Stovky Francouzů se zúčastnily pohřbu dvanáctileté Loly, kterou před jedenácti dny zabila zřejmě psychicky narušená žena. Navzdory přání rodičů, aby případ nebyl zpolitizován, se ho rychle chopila francouzská krajní pravice. Všichni, kdo se měli na vraždě podílet, totiž pocházejí z Alžírska. Tragédie znovu vyvolala bouřlivou debatu o migrační politice tamní vlády.
Případu zavražděné francouzské školačky se chopila krajní pravice, kritizuje imigrační politiku vlády
Horizont ČT24: Případu zavražděné francouzské školačky se chopila krajní pravice (zdroj: ČT24)
Dvanáctiletá Lola žila v Paříži, pohřbili ji ale v rodišti její matky, malém městečku Lillers na severu Francie. Ztrátou trpící rodiče chtěli být co nejdál od místa činu a také od krajně pravicových politiků, kteří se tragédie rozhodli využít.
Hlavní podezřelou je totiž čtyřiadvacetiletá žena z Alžírska, která byla v zemi nelegálně. Úřady ji navíc v létě vyzvaly, aby území Francie opustila. Lékaři sice stále zkoumají, jak moc žena trpěla psychickou poruchou, zástupci krajní pravice přesto vidí spoluviníka i v současné francouzské vládě.
„Zločiny jsou páchány ilegálními imigranty, které jsme nebyli ochotni a schopni poslat domů,“ prohlásila poslankyně za Národní sdružení Marine Le Penová.
V prezidentských volbách poražená Le Penová si však tentokrát dala záležet na tom, aby působila jako umírněná protiimigrační politička. Téma sice zvedla na parlamentní půdě, svým poslancům ale zakázala, aby se zúčastnili protestních a vzpomínkových pochodů organizovaných ještě radikálnějším hnutím Znovudobytí Érica Zemmoura.
„Mísí se ve mně znechucení a zloba, protože řada mužů a žen, z nichž mnozí jsou otci a matkami, si dovolí zneužít tento odpudivý čin,“ okomentovala předsedkyně organizace na ochranu dětí Martine Brousseová.
Francouzská vláda přiznává existenci problému, na který kritici poukazují. Podle ministra vnitra jen loni žilo ve Francii šest set až sedm set tisíc nelegálních přistěhovalců. Ze zprávy vypracované pro senát vyplývá, že se v daném roce úřadům podařilo vyhostit pouze desetinu těch, kteří měli zemi opustit. Důvodem je i postoj Alžírska.
Zvláštní vztahy s Alžírskem
Odborník na mezinárodní politiku a bývalý český velvyslanec v Paříži Petr Janyška řekl, že tato hrozná událost určitě povede k tomu, že se bude více mluvit o tom, že Francie musí nějakým způsobem umět vyhostit lidi, kteří tam nemají co dělat.
„Velký problém je v tom, že ty země, kam by měli vyhoštění odejít, je odmítají přijmout. Podstatná většina těch lidí je z Alžírska, které to odmítá. Bylo tam vyhoštěno asi jedno procento těch, které k tomu soudy určily takzvaným Příkazem k opuštění francouzského území.“ Lidé sice příkaz dostanou, ale prakticky se dál nic neděje. „Je velmi těžké je vyhostit.“
Janyška také připomněl, že Alžírsko má u Francie zvláštní status daný historií, kdy Alžírsko bylo dlouho zámořskou součástí Francie. Od roku 1962 má sice nezávislost, ale do Francie stále proudí mnoho Alžířanů, kde byli dlouho potřební jako pracovní síla, doplnil expert. Celou současnou záležitost vidí na dlouhou dobu i vzhledem k dodávkám alžírského plynu do Francie. Paříž tam zase vyváží špičkové technologie.