Ulf Kristersson

Švédská středolevá opozice zvítězila v parlamentních volbách, které se uskutečnily minulou neděli. Uvedla to ve středu švédská veřejnoprávní televize SVT na základě svého propočtu po sečtení 99 procent hlasů. Podle volební prognózy stanice už strany dosud vládního pravicového bloku prakticky ztratily naději na získání většiny v parlamentu.

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu. Krajně pravicoví Švédští demokraté si oproti předvolebním průzkumům i v porovnání s minulými volbami pohoršili.

Parlamentní volby ve Švédsku by mohl těsně vyhrát současný vládní blok premiéra Ulfa Kristerssona, informovala v neděli večer agentura Reuters. Kristerssonova koalice by měla mít o jedno parlamentní křeslo víc než středolevý blok vedený opozičními sociálními demokraty. Volební účast dosáhla podle průběžných údajů 80,4 procenta.

Švédsko čekají 13. září parlamentní volby, které ještě před několika týdny vypadaly jako téměř rozhodnutý souboj. Středolevá opozice vedená sociální demokratkou Magdalenou Anderssonovou měla v průzkumech náskok kolem deseti procentních bodů. V posledních dnech se ale situace výrazně proměnila. Nejnovější průzkumy ukazují mnohem těsnější rozdíl a připouštějí, že vláda současného premiéra Ulfa Kristerssona může mandát obhájit. Poprvé ve švédské historii se součástí vládní koalice může stát krajně pravicová strana.

Migrační politika Evropské unie musí přinést konkrétní výsledky, které budou mít skutečný dopad na životy lidí v EU, uvedlo v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové devatenáct členských států Evropské unie včetně České republiky. Na summitu EU v Bruselu Evropská rada jednala také o příštím dlouhodobém rozpočtu.

Švédsko daruje Ukrajině šestnáct starších bojových letounů Gripen verze C/D a prodá až dvacet strojů v nejmodernější verzi E/F za 2,5 miliardy eur (60,72 miliardy korun). Informují o tom agentury s odvoláním na úřady. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek přicestoval do Švédska, kde jednal s čelnými představiteli tamní vlády a zbrojního průmyslu.

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.

Členské státy EU finálně schválily unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), oznámilo kyperské předsednictví. Maďarsko již ve středu stáhlo svou blokaci a následovala takzvaná písemná procedura. Unijní státy finálně schválily rovněž dvacátý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Maďarsko a Slovensko již ve středu uvedly, že nebudou nová omezení blokovat, jestliže bude ruská ropa opět proudit ropovodem Družba do obou zemí.

Osmnáct raněných si vyžádala čtvrteční čelní srážka dvou vlaků severně od dánské metropole Kodaně. Stav pěti lidí je kritický, informovaly tiskové agentury s odvoláním na místní úřady a záchranáře. Původně hovořily o čtyřech kriticky zraněných a 17 zraněných celkem. V obou vlacích bylo v době kolize dohromady 38 lidí, uvedly regionální úřady. Podle dánské policie je zatím příliš brzy na určení příčiny srážky, ale slíbila rozsáhlé vyšetřování.

Čína rychle navyšuje svůj jaderný arzenál. Podle amerických zpravodajských služeb vyvíjí novou generaci nukleárních zbraní a v posledních letech provedla nejméně jeden tajný test. Aktivity v této oblasti vyvíjejí také USA, Rusko či Francie, která mění strategii a počítá s rozšířením svých nukleárních kapacit. Svět tak v době rostoucího napětí vstupuje do nové jaderné éry.

Obavy z Ruska spolu s hrozbami Bílého domu kvůli Grónsku přiživily v severských zemích myšlenky na zapojení do jaderného odstrašení. Finsko už dříve signalizovalo ochotu přepravovat atomové bomby přes své území a Švédsko si přeje, aby ničivý arzenál měly „zdravé“ evropské demokracie. V tomto ohledu jedná o spolupráci s Francií a Velkou Británií. Vlastní atomovou zbraň si kvůli stávajícím smlouvám a vysokým nákladům nordický region nepořídí, míní expert Vlastislav Bříza. Za realističtější scénář považuje jejich sdílení.

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.

Autobusová nehoda si v pátek odpoledne v centru Stockholmu vyžádala tři životy. Další tři lidé byli se zraněními převezeni do nemocnice, informovala večer policie švédského hlavního města. Dvoupatrový autobus ze zatím neznámé příčiny najel na zastávku, kde čekali cestující.

Ukrajina v budoucnu od Švédska koupí 100 až 150 bojových letounů JAS-39 Gripen. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to oznámil premiér Švédska Ulf Kristersson, informují agentury Reuters a AFP. Podotýkají však, že jde zatím jen o předběžnou dohodou. Zelenskyj před novináři uvedl, že cílem Kyjeva je získat první gripeny už příští rok.

Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se základem pro jednání s Moskvou staly současné frontové linie na Ukrajině, je dobrý kompromis, řekl podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Norska. Zároveň vyjádřil pochyby o tom, že ruský vládce Vladimir Putin na něco takového přistoupí.

Švédsko plánuje po více než čtyřiceti letech postavit nové jaderné reaktory. Záměr oznámil švédský premiér Ulf Kristersson, napsaly agentura AFP či list Financial Times (FT). Vláda prý dává přednost výstavbě několika malých modulárních reaktorů (SMR). Země tak po desítkách let podle médií mění svůj přístup k jádru.

Americký prezident Donald Trump oznámil další tarify na dovoz. Zboží z Evropské unie bude podléhat clu 20 procent, z Číny pak 34 procent. Základní tarif na veškerý dovoz do Spojených států bude 10 procent, pro dalších přibližně šedesát zemí s největší obchodní nerovnováhou prezident uvalí vyšší clo. Trump dodal, že příslušný exekutivní příkaz podepíše ještě ve středu.

Násilí mezi zločineckými gangy je v Evropě na vzestupu, stále více pachatelů vražd a pokusů o zabití přitom ještě nedosáhlo zletilosti. Tento jev řeší zejména Švédsko, kde se počet mladých podezřelých za rok více než ztrojnásobil. Trestné činnosti se tam navíc dopouští už i děti mezi deseti a čtrnácti lety. Gangy je využívají a manipulují s nimi pomocí peněz.

Summit Evropské unie vyzval k návratu k dohodě o příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Prezidenti a premiéři 26 členských zemí EU se shodli i na další podpoře Ukrajiny a vyzvali Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku. Proti byl maďarský předseda Viktor Orbán. Evropská rada vyzvala i Evropskou komisi, aby pokračovala v revizi emisních pokut pro automobilky, což je prioritou české vlády.

Švédsko, dlouho známé svou vstřícností k migrantům, dál zpřísňuje pravidla pro žadatele o azyl i občanství. Země omezila počet udělených povolení k pobytu na historické minimum a plánuje další restrikce, včetně zvýšení minimálního příjmu pro udržení pobytu či zpřísnění podmínek pro získání občanství. Součástí změn je i výrazné navýšení finanční motivace k návratu do země původu. Nová pravidla mají začít platit v příštím roce, už nyní však vzbuzují mezi migranty obavy.

Policie v Örebro ve středním Švédsku připustila, že se stále snaží objasnit motiv muže, který minulý týden v úterý ve vzdělávacím středisku pro dospělé zastřelil deset lidí. Informovala o tom agentura AFP. Pachatel nejhoršího útoku tohoto druhu v zemi se po činu postřelil a zemřel v nemocnici.

Úterní střelba ve vzdělávacím centru ve švédském městě Örebro si podle nové bilance vyžádala šest zraněných a nejméně jedenáct mrtvých včetně útočníka. Ve středu o tom s odvoláním na policii informovala agentura AP. Policie už dříve varovala, že počet obětí se může zvýšit. Motiv střelce není znám.

Střelba v areálu vzdělávacího centra ve městě Örebro ve středním Švédsku si vyžádala asi deset mrtvých. Oznámila to policie, která se domnívá, že mezi mrtvými je i samotný útočník, jenž zřejmě jednal sám. Policie zatím nemá informace o tom, že by šlo o teroristický čin, ale jistě to zatím neví. O hrozícím útoku neměla žádné varovné signály a o údajném pachateli neměla informace.