Rada Evropské unie (EU), která zastupuje členské státy, se dohodla s Evropským parlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska do podzimu 2027. Dohoda musí být ještě formálně potvrzena Evropským parlamentem a členskými státy Rady EU.
Toto opatření „přispěje k ukončení jakékoliv závislosti na ruském plynu a posílí energetickou bezpečnost EU“, uvádí se v prohlášení. Unie chce postupně ukončit dovoz ruské ropy a plynu ve snaze připravit Kreml o příjmy, které využívá k financování války na Ukrajině.
Chce také, aby členské státy EU získaly nezávislost na dovozu energie z Ruska a byly tím méně náchylné pro vydírání. Nová pravidla doplňují stávající sankce o omezení dovozu plynu. Plán ukončení dovozu ropy zatím nebyl přijat.
Předsedkyně Evropské komise mluví o nové éře
„Je to začátek nové éry. Éry úplné energetické nezávislosti Evropské unie na Rusku,“ řekla ve středu ráno novinářům předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Připomněla také, že EU už významně omezila dovozy energie z Ruska. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu platily měsíčně evropské státy až 12 miliard eur (přibližně 290 miliard korun) za ruské energie, nyní je to přibližně 1,5 miliardy eur (36 miliard korun) a cílem je podle ní srazit tyto výdaje na nulu.
Komisař pro energetiku Dan Jörgensen středu označil za dobrý den pro Evropu a velmi špatný den pro Rusko. Ruský vůdce Vladimir Putin podle něj zneužil energie jako zbraň proti Evropě. Jörgensen doplnil, že na začátku příštího roku plánuje EK předložit také legislativní návrh na ukončení dovozu ruské ropy.
Nařízení zavádí postupný a právně závazný zákaz dovozu jak zkapalněného zemního plynu (LNG), tak dovozu plynu prostřednictvím plynovodů z Ruska. Plný zákaz dovozu LNG začne platit od 1. ledna a zákaz dovozu plynovody nejpozději od 1. listopadu 2027.
Proti novému nařízení se stavěly Maďarsko a Slovensko, které stále odebírají ruský plyn i ropu. Při jednání unijních ministrů energetiky koncem října jejich zástupce ale ostatní přehlasovali. Budapešť a Bratislava kvůli sporům s EU o dovoz ruských energetických surovin už vícekrát blokovaly plány na podporu Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi, připomíná agentura DPA.
Podotýká také, že na rozdíl od protiruských sankcí, které členské státy musí schvalovat jednomyslně a obnovovat každého půl roku, mají nová právní opatření platit trvale.
Dohoda obsahuje i bezpečnostní pojistku pro případ, že by zásobování plynem v jedné nebo více členských zemích mělo být ohrožené. V takových podmínkách by mohla Evropská komise těmto státům povolit, aby surovinu v Rusku nakoupily. Časově omezené dodávky ruského plynu by byly možné jen tehdy, pokud by nějaká země vyhlásila stav nouze.
Podle analýzy Evropské komise nebude úplné opuštění ruského plynu znamenat riziko pro bezpečnost dodávek. Na trhu je podle Bruselu dostatek jiných dodavatelů a spotřebitelé by se neměli obávat růstu cen.
V říjnu se Rusko podílelo na dovozu plynu do EU dvanácti procenty, což je pokles oproti 45 procentům před zahájením plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.
Odběry z Ruska
V letošním prvním pololetí země EU podle údajů Eurostatu odebraly z Ruska zkapalněný zemní plyn v hodnotě 4,5 miliardy eur (108,6 miliardy korun).
Loni země Unie dovezly z Ruska 52 miliard metrů krychlových plynu, což odpovídalo přibližně jedné pětině celkového dovozu plynu. Dále koupily také třináct milionů tun ropy a více než 2800 tun uranu v obohacené formě nebo jako jaderné palivo. Ve Spojených státech nakoupily plyn v hodnotě 19,1 miliardy eur, uvádí DPA.
Až tři miliardy eur do projektů těžby a zpracování surovin
Komise navíc v příštích dvanácti měsících zmobilizuje až tři miliardy eur (72,4 miliardy korun) do projektů na zvýšení těžby a zpracování strategických surovin v EU. Plán s názvem RESourceEU ve středu na tiskové konferenci představil eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Cílem plánu, který navazuje na unijní nařízení o strategických surovinách, je v této oblasti do roku 2029 snížit závislost na dovozu až o padesát procent.
Brusel peníze využije na podporu konkrétních projektů. Patří mezi ně i projekt Lionheart australské společnosti Vulcan Energy Resources na těžbu lithia v Německu. Mezi takzvané kritické neboli strategické suroviny patří vzácné zeminy jako nikl, mangan, grafit, kobalt či lithium, které jsou klíčové pro energetiku, automobilový průmysl, obranu či výrobu čipů.
„V tomto globálním závodě o materiály, které náš průmysl nejvíce potřebuje, je RESourceEU motorem naší průmyslové suverenity,“ uvedl místopředseda komise pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné.
Součástí plánu je vznik Evropského centra pro strategické suroviny, které zahájí činnost začátkem roku 2026. Centrum by mělo shromažďovat tržní data, řídit portfolio strategických projektů, podílet se na jejich financování a koordinovat společné nákupy či vytváření zásob klíčových materiálů.
