Ulf Kristersson

„Platí, že jsme schopni z této iniciativy dodávat munici na Ukrajinu už v průběhu června, pak postupně do konce roku,“ prohlásil na návštěvě Litvy premiér Petr Fiala (ODS). „Uvědomujeme si, že Ukrajina nevede boj jenom za svou nezávislost a svobodu, ale za bezpečnost celé Evropy,“ poznamenal po návštěvě vojenské základny Rukla. V pobaltské zemi má šéf vlády na programu ještě večeři pořádanou předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.

Před sídlem NATO v Bruselu byla za zvuku švédské hymny vyvěšena vlajka Švédska. Aliance tak slavnostně zakončila proces vstupu skandinávské země do organizace. Švédsko se stalo členem NATO minulý týden, o přijetí požádalo stejně jako Finsko v důsledku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Švédský premiér Ulf Kristersson při slavnostním ceremoniálu mimo jiné prohlásil, že jeho země je hrdým členem Aliance.

Švédsko se stalo 32. členem Severoatlantické aliance. Vstup skandinávské země do Aliance stvrdilo předání přístupového protokolu ministerstvu zahraničí USA. Na společném brífinku to oznámil americký ministr obrany Antony Blinken. Poslední formální krok v procesu přijetí učinil předseda švédské vlády Ulf Kristersson, když šéfovi americké diplomacie předal protokol. Ten připomněl, že ke švédskému vstupu do NATO vedla ruská invaze na Ukrajinu, a prohlásil, že Aliance je nyní silnější než kdykoli dříve.

Maďarský parlament v pondělí schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Maďarsko je poslední zemí z 31 členských států NATO, která přistoupení Švédů dosud neratifikovala. Podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona jde o historický krok, informovala agentura Reuters. Aby byla ratifikace vstupu do Aliance platná, musí ji ještě podepsat maďarský prezident.

Turecko oficiálně schválilo vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Poslední krok v ratifikaci ve čtvrtek udělal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, když podepsal příslušný dokument, který toto úterý schválil turecký parlament. Dokončení procesu ratifikace v Turecku vzápětí přivítal švédský premiér Ulf Kristersson. K rozšíření NATO už chybí jen souhlas Maďarska. Švédsko o vstup do Aliance požádalo v květnu 2022 společně se sousedním Finskem, to souhlas všech členských zemí získalo dříve a členem se stalo už loni v dubnu.

Belgická policie v bruselské čtvrti Schaerbeek zneškodnila v úterý podezřelého muže, který v pondělí večer zabil v Bruselu dva Švédy v době, kdy ve městě probíhal kvalifikační zápas mezi fotbalisty Belgie a Švédska o postup na mistrovství Evropy. Podezřelý následně zemřel v nemocnici. Belgický premiér Alexander De Croo vpodvečer uvedl, že pro Brusel již neplatí nejvyšší stupeň varování před terorismem vyhlášený bezprostředně po útoku. Švédský premiér Ulf Kristersson řekl, že jeho země a EU potřebují lepší hraniční kontroly a Švédsko musí posílit svou bezpečnost.

Švédská policie kvůli vlně násilí zločineckých gangů posílí spolupráci s armádou. Na páteční tiskové konferenci to podle stanice STV oznámil šéf policie Anders Thornberg. Konkrétní formy spolupráce se ale teprve musejí dohodnout. V září kvůli útokům gangů, které se podobají teroristickým činům, zemřelo podle Thornberga dvanáct lidí. Podle premiéra Ulfa Kristerssona je vlna násilí výsledkem nepovedené migrační politiky a neúspěšné integrace přistěhovalců.

Válka gangů ve Švédsku si za den vyžádala hned tři lidské životy. Jeden mladý muž zemřel ve středu večer na movitém jižním předměstí Stockholmu, další pak při střelbě na jiném okraji metropole. Policie v souvislosti s činem zadržela tři lidi. V noci na čtvrtek pak došlo k výbuchu v univerzitním městě Uppsala. Zemřela při něm žena a bylo poničeno pět domů, píše agentura AFP. Švédská opozice vyzvala vládu, aby na pomoc povolala vojáky.

Dánská policie kvůli nedávnému pálení koránu zpřísní kontrolu dánských hranic. S odvoláním na prohlášení dánského ministerstva spravedlnosti o tom informuje agentura Reuters. Odpůrci islámu v Dánsku a Švédsku v posledních měsících zapálili a poškodili několik výtisků svaté knihy muslimů koránu, což vyvolalo pobouření v muslimských zemích a diplomatické napětí.

Dvojice mužů v pondělí spálila korán před švédským parlamentem ve Stockholmu. Dánská vláda předtím oznámila, že prozkoumá právní cesty, jak za určitých okolností zastavit protesty zahrnující pálení svatých textů, napsal list The Guardian s odkazem na kabinet premiérky Mette Frederiksenové. Podle Kodaně podobné protesty nahrávají extremistům a mohou mít pro Dánsko „významné negativní důsledky“. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan o víkendu vyzval Švédsko a Dánsko, aby podnikly konkrétní kroky a zabránily dalším případům pálení koránu, které letos vyvolaly v muslimském světě velké pobouření.

Před největší mešitou ve Stockholmu ve středu muž roztrhal a spálil výtisk koránu. Uspořádání akce přitom švédská policie povolila teprve ten samý den. Setkání bylo svolané na první den muslimského svátku íd al-adhá, informovala agentura AFP. Čin odsoudil turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který Švédsko kritizoval, že takové počínání umožňuje. Ankara blokuje vstup severské země do NATO, mezi důvody zmiňovala v minulosti i pálení koránu na veřejnosti.

Turecko zahájí ratifikaci finské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Po jednání s finským prezidentem Saulim Niinistöem to oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O žádosti tak bude jednat turecký parlament. Erdogan doufá, že zákonodárci vstup Finska schválí před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat.

Švédsko respektuje turecký proces schvalování své žádosti o členství v NATO, zároveň ale věří, že po květnových volbách Ankara rychle ratifikuje rozšíření Aliance. Po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem to řekl švédský premiér Ulf Kristersson. Blíže ke schválení má Finsko, které by mohlo získat souhlas Ankary ještě před volbami v Turecku. Rozšíření Aliance o dva donedávna neutrální státy ale závisí ještě na Maďarsku, jehož parlament hlasování nově odložil.

Bezpečnostní ohrožení Švédska se podle tamních tajných služeb zvyšuje. Za největší hrozbu nyní civilní i vojenská rozvědka označují Rusko. Situaci hodnotí jako nejvážnější od začátku osmdesátých let. Švédsko vloni na jaře společně s Finskem požádalo o vstup do Severoatlantické aliance. Schválení vstupu ale nyní zdržuje Turecko.

Finská premiérka Sanna Marinová na návštěvě Švédska uvedla, že by měly obě země vstoupit do Severoatlantické aliance společně. Po výtkách Turecka k případnému švédskému členství ale ve Finsku zaznívají názory, že by měly být přihlášky oddělené. „Hovořili jsme o pomoci Ukrajině, také o přístupovém procesu k NATO a evropském předsednictví,“ doplnil na krátkém brífinku švédský premiér Ulf Kristersson.

Začalo švédské předsednictví v Radě Evropské unie. Stockholm navštívila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a spolu se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem vystoupila před novináři. Mluvili o vojenské a finanční pomoci Ukrajině nebo o realizaci zelené politiky.

Turecko, které blokuje vstup Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, má požadavky, které Švédsko nemůže a nechce splnit. Podle agentury Reuters to v neděli prohlásil švédský premiér Ulf Kristersson. Zároveň ale vyjádřil přesvědčení, že Ankara nakonec členství Švédska v NATO schválí.

Podpora Ukrajiny bude hlavní prioritou švédského předsednictví Rady EU, které začalo v letošním roce, uvedl v pořadu Události, komentáře švédský velvyslanec v ČR Fredrik Jörgensen. Severská země, jež vystřídala Česko, se chce například zaměřit také na rozšíření Schengenu o Rumunsko a Bulharsko. Pro své půlroční působení chystá i překvapení, ale o něm nechtěl velvyslanec zatím hovořit.

Novým švédským premiérem bude šéf konzervativní Umírněné koaliční strany Ulf Kristersson. V hlasování o tom rozhodl parlament. Kristerssonova strana byla součástí opozičního pravicového bloku, který vyhrál zářijové parlamentní volby. Vládnout bude s podporou protiimigrační strany Švédští demokraté, kteří tak budou mít poprvé přímý vliv na vládní politiku.

Šéf švédské Umírněné koaliční strany Ulf Kristersson v pátek oznámil, že se dohodl s Křesťanskodemokratickou stranou a Liberály na vytvoření menšinové koaliční vlády s podporou krajní pravice. Protiimigrační Švédští demokraté tak budou mít podle agentury Reuters poprvé přímý vliv na vládní politiku. Hlasování parlamentu o novém předsedovi švédské vlády se uskuteční v pondělí 17. října.

Po osmi letech ve Švédsku končí sociálně-demokratická vláda. Velmi těsnou volební porážku uznala premiérka Magdalena Anderssonová, která dle vlastních slov vedla nejfeminističtější kabinet na světě. Vítězný pravicový blok, který získal o pouhá tři křesla víc než levice, se před volbami soustředil na kritiku násilí gangů a zvýšené imigrace.