Emannuel Macron

Úder izraelských sil zasáhl jedinou katolickou farnost v Pásmu Gazy. Podle prohlášení Latinského patriarchátu, který řídí aktivity katolíků v Izraeli a Palestině, několik lidí utrpělo zranění a tři zemřeli. Mezi zraněnými je i vedoucí farnosti Gabriele Romanelli. Patriarchát odsoudil izraelskou ofenzivu jako neospravedlnitelnou „barbarskou válku“. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua večer podle serveru The Times of Israel (Tol) v prohlášení uvedla, že Izrael hluboce lituje toho, že zbloudilá munice kostel zasáhla.

Francie si v pondělí připomíná dobytí Bastily 14. července 1789, které je považováno za začátek Velké francouzské revoluce. Vojenské přehlídky v centru Paříže se tradičně účastnil i prezident Emmanuel Macron.

Spojenci z NATO se na summitu v Haagu zavázali dávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související. Španělsko uvedlo, že zůstane u svých dvou procent. Přezkoumání výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci též potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku pět smlouvy NATO. Shodli se i na potřebě další podpory Ukrajiny. Prezident USA Donald Trump ocenil závazek ohledně výdajů na obranu. Dle analytiků to bude znamenat velký zásah do českých veřejných financí.

Britský premiér Keir Starmer na virtuálním summitu světových lídrů věnovaném Ukrajině, která se brání ruské invazi, vyzval k tlaku na Moskvu, aby zasedla k jednacímu stolu ohledně Američany navrhovaného třicetidenního příměří. Lídři se shodli na zvýšení restrikcí vůči ruské ekonomice, aby Moskva zastavila válečnou mašinérii. Premiér Petr Fiala (ODS) státníky informoval o dodávkách munice na Ukrajinu.

Británie se distancovala od návrhu omezeného měsíčního příměří na Ukrajině, napsal list Financial Times, který ho označil za návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Deník Le Figaro po nedělním summitu v Londýně o Ukrajině a evropské bezpečnosti napsal, že příměří omezené na moře, vzdušný prostor a energetickou infrastrukturu předložil Macron společně s britským premiérem Keirem Starmerem. Jeho mluvčí podle Reuters řekl, že se debatuje o řadě možností a že k nim nebude dávat komentáře.

Americký miliardář Elon Musk obvinil britského premiéra Keira Starmera, že ve své někdejší roli státního zástupce selhal v potírání sexuálního násilí proti dětem. Musk do veřejného prostoru opakovaně vrací už více než deset let starý případ, kdy prokuratura, kterou Starmer v letech 2008 až 2013 vedl, řešila rozsáhlou kauzu zneužívání dětí gangy násilníků většinou pákistánského původu v anglickém městě Rotherhamu. Britský premiér v reakci odsoudil šíření lží a dezinformací. Kritiku si Musk vysloužil i od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Tropický cyklon Chido, který se o víkendu prohnal nad Indickým oceánem, má na svědomí nejméně 63 životů. V sobotu zasáhl ostrov Mayotte, který hlásí 22 mrtvých, a africké státy Mosambik s Malawi, kde zemřely čtyři desítky lidí. Konečná bilance obětí ještě podle úřadů není známa. Na Mayotte od úterý platí noční zákaz vycházení, letadla do země přivážejí zásoby vody a potravin, informovala zahraniční média.

Politici na začátku čtvrtečního summitu Evropského politického společenství (EPC) mluvili o novém nastavení vztahů mezi Evropskou unií a Británií. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že věří v reset těchto vztahů, a britský premiér Keir Starmer prohlásil, že jeho země a EU mohou spolupracovat pro blaho kontinentu jako suverénní partneři. Premiér Petr Fiala (ODS) ke konci summitu uvedl, že Evropa stojí za Ukrajinou.

Pouhý týden zbývá do prvního kola parlamentních voleb ve Francii. V průzkumech dál dominuje nacionalistické Národní sdružení. To vyhrálo i nedávné hlasování o Evropském parlamentu. Vůbec nejlépe si tehdy vedlo ve 22tisícovém městě Bruay-la-Buissière na severu Francie. Získalo tam skoro 64 procent.

Ve Francii protestovaly statisíce lidí proti krajní pravici. Země rozdýchává politický zmatek, který nastal po tom, co Národní sdružení vyhrálo evropské volby a prezident rozpustil parlament. O jeho novém složení se bude rozhodovat v prvním kole za dva týdny a kampaň už běží naplno.

Už za dva týdny čekají Francii prezidentské volby. O post hlavy státu se bude znovu ucházet i francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová. Ta uvedla, že pokud ve volbách neuspěje, už se nejspíš dalších voleb do čela země nezúčastní. Le Penová je v aktuálních průzkumech na druhém místě za prezidentem Emmanuelem Macronem a kandiduje potřetí. Politici se obávají ještě nižší volební účasti než obvykle.