Národní sdružení

Za nebývale masivními nepokoji ve Francii stojí podle expertů kromě špatné situace ve školství také růst životních nákladů, stagnující ekonomika, dlouhodobá politická paralýza a celková frustrace zejména mladé generace z „úpadku“ země. K eskalaci přispěla i policejní brutalita, která má kořeny až v Napoleonově éře. Vláda viní z podněcování násilí ultralevicové skupiny a delikventy. Role zahraničních aktérů včetně Ruska se podle unijních činitelů zatím neprokázala, cizí mocnosti ale z chaosu těží. Protestům vedeným generací Z čelí i další země Evropy jako Řecko, Albánie, Itálie či Španělsko.

Ve Francii dle odborů v sobotu protestovalo proti životním nákladům na 800 tisíc lidí, v Paříži vyšlo do ulic 250 tisíc lidí. Úřady uvádějí nižší účast. Po většinu doby byly protesty klidné, jen v závěru docházelo k násilnostem. Policie tak místy použila slzný plyn a vodní děla. Většina velkých měst omezila lokality, kde se shromáždění smějí konat. Krajní levice to odsuzuje a hrozí generální stávkou. Nejvýznamnější pařížská muzea zůstala v sobotu zavřená a pod dohledem policie. Na udržení pořádku mělo být nasazeno celkem na 70 tisíc policistů a četníků.

Ve Francii se konalo na 110 protestních shromáždění kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí, ministr vnitra Laurent Nuňez mluví o 550 tisících lidí. Ve městě Limoges zachvátil sídlo radnice z 19. století požár, místní představitel hovoří o „úmyslném činu vandalů“. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice. Nuňez uvedl, že během dne bylo zadrženo na 400 lidí.

Marine Le Penová se jednoznačně postavila za předsedu své strany Národní sdružení Jordana Bardellu. Znovu jej podpořila i poté, co reportéři serveru Mediapart předložili další důkazy o tom, že politik na sociálních sítích před třinácti lety zveřejnil antisemitské výroky. Bardella to dál vehementně popírá.

Vůdkyně francouzské strany Národní sdružení Marine Le Penová potvrdila, že hodlá příští rok kandidovat v prezidentské volbě. Neobává se, že by jí kandidaturu mohl ztížit kasační soud, který posoudí kauzu, v níž byla odsouzena dvěma soudy za zpronevěru veřejných fondů. Tato nejvyšší soudní instance už dala najevo, že by rozhodnutí o věci mělo padnout ještě před prvním kolem hlasování o hlavě státu v dubnu 2027.

Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová po verdiktu odvolacího soudu uvedla, že příští rok bude kandidovat v prezidentských volbách. Soud rozhodl, že je vinna ze zneužití veřejných prostředků. Zároveň zkrátil období, po které nesmí vykonávat veřejnou funkci. V roce 2027 bude mít však Le Penová elektronický náramek, protože soud jí také uložil tři roky vězení, z toho dva roky podmíněně. Podle serveru The Guardian politička uvedla, že se kvůli této části rozsudku obrátí na kasační soud.

Ve Francii a dalších evropských zemích se v úterý konají policejní prohlídky kvůli podezření ze zneužití fondů Evropské unie členy někdejší frakce v Evropském parlamentu Identita a demokracie (ID). Agentura AFP to uvedla s odvoláním na Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), podle kterého se operace týká vyšetřování skutků z let 2019 až 2024.

Méně než rok před prezidentskými volbami čelí francouzský prezident Emmanuel Macron kritice od opozice a neziskových organizací, že na vysoké pozice ve státní správě dosazuje sobě blízké lidi, píše server Euractiv. Nedávné či chystané změny posilují tvrzení kritiků, že se Macron snaží udržet si vliv i po svém odchodu z Elysejského paláce, uvedl server.

Rasismus a antisemitismus – dvě skvrny historie, kterým se nedokáže vyhnout ani dnešní Francie. Obě patologie se teď skloňují v souvislosti s krajně levicovou stranou Nepoddajná Francie, i když každá s opačným znaménkem. Zatímco její čerstvě zvolený starosta afrického původu čelí rasistickým urážkám, stranická europoslankyně je obviněná ze schvalování protižidovského terorismu.

Socialista Emmanuel Grégoire v neděli s přehledem porazil konzervativní protikandidátku Rachidu Datiovou v soupeření o funkci pařížského starosty. Vyplývá to podle agentury Reuters z odhadů na základě částečných výsledků druhého kola komunálních voleb. Volební místnosti se zavřely ve 20:00. První kolo voleb se uskutečnilo před týdnem.

V Paříži, Marseille a Lyonu se bude konat v neděli 22. března druhé kolo komunálních voleb. Žádné volební uskupení totiž nezískalo o víkendu ve třech nejlidnatějších městech Francie polovinu hlasů v prvním kole. Ukazují to téměř úplné výsledky hlasování. V největších městech uspěly levicové koalice. Výsledky v Marseille a Lyonu jsou relativně těsné, v Paříži ale má sociálnědemokratický kandidát Emmanuel Grégoire náskok více než deset procentních bodů.

Ve Francii vrcholí kampaň před obecními volbami. Hlasování o novém obsazení téměř 35 tisíc radnic má tentokrát celostátní přesah. Výsledky nejen ve velkých městech ukáží, jak si rok před prezidentským kláním stojí v současnosti nejsilnější uskupení – nacionalistické Národní sdružení (RN), se kterým dosud všechny ostatní politické subjekty odmítaly spolupracovat. RN nyní cílí na větší sídla především na jihu země.

Prokuratura v Lyonu nechala kvůli napadení a smrti třiadvacetiletého krajně pravicového aktivisty Quentina Deranquea zadržet devět lidí, napsala agentura AFP. Mezi zadrženými je i Jacques-Elie Favrot, který je asistentem poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta. Favrot ale již dříve odmítl, že by nesl nějaký podíl viny na smrti muže.

Francouzská vláda přečkala další dvě hlasování o nedůvěře vyvolaná krajní levicí a pravicí kvůli přijetí rozpočtu bez souhlasu poslanců. Vládní návrh rozpočtu díky tomu může zamířit ke schválení do Senátu, informují francouzská média. Horní komora by o něm měla hlasovat ve čtvrtek.

Zástupci členských států EU podpořili přijetí obchodní dohody Evropské unie s jihoamerickým uskupením Mercosur, potvrdily diplomatické zdroje. Dohoda ještě musí být formálně schválena členskými zeměmi Unie, brzy bude proto spuštěna takzvaná písemná procedura, která by měla skončit ještě v pátek odpoledne.

Zemřela francouzská herečka a filmová ikona Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let, uvedla v neděli dopoledne agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V nedávné době se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes dvacet let. Podle agentury AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči o ně.

Pařížský soud v pondělí odpoledne souhlasil s propuštěním Nicolase Sarkozyho z vězení, kde někdejší francouzský prezident čekal na odvolací proces v kauze nelegálního financování prezidentské kampaně v roce 2007 penězi z Libye, informovala stanice BFM TV a také tiskové agentury. Sarkozy věznici, kde byl od 21. října, podle místních médií ještě v pondělí opustil. Propuštění je spojeno se soudním dohledem.

Francouzský premiér Sébastien Lecornu v parlamentu ustál dvě hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. První návrh předložila krajně levicová Nepodrobená Francie, krátce poté Národní shromáždění odmítlo velkou většinou i návrh krajně pravicového Národního sdružení. Informují o tom tamní média a agentura Reuters, podle níž si premiér díky odložení kontroverzní důchodové reformy zajistil při hlasování podporu některých levicových zákonodárců.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek po jednání s představiteli parlamentních stran znovu jmenoval Sébastiena Lecornua premiérem. Devětatřicetiletého politika požádal, aby sestavil novou vládu. Informuje o tom Elysejský palác. Lecornu podal v pondělí demisi po 27 dnech ve funkci. Zástupci opozice na začátku týdne vyzvali k vypsání nových parlamentních voleb a žádají odstoupení prezidenta.

Nový francouzský premiér Sébastien Lecornu předal prezidentovi Emmanuelu Macronovi svou demisi. Prezident ji přijal a Lecornua pověřil, aby do středy našel politické řešení krize. Podle listu Le Figaro poté Macron převezme odpovědnost. Nový premiér přitom teprve v neděli večer představil ministry své vlády a v úterý měl předstoupit před Národní shromáždění. Zástupci opozice vyzvali k vypsání nových parlamentních voleb a žádají odstoupení prezidenta.

Francouzský premiér Sébastien Lecornu při formování nového kabinetu vsadil na ministry bývalé vlády. Ve funkcích potvrdil například ministra vnitra Bruna Retailleaua, šéfa diplomacie Jean-Noëla Barrota či ministra spravedlnosti Géralda Darmanina. Novým jménem je ministr financí a hospodářství Roland Lescure, který už ale působil v předchozích vládách. Opoziční strany vyjádřily z nového kabinetu zklamání a hrozí vyjádřením nedůvěry.

Francouzští poslanci v pondělí vyslovili nedůvěru vládě centristického premiéra Francoise Bayroua, který v úterý podá demisi, píše AFP. Bayrou byl ve funkci od loňského 13. prosince a za poslední dva roky byl čtvrtým předsedou vlády. Prezident Emmanuel Macron podle médií brzy jmenuje nového premiéra.

Francii zřejmě čeká další výměna premiéra – už čtvrtá za poslední rok a půl. Marine Le Penová den před hlasováním o důvěře vládě potvrdila, že její Národní sdružení současný kabinet nepodpoří. Stejný postoj od začátku zaujímá i krajní levice. Dosavadní premiér Francois Bayrou tím s největší pravděpodobností ztratil křehkou parlamentní většinu.

Český europoslanec Ondřej Kovařík (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu se z rodinných důvodů rozhodl ukončit své působení v Evropském parlamentu (EP). Oznámil to na sociální síti X. Stane se tak podle něj před letní parlamentní přestávkou. Podle výsledků voleb do EP je náhradníkem za Kovaříka bývalý velvyslanec v Norsku Jaroslav Knot.