Už za dva týdny čekají Francii prezidentské volby. O post hlavy státu se bude znovu ucházet i francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová. Ta uvedla, že pokud ve volbách neuspěje, už se nejspíš dalších voleb do čela země nezúčastní. Le Penová je v aktuálních průzkumech na druhém místě za prezidentem Emmanuelem Macronem a kandiduje potřetí. Politici se obávají ještě nižší volební účasti než obvykle.
Volby ve Francii se blíží. Le Penová v případě neúspěchu znovu kandidovat nebude
2 minuty
Francie očekává prezidentské volby
„V tuto chvíli si nemyslím, že bych kandidovala. Ale pokračovala bych v tom, co dělám už roky, tedy v obraně Francouzů. Nevím, z jaké pozice, ale bude to nějaká, kde budu užitečná,“ řekla Le Penová v rozhovoru pro nedělní vydání týdeníku Le Journal du Dimanche (JDD).
Dění na Ukrajině
Během kampaně Le Penové přitížilo aktuální dění na Ukrajině, neboť v minulosti měla poměrně vřelé vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ruské banky jí poskytly půjčku na předchozí kampaň. V rozhovoru s JDD své postoje hájila, Putin podle ní „obnovil ruskou moc po sedmdesáti letech sovětského teroru a bylo by sebevraždou nechat Rusko, aby se dlouhodobě spojilo s Čínou“.
Právě dění na Ukrajině také zamíchalo jednotlivými programy prezidentských kandidátů. „Hlavním tématem pravice byla před pár měsíci bezpečnost, to tu teď neslyšíme. Mluví se o kupní síle, ekonomických důsledcích války na Ukrajině. Ekonomická témata zkrátka převažují,“ říká zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. Le Penová se například chce zabývat cenami energií. Macron má ve svém programu stanovení věku 65 na odchod do důchodu a další problémy, které se Francouzů dotýkají.
Podle sondáže Ifop má Le Penová podporu 20,5 procenta případných voličů a počet lidí, kteří by ji volili, v posledních dnech spíše stoupá. Naopak Macronovy preference mírně klesají, přesto má stále zhruba 28 procent. Dva týdny před volbami se podle všech analýz jeví jako nejpravděpodobnější, že se právě tito dva kandidáti utkají ve druhém kole. Stalo se tak i před pěti lety, kdy Macron Le Penovou porazil.
I kvůli situaci na Ukrajině se od nynějších voleb očekává nižší volební účast. „Jsou to volby, které obvykle mobilizují hodně lidí, ale teď se dějí události, které lidí znepokojují více,“ říká místostarostka Bordeaux Celine Papinová.
Dalším důvodem je výrazný náskok prezidenta Macrona před ostatními kandidáty. „I v Bordeaux, kde byl řadu let starostou Alain Juppé, výrazná postava francouzské pravice, se obávají historicky nízké volební účasti – i proto, že kandidátka Republikánů Valerie Pecresseová je prakticky bez šancí na postup do druhého kola,“ vysvětluje Šmíd.
Boj mezi Le Penovou a Mélenchonem
Na třetím místě je podle průzkumů lídr krajně levicové strany Nepodrobená Francie Jean-Luc Mélenchon, který patřil ze začátku kampaně k nepříliš výrazným kandidátům a v průzkumech sbíral jen jednotky procent hlasů. V posledních dnech je ale pro stále více dotazovaných první volbou a průzkum agentury Elabe mu dává 15 procent, což jej řadí na třetí místo. Mélenchon kandidoval i v posledních volbách v roce 2017, kdy získal 19 procent hlasů. Jeho voliči jsou věrní, 57 procent těch, kteří ho volili před pěti lety, by mu dalo hlas i letos, uvedla BFM TV.
„Mélenchon věří, že on by mohl Le Penovou porazit, v každém případě se do druhého kola dostane kandidát extrémní strany,“ říká Šmíd.
Ve Francii se letos o post prezidenta uchází dvanáct kandidátů, většina z nich z pravé části politického spektra. Pro postup do druhého kola bude nejspíš stačit méně než 20 procent hlasů, což by bylo nejméně za dlouhé roky. Obvykle prochází kandidáti s více než 25 procenty hlasů. V roce 2002 ale postoupil Jacques Chirac s necelými 20 procenty a Jean-Marie Le Pen, otec Marine Le Penové, s 16,8 procenta.
