„Chat control“ odmítli Vondra i Gregorová. Stačí stávající nástroje, dodal Knotek

22 minut
Události, komentáře: Evropská legislativa „chat control“
Zdroj: ČT24

Kvůli možnosti zásahu do soukromí čeští europoslanci, kteří byli hosty pořadu Události, komentáře moderovaného Barborou Kroužkovou, odmítli evropský návrh na sledování on-line komunikace namířený proti šíření dětské pornografie, známý jako „chat control“. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) míní, že k v návrhu chybí prevence. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) sdělil, že k ochraně stačí stávající nástroje. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) se domnívá, že návrh v europarlamentu neprojde.

„Ti, kdo šíří pornografii na internetu, si najdou jiné kanály, zatímco pro běžného člověka by se zrušilo soukromí, kdyby se ‚chat control‘ stal skutečnou povinností,“ prohlásil Vondra a zároveň odsoudil dětskou pornografii. Navrhované opatření popsal jako „otevírání každého dopisu“ na poště.

„Jsem nespokojená nejen s prolamováním šifrování a plošným vnikáním do soukromých konverzací, ale i s faktem, že tato legislativa, která se jmenuje ochrana dětí v on-line prostoru, obsahuje jen velmi malé množství preventivních opatření nebo vzdělávacích programů – jak dětí, tak rodičů,“ řekla Gregorová a dodala, že pro ochranu dětí na internetu je potřeba udělat víc.

„Tady vzniká nástroj, který bude trvale a plošně skenovat veškerou naší komunikaci z mobilních zařízení, počítačů nebo cloudových úložišť ještě předtím, než ji z našich zařízení odešleme,“ řekl Knotek. Souhlasil, že je potřeba děti na internetu ochránit, ale návrh označil za prolomení svobody.

Takzvaná chat control vychází z návrhu Evropské komise z roku 2022 namířenému proti sexuálnímu zneužívání dětí. Poskytovatelé on-line služeb včetně chatovacích aplikací, sociálních sítí a datových úložišť by podle návrhu měli zákonnou povinnost prohledávat s pomocí algoritmů obsah zpráv a uložených souborů. Na materiály týkající se dětské pornografie nebo zneužívání nezletilých by poskytovatelé služeb museli upozornit příslušné úřady.

Změna české pozice

V roce 2024 byla pozice české vlády k „chat control“ neutrální, připomněla moderátorka Událostí, komentářů. Ve středu ale vystoupil premiér Petr Fiala (ODS) a oznámil, že jeho kabinet hledá partnery proti přijetí dané legislativy.

Na dotaz moderátorky, co se změnilo, Vondra odpověděl: „Na mé straně ani na straně ODS se nezměnilo nic.“ Dodal, že danou agendu měl na starosti ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a připustil, že pro část bezpečnostní komunity představuje dané řešení zjednodušení.

„Pozice zodpovědného ministra byla váhající,“ míní Vondra. Zároveň dodal, že si „všichni uvědomujeme, jak masivní a bezprecedentní zásah do soukromí by to byl, a je to třeba razantně odmítnout“.

Knotek poděkoval občanům za aktivní vymezování se proti návrhu „chat control“ prostřednictvím e-mailů. „Věřím, že kolegyně Gregorová a kolega Vondra taktéž dostali ty tisíce e-mailů, které vyzývaly k tomu, aby se to téma dostalo dál. Děkuji médiím, že se tomu věnují,“ řekl Knotek.

Kroky vlády vypadají pokrytecky, míní Gregorová

Kroky vlády nicméně podle Gregorové vypadají pokrytecky. „V roce 2021 byl první návrh, kterému se říkalo ‚chat control‘ 1.0, jenž byl, řekněme, dobrovolným skenováním všech konverzací. Pro to hlasovali jak pan Knotek, tak pan Vondra. My (Piráti) jsme byli proti. Následně to v roce 2023 přišlo na stůl české vlády, kde jsme tlačili pozici proti, byli jsme jediní. Nakonec jsme to dokázali s velkým vypětím a úsilím (tehdejšího předsedy Pirátů) Ivana Bartoše dotlačit od pozice neutrální, že se Česká republika zdrží,“ přiblížila. Stejně jako Knotek poděkovala občanům za posílání e-mailů.

Knotek připustil, že už v roce 2021 existovaly indicie, že by při schválení navrhované legislativy mohlo dojít k narušení svobody. „My jsme tenkrát hlasovali pro, protože to měl být dočasný a dobrovolný nástroj,“ zdůvodnil. Zdůraznil, že při hlasování o možnosti prodloužení daného nástroje byli europoslanci ANO proti.

„Ještě před několika týdny – to znamená v červenci 2025 – na jednání v Bruselu byla Česká republika připravena po volbách udělat kompromis,“ prohlásil Knotek.

Vondra zdůraznil, že byl proti návrhu již během roku 2024. Změnu názoru zdůvodnil tím, že se v legislativním návrhu změnil princip dobrovolnosti. „Překlopili koncept do povinnosti a do způsobu, který by úplně zrušil soukromí,“ dodal europoslanec ODS.

Naposledy o legislativě nechalo hlasovat Maďarsko během svého předsednictví v Radě Evropské unie během druhé poloviny roku 2024. Aplikace Signal, která poskytuje šifrovanou komunikaci, tehdy pohrozila, že v případě přijetí návrhu ukončí své působení v Evropské unii.

Postoj aplikace Signal odrážel širší obavy celého odvětví: „Jakmile vzniknou zadní vrátka pro legitimní účely, potenciálně je vytvoříte i pro nekalé záměry,“ napsal server Forbes. Tentokrát se k návrhu vrátilo Dánsko, které se ujalo rotujícího předsednictví v čele Rady EU od 1. července.

Rozložení sil v Evropě

Europoslanec ODS poukázal na to, že se proti „chat control“ již vymezilo Rakousko, Nizozemsko nebo Polsko. Zatímco Francie, Španělsko nebo Maďarsko návrh podporují. „Myslím si, že Německo se přikloní k nám, jak sleduji debatu. Můj odhad je, že v (Evropském) parlamentu – to se asi s Markétou (Gregorovou) shodujeme – to nemá šanci, aby prošlo,“ prohlásil Vondra.

„Myslím si, že je tady ještě velký prostor v Radě, aby se situace vyvinula. Minimálně v tom, aby tam byla blokační menšina, která to dál nepustí,“ doplnil.

Stávající nástroje

Knotek souhlasí s tím, že je potřeba chránit děti, ale policie a bezpečnostní složky podle něj mohou využít stávající nástroje.

Gregorová připomněla případ, kdy policie odhalila na Telegramu komunikaci mladých radikálů, kteří chtěli spáchat teroristický čin na koncertě zpěvačky Taylor Swift. „I bez ‚chat controlu‘ se (policisté) dostali do struktur teroristické radikalizované organizace,“ dodala. Podle ní by další krok přinesl už jen centralizaci.

Pirátská europoslankyně navíc míní, že „chat control“ bude zahlcovat policii. Poukázala na to, že v momentě, kdy by poskytovatel nahlásil problém, bezpečnostní složky by se tím musely zabývat a musel by existovat člověk, který by posoudil, jestli je daný případ rizikový, nebo není.

„Hrozí narušení soukromí a těch nejintimnějších záležitostí, které by člověk sdílel s lidmi, kteří by měli posoudit jejich rizikovost,“ upozornila Gregorová. „Útok na svobodu začne útokem na pornografii, protože ji nikdo nebude bránit,“ parafrázoval Vondra britského spisovatele George Orwella.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 27 mminutami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 30 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 8 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 10 hhodinami
Načítání...