Národní sdružení strana 2 z 3

Ve Francii pokračuje kampaň před předčasnými parlamentními volbami. První kolo se odehraje 30. června, druhé o týden později. Parlament rozpustil prezident Emmanuel Macron kvůli výsledkům evropských voleb. Úspěch si v nich připsalo krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové a strana vede v průzkumech i před výběrem poslanců. Další uskupení se snaží domluvit na koalicích – vzniká levicová a také liberální pod vedením Macrona.

Jen několik týdnů zbývá do francouzských parlamentních voleb, ve kterých analytici favorizují krajně pravicové Národní sdružení (RN) před stranou prezidenta Emmanuela Macrona. Řada menších politických subjektů se před volbami snaží zlepšit svou pozici vytvořením nových spojenectví. Těm však stojí v cestě spory mezi politiky. Ve straně Republikáni došly tak daleko, že vedení vyloučilo vlastního předsedu, který se zamkl v sídle strany. Spojenectví na krajní pravici pak vedlo ke slovům o „světovém rekordu ve zradě“.

Volby do Evropského parlamentu znamenají pro Evropu otočku k realističtější politice, zejména ve vztahu ke Green Dealu a migraci, uvedl při debatě českých poslanců v pořadu Události, komentáře poslanec Patrik Nacher (ANO). Také Radim Fiala (SPD) doufá, že se Evropa otáčí k realistické, pragmatické politice. I Jan Skopeček (ODS) soudí, že voliči obecně vyjádřili nesouhlas se stylem politiky, který v EU v posledních letech dominoval. Lucie Potůčková (STAN) si naopak myslí, že zvítězil strach a obavy voličů. První tři jmenovaní poslanci jsou proti tomu, aby Evropskou komisi dál vedla Ursula von der Leyenová, zatímco Potůčková ji podporuje. V pořadu se mluvilo i o tom, koho by mohlo Česko navrhnout za eurokomisaře.

Volby do Evropského parlamentu ve Francii vyhrálo krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které dostalo skoro 31,5 procenta hlasů. Koalice vedená hnutím Obnova prezidenta Emmanuela Macrona získala 14,6 procenta hlasů. Macron v reakci na eurovolby oznámil, že rozpouští Národní shromáždění, dolní komoru parlamentu, a vypsal předčasné volby (uskuteční se 30. června a 7. července). Vzestup krajní pravice označil za nebezpečí. Média hovoří o Macronově ponížení a riskantním rozhodnutí rozpustit parlament.

Evropská unie má za sebou volby do europarlamentu. Průběžné výsledky už stihly otřást některými zeměmi. Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl rozpustit parlament a vypsat nové volby, v Belgii rezignuje premiér Alexandr de Croo. Posílila pravice, Ursula von der Leyenová má šanci na znovuzvolení do čela Evropské komise a výrazný výsledek si připsal vyzyvatel maďarského premiéra Viktora Orbána.

Týden před volbami do Evropského parlamentu uspořádal v Paříži mítink největší favorit hlasování ve Francii. Stranu Národní sdružení podle průzkumů podporuje přes 32 procent dotázaných, společnou kandidátku vládní koalice pouze 16. Nacionalistické uskupení těží z obav před migrací, klesající kupní sílou a upozorňuje na problémy zemědělců.

Europarlamentní frakce Identita a demokracie (ID) ve čtvrtek s okamžitou platností vyloučila Alternativu pro Německo (AfD) ze svých řad, důvodem jsou skandály týkající se volebního lídra strany Maximiliana Kraha. Podle TV Welt se chce německá strana odvolat. Europoslanci AfD se neúspěšně pokoušeli vyloučení celé strany zabránit tím, že vedení ID navrhli vyškrtnout z frakce jen Kraha.

Francouzský prezident Emmanuel Macron během více než dvou let od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zcela změnil svůj postoj k Moskvě. Evropský státník, který na začátku konfliktu vyzýval k vyjednávání, nyní mluví o možnosti nasazení západních vojáků v pozemních operacích na Ukrajině. V době, kdy mají Ukrajinci potíže s odoláváním ruskému tlaku na frontě a Spojené státy již nejsou spolehlivým partnerem, podle Macrona není možné mít ve vztahu ke Kremlu „žádné červené linie“.

Francouzská Ústavní rada, která v zemi zastává funkci nejvyššího soudu, rozhodla, že některé části nového imigračního zákona jsou v rozporu s ústavou a musí být zrušeny. Parlament zákon schválil už v prosinci, prezident Emmanuel Macron jej ale ihned nepodepsal. Vláda si totiž nebyla jistá, zda text v několika bodech není v rozporu s ústavou, a dala jej k posouzení právě Ústavní radě. Ta rozhodla o zrušení hned 32 článků z celkem 86.

V řadě měst po celé Francii na prvního máje opět protestovaly statisíce lidí kvůli sporné důchodové reformě. V Lyonu skupina maskovaných lidí v černém rozbila výlohu pojišťovny a zapálila městský mobiliář. V Nantes zase rozhořčení Francouzi házeli dělobuchy. Na bezpečnost dohlížely tisíce policistů. V několika městech včetně Paříže nasadili proti demonstrantům slzný plyn. Podle úřadů demonstrovalo celkem 782 tisíc lidí, podle odborů jich bylo v ulicích 2,3 milionu.

Francouzská opozice v pondělí neuspěla v parlamentu s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě Emmanuela Macrona. Pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovalo 278 poslanců, potřeba jich ale bylo 287, uvedla agentura Reuters. Návrh podal centristický klub Liot poté, co vláda minulý týden použila článek ústavy, který jí umožnil schválení sporné důchodové reformy i bez hlasování poslanců. Neuspěl ani druhý opoziční návrh na vyslovení nedůvěry vládě, předložený krajně pravicovým Národním sdružením (RN, ten podpořilo jen 94 poslanců). Neúspěch opozice znamená, že návrh reformy je nyní brán jako přijatý, informují francouzská média.

Centristický klub francouzských poslanců Liot předložil návrh na vyslovení nedůvěry francouzské vládě premiérky Élisabeth Borneové. Poslancům vadí předložená důchodová reforma. Pod návrhem jsou podle agentury AFP podepsaní i členové levicových klubů. Poslanci tak reagují na čtvrteční krok francouzské vlády, která aplikovala článek ústavy, díky němuž může být schválen zákon i bez hlasování poslanců.

Ve Francii pokračují stávky kvůli důchodové reformě. Do ulic vyšly stovky tisíc lidí – akce ochromily dopravu a v řadě škol se neučilo. Odbory se demonstracemi snaží tlačit na vládu, aby kontroverzní novelu posunující věkovou hranici odchodu do penze stáhla.

Francie umožní snadněji získat pracovní povolení migrantům v profesích, kde chybí personál. Dostanou navíc povolení k pobytu. Součástí nového imigračního zákona je ale také rychlejší deportace pro všechny, kteří jsou v zemi nelegálně a spáchají trestný čin.

Vůbec poprvé v historii nestojí v čele francouzského krajně pravicového Národního sdružení, někdejší Národní fronty, nikdo z klanů Le Penů. Dosavadní šéfka Marine Le Penová přenechala minulý týden předsednickou funkci europoslanci Jordanu Bardellovi. Nový šéf bude zřejmě v mnoha ohledech ostřejší než jeho předchůdkyně, s radikálem Ericem Zemmourem ale do koalice jít nechce.

Sedmadvacetiletý europoslanec Jordan Bardella nahradí v čele francouzského Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou, rozhodli straníci na sjezdu. Bardella jednoznačně porazil svého protikandidáta Louise Aliota, a stane se tak prvním předsedou strany, který nepochází z rodiny Le Penů.

Dolní komora francouzského parlamentu ve čtvrtek přerušila své zasedání poté, co krajně pravicový poslanec Grégoire de Fournas vykřikl „Vraťte se do Afriky!“ během projevu poslance Carlose Martense Bilongy, ve chvíli, kdy tento zákonodárce položil otázku týkající se přistěhovalectví. De Fournas má za to na patnáct dní zakázaný vstup do sněmovny. V příštích dvou měsících také přijde o polovinu platu.

Stovky Francouzů se zúčastnily pohřbu dvanáctileté Loly, kterou před jedenácti dny zabila zřejmě psychicky narušená žena. Navzdory přání rodičů, aby případ nebyl zpolitizován, se ho rychle chopila francouzská krajní pravice. Všichni, kdo se měli na vraždě podílet, totiž pocházejí z Alžírska. Tragédie znovu vyvolala bouřlivou debatu o migrační politice tamní vlády.

Koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podle povolebních prognóz po druhém kole parlamentních voleb získá nejvíce hlasů, unikne jí však většina v Národním shromáždění. V 577členné dolní komoře parlamentu by podle agentury Ifop mohla obsadit 210 až 250 křesel. Podobné výsledky vykazují také průzkumy trojice dalších agentur. Významného zisku podle odhadů dosáhla krajně pravicová strana Národní sdružení, která podle listu Le Monde překonala svůj rekord v počtu mandátů z roku 1986.

První kolo francouzských parlamentních voleb skončilo jen velmi těsným vítězstvím koalice Spolu prezidenta Emmanuela Macrona. Před levicovou formací NUPES Jeana-Luka Mélenchona má náskok jen zhruba desetinu procenta. Zásadní tak bude výsledek druhého kola v neděli.

Francouzský prezident Emmanuel Macron sestavuje novou vládu pro své druhé volební období. Staronový šéf Elysejského paláce má připravený ambiciózní plán reforem, k jejich prosazení ale potřebuje většinu v Národním shromáždění. Volby do něj proběhnou v červnu.

Do francouzských voleb zbývá padesát dní a všechny průzkumy ukazují, že by měl prezident Macron hladce postoupit do druhého kola. Proti němu stane někdo z trojice kandidátů pravice. A nemusí to být nutně Marine Le Penová.

Marine Le Penová byla na nedělním sjezdu Národního sdružení (RN) podle očekávání počtvrté zvolena do čela této francouzské krajně pravicové strany. Byla jedinou kandidátkou. Na sjezdu v jihofrancouzském Perpignanu dostala 98,35 procenta hlasů, informovala agentura AFP. Stranu vede od roku 2011.

Francie má za sebou první kolo regionálních voleb. Navzdory předpokladům v něm neuspěli kandidáti Národního sdružení Marine Le Penové, naopak očekávaný propad zažila vládnoucí strana Republika vpřed prezidenta Emmanuela Macrona. Pro blížící se prezidentské volby tak není vyloučeno, že do hry vstoupí někdo třetí.