Imigrace

Demokratka Kamala Harrisová a republikán Donald Trump slibují před prezidentskými volbami vylepšit ekonomickou situaci Američanů, omezit imigraci nebo usměrnit Čínu, každý z nich ale nabízí odlišné recepty. Viceprezidentka chce daňové úlevy pro chudé, více zelené energie či dialog s Pekingem, exprezident naopak hodlá zavést tvrdá cla na dovoz čínského zboží, odmítá podporu elektromobility a daňovou zátěž by snížil podnikatelům. Zahraniční politika u voličů nehraje klíčovou roli, letos ale mohou do souboje zasáhnout hned dvě velké války – ruská proti Ukrajině a blízkovýchodní konflikt.

V Severní Karolíně nedávno poničené hurikánem Helene začalo předčasné hlasování v prezidentských volbách. Podle průzkumů tam bude souboj mezi Kamalou Harrisovou a Donaldem Trumpem velmi vyrovnaný. Stát se řadí k sedmi klíčovým, které o vítězi hlasování rozhodnou.

Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici v rámci strategie na omezení nelegální migrace dočasně pozastavit právo na azyl. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu.

Francouzská vláda chce zastavit nebo alespoň výrazně omezit nelegální migraci. Chystá proto řadu opatření, včetně zavedení kontrol na hranicích s Itálií. Počínání vlády pozorně sleduje krajně pravicové Národní sdružení, pro něhož jde o hlavní politické téma. Prezident Emmanuel Macron zatím varuje před zneužíváním citlivého tématu.

Rakušané si v neděli zvolí nový parlament a podle průzkumů by mohla poprvé v poválečné historii sestavovat vládu pravicová strana Svobodní (FPÖ). O prvenství soupeří s vládnoucími lidovci (ÖVP), sondáže zvěstují těsný souboj. Pokud lidovci získají post kancléře, mohli by upřednostnit spolupráci s FPÖ před trojkoalicí. Lídr Svobodných Herber Kickl se netají kritikou EU, oblibou nacistické symboliky a náklonností k Rusku.

Americké viceprezidentce Kamale Harrisové se v předvolební debatě podařilo rozhodit exprezidenta Donalda Trumpa a zatlačit jej do defenzivy, uvádí světová média včetně agentury Reuters nebo listu The New York Times (NYT). Trump na její výpady opakovaně reagoval nepravdivými výroky či osobními útoky, uvádí. Podle agentury AP se výkon Harrisové zdál být opakem červnového vystoupení končícího prezidenta Joea Bidena. Debatu sledovalo přímo u televizních obrazovek v USA 57,5 milionu diváků na sedmi televizních sítích.

Republikánský kandidát na viceprezidenta JD Vance slíbil, že v případě vítězství Donald Trumpa v listopadových prezidentských volbách začne masová deportace prvního milionu ilegálních obyvatel USA. Trumpovým cílem je hromadně vyhostit až dvacet milionů imigrantů, kteří ve Státech žijí bez potřebných dokumentů. Mnozí experti varují, že následkem by bylo rozdělení tisíců rodin, negativní hospodářský dopad a zatýkání na základě rasy.

Dav demonstrantů se v neděli pokusil vniknout do hotelu v Rotherhamu na severu Anglie, kde jsou ubytováni žadatelé o azyl. Více než 140 lidí britská policie zadržela od soboty v důsledku násilností při demonstracích v řadě britských měst, informoval server BBC. Za protesty stojí pondělní útok v Southportu na severozápadě Anglie, při kterém útočník zabil tři děti. Britský deník The Telegraph upozornil na vliv dezinformačních webů spojovaných s Ruskem, které šíří již vyvrácené lži o tom, že útočník byl žadatel o azyl muslimského vyznání, a podněcují tak další násilí v ulicích.

Řadu unijních představitelů znepokojilo rozhodnutí Budapešti, která potichu zmírnila Rusům a Bělorusům podmínky pro vstup do země, a tedy i do schengenského prostoru. Pomocí takzvané národní karty mohou bez větší prověrky přicestovat i s rodinami. V Unii i mezi experty panují obavy, že Moskva rozšíří svou evropskou síť špionů a propašuje do EU teroristy. Budapešť kritiku odmítá a tvrdí, že Rusové budou pracovat hlavně na výstavbě jaderného bloku. Podle webu Politico by sporný krok v krajním případě mohl stát Maďarsko členství v Schengenu.

Americký prezident Joe Biden a bývalý šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek na různých místech v Texasu navštívili americko-mexickou hranici. Imigrace do USA z Mexika je zásadním tématem kampaně před listopadovými prezidentskými volbami, v nichž se Biden a Trump s velkou pravděpodobností znovu utkají. Oba tak při návštěvě hranice, kdy je dělilo zhruba 480 kilometrů, zdůrazňovali, že jsou schopni problémy nelegální migrace řešit, a navzájem se obviňovali z nefunkčnosti imigračního systému.

Demokratičtí a republikánští senátoři představili dlouho očekávaný návrh zákona, který spojuje opatření proti nelegální imigraci s vyčleněním desítek miliard dolarů na další pomoc Ukrajině či Izraeli. Návrh, o němž bude Senát poprvé hlasovat tento týden, prakticky okamžitě podpořil americký prezident Joe Biden. Jeho osud je však nejistý, protože proti balíku se jasně vymezilo republikánské vedení Sněmovny reprezentantů v čele s předsedou Mikem Johnsonem, které slibuje, že jej v případě schválení Senátem pohřbí.

Francouzská premiérka Élisabeth Borneová v pondělí rezignovala na funkci. Prezident Emmanuel Macron, který o chystaných změnách v kabinetu hovořil už koncem loňského roku, její demisi přijal, informují tiskové agentury. Borneová povede kabinet v demisi až do jmenování nového předsedy vlády. Podle agentury AFP se jako o možném budoucím premiérovi nejčastěji hovoří o 34letém ministru školství Gabrielu Attalovi.

Francouzský Senát otevřel debatu o nové imigrační normě. Pro tamní vládu je to důležitý zákon. Má zpřísnit podmínky pro povolení k trvalému pobytu a zjednodušit deportace odsouzených za delikty. Na druhou stranu také umožní získat pracovní povolení v profesích, kde chybí personál, hlavně ve stavebnictví.

Itálie se dohodla s Albánií na zřízení uprchlických center v této balkánské zemi. Řím do nich chce posílat část migrantů, kteří nelegálně připlují po moři do Itálie. Projekt po jednání v Římě nastínili italská premiérka Giorgia Meloniová a předseda albánské vlády Edi Rama. Tábory by měly začít fungovat na jaře příštího roku, uvedly agentury ANSA a Reuters.

České ekonomice hrozí stagnace, Národní ekonomická rada vlády (NERV) proto navrhne body, jak ji znovu nastartovat. Její člen Dominik Stroukal v Otázkách Václava Moravce řekl, že už přibližně za dva týdny předloží dokument vládě. Vlastní doporučení má také Hospodářská komora.

Americká módní návrhářka s asijskými kořeny Christine Alcalayová reaguje ve své nejnovější kolekci na aktuální krizi s ubytováváním uprchlíků v New Yorku. Ve své práci se tak snaží vyjít vstříc osobám různých barev pleti i různých náboženských vyznání. Čerpá i ze své vlastní imigrantské zkušenosti.

Počet Britů, kteří litují brexitu, dosáhl nové hranice. Čerstvý průzkum společnosti YouGov ukázal, že jen devět procent obyvatel Spojeného království považuje odchod z EU pro svou zemi za úspěch, 62 procent naopak mluví o nezdaru. Vláda mezitím musí řešit další problémy, které brexit působí. Nově si stěžuje automobilový průmysl.

Od začátku roku se snažilo polsko-běloruskou hranici nelegálně překročit už přes sedm a půl tisíce lidí, většinou z Blízkého východu a Afriky. Migranty na hranici cíleně posílá režim diktátora Alexandra Lukašenka. Nejméně sedmatřicet běženců už na polské straně hranice zemřelo.

Válka na Ukrajině umocnila přistěhovaleckou vlnu z východní Evropy do Izraele. Jen minulý rok zamířilo do země nejméně padesát tisíc židovských imigrantů z tohoto regionu. Poslední roky proudí do Izraele ve velkém také občané Ruské federace. Uprchlíci z Ukrajiny si tak kromě nového prostředí a vysokých cen zvykají i na soužití s Rusy.

Francie umožní snadněji získat pracovní povolení migrantům v profesích, kde chybí personál. Dostanou navíc povolení k pobytu. Součástí nového imigračního zákona je ale také rychlejší deportace pro všechny, kteří jsou v zemi nelegálně a spáchají trestný čin.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) nechce změnit režim na česko-slovenských hranicích skokově. Na středečním zasedání vlády navrhne, aby po dalších deset dnů na kontrolách zůstali jen policisté, ze služby budou staženi vojáci a celníci. Bez dalšího rozhodnutí vlády by kontroly skončily v noci ze středy na čtvrtek.

Francouzská vláda připravila nový imigrační zákon, který dovolí získat snadněji pracovní povolení v profesích, kterým chybí personál. Na druhou stranu přitvrdí v deportaci těch, kteří nejsou v zemi v souladu se zákonem. Příkladem úspěšné integrace je Villerupt na severovýchodě Francie, kde počet přistěhovalců za deset let stoupl o dvanáct procent.

Stovky Francouzů se zúčastnily pohřbu dvanáctileté Loly, kterou před jedenácti dny zabila zřejmě psychicky narušená žena. Navzdory přání rodičů, aby případ nebyl zpolitizován, se ho rychle chopila francouzská krajní pravice. Všichni, kdo se měli na vraždě podílet, totiž pocházejí z Alžírska. Tragédie znovu vyvolala bouřlivou debatu o migrační politice tamní vlády.

V Paříži se uskutečnilo smuteční shromáždění na počest dvanáctileté Loly, kterou brutálně zabila psychicky narušená žena. Případ má politický rozměr kvůli tomu, že všichni, kdo se na vraždě měli podílet, pocházejí z Alžírska. Tragédie ve Francii znovu vyvolala debatu o imigrační politice vlády.