Rada Evropské unie

K rychlému posílení vojenské podpory Ukrajiny, která se dál brání ozbrojené ruské agresi, vyzvali ve čtvrtek v Bruselu prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že většina z nich podpořila jeho takzvaný plán vítězství pro Ukrajinu. Česká muniční iniciativa bude pokračovat i v roce 2025. Účastníci setkání se také shodli na urychlení návratů neúspěšných žadatelů o azyl zpět do jejich zemí a vyzvali Evropskou komisi, aby v této věci urychleně představila příslušný legislativní návrh. Šéfka Komise Ursula von der Leyenová vzápětí prohlásila, že pravidla pro návraty budou předložena brzy.

Bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský ocenil vymezení se Ústavního soudu (ÚS) vůči argumentaci vlády, že zvýšení platů politiků je navázané na rozhodnutí ÚS o výdělcích soudců. Dochází k vyjasňování pravomocí, řekl Landovský v pořadu Otázky Václava Moravce. Dalšími hosty byli ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a předsedkyně KSČM a europoslankyně za koalici Stačilo! Kateřina Konečná. Diskuze se dotkla i migrace, polského předsednictví v Radě Evropské unie nebo změn ve vládě.

Senátorem ve volebním obvodu Rokycany bude Miroslav Kroc (STAN), který získal 56,12 procenta hlasů. Druhý Petr Vanka (ANO) dostal 43,87 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo přibližně 16,59 procenta voličů, v prvním kole před týdnem hlasovalo 30,75 procenta. Dosavadní senátor Pavel Karpíšek (ODS) neuspěl už v prvním kole volby.

Evropská unie nyní neuznává oficiální výsledky prezidentských voleb ve Venezuele, uvedla v prohlášení Rada Evropské Unie. Podle ní chybí důkazy o důvěryhodnosti výsledku zveřejněného venezuelskou ústřední volební komisí (CNE), která přisoudila vítězství autoritářskému prezidentovi Nicolásovi Madurovi. Opozice na základě svých dokumentů tvrdí, že zvítězil s velkým náskokem její kandidát Edmundo González Urrutia. Hanba, reagoval Maduro.

Jako samozřejmá součást Evropské unie je dnes v Bruselu vnímána Česká republika. Opačným směrem je to občas horší. Česká veřejnost fungování evropských institucí často nerozumí nebo je považuje za příliš těžkopádné a klíčová rozhodnutí, která činí vlády členských zemí, někteří označují za „diktát Bruselu“. O fungování Evropské unie, ale i o rizicích pro ni hovořili v debatě České televize k nadcházejícímu dvacátému výročí vstupu České republiky hosté, kteří patří k nejvlivnějším Čechům v Bruselu.

Evropská unie znovu zavede cla na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Jinak ale bude i nadále pokračovat dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bez cel a kvót. V noci na středu se na tom domluvili vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu. Dohodu ihned uvítal ukrajinský premiér Denys Šmyhal s tím, že umožní podporovat ukrajinské producenty a nadále pokračovat ve vývozu zboží.

Nad Rakouskem upouští páru jaderná elektrárna, Italy vzrušuje fotbal a Česko reprezentují výroky prezidenta Václava Klause. Optikou takových stereotypů vidělo v roce 2009 Evropu sedmadvacet unijních umělců. Ve skutečnosti, jak se záhy ukázalo, šlo o mystifikaci, za níž stál umělec jediný – David Černý, který provokativní plastikou Entropa přitáhl – pro mnohé nechtěnou – pozornost k Česku hned na začátku prvního českého předsednictví Radě Evropské unie. Naplnil tak jeho slogan: Evropě to osladíme. Entropa zdobila budovu Rady Evropy v Bruselu od 12. ledna 2009.

Vyjednavači Rady Evropské unie zastupující členské státy a Evropského parlamentu se shodli na návrhu reformy trhu s elektřinou. Ve čtvrtek to oznámila Rada EU v tiskové zprávě. Úprava má posílit stabilitu trhu, chránit spotřebitele před náhlými výkyvy cen a snížit evropskou závislost na ruském plynu. Aby konečný návrh vešel v platnost, musí ho schválit členské státy i Evropský parlament.

Státy Evropské unie (EU) se shodly na prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v rámci sedmadvacítky. Mechanismus by měl být prodloužen až do 4. března 2025. Ve čtvrtek o tom informovala Rada EU. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh.

Plénum Evropského parlamentu (EP) schválilo návrh směrnice, která posiluje podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie. Schválený text obsahuje zvýšení cíle pro podíl obnovitelných zdrojů na 42,5 procenta do roku 2030. Snížit se má byrokracie, povolování nových elektráren s obnovitelnými zdroji by nemělo trvat déle než 24 měsíců. Schválený text počítá i s přísnější regulací využívání biomasy. Návrh musí ještě formálně schválit Rada EU, s níž se EP na směrnici dohodl.

Antimigrační hnutí postupně posiluje v mnoha zemích Evropy, řekl v pořadu Interview ČT24 ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). „Je otázka, do jaké míry je to výsledek populistické politiky a do jaké míry reálný obraz toho, že se Evropa skutečně začíná obávat migrační vlny, která nebude zvládnutelná,“ dodal.

V Katovicích se za účasti českého premiéra Petra Fialy (ODS) a devíti ministrů jeho kabinetu uskutečnila osmá česko-polská mezivládní konzultace. Diskutovalo se mimo jiné o pomoci Ukrajině, spolupráci v energetice a dopravní infrastruktuře či aktuální agendě Evropské unie. Polský premiér Mateusz Morawiecki zároveň oznámil, že Wagnerova skupina je v Bělorusku ve stále větším počtu a že představuje ohrožení pro Polsko a východní křídlo NATO.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce, aby výsledky ukrajinské protiofenzivy byly zřejmé ještě před nadcházejícím summitem NATO ve Vilniusu. Řekl to v rozhovoru, který poskytl španělským novinářům při příležitosti příjezdu španělského premiéra Pedra Sáncheze. Zelenskyj zároveň před novináři obvinil některé západní partnery z nepochopitelných průtahů ohledně výcviku ukrajinských pilotů.

Země Evropské unie formálně přijaly jedenáctý balík sankcí proti Rusku, jehož cílem je především znemožnit Moskvě obcházení dříve zavedených omezení, informovala o tom Rada EU. Unijní země budou nově moci zakázat přístup do svých přístavů lodím, které tajně převážejí ruskou ropu. V krajním případě hodlá EU omezit vývoz vojensky využitelných technologií do zemí, které je budou poskytovat Rusku. Unie také zakáže vysílat na svém území dalším pěti ruským televizním stanicím.

Velvyslanci zemí Evropské unie se ve středu shodli na jedenáctém balíku sankcí proti Rusku, který má dále omezit jeho možnosti pokračovat v agresi vůči Ukrajině. Oznámilo to švédské předsednictví Rady EU. Nová sada, o které sedmadvacítka vyjednávala více než šest týdnů, obsahuje zejména opatření proti obcházení dosavadních postihů. Aby vstoupila v platnost, musí ji formálně schválit členské země.

Kurýři nebo řidiči pracující pro digitální firmy jako je Uber, Deliveroo či další by mohli v budoucnu získat podobná práva jako lidé v běžných zaměstnaneckých poměrech. Země Evropské unie se totiž shodly na společném přístupu k návrhu směrnice, která zmíněným osobám přinese za určitých podmínek status zaměstnance. Členské země nyní začnou o konečné podobě pravidel vyjednávat s europoslanci. Definitivně by směrnice mohla být schválena v příštím roce.

Evropský parlament ve čtvrtek vyzval členské země Evropské unie, aby neumožnily Maďarsku kvůli jeho problémům s právním státem a evropskými hodnotami příští rok předsedat Radě EU. V usnesení přijatém více než dvěma třetinami hlasů poslanci pohrozili, že EP přijme „odpovídající opatření“, pokud státy nebudou problematickou otázku maďarského předsednictví co nejdříve řešit. Rezoluce také požaduje, aby Evropská komise neuvolňovala Maďarsku zmrazené fondy, dokud Budapešť neukáže praktické fungování přijímaných reforem.

Členské státy Evropské unie odsouhlasily připojení k Istanbulské úmluvě, která zavádí zákonná pravidla pro ochranu žen před různými formami násilí. Česko patří k menšině zemí, které úmluvu dosud neratifikovaly. Podle českého ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka bude závazná pouze ve věcech spadajících do pravomoci EU.

Španělský premiér Pedro Sánchez po porážce své strany v nedělních místních a regionálních volbách vyhlásil parlamentní volby už na 23. července. Dosud se očekávalo, že se uskuteční koncem roku. Sánchez v pondělí oznámil, že odpoledne mimořádně zasedne vláda kvůli svolání voleb. Příslušný dokument vyjde v úterý v úředním věstníku a jím se oficiálně rozpustí obě komory parlamentu, napsal deník El País.

Vláda na středečním zasedání schválila novelu o náhradách nákladů exekutorů na zastavení takzvaných bezvýsledných exekucí. Kabinet se také dohodl na ustanovení dvou nových vládních zmocněnců – Jana Dusíka a Ladislava Mika. Okolnosti úsporného konsolidačního balíčku v oblasti národních dotací vláda dojednala, ale veřejnosti představí až ve čtvrtek, jak uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Vláda na středeční schůzi schválila zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti v Česku v loňském roce. Znění dokumentu zatím ministerstvo vnitra nezveřejnilo, podle vicepremiéra Vlastimila Válka (TOP 09) zpráva hovoří o vlivu Ruska na českou dezinformační scénu. Ministři se také zabývali návrhem poslanců opozičního ANO na zavedení obecného referenda. U kabinetu podle očekávání podporu nezískal.

Země Evropské unie definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034.

Agrární komory ze zemí visegrádské čtyřky se chystají vyzvat Evropskou komisi, aby zastavila bezcelní dovoz ukrajinského obilí. To proudilo na společný trh Evropské unie bez řádné kontroly, přestože se mělo koridory solidarity dostat především do Afriky. Působí tak problémy zemědělcům, kteří nyní nemohou prodat loňskou produkci. Pokud by Evropská komise včas nezareagovala, jsou zemědělci připraveni protestovat v Bruselu, řekl v úterý prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) později sdělil, že Česko a další země by mohly kvůli ukrajinskému obilí získat pomoc od Evropské komise.

Práce na dohodu by měla být pro takto zaměstnané předvídatelnější a nově by měli mít také za určitých podmínek nárok na dovolenou. Vyplývá to z návrhu úpravy zákoníku práce, kterou ve středu schválila vláda. Lidé, kteří pracují z domova, by mohli od zaměstnavatele dostávat paušál na náhradu nákladů. Rodiče s dětmi do devíti let by měli mít nárok na kratší úvazky či práci na dálku.