Rusko

Stovky lidí v pondělí protestovaly před úřadem slovenské vlády v Bratislavě proti nedělní cestě premiéra Roberta Fica do Moskvy za ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informuje o tom server Aktuality.sk. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zkritizoval Fica s tím, že počínání slovenského premiéra naznačuje, že chce pomoci Putinovi vydělat peníze na válku proti Ukrajině a na oslabení Evropy.

Oblast Černého moře pustoší kromě Ruskem rozpoutané války také ekologická pohroma – v jejím pozadí přitom rovněž stojí Moskva. Noční bouře prudce rozšířila oblast zamořenou mazutem ze dvou rozlomených tankerů. Deset tisíc dobrovolníků pomáhajících na místě si stěžuje na špatnou koordinaci lokálních a celostátních úřadů.

Rusko-ukrajinská válka a především jaderné hrozby ze strany Kremlu nutí evropské země přehodnotit systémy civilní obrany a zabývat se stavem svých krytů. Například Německo trápí jejich nedostatek a Švýcarsko se potýká se zastaralými bunkry. Nejen tomu se věnovala Zóna ČT24.

Ruský vůdce Vladimir Putin přijal slovenského premiéra Roberta Fica (Smer–SD), který je v Rusku na pracovní návštěvě. Slovenský předseda vlády po jednání sdělil, že s Putinem hovořil o dodávkách plynu na Slovensko. O cestě prý předem informoval představitele EU. Fico je třetím premiérem členské země Evropské unie, který od začátku plnohodnotné invaze ruských vojsk na Ukrajinu z února 2022 jednal s Putinem osobně v Rusku. Slovenská opozice Ficovu návštěvu tvrdě odsoudila.

Roli vlády v zajištění energetické nezávislosti na Rusku vyzdvihli v souvislosti s jednáním slovenského premiéra Roberta Fica s ruským vůdcem Vladimirem Putinem český premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.). Šéf diplomacie označil za prozíravé rozhodnutí o přerušení mezivládních konzultací se Slovenskem. Podle lídra opoziční SPD Tomia Okamury je však jednání vždy lepší než nadávky či urážky.

Ukrajinská armáda informovala, že přes noc na neděli sestřelila 52 ze 103 ruských dronů. Ruské úřady naopak oznámily, že jejich systémy protivzdušné obrany zničily 42 ukrajinských dronů nad pěti regiony na západě Ruska.

Už půl roku se jihoukrajinský Cherson stává terčem nejen ostřelování, ale i útoků dronů. Jen za poslední měsíc jich chersonské úřady napočítaly přes jeden a půl tisíce. Zemřelo při nich devět lidí a dalších minimálně sto utrpělo zranění. Přímo v Chersonu natáčel štáb ČT.

Ruská invazní armáda vyslala podle Kyjeva na 150 tisíc vojáků do tří nejaktivnějších oblastí u fronty na východě Ukrajiny. Polovina z nich se soustředí na strategicky významný Pokrovsk v Doněcké oblasti. Armáda napadeného státu připustila, že ruské síly v posledních dnech zničily nebo obsadily několik jejích pozic v okolí. Na místě natáčel štáb České televize.

Nejméně jeden člověk přišel o život při ruském útoku na Kyjev, dalších třináct je zraněných. Rakety udeřily i na dalších místech, portál Ukrajinska pravda píše o dvou mrtvých a deseti zraněných v Chersonu. Tlaková vlna při ostřelování poničila i České centrum v Kyjevě, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Na místě dle něj nikdo ze zaměstnanců nebyl, v okolních bytech byli civilisté. Oběti raketových úderů hlásí i ruské město Rylsk v Kurské oblasti.

V Pokrovsku v ukrajinské Doněcké oblasti pokračují evakuace obyvatel. K městu, které je důležitým dopravním uzlem, se blíží ruští okupanti. Obsazením města Rusy by Ukrajinci přišli o zásadní logistický uzel pro své síly ve východní oblasti Donbasu. Ve městě se také nachází největší ukrajinský producent koksovatelného uhlí. Dobytí města by navíc invazním silám otevřelo cestu k hlavní silnici vedoucí na Dnipro.

„Zima byla (...) brutální. Vypínali nám topení, když bylo venku minus třicet,“ popsala v pořadu Události, komentáře podmínky v ruské vazbě rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová. Moskva ji odsoudila na šest a půl roku vězení za „šíření falešných zpráv o ruské armádě“, po vynesení rozsudku se však dostala na svobodu v rámci výměny vězňů mezi Ruskem a Západem. Kurmaševová upozornila, že řadu jejích kolegů Moskva stále vězní.

Ruský vládce Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci chválil ruskou ekonomiku, ale ignoroval její četné problémy, všímají si komentátoři a experti oslovení ČT. Putinova slova o válce na Ukrajině ukazují, že od vládce Kremlu nelze čekat ústupky. Putin mimo jiné prohlásil, že Ukrajinu měl napadnout ještě dříve.

Evropa dá příští rok dalších třicet miliard eur na podporu Ukrajiny, oznámil předseda Evropské rady António Costa. Ukrajina požaduje jasné vymezení podmínek stabilního a dlouhodobého míru s Ruskem a bezpečnostní záruky, než bude možné jednat o ukončení téměř tři roky trvající otevřené války vyvolané ruskou agresí, řekl po jednání s lídry zemí Evropské unie ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ani teploty pod bodem mrazu neodradily stoupence gruzínské opozice od protestů proti vládnoucí straně Gruzínský sen. Po předchozích brutálních zásazích policie se do čela protestů nově postavila nečekaná skupina – senioři. Obviňují vládu, že se kavkazskou republiku snaží plně ovládnout a přivádí ji stále těsněji k Rusku. Příští týden má kandidát vládnoucí strany Michail Kavelašvili převzít prezidentský úřad. Stoupenci opozice za rostoucí mocí Gruzínského snu vidí Rusko. Lidé v ulicích jsou přesvědčeni, že říjnové parlamentní volby byly zmanipulované a novou vládní většinu neuznávají.

Jeden z nejviditelnějších tanečníků ruského baletu Sergej Polunin oznámil, že se rozhodl i s rodinou odejít z Ruska. Jeho „duše“ se prý necítí na svém místě. Polunin dlouhodobě platil za velkého podporovatele Vladimira Putina, podobiznu ruského vládce si dokonce nechal vytetovat. Ve svém oboru se prosadil i v zahraničí, kde je vnímán jako nesporný talent, ale s pověstí enfant terrible.

V bojích v ruské Kurské oblasti proti ukrajinské armádě zemřelo nejméně sto severokorejských vojáků včetně vysoce postavených důstojníků a dalších tisíc jich utrpělo zranění. Oznámil to jihokorejský poslanec I Song-kwon s odkazem na informace tajných služeb Soulu. Mluvčí ministerstva zahraničí KLDR odmítl kritiku Západu a označil spojenectví s Moskvou za velmi efektivní v odstrašování USA a jejich spojenců.

Sýrie se po pádu diktátorského režimu Bašára Asada nachází na historické křižovatce. Naděje tamních obyvatel se však mísí s chaosem – devadesát procent z nich žije pod hranicí chudoby, polovině populace schází základní potraviny. Život v zemi se ale i tak vrací k normálu. Otevřely se školy, z Damašku se vydal první civilní let.

Premiér Petr Fiala míří na setkání zemí Evropské unie do Bruselu. Před odletem předestřel, že setkání bude chtít využít k jednáním o podpoře automobilového průmyslu a o migraci. Je podle něj potřeba změnit návratovou politiku. Představitelé EU budou hovořit také se zástupci zemí západního Balkánu. Předmětem debaty má být posílení spolupráce a budoucí integrace Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska do EU.

Ruská tajná služba FSB zadržela Uzbeka, kterého podezírá z nastražení a odpálení bomby, jež v úterý zabila náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova. Muž se podle FSB přiznal, že pracoval pro ukrajinskou tajnou službu, která mu za atentát slíbila peníze a trvalý pobyt v Evropě, napsala agentura Reuters. Moskva chce o atentátu mluvit na zasedání Rady bezpečnosti OSN tento pátek, napsala agentura Reuters.

Sněmovna ve středu schválila novelu o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. Dolní komora doplnila vládní předlohu o sporné úpravy o zpřísnění nabývání českého občanství občany Ruské federace i o nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, za který by mělo hrozit v základní sazbě až pětileté vězení. Novelu dostane k posouzení Senát.

Gruzie podle prezidentky Salome Zurabišviliové míří k vládě jedné strany, neboť vládnoucí Gruzínský sen kontroluje téměř všechny instituce v zemi. Prezidentka to řekla v projevu na úvod třetího dne plenárního zasedání Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku. Gruzínský sen obvinila, že jedná v zájmu Ruska, které věří, že kdo drží Tbilisi, kontroluje region Kavkazu.

Slovensko slíbilo dodat do konce roku Ukrajině šestnáct houfnic. Od loňského srpna tam ale zamířily pouze dvě. Výrobce to omlouvá nedostatkem součástek, navíc zřejmě upřednostnil konkurenční stroje. Obchod v přepočtu za více než dvě miliardy korun financovalo Norsko, Dánsko a Německo.

Rusko v posledních třech dnech zesílilo protiofenzivu v Kurské oblasti na západě země, do bojů nasazuje i tisíce severokorejských vojáků. Oznámil to velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Jednotky KLDR podle něj utrpěly značné ztráty, Rusko o nich ale mlčí a podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Celkovou situaci na frontě dlouhé přes tisíc kilometrů označil Syrskyj za složitou.

Turecko shromažďuje vojáky u hranic se Sýrií. Podle Kurdů, kteří sever země kontrolují, může Ankara v nejbližších dnech na oblast zaútočit. Vedení syrských Kurdů varuje, že by konflikt mohl posílit takzvaný Islámský stát (IS). Štáb ČT navštívil tábor žen islamistů i věznici, kde jsou členové této teroristické organizace drženi v naprosté informační izolaci.