Statisíce Francouzů vyšly do ulic proti krajní pravici

3 minuty
Události: Posilování pravicových stran ve Francii
Zdroj: ČT24

Ve Francii protestovaly statisíce lidí proti krajní pravici. Země rozdýchává politický zmatek, který nastal po tom, co Národní sdružení vyhrálo evropské volby a prezident rozpustil parlament. O jeho novém složení se bude rozhodovat v prvním kole za dva týdny a kampaň už běží naplno.

Chybí už jen dlažební kostky, ale i na ty může dojít. Demonstranti protestovali proti krajní pravici po celé Francii. A policisté varují před chaosem, pokud se Národní sdružení dostane k moci v parlamentu.

Po nečekaném rozpuštění parlamentu prezidentem se věci daly rychle do pohybu. Předseda Republikánů vyhlásil podporu krajní pravici a poté, co ho vlastní strana svrhla, se zablokoval v jejím sídle. „Pracoval jsem, pracoval jsem ve svém úřadě,“ řekl Eric Ciotti. Soud ale označil jeho odvolání za neústavní.

Socialisté přijali do své koalice ekology, komunisty i členy extrémní levice, jejíž poslanci vyvěšují v parlamentu palestinské vlajky. „Budeme politickým blokem, silnou koalicí. A nejen levicovou. Bude to občanská společnost,“ prohlásil generální tajemník Socialistické strany Pierre Jouvet.

Pro některé členy uskupení včetně samotného předsedy socialistů je ale rozšíření koalice o krajní levici nepřijatelné. Nově vytvořená Lidová fronta představila ekonomický program, nad kterým se odborníci pozastavují. Předpokládá například zvýšení minimální mzdy v přepočtu o pět tisíc korun a zdanění podnikatelů s vyššími příjmy. „Je to záruka poklesu ekonomiky, masové nezaměstnanosti a cesta k odchodu z Evropské Unie. Předpoklad hospodářského kolapsu,“ míní francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire.


Část veřejnosti, zejména v menších městech, je vývojem zaskočena. Nikdo netušil, co mohou eurovolby způsobit. „Lidé svou volbou ukázali hlavně svou nespokojenost, ale moc tomu nerozumím,“ podotkl zelinář Samuel.

Vládní koalice i nově utvořená Lidová fronta varují před možností, že by krajní pravice mohla zemi vládnout. Jen v Paříži vyšly do ulic desítky tisíc lidí. „Je to extrémní pravice, která představuje nebezpečí, jak víme z naší historie. A také prezident Macron, který vede poslední roky dost vratkou politiku,“ myslí si demonstrantka Sophie.

Na pořádek dohlíželo po celé zemi více než dvacet tisíc policistů, kteří se v závěru demonstrace dostali do konfliktu s některými radikálnějšími skupinami. Předpokládá se, že se napětí v ulicích bude před prvním kolem parlamentních voleb v příštích dnech ještě stupňovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...