Rusko

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň se ohradil proti článku magazínu Der Spiegel, že v kauze možných úplatků od proruské sítě přijímal balíčky. V reakci Bystroň uvedl, že magazín se zapojil do kampaně, jejímž cílem je zdiskreditovat všechny strany usilující o ukončení vojenského konfliktu na Ukrajině, a ovlivnit tak volby do Evropského parlamentu (EP). Za falešný označila článek o balíčcích také AfD. Bystroň, který má český původ a který je dvojkou na kandidátce AfD pro volby do EP, opakovaně tvrdí, že žádné úplatky nedostával.

Rusové v noci na sobotu opět útočili na Charkov, zasáhli areál nemocnice, kde podle úřadů zranili jednoho člověka. Kromě toho cílili také na energetickou infrastrukturu ve třech oblastech Ukrajiny. Poškodili zařízení a přinejmenším jednoho pracovníka zranili.

Celkem devět Gruzínců zadržela policie v uplynulých měsících po celé Evropě kvůli krádežím vzácných knižních originálů v hodnotě dohromady asi 62,5 milionu korun. Tiskopisy z mnoha knihoven kontinentu včetně České republiky nahrazovali kopiemi. Zaměřovali se přitom především na ruskojazyčnou literaturu.

Ruské jednotky unesly od začátku války z napadené Ukrajiny bezmála dvacet tisíc dětí, tvrdí kyjevské úřady. Rozsáhlý válečný zločin prý nese rysy detailně propracované akce – zahrnuje mimo jiné vynucenou změnu identity i občanství na ruské, nezřídka pod nátlakem. Často ji provází systematická převýchova a dokonce příprava na budoucí službu v ruských ozbrojených silách.

Britské úřady obvinily dva muže z centrální Anglie pro podezření z vazeb na ruské rozvědky. Tamní policie je spolu se třemi dalšími podezřelými zadržela v souvislosti s březnovým požárem skladu na východě Londýna. Dvacetiletý Dylan Earl čelí obvinění z „napomáhání zahraniční zpravodajské službě“, dvaadvacetiletý Jake Reeves pak z „přijímání hmotného daru od zahraniční zpravodajské služby“. Britská média citují obvinění, podle nich prý dvojice plánovala útoky na podniky napojené na Ukrajinu. Ostrovní diplomacie si kvůli tomu už předvolala ruského velvyslance Andreje Kelina, píše agentura Reuters.

Spojené státy ohlásily další vojenskou pomoc Ukrajině. Kyjevu hodlají nakoupit rakety do protivzdušných baterií a další vybavení v hodnotě šesti miliard dolarů (přes 140 miliard korun), oznámil v pátek americký ministr obrany Lloyd Austin. Některá americká média mluví o dosud největším balíku vojenské pomoci pro Ukrajinu. Web Politico ovšem podotýká, že doručování materiálu potrvá pravděpodobně delší dobu.

Ukrajina zavádí nový mobilizační zákon. Země čelící ruské agresi snižuje věk odvodu do vojenské služby a cílí i na své občany v cizině. Hlavním úkolem nové legislativy je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády. Podle posledního průzkumu je za svou zemi připravených bojovat až 62 procent populace. Zákon začne platit za tři týdny.

Spojené státy jsou znepokojeny čínskou podporou ruské armády, řekl na návštěvě Pekingu americký ministr zahraničí Antony Blinken při jednání se svým tamním protějškem. Wang I naopak mimo jiné varoval před rostoucími negativními faktory ve vzájemné spolupráci USA a Číny. Blinken jednal také s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, který uvedl, že obě velmoci musejí být partnery.

Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se Evropská unie naučila hodně o vzorcích chování Kremlu i ruského vůdce Vladimira Putina a stala se tak ostražitější. V rozhovoru ke 20. výročí dosud největšího rozšíření Evropské unie to v pátek uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Evropská unie podle ní není dokonalá, ani taková nemůže být, protože je spolkem 27 členských států a 450 milionů obyvatel, připomněla šéfka unijní exekutivy. Výhody, které členství v EU přináší, jsou ovšem podle ní obrovské.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se v Maďarsku setkal se svým protějškem Péterem Szijjártóem. Hovořili spolu o nadcházejícím maďarském předsednictví Radě Evropské unie, které se má soustředit na boj s nelegální migrací, rozšíření EU o země západního Balkánu a na energetickou bezpečnost. Lipavský zmínil i podporu Ukrajiny, v čemž se pohled Budapešti a Prahy liší. Podle ministra je však třeba o tématu s partnery upřímně mluvit.

Vstup Pétera Magyara do maďarské politiky otřásl vládnoucí stranou, ale i opozicí. Fidesz premiéra Viktora Orbána za posledních čtrnáct let své vlády nečelil tak významné politické výzvě. Magyar poukazuje na zkorumpovanost současného systému a klientelismus. Dokázal strhnout davy lidí a při svých protivládních demonstracích plní náměstí maďarských měst. Šance, že dokáže zájem voličů přetavit v úspěch v nadcházejících evropských a komunálních volbách, existuje. O poznání těžší podle politologů pro něj bude udržet si popularitu až do roku 2026, kdy půjdou Maďaři k parlamentním volbám.

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň v kauze možných úplatků od proruské sítě řekl v pondělí vedení své strany, že dostával „malé balíčky a že žádné peníze nepřijímal“. Napsal to německý magazín Der Spiegel. Časopis rovněž uvedl, že Bystroň na otázku magazínu přijímání balíčků přímo nepopřel, celou kauzu pak označil za kampaň proti němu.

Prezident Petr Pavel jako dosud první hlava státu navštívil Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Rozvědce poděkoval za práci, její činnost označil za klíčovou pro bezpečnost, zahraničně-politické a ekonomické zájmy Česka. Návštěva sídla ÚZSI v pražských Kobylisích navázala na nedávné jednání prezidenta s vedením Bezpečnostní informační služby (BIS).

Zájem o vstup do Evropské unie (EU) má dalších deset států. Některé se o to snaží desítky let, jiné zase přístupová jednání teprve zahajují. Politický geograf z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Miloš Fňukal řekl, že například z balkánských zemí je v současné době nejlépe připraveno Kosovo, i když má jiné problémy, například neutichající spory se Srbskem. Naopak vstup Turecka do EU je podle něj stále v nedohlednu. Míra demokracie v této zemi je nadále na velmi nízké úrovni.

Ruskem hýbe korupční aféra náměstka ministra obrany Timura Ivanova. Jde o nejvýše postaveného zástupce Putinova režimu, který v posledních letech skončil za mřížemi. Vyšetřovatelé hovoří o úplatcích v přepočtu až stovek milionů korun. O nákladném životním stylu Ivanova, na který si nikdy nemohl legálně vydělat, se přitom vědělo dlouho. Teď se množí spekulace o čistkách, jež mohou smést i samotného ministra obrany Sergeje Šojgua.

Ukrajina se potýká s nedostatkem vojáků, kteří by ji bránili před ruskou agresí. Tamní vláda proto dále zpřísňuje předpisy. Nová ustanovení přerušují mužům vojenského věku od osmnácti do šedesáti let možnost žádat o cestovní pasy v zahraničí. Ukrajinské ministerstvo zahraničí pozastavilo v úterý tyto konzulární služby do 18. května. Hned ve čtvrtek upřesnilo ministerstvo obrany, že ukrajinské odvodové úřady nebudou působit v zahraničí a nebudou doručovat povolávací rozkazy.

Německý týdeník Der Spiegel s odvoláním na své zdroje ve zpravodajských službách uvedl, že na nahrávkách, na kterých poslanec AfD Petr Bystroň údajně přebírá peníze od ruského propagandisty, zazní stížnost, že s takovými bankovkami nikde nezaplatí. Bystroň veškerá obvinění ze spolupráce s prokremelskou vlivovou sítí odmítá. Na dotaz Spiegelu prohlásil, že informace pocházejí z nedůvěryhodného zdroje a jsou součástí „kampaně organizované NATO“.

Klíčový americký vojenský a finanční balík pro Ukrajinu, který se podařilo po měsících sporů schválit v Kongresu a který svým podpisem definitivně stvrdil prezident Joe Biden, obsahuje hlavně dodávky dělostřeleckých granátů, protiletadlových střel a prostředků protivzdušné obrany. Spojené státy Ukrajině také již dříve v utajení poskytly požadované rakety dlouhého doletu ATACMS, potvrdil ve středu Washington. Díky těmto střelám může ukrajinská armáda zasáhnout ruské síly hluboko za frontovou linií včetně okupovaného Krymu.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) a zástupci členských zemí Evropské unie si ve Štrasburku připomínají 20. výročí dosud největšího rozšíření evropského bloku. Přistoupení deseti členských zemí, včetně Česka, si europarlament připomíná na slavnostním zasedání. Během něj vystoupila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která mluvila o přínosu nově příchozích zemí a ruské agresi proti Ukrajině.

Rus Vladimir Lichutin musí zaplatit tři sta tisíc korun za pokus o porušení mezinárodních sankcí. Ve prospěch České republiky propadne z jeho účtu v přepočtu 3,3 milionu korun. Rozhodl o tom Okresní soud v Teplicích. Lichutinovi, který prohlásil vinu, uložil soud také zákaz podnikání v prodeji motorových vozidel na dvacet měsíců. Muž se pokusil vyvézt před dvěma lety luxusní auta do Ruska. Rozsudek není pravomocný, obžalovaný si nechal lhůtu na podání odvolání.

Rusko ve středu brzy ráno útočilo střelami S-300 na východoukrajinský Charkov. Ruský útok si v Charkově vyžádal dle šéfa oblastní správy Olega Syněhubova šest zraněných. Střely poničily čtyři obytné budovy, oznámil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov na platformě Telegram. Výbuchy se ozvaly rovněž v Oděse, kde v části města po zásazích ruských střel podle serveru BBC News vypadl elektrický proud. Zranění podle serveru Meduza utrpěla jedna žena. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské dronové útoky na energetickou infrastrukturu. Zdroje z ukrajinské tajné služby uvedly, že jejich drony zasáhly dva ropné sklady v ruské Smolenské oblasti.

Štáb ČT na Ukrajině zdokumentoval povinnou evakuaci, která platila téměř pro dvacet obcí v Charkovské oblasti. Rodiče mohli kontaktovat dobrovolníky, kteří s přesunem pomáhají. V případě odmítnutí se je snažili přesvědčovat policisté.

Americký balík vojenské pomoci Ukrajině o rozsahu téměř 61 miliard dolarů je určitě jedním z důležitých momentů, řekl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Interview ČT24. Nyní o něm jedná Senát Spojených států, o víkendu jej schválila Sněmovna reprezentantů. Pojar také nepochybuje, že právě díky této pomoci a dodávkám munice ze Západu se bude moct Ukrajina lépe bránit.

Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl v úterý britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy, kde jednal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem a polským premiérem Donaldem Tuskem. Británii čeká „největší posílení obrany za poslední generaci“, zmínil ministerský předseda.