EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.

Podle Komise se změnil globální geopolitický a obchodní kontext, na významu nabývá průmyslový rozsah a globální konkurenceschopnost. Nový přístup ukazuje na změnu v uvažování.

Válka na Ukrajině i napětí kolem Íránu totiž otevírají otázky, nakolik je blok strategicky soběstačný a zda dokáže vytvořit dostatek financí na rostoucí výdaje na obranu a sociální systémy.

Historie blokování velkých fúzí evropských firem

Brusel má přitom za sebou historii blokování velkých fúzí evropských firem – například spojení železničních aktivit německé společnosti Siemens a francouzské Alstom. Podle některých kritiků tím EU oslabila schopnost evropských firem konkurovat zahraničním rivalům.

Čtvrteční oznámení navazuje na zprávu z roku 2024, kterou vypracoval bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi a která načrtla plán reforem – včetně úpravy pravidel pro fúze, dlouhodobě kritizovaných jako překážky vzniku silných evropských hráčů například v telekomunikacích.

Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová se nechala slyšet, že je to ambiciózní změna politiky, která má lépe odpovídat realitě vysoce konkurenční globální ekonomiky a posílit konkurenceschopnost EU. Šéfka unijní antimonopolní politiky Teresa Riberaová zároveň upozornila, že nové pokyny neznamenají volné fúze pro všechny, protože cílem EU zůstává ochrana férové hospodářské soutěže bez nadměrné koncentrace moci, kterou by bylo možné zneužít.

V rámci nových pokynů chce Komise dát firmám větší prostor obhájit plánované akvizice. Podniky budou moci zdůraznit přínosy, jako jsou inovace, udržitelnost nebo odolnost, a poukázat na efektivitu, kterou jejich spojení přinese. To jim umožní lépe argumentovat ještě před zahájením hloubkových šetření, která se u spornějších případů mohou protahovat i na několik měsíců. Komise také navrhuje, aby regulátoři nezasahovali do transakcí zahrnujících start-upy nebo projekty výzkumu a vývoje, které by mohly posílit hospodářskou soutěž.

Uvolnění pravidel ale nebude neomezené. Fúze mohou být schváleny pouze tehdy, pokud prokazatelné přínosy dlouhodobě vyváží možné negativní dopady na hospodářskou soutěž. Komise ale zdůraznila, že při posuzování spojení by měla větší roli hrát velikost firem, jejich schopnost inovovat, investovat a posilovat odolnost, a podpořit tak konkurenceschopnost a rozvoj jednotného trhu.

Veřejná konzultace do konce června

Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci k těmto plánům, trvat by měla do 26. června. Zároveň varovala, že uvolněnější přístup se nebude vztahovat na všechny firmy usilující o spojení. Velké technologické společnosti například nebudou moci obhajovat akvizice start-upů, zejména v oblasti výzkumu a vývoje, argumenty o podpoře inovací. Ačkoli pravidla výslovně nerozlišují mezi evropskými a zahraničními společnostmi, při posuzování fúzí se nově více zohlední dopad na odolnost jednotného trhu, což naznačuje, že převzetí evropských podniků zahraničními investory může čelit přísnějšímu dohledu.

Nové pokyny dodají firmám potřebnou jistotu k uskutečňování konsolidací, řekla agentuře Bloomberg právnička z kanceláře A&O Shearman Eliana Paredisová. Zároveň ale upozornila, že společnosti budou muset své deklarované přínosy z transakcí přesvědčivě doložit a kvantifikovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna znovu posoudí stavební novelu a opětovné zavedení EET

Poslanci se vrací k rozsáhlé koaliční novele stavebního zákona, jež má podle předkladatelů zjednodušit a zrychlit povolování staveb. Předlohu vetoval Senát. Opakovaně projednají také předlohu o opětovném zavedení elektronické evidence tržeb (EET), kterou jim horní komora vrátila s úpravami. Vládní koalice prosadila, že sněmovna bude moci projednávat a schvalovat zákony až do noci.
08:59Aktualizovánopřed 29 mminutami

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
04:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Plaga trvá na penězích pro soukromé školy. Schillerová chce systémovou změnu

V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.
před 14 hhodinami

Polsko má nejplnější zásobníky plynu v Evropské unii

Polsko naplnilo své zásobníky zemního plynu na 96 procent kapacity, což je nejvyšší úroveň v celé Evropské unii a výrazně převyšuje unijní průměr 67 procent. Vyplývá to z údajů, na které se odvolává polská rozhlasová stanice RMF FM.
před 17 hhodinami

Babiš je v potenciálním střetu zájmů, rozhodla EK. Premiéra to „nezajímá“

Evropská komise dospěla k závěru, že český premiér Andrej Babiš (ANO) se nachází v potenciálním střetu zájmů, uvedla mluvčí Komise Louise Bogeyová. Svěřenský fond podle ní situaci dostatečně neřeší. Komise proto potvrdila pozastavení proplácení části dotací pro Agrofert. Babiš prohlásil, že ho postoj EK k jeho střetu zájmů nezajímá a neřeší to. Premiér v únoru vložil akcie holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoSchodek rozpočtu je třeba snížit, shodli se Hrnčíř s Kovářovou

Navrhovaný schodek rozpočtu ve výši 389 miliard korun je podle člena sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) příliš vysoký. „Budeme hledat úspory,“ sdělil v Událostech, komentářích s tím, že na vyjednání změn má koalice dva týdny. Rozpočet má podle něj ukázat, že vláda chce skutečně šetřit. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) souhlasila, že je třeba mít odvahu schodek výrazně snížit. Pozastavila se ale nad Hrnčířovým tvrzením, že lze škrtat zbytné výdaje, když návrh podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) obsahuje vše, co stát musí vydat. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 09:11

Koalice směřuje ke snížení schodku i dalším úsporám, řekl Šťastný

Dohodli jsme se na některých opatřeních v oblasti školství a zdravotnictví, řekl ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) v pondělí večer po jednání koaliční rady o návrhu státního rozpočtu na příští rok. O možných škrtech v těchto dvou resortech během dne debatovali zástupci hnutí ANO a Motoristů. Hnutí SPD i Motoristé považují navrhovaný schodek 389 miliard za příliš vysoký. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odpoledne zopakovala, že vidí možnost jej snížit o několik miliard. Motoristé ale požadují snížení o dvacet miliard.
7. 9. 2026Aktualizováno7. 9. 2026

VideoSnížení schodku zbrzdí dogmata i Babišův populismus, míní Hřib

Navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 389 miliard korun je podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba ostuda a průšvih. Snížení schodku o desítky miliard korun budou bránit ideologická dogmata, ideologické zaslepení některých koaličních partnerů a samozřejmě snaha o populistickou politiku Andreje Babiše (ANO), prohlásil Hřib v Interview ČT24. Piráti podle něj mají konkrétní recepty, kterými je možné schodek snížit o sto miliard korun. Zhruba dvacet miliard je možné ušetřit tím, že se „osekají zbytečné dotace“, a to v čele s dotacemi pro Agrofert a další „agromamuty“, vyjmenoval mimo jiné Hřib. Pořad moderoval Jiří Václavek.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.