Pravice

Motoristé v sobotu ráno na prvním kongresu strany potvrdili mandát předsednictva na další dva roky, jeho skladba se nemění. Předseda Motoristů Petr Macinka se v projevu vymezil proti levicovým pokrokářům a takzvaným zeleným ideologům, představil také základní desatero ideových východisek strany. Na závěr kongresu Macinka řekl, že hlavní ambicí Motoristů v nadcházejících volbách je porazit ODS.

Hostem pořadu Interview ČT24 byl senátor a předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta. Vyjádřil zklamání z výsledků krajských voleb, v nichž Přísaha nezískala žádný mandát. Příčiny neúspěchu si hnutí podle senátora musí vyhodnotit. Šlachta popsal i probíhající vyjednávání s uskupením Motoristé sobě o případné spolupráci pro nadcházející parlamentní volby. „Zatím je to padesát na padesát, že spolu půjdeme,“ sdělil. Kromě krajských a parlamentních voleb se vyjádřil také ke svému vstupu do senátorského klubu hnutí ANO či k platům politiků.

Německo, hospodářský motor Evropy, přestává být atraktivní pro zahraniční odborníky. Zvláště ti z Asie a Afriky se začínají obávat nástupu protiimigrantské krajní pravice. Třeba v Durynsku před nedělními zemskými volbami výrazně vede Alternativa pro Německo. Celý stát přitom ročně potřebuje čtyři sta tisíc kvalifikovaných přistěhovalců, aby udržel ekonomické tempo.

Izraelský nejvyšší soud projednává žádost na uzavření vězení Sde Tejman v poušti, kde měli dozorci týrat palestinské vězně. Nedávno zveřejněné záběry naznačují i možné sexuální zneužívání. Armáda odmítá, že by šlo o systematickou politiku. Kauza vyvolala kritiku v zahraničí a rozděluje izraelskou společnost.

Za velké pozornosti médií a také odpůrců krajní pravice začal ve čtvrtek proces s vlivným politikem protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Björnem Höckem. Ten musí zemskému soudu v sasko-anhaltském Halle vysvětlit, proč v květnu 2021 použil na volebním mítinku zakázané nacistické heslo Vše pro Německo (v němčině Alles für Deutschland). V takovýchto případech hrozí pokuty, možné je ale vynést až tříletý trest vězení.

Brazílie si předvolala maďarského vyslance, aby vysvětlil, proč bývalý prezident jihoamerické země Jair Bolsonaro strávil minulý měsíc dvě noci na maďarském vyslanectví. Stalo se to poté, co policie zatkla Bolsonarovy blízké spolupracovníky kvůli údajnému pokusu o státní převrat po prohraných volbách.

O generaci Z se mluví jako o jedné, podle nových výzkumů Gallupova ústavu jde ale o generace dvě. Mezi mladými muži a ženami ve věku od 18 do 29 let se má globálně otevírat významná názorová trhlina, kdy muži začínají být konzervativnější, a ženy naopak zase liberálnější. Data z Česka, která ČT24 exkluzivně poskytla marketingová skupina DFMG a agentura Behavio, ukazují však jiné třecí plochy. Podle výzkumníka Dana Urbana zde není politika ani zdaleka tak důležitou částí života mladých lidí.

Poláci v neděli rozhodnou, jestli u moci zůstane národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS), nebo ho ve vládě nahradí opoziční strany. Předvolební průzkumy sice předpovídají vítězství PiS, větší šanci sestavit vládu má ale podle nich opozice vedená proevropskou Občanskou koalicí. O letošní předvolební kampani se mluví jako o nejvyhrocenější, nejdelší a taky nejdražší.

Favoritem nedělních parlamentních voleb v Polsku jsou opět vládnoucí konzervativci. Právo a spravedlnost (PiS) se spojenci usilují o bezprecedentní třetí funkční období v řadě. Předseda strany Jaroslaw Kaczyński prohlašuje, že PiS hodlá dokončit změny započaté během předchozích osmi let, z nichž mnohé podle kritiků narušují v zemi principy demokracie a právního státu – s Varšavou kvůli nim vede několik sporů Evropská komise. Očekávané vítězství ale PiS a jeho spojencům tentokrát nemusí stačit k zisku většiny v parlamentu, a konzervativci by tak mohli mít problém sestavit vládu.

Po svátcích Pesach opět začalo jednání o soudní reformě pod záštitou izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga. Podle zahraničního reportéra ČT na Blízkém východě Davida Borka má sice průběh věcný charakter, ale zásadní rozdíly přetrvávají. Z volebních průzkumů vyplývá, že ztrácí vládní strana Likud a roste opoziční Strana národní jednoty.

Za údery proti armádě ruského vůdce Vladimira Putina a jeho režimu někdy stojí i ruská uskupení, která symptatizují s Ukrajinci. Dobrovolnická jednotka v čele s velitelem Fortunou se třeba přihlásila k akci v ruské Brjanské oblasti. Velitel jednotky říká, že bojují za dobro obou národů — ukrajinského i ruského.

V Izraeli míří k moci nejpravicovější a nejvíce nábožensky založená vláda v historii. Vítězný Likud dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua přizval ke spolupráci ultranacionalistickou alianci Náboženský sionismus, která volá po vyhnání neloajálních Arabů ze země a po umocnění židovského charakteru státu. Plánuje také omezit pravomoci klíčového Nejvyššího soudu a změnit způsob jmenování soudců – vše údajně ve jménu demokracie. Nejvýraznější tváří aliance je odsouzený rasista Itamar Ben Gvir, který žije – dle mezinárodního práva – v nelegální osadě na Západním břehu a chce zařídit, aby bezpečnostní složky mohly častěji střílet po Palestincích. Podle expertů hrozí, že Izrael postupně opustí ideu demokratického židovského státu.

Šéf švédské Umírněné koaliční strany Ulf Kristersson v pátek oznámil, že se dohodl s Křesťanskodemokratickou stranou a Liberály na vytvoření menšinové koaliční vlády s podporou krajní pravice. Protiimigrační Švédští demokraté tak budou mít podle agentury Reuters poprvé přímý vliv na vládní politiku. Hlasování parlamentu o novém předsedovi švédské vlády se uskuteční v pondělí 17. října.

Do ulic českých měst ve středu vyšli lidé na protest proti krokům vlády. Požadovali její demisi a také vystoupení z mezinárodních organizací. Jako řešení energetické krize řečníci na demonstracích navrhovali nákup ruského plynu. Sociolog Ondřej Císař ze Sociologického ústavu AV ČR v pořadu Interview ČT24 uvedl, že občané vzhledem k absenci levicových subjektů nemají na výběr, jak vyjádřit svou nespokojenost. Uchylují se proto podle něj ke krajní pravici.

Matteo Salvini patřil ještě nedávno mezi největší hvězdy pravicové populistické politiky v Itálii. V nedělních volbách jej ale zcela zastínila Giorgia Meloniová se svými Bratry Itálie. Šéfa strany Liga poškodily vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nebo obvinění z únosu. Součástí nové vlády se tak nejspíš nestane.

Pravicový blok jasně zvítězil v nedělních italských parlamentních volbách. Favorizovaná aliance si podle nich přišla zhruba na 44 procent hlasů, středolevicový blok kolem Demokratické strany (PD) získal 26 procent. Třetí Hnutí pěti hvězd s 15 procenty zabodovalo hlavně na jihu země. Pravice bude mít v parlamentu většinu. PD už uznala porážku a oznámila, že bude hlavní opoziční silou. Šéfka vítězné formace Giorgia Meloniová řekla, že Italové vyjádřili jasnou podporu vzniku vlády pravého středu v čele s její stranou Bratři Itálie (FdI).

V Itálii se naplno rozjela kampaň před předčasnými volbami, které se mají uskutečnit 25. září. Průzkumy favorizují koalici vedenou postfašistickou stranou Bratři Itálie. Na pravici přitom podle všeho dochází k přeskupení sil. Její donedávna hlavní postava, bouřlivák a exministr vnitra Matteo Salvini, rychle ztrácí popularitu. Hlasitý odpůrce migrace se na poslední chvíli snaží získat body.

Úderem osmé večerní se volební místnosti ve Francii uzavřely a začalo sčítání hlasů. Podle průběžně aktualizované projekce francouzských agentur pro průzkum veřejného mínění zvítězil v prvním kole současný prezident Emmanuel Macron s 28,5 procenta hlasů a na druhém místě skončila kandidátka krajní pravice Marine Le Penová s 23,4 procenta. Oba by tak postoupili do druhého kola, které se koná za čtrnáct dní. Lídr levice Jean-Luc Mélenchon by podle projekce skočil třetí se ziskem zhruba dvaceti procent. Vyrovnanější výsledky ale naznačil exit poll belgické zpravodajské společnosti RTBF zveřejněný o dvě hodiny dříve. Dle oficiálních průběžných výsledků vedl před půlnocí po sečtení osmatřiceti milionu volebních lístků Macron s 27,4 procenta hlasů, druhá Le Penová má 25,54 procenta.

Už za dva týdny čekají Francii prezidentské volby. O post hlavy státu se bude znovu ucházet i francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová. Ta uvedla, že pokud ve volbách neuspěje, už se nejspíš dalších voleb do čela země nezúčastní. Le Penová je v aktuálních průzkumech na druhém místě za prezidentem Emmanuelem Macronem a kandiduje potřetí. Politici se obávají ještě nižší volební účasti než obvykle.

Do francouzských voleb zbývá padesát dní a všechny průzkumy ukazují, že by měl prezident Macron hladce postoupit do druhého kola. Proti němu stane někdo z trojice kandidátů pravice. A nemusí to být nutně Marine Le Penová.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro je na zahraniční cestě v Moskvě, kde se ve středu setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, to vše v době napjaté situace mezi Ruskem a sousední Ukrajinou. To ale brazilského prezidenta příliš nezajímá, podle Lukáše Perutky z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mu jde především o sebe a posílení mezinárodního obrazu před nadcházejícími volbami.

Ve Francii šest měsíců před prezidentskými volbami přestává být jasné, kdo má největší šance dostat se do druhého kola spolu se stávajícím prezidentem Emmanuelem Macronem. Zatímco dosud předvolební průzkumy i média nejčastěji předpovídaly druhé kolo kandidátce krajní pravice Marine Le Penové, v posledních dnech si v preferencích nečekaně výrazně polepšil další krajně pravicový kandidát, novinář Éric Zemmour. O post hlavy státu usiluje asi třicítka lidí, oficiálně kandidaturu oznámila ale jen část z nich.

Pro parlamentní volby konané v červnu 1992 začaly politické strany už v září předchozího roku vyjednávat o možné spolupráci. Na čem se tehdy dohodla ODS s Křesťanskodemokratickou stranou, prozradili jejich předsedové Václav Klaus a Václav Benda.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Organizátoři pondělního pochodu hrdosti sexuálních menšin v Tbilisi akci kvůli násilnostem odvolali. Skupiny oponentů totiž napadly a vyplenily jejich kancelář. Podle serveru Gruzia Online agresivní účastníci shromáždění proti homosexuálům v centru hlavního města fyzicky napadli asi dvě desítky novinářů a kameramanů a poškodili i televizní a rozhlasovou techniku.