Migrační politika Evropské unie musí přinést konkrétní výsledky, které budou mít skutečný dopad na životy lidí v EU, uvedlo v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové devatenáct členských států Evropské unie včetně České republiky. Na summitu EU v Bruselu Evropská rada jednala také o příštím dlouhodobém rozpočtu.
„O tom, kdo může vstoupit do našich zemí a zůstat v nich, se musí vždy rozhodovat demokraticky,“ uvádí dopis. Podle jeho autorů není možné, aby převaděči vydělávali obrovské částky a migrace byla zneužívána jako nástroj politického tlaku.
Dokument podepsali vrcholní představitelé Dánska, Itálie, Rakouska, Belgie, Bulharska, Kypru, Estonska, Řecka, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Polska, Rumunska, Slovenska, Slovinska a Švédska. Za Českou republiku podpis připojil premiér Andrej Babiš (ANO). „Schválený migrační pakt odmítáme, protože není realizovatelný,“ uvedl po jednání Babiš.
Dodal, že ačkoliv je migrační vlna nižší než před deseti lety, nedaří se repatriace. V posledních dnech EU ovšem schválila klíčové návratové nařízení, které má zajistit rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Norma, kterou výše uvedené země uvítaly, má rovněž usnadnit vznik návratových center pro migranty v zemích mimo Evropskou unii.
„Většina členských států se zapojila do práce na nových a inovativních řešeních, která mohou přispět ke snížení nelegálních migračních toků do Evropy a zvýšit počet návratů osob, které nemají právo na pobyt,“ stojí v textu. „Společně jsme proměnili evropskou debatu o migraci a dospěli k široké shodě, že Evropa potřebuje migrační politiku, která bude zároveň důsledná i spravedlivá. Migrační politiku, která chrání soudržnost našich společností a zároveň poskytuje ochranu těm nejzranitelnějším,“ dodává.
Státy by měly nyní přinést konkrétní výsledky, které budou mít skutečný dopad na životy občanů EU a zároveň co nejdříve pokročit v zavádění řešení založených na spolupráci se třetími partnerskými zeměmi.
Komunikace EU s Moskvou
Po skončení summitu předseda Evropské rady António Costa prohlásil, že EU není a nechce být prostředníkem v jednáních s Ruskem. Dodal, že Unie stojí na straně Ukrajiny.
Costa se stal podle médií na jednání terčem kritiky některých významných unijních politiků, například německého kancléře Friedricha Merze a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona za to, že jeho lidé navázali kontakty s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Costa ale své rozhodnutí brání s tím, že EU musí být schopna předávat svá sdělení Moskvě přímo a nikoli přes prostředníky.
Macron po skončení summitu uvedl, že Evropané musí být přítomni u jednacího stolu, až se mírová jednání o ukončení ruské války na Ukrajině uskuteční. Costa by se podle něj mohl takových rozhovorů účastnit, jeho role ale musí být jasně vymezená.
Téma se na summitu probíralo v první jednací den. Intenzivní debatu mezi lídry potvrdil i český premiér Babiš. Představitelé některých nejvíce protiruských zemí, stejně jako Dánska a Nizozemska, podpořili Macrona a Merze. Někteří z nich měli dokonce vyjadřovat „bezprecedentní rozhořčení“.
Sedmiletý rozpočet Unie
Evropská rada na dopoledním jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu vyzvala nadcházející irské předsednictví, aby se zaměřilo na hledání možností vlastních zdrojů, které by mohlo předložit na příštím unijním summitu v říjnu, řekl nejmenovaný unijní zdroj. Celková výše unijního rozpočtu pro roky 2028–2034 je podle zdroje stále předmětem jednání, ale panuje shoda na tom, že bude muset naplnit ambiciózní cíle EU. Právě proto bude klíčová otázka hledání vlastních zdrojů, které by poskytly dodatečné příjmy.
Podle serveru Politico by irské předsednictví mohlo navrhnout, že se dodatečné zdroje získají zdaněním kryptoměn, digitálních gigantů či online hazardu. V současnosti jsou, kromě příspěvků členských zemí rozpočítaných podle jejich ekonomického výkonu, vlastními zdroji příjmů rozpočtu cla na dovozy ze třetích zemí, příspěvky na základě daně z přidané hodnoty a od roku 2021 také příspěvky založené na množství nerecyklovaných plastových obalů.
Předseda Evropské rady Costa po summitu prohlásil, že společnou odpovědností států EU je, aby zajistily, že nový dlouhodobý rozpočet začne platit od počátku roku 2028. Dohody o rozpočtu je proto potřeba dosáhnout do konce letošního roku. „Musíme zajistit, aby Evropská unie měla k dispozici zdroje potřebné k naplnění toho, co od nás Evropané očekávají. Aby byla Evropa konkurenceschopnější, inovativnější, soudržnější, autonomnější a bezpečnější,“ prohlásil Costa.
Český premiér v Bruselu prohlásil, že mu je ve finále jedno, odkud budou finance pro nový dlouhodobý rozpočet EU pocházet, chce ale zajistit peníze pro Českou republiku. Evropská komise navrhuje pět nových zdrojů příjmů do rozpočtu, které by podle ní mohly v příštích sedmi letech přinést do rozpočtu 400 miliard eur, některé z členských zemí se ale k tomuto návrhu staví negativně.
Evropská komise zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu v objemu 1,76 bilionu eur (42,6 bilionu korun) loni v červenci. Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů až po budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím.
Kyperské předsednictví minulý týden poprvé představilo takzvaný vyjednávací rámec, tedy rozsáhlou tabulku s konkrétními čísly pro výdaje v jednotlivých kapitolách rozpočtu. Celkový objem rozpočtu, jak jej navrhují Kypřané, činí 1,73 bilionu eur (41,9 bilionu korun). Škrty představují zhruba 32,8 miliardy eur (793,6 miliardy korun). Upravený návrh je tak o dvě procenta nižší než návrh Evropské komise. Podle Babiše je kyperský návrh pro Česko lepší, stále s ním ale Praha není spokojena.
Tlak na větší škrty
Za první návrh si Kypřané vyslechli kritiku hned od několika zemí. Státy jako Německo a Rakousko by chtěly rozpočet ještě více seškrtat, na druhou stranu zaznívají i hlasy, že je rozpočet málo ambiciózní a je třeba ho naopak zvýšit.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek zopakoval, že podle Berlína je návrh EK na příští dlouhodobý rozpočet EU příliš vysoký. „Musíme se bavit o velikosti tohoto rozpočtu. Navržené částky je potřeba snížit a musíme se také bavit o příjmech EU, protože můžeme utratit jen tolik peněz, kolik máme skutečně k dispozici,“ řekl Merz před druhým dnem summitu. S postojem Berlína souhlasí i rakouský kancléř Christian Stocker. „Více peněz automaticky neznamená silnější Evropu,“ prohlásil.
Rozpočet by chtěl seškrtat i švédský premiér Ulf Kristersson. „Můj vzkaz na summit je jasný: potřebujeme lepší, nikoli větší rozpočet. Návrh, který je nyní na stole, je z hlediska svého objemu jednoduše nepřijatelný,“ citoval Kristerssona server Politico. Pokud se chce EU v jednáních posunout dál, jsou podle něj nutné výrazné škrty. „Pro nás je důležitější výsledná podoba dohody než uzavření dohody za každou cenu do konce roku 2026,“ dodal.
Na druhou stranu zaznívají i hlasy, že je rozpočet málo ambiciózní a je třeba ho naopak zvýšit. Unijní premiéři a prezidenti by měli dát k projednávání rozpočtu politická vodítka, aby pak mohlo začít vyjednávání mezi Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropským parlamentem. Cílem je vytvořit podmínky pro dosažení dohody do konce roku.
Podle Babiše změna ETS nejrychleji pomůže průmyslu
Změna systému emisních povolenek EU ETS je nejrychlejší způsob, jak pomoci nejen českému, ale i evropskému průmyslu, míní premiér Babiš. Po sečtení všech dopadů na český průmysl podle něj vychází čistý negativní dopad 55 miliard korun ročně. „V rámci Evropské rady už mě nazývají ETS, protože jsme byli první, kdo s tím v lednu přišel,“ řekl Babiš s tím, že téma opakovaně na jednání lídrů zmiňuje. Podporu má ale také u několika dalších zemí, například Itálie či Polska.
„Vidíme, co se děje v Německu, jakým způsobem má problémy automobilový průmysl. Takže jsme rádi, že se nám podařilo dosáhnout nějakých dílčích úspěchů, tedy že Komise je vůbec ochotna revidovat tu směrnici,“ dodal premiér.
Očekává se, že EK představí revizi systému emisních povolenek ETS 1 letos 15. července. Podle dokumentu, do kterého nahlédla agentura Reuters, by revize měla prodloužit bezplatné přidělování emisních povolenek pro průmyslové podniky výměnou za investice v Evropské unii.
Babiš už dříve uvedl, že se ceny emisních povolenek promítají do ceny elektřiny v jednotlivých zemích. Podle údajů EU tvoří náklady ETS v průměru asi jedenáct procent z účtu za elektřinu v Evropě. Každý stát sedmadvacítky to má ale jinak, například v Polsku je to 24 procent vzhledem k dominantní roli uhelných elektráren v jeho energetickém mixu. V Česku jde o dvacet procent, podobně vysoké procento má také Itálie.
Komise navrhla změnu v dubnu
Evropská komise už začátkem dubna představila první změnu systému obchodování s emisními povolenkami. Navrhla upravit takzvanou Rezervu tržní stability, která reguluje trh s emisními povolenkami. Nově by neměly být zneplatněny v případě, že jich bude v rezervě více než 400 milionů. Místo toho budou ponechány jako zásoba do budoucna. Cílem je zvýšit stabilitu a předvídatelnost.
Podle dokumentu, ze kterého cituje Reuters, by revize měla Rezervu tržní stability komplexně reformovat. „Revize EU ETS prodlouží systém bezplatného přidělování emisních povolenek a více jej propojí s investicemi provedenými v Evropské unii. Rovněž uloží členským státům povinnost využívat větší část příjmů z emisních povolenek na dekarbonizaci odvětví zahrnutých do systému EU ETS,“ stojí v dokumentu unijní exekutivy.
Plánovaná revize
I podle zdrojů ČTK by komise v plánované revizi chtěla, aby systém obchodování s emisemi více motivoval k investicím a k inovacím a aby ti, kteří za povolenky platí, dostali své peníze zpět. Evropská komise podle všeho plánuje jít cestou dát k dispozici více povolenek zdarma, ale bude to chtít podmínit dekarbonizačními plány na straně podniků. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) nedávno při návštěvě Bruselu uvedl, že by tato cesta byla přijatelná i pro Česko.
Revize systému ETS se objevila i v pátek schválených závěrech summitu, které se týkají konkurenceschopnosti Unie. Dotčený odstavec zůstával ještě den před jednáním otevřený a jeho změnu prosazovalo zejména Česko, ale i Itálie či Polsko. S výslednou verzí je Praha podle informací ČTK spokojená.
„Evropská rada připomíná potřebu urychlit práci na snižování cen energií, čisté transformaci a dekarbonizaci s ohledem na zásadu technologické neutrality a na posilování naší odolnosti,“ stojí v dokumentu. „Evropská rada bere na vědomí záměr Evropské komise předložit do poloviny července 2026 konkrétní návrh na revizi systému obchodování s emisními povolenkami ETS, včetně otázky bezplatně přidělovaných povolenek. Současně má komise předložit samostatný návrh reagující na obavy některých průmyslových odvětví týkající se referenčních hodnot (benchmarků) v systému ETS, přičemž bude zachována klíčová role systému ETS v oblasti klimatické a energetické transformace,“ dodává text.
Takzvané benchmarky a jejich úpravu zmiňují čeští představitelé opakovaně při každém jednání, určují totiž, kolik bezplatných povolenek dostane konkrétní průmyslový podnik. Hovoří se přitom o tom, že by počet bezplatně přidělovaných povolenek měl postupně ubývat, s čímž ale Česko nesouhlasí.
Čínská konkurence
Server Politico napsal, že lídři EU chtějí od Evropské komise nástroje na obranu před čínskou konkurencí. Při čtvrteční pozdní večeři lídři unijní sedmadvacítky požádali EK, aby posoudila soubor nástrojů pro ochranu obchodu a případně navrhla nové nástroje, které by blok mohl využít „k obraně svých zájmů a ke snížení rizik,“ řekl unijní zdroj serveru Politico. Lídři podle něj chtějí, aby EK nadále udržovala dialog s Pekingem.
Čínský ministr obchodu Wang Wen-tchao přijede koncem června do Bruselu na schůzku s eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem.
„Všichni se shodují, že potřebujeme opatření ke snížení naší závislosti,“ řekl belgický premiér Bart De Wever serveru Politico na konci prvního dne dvoudenního summitu. „A dotace poskytované v Číně – to není spravedlivé. Musíme na to reagovat. Komise hodlá navrhnout opatření a my v této diskusi budeme pokračovat,“ dodal.
