Imigrace strana 3 z 4

Od začátku roku se snažilo polsko-běloruskou hranici nelegálně překročit už přes sedm a půl tisíce lidí, většinou z Blízkého východu a Afriky. Migranty na hranici cíleně posílá režim diktátora Alexandra Lukašenka. Nejméně sedmatřicet běženců už na polské straně hranice zemřelo.

Válka na Ukrajině umocnila přistěhovaleckou vlnu z východní Evropy do Izraele. Jen minulý rok zamířilo do země nejméně padesát tisíc židovských imigrantů z tohoto regionu. Poslední roky proudí do Izraele ve velkém také občané Ruské federace. Uprchlíci z Ukrajiny si tak kromě nového prostředí a vysokých cen zvykají i na soužití s Rusy.

Francie umožní snadněji získat pracovní povolení migrantům v profesích, kde chybí personál. Dostanou navíc povolení k pobytu. Součástí nového imigračního zákona je ale také rychlejší deportace pro všechny, kteří jsou v zemi nelegálně a spáchají trestný čin.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) nechce změnit režim na česko-slovenských hranicích skokově. Na středečním zasedání vlády navrhne, aby po dalších deset dnů na kontrolách zůstali jen policisté, ze služby budou staženi vojáci a celníci. Bez dalšího rozhodnutí vlády by kontroly skončily v noci ze středy na čtvrtek.

Francouzská vláda připravila nový imigrační zákon, který dovolí získat snadněji pracovní povolení v profesích, kterým chybí personál. Na druhou stranu přitvrdí v deportaci těch, kteří nejsou v zemi v souladu se zákonem. Příkladem úspěšné integrace je Villerupt na severovýchodě Francie, kde počet přistěhovalců za deset let stoupl o dvanáct procent.

Stovky Francouzů se zúčastnily pohřbu dvanáctileté Loly, kterou před jedenácti dny zabila zřejmě psychicky narušená žena. Navzdory přání rodičů, aby případ nebyl zpolitizován, se ho rychle chopila francouzská krajní pravice. Všichni, kdo se měli na vraždě podílet, totiž pocházejí z Alžírska. Tragédie znovu vyvolala bouřlivou debatu o migrační politice tamní vlády.

V Paříži se uskutečnilo smuteční shromáždění na počest dvanáctileté Loly, kterou brutálně zabila psychicky narušená žena. Případ má politický rozměr kvůli tomu, že všichni, kdo se na vraždě měli podílet, pocházejí z Alžírska. Tragédie ve Francii znovu vyvolala debatu o imigrační politice vlády.

Taliban upevňuje své postavení v Afghánistánu. Mluvčí radikálního hnutí poprvé vystoupil v televizi a všechny vyzval k návratu k normálnímu životu. Slíbil, že se hnutí nebude mstít a nikomu z cizinců se nic nestane. Státy – včetně Česka – pokračují v evakuaci diplomatů i místních spolupracovníků. Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je teď právě zásadní, aby Česko pomohlo těm, kteří pomáhali jemu, uvedla v pořadu Události, komentáře. S tím souhlasí i ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Proti je naopak místopředseda SPD Radim Fiala. „Věděli, do čeho jdou,“ uvedl.

Ve vesnici Saint-Laurent-sur-Sèvre poblíž francouzského Nantes byl nalezen zavražděný kněz. Podezřelý se sám přihlásil na policii. U zavražděného údajně dočasně bydlel. Podle informací médií jde o stejného muže, který loni zapálil katedrálu v Nantes a čeká ho v této kauze soud. Požár tehdy založil Rwanďan, který zde pracoval jako dobrovolník. Policie nicméně souvislost nepotvrdila.

Čtyři měsíce před sněmovními volbami, tedy už v tuto chvíli, se dá odhadovat, co bude hlavními cíli českých dezinformátorů, kteří se budou snažit ovlivnit výsledek hlasování. Falešné zprávy se už začaly objevovat, teď především dehonestují koalici Pirátů a STAN, která má vysoké volební preference. Kromě covidu se ale do dezinformací vrací také téma imigrace. Stejně pečlivě jako na volby se na vlnu fake news připravují kandidující partaje, ale také novinářské redakce.

Francie v pondělí vpodvečer uctila památku policejní úřednice, která přišla minulý týden o život během teroristického útoku v Rambouillet. Muž těsně před činem sledoval islamistická videa, podle médií ale neměl záznam v rejstříku trestů a ani nebyl v souvislosti s možným radikalismem sledován tajnými službami. Vláda už tento týden předloží návrh nového protiteroristického zákona. Podle opozice by měla zpřísnit podmínky, za kterých uděluje povolení k pobytu přistěhovalcům nacházejícím se v zemi nelegálně.

Velká Británie zpřísní svůj azylový systém. Uprchlíci, kteří do země vstoupí ilegálně, budou mít ztíženou možnost v ní zůstat. Oznámila to britská ministryně vnitra Priti Patelová, podle níž bude systém přísný, ale spravedlivý. Zpřísní se také tresty pro pašeráky lidí.

Federální soudce v Texasu Drew Tipton v úterý zablokoval na neurčito vymáhání stodenního moratoria na deportace imigrantů z USA, které po svém nástupu do funkce zavedl prezident Joe Biden. Prodloužil tím původní krátkodobý zákaz z konce ledna. Bidenova administrativa dosud neuvedla, zda se proti rozhodnutí odvolá.

Americký prezident Joe Biden prostřednictvím tří exekutivních příkazů nařídil přezkoumání azylových postupů na americko-mexické hranici a imigračního systému. Rozhodnutí má zrušit některá příkrá opatření zavedená jeho předchůdcem Donaldem Trumpem a sjednotit zbývající rodiny migrantů, které byly za vlády bývalého prezidenta rozděleny na hranici s Mexikem.

Joe Biden jen pár hodin po složení přísahy podepsal 15 nových exekutivních příkazů a dvě nařízení pro federální agentury v oblastech zdravotnictví, hospodářství, imigrace, ekologie či rovnosti. Některé z nich ruší vlajkové lodě politiky Donalda Trumpa. Takto rychlý a rozsáhlý start legislativní činnosti je podle CNN v moderních dějinách ojedinělý. Přijal také přísahu členů svého týmu a Senát mu schválil ředitelku tajných služeb.

Slovinský premiér Janez Janša podpořil Polsko a Maďarsko, které v pondělí zablokovaly přijetí sedmiletého rozpočtu EU a fond koronavirové pomoci. Svůj krok zdůvodnily nesouhlasem s tím, aby vyplácení peněz z evropských fondů bylo podmíněno dodržováním principů právního státu. Maďarský premiér Viktor Orbán ve středu podle agentury Reuters prohlásil, že Budapešť vetovala rozpočet EU, protože jeho schválením by členské státy mohly být nuceny podporovat imigraci.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa prodlouží až do konce letošního roku zákaz udělování povolení k trvalému pobytu, takzvaných zelených karet, vydávaných mimo území USA. K tomu navíc zmrazí vydávání řady krátkodobých pracovních víz, která využívají například technologické společnosti a nadnárodní korporace. Světovým tiskovým agenturám to řekl nejmenovaný vysoce postavený vládní činitel.

Americký nejvyšší soud se postavil snaze Donalda Trumpa ukončit právní ochranu pro více než půl milionu mladistvých imigrantů (takzvaných snílků) před deportací. Informovala o tom agentura AP.  „Nemáte pocit, že mě nejvyšší soud nemá rád?“ reagoval prezident na Twitteru.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová navrhuje nová imigrační pravidla, která by měla začít platit příští rok. Předloha, která je nyní v parlamentu, počítá se zavedením bodového systému, jenž bude zohledňovat znalosti angličtiny nebo to, zda má už uchazeč konkrétní nabídku práce a jaký bude jeho předpokládaný plat.

Americký prezident Donald Trump na Twitteru oznámil, že se kvůli pandemii koronaviru chystá podepsat exekutivní příkaz, jímž chce dočasně pozastavit imigraci do USA. Důvodem je podle něj snaha o zpomalení šíření koronaviru v USA a starost o zaměstnanost Američanů. Podle médií chce Trump pozastavit i vydávání zelených karet a pracovních víz. Agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného vládního činitele napsala, že prezident dekret podepíše možná ještě v úterý, případně ve středu.

Britská vláda představila nová imigrační pravidla. Po dokončení brexitu mají do země přilákat vysoce kvalifikované osoby z celého světa a zajistit odklon od „závislosti na levné pracovní síle z Evropy“. Plánovaný bodový systém by diskvalifikoval osoby, které se nedomluví v angličtině či nedisponují pracovní nabídkou v požadované podobě. Vztahovat by se měl bez rozdílu na všechny cizince, kteří by chtěli ve Velké Británii žít a pracovat.

Demokraté se rozhodují, kdo z nich se pokusí nahradit v Bílém domě Donalda Trumpa. Kampaní přitom hýbou pro Evropany ne zcela obvyklá témata. Nejdůležitější je nerovnost. Čtyři sta nejbohatších rodin v USA má totiž poprvé nižší daňovou sazbu než třeba učitelé nebo hasiči. Tématem číslo dvě je situace 28 milionů Američanů bez zdravotního pojištění. Zásadním problémem je taky astronomický dluh za školné, který má u federální vlády 45 milionů lidí.

Židé patří k národnostním skupinám, které jsou podle průzkumů více Čechům sympatické než nesympatické. Zároveň ale roste počet antisemitských incidentů, byť se většinou odehrávají „pouze“ na verbální rovině. Odborník na extremismus Miroslav Mareš ale v Událostech, komentářích upozornil, že hranice mezi verbální a skutečnou agresí může být velmi křehká. Dodal také, že v Evropě existuje několik druhů antisemitismu, které mají svá specifika.

Občané Evropské unie by měli po brexitu přijít o možnost přijet do země za prací bez předchozí nabídky zaměstnání. Podle agentury Reuters to vyplývá z návrhu vládní konzervativní strany, který prezentoval premiér Boris Johnson. Kritika přistěhovalectví byla jedním z důležitých argumentů zastánců odchodu z EU.