Voliči v kanadské provincii Alberta odmítli návrh na zahájení procesu směřujícího k nezávislosti, vyplývá z odhadů veřejnoprávní stanice CBC. Pokud se tyto výsledky potvrdí, tak se bude jednat o vítězství pro premiéra Marka Carneyho, který stojí v čele země v době obchodní války Kanady se Spojenými státy.
„Obyvatelé Alberty se vyjádřili jasně. Vybrali si jednotu, společný postup vpřed,“ uvedl Carney, který v této provincii vyrůstal a minulý týden strávil podle AFP cestováním po Albertě a setkáváním s voliči, které vyzýval k podpoře kanadské jednoty. Členové separatistického hnutí nicméně deníku The Guardian sdělili, že budou i nadále usilovat o nezávislost.
Po sečtení více než jednoho milionu hlasů v úterý brzy ráno se asi 76 % hlasujících vyslovilo pro setrvání v Kanadě, zatímco 23 % podpořilo zahájení procesu, který by mohl vést k odtržení. V té době byla sečtena přibližně třetina odevzdaných hlasů. Organizace Elections Alberta uvedla, že sčítání těch zbývajících může trvat několik dní, napsal server CBC.
Údaje Elections Alberta naznačovaly, že přibližně 43 % oprávněných voličů – tedy 1,3 milionu obyvatel Alberty – již před pondělním hlasováním odevzdalo svůj hlas v rámci předčasného hlasování nebo prostřednictvím korespondenčních hlasovacích lístků.
Výsledek přivítala i premiérka této provincie s asi 4,5 miliony obyvatel Danielle Smithová, která referendum pod tlakem separatistů vyhlásila. Voliči se dle ní vyslovili pro silnější Albertu v jednotné Kanadě. Smithová vyhlásila hlasování kvůli občanské petici o oddělení provincie, kterou podepsalo na 300 tisíc lidí. Druhá petice, za setrvání Alberty v Kanadě, letos získala přes 400 tisíc podpisů.
Referendum v Albertě zahrnovalo deset otázek, které se týkaly imigrace, školství či ústavních pravomocí provincie. Hlasování o tom, zda zůstat součástí Kanady nebo začít druhé a závazné referendum o odtržení, bylo jen jednou z nich.
Nespokojenost kvůli ropě
Hlasování se netýkalo přímo nezávislosti, což separatisty frustrovalo, ale referendum poukázalo na nespokojenost s přístupem federální vlády k ropnému průmyslu. Někteří obyvatelé Alberty se domnívají, že Ottawa brání rozvoji regionálního ropného a plynárenského průmyslu ve prospěch legislativy zaměřené na ochranu klimatu.
Carney před hlasováním vyzval, aby obyvatelé provincie hlasovali pouze s cílem „vyslat signál“ federální vládě. „Hlasování proti Kanadě je nebezpečný bluf, který povede k dlouholeté hluboké nejistotě a promarněným příležitostem pro obyvatele Alberty i celé Kanady,“ řekl minulý týden před shromážděným davem.
Předseda opoziční Konzervativní strany Pierre Poilievre, jehož poslanecký obvod se nachází v této provincii, řekl davu svých příznivců, že obyvatelé Alberty „se nevzdávají“. „Těm, kteří uvažují o tom, že si svou frustraci vůči současné vládě vybijí tím, že v referendu budou hlasovat pro odtržení, říkám toto: Kanada je víc než jen vláda,“ zdůraznil. „Je to lid, vlajka, země, historie a slib,“ vypočítal.
O nezávislost na Kanadě v minulosti usilovala její frankofonní provincie Québec, a to už dvakrát – v letech 1980 a 1995. V obou případech voliči návrh na odtržení odmítli, v roce 1995 ale jen těsně – 50,6 procenta bylo proti nezávislosti. Provinční volby v Québeku ale tento měsíc vyhrála separatistická Quebecká strana (PQ), která slíbila uspořádat další referendum o odtržení.
