Václav Podlešák, pov

Zásahy federálních imigračních úřadníků v USA, které už vedly i ke smrti, vyvolávají protesty a kritiku. Výcvik agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE) je přitom oproti předchozím rokům kratší o polovinu, zároveň se počet příslušníků za poslední rok zdvojnásobil. Nový zájemci už nemusí získat jazykovou vybavenost a podle zjištění agentury AP mezi nimi také koluje vnitřní zpráva, že mohou vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu.

Kvůli sněhové bouři Fern se ve Spojených státech amerických ocitl bez elektřiny více než milion odběrných míst a jejich počet dále roste, píší v neděli večer SEČ agentury s odkazem na specializované weby monitorující problémy s dodávkami elektřiny. Podle agentury AP letiště zrušila přibližně jedenáct tisíc letů. Meteorologové vydali pro neděli a několik dalších dní varování před intenzivním sněžením, ledovkou a dalšími extrémními projevy počasí pro dvě třetiny země. Dopady dle meteorologů mohou být „paralyzující, až lokálně katastrofické“.

V Myanmaru se v neděli uskutečnila závěrečná třetí fáze všeobecných „voleb“, které jsou v zemi první od vojenského převratu v roce 2021. Vládnoucí vojenská junta a její podporovatelé si již v předchozích kolech zajistili většinu křesel v parlamentu. Kritici však zpochybňují důvěryhodnost „voleb“, které se konaly v době, kdy ve velké části země probíhá občanská válka.

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) řekl, že by zopakoval svůj novoroční projev, ve kterém kritizoval Ukrajinu, tamní vládu a korupční případy. V pořadu Interview ČT24 připustil, že si uvědomuje i míru korupce v Rusku. Okamura hovořil také o situaci rusínské menšiny na Ukrajině a zmínil svůj postoj k českému zapojení do muniční iniciativy, kterou vnímá jako „obchodní záležitost západních zemí“. Rozhovor vedla moderátorka Barbora Kroužková.

Americký prezident Donald Trump v kampani sliboval, že postaví Spojené státy „na první místo“. Vidina toho, že prezident se bude věnovat domácímu dění, rezonovala mezi jeho stoupenci. Čelní představitelé hnutí MAGA po operaci ve Venezuele, odstranění autoritáře Nicoláse Madura a slovech o americkém „řízení“ latinskoamerické země otočili. Útok odsoudili především ti, kteří se s Trumpem už dříve dostali do otevřeného sporu. Průzkumy naznačují, že voliči z tvrdého jádra jsou skeptičtější.

María Corina Machadová nemůže převzít moc ve Venezuele, protože nemá respekt armády a ve vlasti ji hrozí nebezpečí, připustil Venezuelan žijící v Česku Juan Sánchez Téllez. V rozhovoru pro ČT tak reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Machadová není respektovanou osobou. Podle Télleze americký úder na Venezuelu vyvolává rozporuplné pocity, ale kroky Bílého domu zatím směřovaly ke konci venezuelského autoritativního režimu. Rozhovor vedl Jiří Václavek.

Venezuela usiluje o mezinárodní spolupráci a život bez vnějších hrozeb, sdělila tamní viceprezidentka Delcy Rodríguezová v prohlášení, které adresovala světu a USA. Rodríguezová svolala v neděli první zasedání kabinetu poté, co americké síly v sobotu unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho manželku do Spojených států. Prezident USA Donald Trump řekl, že nad situací ve Venezuele drží kontrolu, a pohrozil další vlnou úderů, pokud nebude její vedení spolupracovat.

Při protestech v Íránu zemřelo již nejméně dvacet lidí, napsala agentura AP. Lidé vyšli do ulic již před týdnem a střety mezi protestujícími a bezpečnostními složkami propukly i v neděli. Hesla namířená proti teokratickému režimu zněla na shromážděních v Teheránu, Šírázu a oblastech západního Íránu, kde jsou současné protesty zvláště intenzivní. Demonstrace jsou největší od roku 2022, kdy zemřela Mahsá Amíníová.

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.

Americký prezident Donald Trump při různých příležitostech tvrdí, že dokázal ukončit někdy šest, jindy osm válečných konfliktů. V některých případech boje skutečně skončily, jinde jsou příměří křehká, místy se konflikty opět rozhořely, případně i přes podpisy dohod ani neskončily.

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.

Personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová časopisu Vanity Fair poodhalila vnitřní napětí v zákulisí administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Hlavu státu popsala jako abstinenta, který má osobnost alkoholika a mstí se nepřátelům. Viceprezidenta JD Vance označila za konspiračního teoretika. Ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou zkritizovala za přístup ke kauze Jeffreyho Espteina. Prezident i členové vlády se po zveřejnění článku Wilesové zastali.

Výbuchy nedávno poškodily tanker Mersin s vazbami na Rusko. U pobřeží Senegalu v západní Africe v důsledku explozí došlo k prasknutí trupu lodi a do strojovny se dostala mořská voda, informovala v pondělí agentura Bloomberg. Jedná se o třetí incident za poslední týden, který se týká plavidel přepravujících ruské ropné produkty. Předchozí dva údery se odehrály v Černém moři. K situaci se vyjádřil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Spojené státy se při jednom z útoků na venezuelské plavidlo v Karibiku mohly dopustit válečného zločinu, jsou podle listu The New York Times (NYT) přesvědčeni někteří američtí zákonodárci. Vojáci USA v posledních měsících opakovaně útočí na lodě, o nichž tvrdí, že převáží drogy určené pro trh v USA. Z iniciativy republikánů i demokratů kvůli tomu výbory v Kongresu zahájily vyšetřování.

Evropské vlády nepodpoří kandidátskou zemi – jako je Ukrajina – při vstupu do Unie, pokud nebude schopna prokázat, že má účinný systém pro odstraňování zločinu a korupce v nejvyšších patrech politiky, sdělil evropský komisař pro spravedlnost Michael McGrath. Tlak na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského roste, zatímco ukrajinské protikorupční složky provádí prohlídky u šéfa jeho kanceláře Andrije Jermaka.

Středopravicová Evropská lidová strana (EPP) využila hlasy Patriotů v Evropském parlamentu. Jde o druhé porušení dlouholetého nepsaného pravidla – známého jako cordon sanitaire – že mainstreamové strany se nespojují se stranami považovanými za populisty či krajní pravicí v důležitých legislativních otázkách. Podle experta Viktora Daňka z Europea však izolace jako taková ještě neskončila. Evropští socialisté a liberálové chtějí dál spolupracovat s EPP, ale vzájemné vztahy popisují jako „toxické manželství“.

Zástupci členských států Evropské unie se ve středu shodli na návrhu, který má bojovat proti šíření materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí na internetu. Česko hlasovalo proti. Součástí návrhu zůstává prolamování šifrované komunikace jako dobrovolné opatření, které mohou firmy přijmout, aby naplnily povinnost zamezit šíření škodlivého obsahu. Na finálním znění se bude muset Rada dohodnout s Evropským parlamentem.