Ve Francii pokračuje kampaň před předčasnými parlamentními volbami. První kolo se odehraje 30. června, druhé o týden později. Parlament rozpustil prezident Emmanuel Macron kvůli výsledkům evropských voleb. Úspěch si v nich připsalo krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové a strana vede v průzkumech i před výběrem poslanců. Další uskupení se snaží domluvit na koalicích – vzniká levicová a také liberální pod vedením Macrona.
Francie v politickém chaosu vyhlíží předčasné volby
Události: Francie vyhlíží parlamentní volby (zdroj: ČT24)
Před volbami se na francouzské politické scéně vytvořily tři základní silné bloky. Národní sdružení pokračuje v tradiční kampani, v některých obvodech se spojilo s republikány. „Tam není mnoho prostoru pro získání dalších hlasů, protože to je kompaktní skupina a lidé, kteří ji chtěli volit, ji volili,“ míní zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. „Nepředpokládá se, že přesvědčí další voliče.“
Podle průzkumů v zemi zatím vede krajní pravice. Její lídr Jordan Bardella ovšem prohlásil, že se vlády ujme pouze v případě, že jeho strana získá ve volbách jasnou většinu.
Zpravodaj ČT Jan Šmíd o předčasných parlamentních volbách (zdroj: ČT24)
Levicová koalice – socialisté, zelení, komunisté a Nepoddajná Francie – je v jiné situaci. Upozorňuje na nebezpečí krajní pravice, snaží se mobilizovat hlavně nerozhodnuté hlasy a vypadá to, že tak činí úspěšně. Již sedm set tisíc lidí se zaregistrovalo k volbě v zastoupení, tedy umožnilo někomu jinému, aby za ně odevzdal hlas.
„Tento nárůst žádostí o volbu v zastoupení je důsledkem silné mobilizace voličů, a to především na straně levice,“ usoudil odborník na právo a politické vědy Benjamin Morel.
„I v koalici prezidenta Macrona začíná kampaň, ale strana je v útlumu,“ hodnotí zpravodaj ČT. Řada ministrů je s rozpuštěním parlamentu nespokojená. Podle zákulisních informací se premiér Gabriel Attal nechal slyšet, že podá demisi. Macron s ním údajně rozhodnutí nekonzultoval – a média dostala informaci o prezidentově kroku dokonce dříve než předseda vlády.
Šíří se také informace o tom, že si někteří ministři hledají místo v jiných institucích, nastínil Šmíd. „Vládní koalice se jen postupně dostává do kampaně a snaží se přejít zklamání,“ dodává.
Před krajní pravicí varují i známé osobnosti
Předvolební kampaň je podle pozorovatelů krátká, ale intenzivní. Strany a koalice se snaží mobilizovat především nerozhodnuté voliče. Mnozí si uvědomují vážnost situace a nechtějí, aby jejich hlas propadl.
Před krajní pravicí varují umělci i sportovci. Dvě stovky z nich podepsaly petici, z fotbalového Německa se ozvali i francouzští reprezentanti včetně Kyliana Mbappého. Fotbalový svaz omezovat nemíní. „Vždy jsem říkal, že svým hráčům garantuji svobodu projevu,“ přislíbil prezident francouzské fotbalové federace Philippe Diallo.
Bardella ovšem s touto kritikou nesouhlasí. „Jsem trochu na rozpacích, když vidím tyto atlety, kteří vydělávají spoustu peněz, jak poučují lidi, kteří mají 1400 nebo 1500 eur na měsíc,“ prohlásil předseda strany Národní sdružení pro CNews.
Právě takoví Francouzi chtějí ve volbách „potrestat“ současnou vládu. Podle nich jejich problémy dlouho ignorovala. „Lidé, kteří se nemají dobře, ztrácí víru v současné politiky. Nevidí žádné výrazné zlepšení kvality svého života,“ myslí si důchodce Christophe.
Velký zájem voličů
„Podle aktuální situace a průzkumů půjde volit více lidí než v předchozích parlamentních volbách, společnost si uvědomuje závažnost situace,“ informuje Šmíd.
Podle něj rozpuštění parlamentu destabilizovalo zemi, což má vliv i na denní život. V těchto dnech například nemá policie dost sil na zajištění fanouškovských zón pro fotbalové mistrovství Evropy. „Ve městech není mnoho veřejných projekcí,“ přibližuje korespondent.
Zpravodaj ČT popisuje atmosféru ve Francii jako pochmurnou, řada lidí je situací před volbami zklamaná. „Sice se vytváří široká koalice proti krajní pravici, jednomu extrému, ale vypadá to, že Francii bude částečně vládnout jiný extrém – levicový.“
Ekonomické vyhlídky
S velkou pravděpodobností bude úspěšná levice. Dvoukolový systém nahrává tomu, že se na mnoha místech vytvoří široká koalice proti kandidátům Národního sdružení. „Dojde k tomu, že prezident Macron bude muset přijmout do vlády ministry levicových stran,“ předpokládá Šmíd. Z těchto řad může vzejít i premiér, což by pro prezidenta znamenalo ustoupení v některých bodech, popřípadě dokonce znovu dojde k projednání penzijního systému.
Volby budou mít také zásadní vliv na ekonomiku. „Již teď je jasné, že se Francie (s deficitem rozpočtu) dostane nad tři procenta HDP a nedodrží pravidla fungování EU,“ osvětluje Šmíd. Dle jeho slov ekonomické programy jak levice, tak Národního sdružení vzbuzují velké obavy.
Například levicová koalice slibuje navýšení minimální mzdy o v průměru dvě stě eur, přičemž „samozřejmě neříká, jakým způsobem to bude financovat“, upozorňuje Šmíd. Lze tedy předpokládat, že výsledek voleb bude pro ekonomiku znamenat velké problémy.