galati a zranil dva lidi, jednoznačně ukázala, že patřil ruské armádě, uvedl v neděli dle agentury AFP rumunský prezident Nicušor Dan.

„Určitě to není dobrý signál. Jestliže něco organizujeme a jsme lídrem projektu, měli bychom se tak také chovat,“ řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý o přístupu současné vlády k muniční iniciativě pro Ukrajinu. V současné době na ni Česko žádné peníze nepřispívá a věnuje se její správě. „Každý člověk by měl jít příkladem. Čím více se budeme blížit ke splnění našich závazků, tím lépe se budou přesvědčovat partneři,“ dodal bývalý ministr obrany Karel Kühnl v Nedělní debatě.

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.

Ruský dron v noci na pátek během útoku proti Ukrajině zasáhl na jihovýchodě Rumunska panelový dům. Informovaly o tom rumunské úřady a NATO. Na budově ve městě Galac u hranic s Ukrajinou jsou značné škody, dva lidé utrpěli lehká zranění. Rumunské ministerstvo obrany upřesnilo, že ruský dron se zřítil na střechu domu, explodoval a způsobil požár. Tamní diplomacie incident označila za závažnou a nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy. V reakci Bukurešť uzavřela ruský konzulát. Útok odsoudilo NATO i unijní představitelé.

Ruští vědci vyvíjejí genovou terapii zaměřenou na zpomalení buněčného stárnutí, oznámila minulý měsíc tamní vláda. Výzkum zahrnuje například 3D tisk orgánů nebo chov zvláštního plemene prasat. Iniciativu ruského vládce Vladimira Putina pro dlouhověkost, do které vláda investuje v přepočtu přibližně 26 miliard dolarů (přes 540 miliard korun), rozebírá v rozsáhlé analýze deník The Wall Street Journal (WSJ).

Konflikty odhalily zranitelnost evropské sítě civilních krytů. Řada zemí se nyní inspiruje ve Finsku, které vybudovalo v podzemí rozsáhlé prostory, jež využívá jako bazény či hřiště. Helsinky už navštívili zástupci Ukrajiny, EU či států Perského zálivu. Budovat takové kryty je ale drahé a soukromí developeři se změnám mnohdy brání. Desítky miliard eur plánuje nalít do nových bunkrů Německo. V Česku stálých krytů ubývá, k dispozici jsou ale i ty improvizované.

Útoky ukrajinských dronů stále více komplikují Rusům zásobování nelegálně anektovaného Krymu. Okupační správa Chersonské oblasti kvůli tomu omezila provoz na jedné části hlavní silnice spojující Krym přes okupovaný východ Ukrajiny s Ruskem. Ukrajinské drony komplikují invazním vojskům rovněž provoz na silnici z přístavního Mariupolu do Doněcku.

I Estonsko posiluje svou obranu. Země například zabezpečuje východní hranici. Hlavně kvůli ruským provokacím, které v posledních měsících nabraly na intenzitě. Estonskou obrannou linii navštívil prezident Petr Pavel. Armáda s budováním opevnění začala loni. Region v posledních dnech čelí pravidelným provokacím. Bezpilotní letouny hned několikrát narušily vzdušný prostor nejen Estonska, ale i okolních států. „Nebudeme tolerovat narušení našeho vzdušného prostoru, stejně jako by Rusko netolerovalo, kdybychom jeho vzdušný prostor narušovali my,“ sdělil prezident.

Švédsko daruje Ukrajině šestnáct starších bojových letounů Gripen verze C/D a prodá až dvacet strojů v nejmodernější verzi E/F za 2,5 miliardy eur (60,72 miliardy korun). Informují o tom agentury s odvoláním na úřady. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek přicestoval do Švédska, kde jednal s čelnými představiteli tamní vlády a zbrojního průmyslu.

Ruský útok na ukrajinskou Sumskou oblast si vyžádal dvě oběti, píše Ukrajinska pravda. Agresor během noci na čtvrtek zaútočil na Ukrajinu 147 drony a balistickou raketou Kinžal, informovala na telegramu ukrajinská protivzdušná obrana. Rusko tvrdí, že zlikvidovalo 62 ukrajinských bezpilotních letounů. Kyjev se od února 2022 brání plnohodnotné agresi Moskvy a součástí bojů jsou dronové útoky obou stran konfliktu.

Zpráva neziskové organizace UN Watch odhalila rozsáhlé vměšování autoritářských států do práce zvláštních zpravodajů OSN. U každého pátého z nich vyšetřování poukázalo na přijímání vysokých finančních obnosů a vstřícné vystupování vůči dárcovským zemím. Někteří zpravodajové tak prosazují agendu zemí, jako je Rusko, Čína nebo Katar. OSN se zatím nevyjádřila.

V Česku jsou aktuálně někteří z tvůrců dokumentárního projektu Generace Nika, který od roku 2024 umožňuje mladým Ukrajincům filmovat autentické příběhy o dospívání během války – například v Charkově či Chersonu. V tuzemsku pořádají besedy na školách, kde své filmy promítají a diskutují se svými vrstevníky, přiblížil ve Studiu 6 autor projektu Vojtěch Hönig. Členka týmu Generace Nika Tija Byčchidžy se svěřila, že se divila, že školáky téma tak moc zajímalo. Na filmovém festivalu ve Zlíně zároveň proběhne za několik dní premiéra krátkého filmu Nezvaný natočeného v rámci projektu v ukrajinském Čuhujivu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států požádal o dodání dalších raket pro protivzdušnou obranu. Těch má Ukrajina kritický nedostatek v situaci, kdy Rusko zesílilo útoky na Kyjev a dalšími údery hrozí. O dopise ve středu informovaly tiskové agentury AFP a Reuters. Ukrajina se pátým rokem brání plnohodnotné ruské vojenské invazi.

Nejméně pět lidí zabily ruské útoky na část Doněcké oblasti ovládané Ukrajinou. Ruská vojska při ostřelování Chersonu zasáhla rodinu na dětském hřišti: otec byl zabit, matka a dvě dcery ve věku tří a šesti let utrpěly zranění. Rusko také podniklo rozsáhlý útok na město Černihiv, v přilehlém regionu zabil úder Moskvy nejméně jednoho člověka. Ukrajina své údery mířila na vojenské cíle, podle ruských úřadů ale zasáhla také některé obce.

Prezident Petr Pavel se v Estonsku setkal se svým protějškem Alarem Karisem. Oba státníci vyzdvihli stejné historické zkušenosti s Ruskem a úzké vztahy mezi oběma zeměmi. Pavel s nejvyššími představiteli Estonska hovořil o bezpečnostní situaci v Evropě v souvislosti s ruskou hrozbou nebo o možnostech rozšíření spolupráce v kybernetické bezpečnosti. Český prezident je na státní návštěvě Estonska po dvaceti letech.