Šéf švédské Umírněné koaliční strany Ulf Kristersson v pátek oznámil, že se dohodl s Křesťanskodemokratickou stranou a Liberály na vytvoření menšinové koaliční vlády s podporou krajní pravice. Protiimigrační Švédští demokraté tak budou mít podle agentury Reuters poprvé přímý vliv na vládní politiku. Hlasování parlamentu o novém předsedovi švédské vlády se uskuteční v pondělí 17. října.
Díky podpoře Švédských demokratů má Kristersson téměř jistotu, že v parlamentu získá podporu pro svou vládu. Premiérem se stane, pokud proti němu nebude hlasovat většina v Riksdagu.
Podle Reuters ale nebude mít jednoduché vládnutí, protože bude muset spoléhat na Liberály i na Švédské demokraty, kteří se v mnoha otázkách výrazně rozcházejí.
Zemi čeká zvýšení výdajů na obranu
Švédsko se nachází uprostřed krize rostoucích životních nákladů a v příštím roce by se mohlo dostat do recese. Je třeba také vypracovat opatření k řešení změny klimatu, zacelit díry v systému sociálního zabezpečení, které odhalila pandemie, a najít finance pro plánované zvýšení výdajů na obranu v souvislosti s chystaným vstupem Švédska a Finska do NATO.
Kristersson řekl, že jeho vláda udělá „vše pro to, aby se Švédsko a Finsko co nejdříve staly členy NATO“. Vstup Švédska a Finska do NATO musí schválit parlamenty všech stávajících členů. Podle NATO tak stále neučinily Maďarsko a Turecko, které krok podmiňuje několika požadavky.
Koalice zpřísní pravidla pro přistěhovalectví
Koalice uvedla, že plánuje snížit daně, zahájit proces výstavby nových jaderných elektráren, omezit sociální dávky, zpřísnit pravidla pro přistěhovalectví a v rámci politické dohody se Švédskými demokraty dát více pravomocí policii.
„Změna je nejen nutná, ale také možná, a my čtyři strany ji společně můžeme nabídnout,“ řekl osmapadesátiletý Kristersson.
Jeho strana Umírněných je členem dosud opozičního pravicového bloku, který zvítězil v parlamentních volbách 11. září. V 349členném švédském parlamentu obsadí 176 křesel, zatímco středolevá aliance bude mít 173 křesel. Nejsilnější stranou ve vítězném pravicovém bloku jsou Švédští demokraté, které podpořilo 20,5 procenta voličů.
Policie bude moci přitvrdit vůči zločineckým gangům
Možnost Švédských demokratů přímo ovlivňovat politiku představuje obrovský posun v politice a před deseti lety by byla nemyslitelná, poznamenal Reuters. Poselství lídra Jimmieho Akessona, že většina švédských problémů je výsledkem desetiletí velkorysé migrační politiky a neschopnosti integrovat „nové Švédy“, se ale uchytilo u voličů. Pravicovému bloku tak téměř znemožnilo vládnout bez podpory Švédských demokratů, kteří za oplátku požadovali výrazné změny v migrační politice.
Příští vláda proto novým přistěhovalcům ztíží přístup k sociálním dávkám a přesnou částkou nahradí cíl pro zahraniční pomoc, který byl stanoven jako jedno procento hrubého domácího produktu. Policie bude moci přijímat tvrdší opatření proti zločineckým gangům, kterým budou nově hrozit vyšší tresty.
Švédské demokraty založili v 80. letech minulého století lidé, kteří působili v extremistických a neonacistických skupinách. Pod vedením Akessona, který stranu převzal v roce 2005, zmírnili svou rétoriku a vyloučili otevřeně rasistické členy. Od té doby se ze spíše menšinového hnutí s méně než dvouprocentní podporou stala druhá největší švédská strana.
