Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev v reakci na ruské útoky na Ukrajince zasáhl na Moskvou okupovaném Krymu a v ruském Krasnodarském kraji ropná, logistická a vojenská zařízení. Ruskem dosazený šéf Krymu Sergej Aksjonov tvrdí, že při ukrajinském útoku na Kerčský poloostrov na Krymu zemřeli čtyři lidé a dalších 28 jich utrpělo zranění.

Současná obranná a bezpečnostní situace je vážná, a pokud ji budeme podceňovat, může přerůst v tragédii, apeloval v Interview Speciál odcházející náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Odmítl, že by strašil, jak je mu někdy vyčítáno. Základem úspěšné společnosti je totiž podle něj uvědomělost. „Řešení problému začíná tím, že si ho připustíme. Myslím, že v oblasti obrany a bezpečnosti máme vážný problém,“ sdělil moderátorce Janě Peroutkové. Za nejurgentnější hrozbu několikrát označil Rusko.

V Černém moři podle ukrajinských námořníků přibývá útoků na civilní plavidla. Jen za poslední měsíc jich vojáci napočítali nejméně šest. Častým úderům čelí také přístavní město Oděsa – z pevniny se proto tamní protivzdušná obrana přesouvá na moře.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odeslal polskému protějšku Karolu Nawrockému nejvyšší polské vyznamenání, které mu chtěl Nawrocki odebrat. Kvůli kroku ze strany hlavy polského státu se ocenění rozhodli vrátit také šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Budanov a ukrajinský velvyslanec ve Varšavě Vasyl Bodnar. Jádrem sporu je Zelenského dekret, kterým přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády. To vyvolalo v Polsku pobouření.

Rusko bombardovalo ukrajinské město Záporoží klouzavými leteckými pumami, pět lidí zemřelo a dalších deset je zraněných, oznámil šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Některé oběti nalezli pod troskami domů, které se zhroutily poté, co oblastní centrum zasáhly bomby. Bránící se země zase drony útočila na rafinerii ve městě Ťumeň na západní Sibiři, potvrdil ruské zprávy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ta se nachází více než 2000 kilometrů od ukrajinských hranic.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, aby odstranil zařízení, které v jeho zemi využívá ruská armáda k útokům na Ukrajinu. Zelenskyj podle agentury Reuters dodal, že Lukašenkovi by na to měl stačit týden, pokud tak neučiní, postará se o to Ukrajina. Večer pak na síti X Zelenskyj k výzvě doplnil, aby Minsk přestal zásobovat ruskou armádu, když výslovně zmínil běloruský průmysl na zpracování ropy.

Polský prezident Karol Nawrocki se rozhodl odebrat svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému Řád bílé orlice, nejvyšší polské vyznamenání, informují agentura PAP a další média. Zelenskyj vyvolal v zemi vlnu kritiky, když přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil za její úspěchy v bojích proti Rusku přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Nacionalističtí povstalci se přitom podíleli na masakrech Poláků za druhé světové války. Kyjev označil postup Varšavy za chybu.

Nejméně sedm lidí zemřelo a další utrpěli zranění při útocích, které v noci na pátek a poté přes den podniklo Rusko na různých místech na Ukrajině. Podle tamního vicepremiéra Oleksije Kuleby ruské drony zaútočily na dvě civilní lodě v Černém moři – jednoho námořníka zabily, několik dalších zranily. Také Moskva tvrdí, že čelila ukrajinským útokům.

Na část Moskvy pršely černé kapky ropy poté, co byla zasažena rafinérie během největšího ukrajinského útoku od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Obyvatelé Moskvy sdělili BBC, že jemný déšť zanechal na jejich oblečení černé skvrny. Úřady padání jakéhokoliv „ropného deště“ popřely, ale oficiální telegramový kanál města obyvatele postižené čtvrti varoval, aby neotevírali okna. Silo, ze kterého po explozi vyletělo víko, podle médií i ruských proválečných blogerů zřejmě trefila raketa ruské protivzdušné obrany.

Unijní lídři se na summitu v Bruselu shodli na prodloužení protiruských sankcí o dalších 12 měsíců. Informovala o tom mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy Maria Tomasiková. Dosud se sankce prodlužovaly vždy jen o šest měsíců, pro každé prodloužení je přitom potřeba jednomyslný souhlas celé sedmadvacítky.

Spojenci Ukrajiny na čtvrtečním zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, která zahrnuje státy NATO i další země, oznámili, že přispějí další miliardou dolarů (zhruba 21 miliard korun) do programu nákupu zbraní pro Ukrajinu (PURL). Podle agentury Reuters to po jednání v Bruselu uvedl ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov. Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského později informovala o další půl miliardě dolarů na českou muniční iniciativu a o přibližně miliardě dolarů na výrobu ukrajinských dronů a střel.

Ruští vědci se vrátili k v podstatě opuštěné hypotéze, že ropa vzniká v nitru planety bez přítomnosti živých organismů. A začnou proto už brzy vrtat do hloubky několika kilometrů, aby se pokusili tam tuto ropu najít.

Rusko hlásí nejméně tři mrtvé a sedmnáct zraněných po rozsáhlém ukrajinském útoku na Moskvu a další místa. Řada výbuchů otřásla moskevskou rafinerií, drony zasáhly i obytný dům a padající trosky dronu po sestřelu protivzdušnou obranou i obchodní centrum. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj část útoků potvrdil a označil je za opodstatněné. V noci zaútočilo i Rusko, a to raketami na Kyjev a Poltavu a bezpilotními letouny na Sumy, kde je jeden mrtvý.

Polská policie zadržela muže podezřelého z podílu na pondělní vraždě ruského karikaturisty Roberta Kuzovkova žijícího v exilu. Na síti X to ve čtvrtek oznámil polský premiér Donald Tusk. Kuzovkov, známější pod pseudonymem Semjon Skrepeckij, byl zastřelen poblíž svého domu ve východopolském městě Biala Podlaska. Tusk ve středu uvedl, že zabití muže, který kritizoval ruského vládce Vladimira Putina, nese znaky politické vraždy.

Na dvoudenním summitu Evropské unie, který v Bruselu začne ve čtvrtek, se lídři členských zemí budou zabývat konkurenceschopností, příštím dlouhodobým rozpočtem EU a také situací na Ukrajině, vývojem na Blízkém východě, migrací a bojem proti drogám. Česko bude na schůzce zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO). Ten před odletem kritizoval systém emisních povolenek či návrh nového víceletého rozpočtu EU.

Do války na Ukrajině se přímo zapojily desítky tisíc zahraničních bojovníků. Zatímco na straně ruských agresorů válčí posily ze Severní Koreje a Střední Asie, Kyjev se na začátku invaze spoléhal na dobrovolníky ze Západu. Dnes už ale ukrajinskou uniformu nejčastěji navlékají žoldnéři z Jižní Ameriky. Nejčastěji Argentinci, Brazilci a Kolumbijci slouží v běžných ukrajinských jednotkách po boku domácích obránců. Z Kolumbie dorazilo na ukrajinské bojiště až sedm tisíc mužů a žen. Podle některých zpráv se tam potkávají lidé, kteří doma stáli proti sobě v řadách armády a povstalců. Navíc se objevují na obou stranách – ukrajinské i ruské. Velitelé ukrajinských frontových jednotek tvrdí, že zájem o službu mezi cizinci je velký, a pokud by padly byrokratické překážky, rychle by dorazily tisíce mužů s vojenskými zkušenostmi. Doplnit početní stavy mužstva bránící se země urgentně potřebuje.

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.

V polském exilu, kde žil se svou rodinou, byl v pondělí zavražděn ruský umělec působící pod pseudonymem Semjon Skrepeckij. Proslul karikaturami politiků, včetně autoritářských vládců Ruska, Běloruska a Čečenska. Trefoval se ale i do Ukrajiny a kremelské opozice. V souvislosti se zastřelením čtyřiačtyřicetiletého karikaturisty zadržela polská policie dva běloruské občany.

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.

Bezpečnostní rada státu se ve středu zabývala novou koncepcí české armády. Schůze rady se zúčastnil i prezident Petr Pavel. Premiér Andrej Babiš (ANO) po dvouhodinovém zasedání řekl, že agenda Bezpečnostní rady státu před summitem Severoatlantické aliance (NATO) a kolem nové koncepce armády byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout.

Námořníci na ruské fregatě plující v Lamanšském průlivu asi třicet kilometrů jižně od britských břehů vypálili varovné výstřely na civilní jachtu, která se k válečnému plavidlu přiblížila zhruba na půl kilometru, sdělily agenturám Reuters a AFP informované zdroje. Moskva tvrdí, že jachta se k fregatě „nebezpečně blížila“ a nereagovala na pokusy o kontakt. Britské ministerstvo obrany podle BBC uvedlo, že výstřely byly varovné a nemířily na jachtu. Oběti ani škody na civilním plavidle registrovaném v Británii nejsou hlášeny.

Lídři G7 se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského shodli, že Rusko nevyhrává válku a musí co nejdříve uzavřít dohodu. Doplnil, že hovořili také o dalších sankcích i obranných kapacitách Ukrajiny, píše Reuters. Americký prezident Donald Trump, který se jednání s ukrajinským lídrem na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7 ve Francii rovněž zúčastnil, uvedl, že pro uzavření mírové dohody udělá vše, co bude v jeho silách.