EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.

Podle Komise se změnil globální geopolitický a obchodní kontext, na významu nabývá průmyslový rozsah a globální konkurenceschopnost. Nový přístup ukazuje na změnu v uvažování.

Válka na Ukrajině i napětí kolem Íránu totiž otevírají otázky, nakolik je blok strategicky soběstačný a zda dokáže vytvořit dostatek financí na rostoucí výdaje na obranu a sociální systémy.

Historie blokování velkých fúzí evropských firem

Brusel má přitom za sebou historii blokování velkých fúzí evropských firem – například spojení železničních aktivit německé společnosti Siemens a francouzské Alstom. Podle některých kritiků tím EU oslabila schopnost evropských firem konkurovat zahraničním rivalům.

Čtvrteční oznámení navazuje na zprávu z roku 2024, kterou vypracoval bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi a která načrtla plán reforem – včetně úpravy pravidel pro fúze, dlouhodobě kritizovaných jako překážky vzniku silných evropských hráčů například v telekomunikacích.

Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová se nechala slyšet, že je to ambiciózní změna politiky, která má lépe odpovídat realitě vysoce konkurenční globální ekonomiky a posílit konkurenceschopnost EU. Šéfka unijní antimonopolní politiky Teresa Riberaová zároveň upozornila, že nové pokyny neznamenají volné fúze pro všechny, protože cílem EU zůstává ochrana férové hospodářské soutěže bez nadměrné koncentrace moci, kterou by bylo možné zneužít.

V rámci nových pokynů chce Komise dát firmám větší prostor obhájit plánované akvizice. Podniky budou moci zdůraznit přínosy, jako jsou inovace, udržitelnost nebo odolnost, a poukázat na efektivitu, kterou jejich spojení přinese. To jim umožní lépe argumentovat ještě před zahájením hloubkových šetření, která se u spornějších případů mohou protahovat i na několik měsíců. Komise také navrhuje, aby regulátoři nezasahovali do transakcí zahrnujících start-upy nebo projekty výzkumu a vývoje, které by mohly posílit hospodářskou soutěž.

Uvolnění pravidel ale nebude neomezené. Fúze mohou být schváleny pouze tehdy, pokud prokazatelné přínosy dlouhodobě vyváží možné negativní dopady na hospodářskou soutěž. Komise ale zdůraznila, že při posuzování spojení by měla větší roli hrát velikost firem, jejich schopnost inovovat, investovat a posilovat odolnost, a podpořit tak konkurenceschopnost a rozvoj jednotného trhu.

Veřejná konzultace do konce června

Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci k těmto plánům, trvat by měla do 26. června. Zároveň varovala, že uvolněnější přístup se nebude vztahovat na všechny firmy usilující o spojení. Velké technologické společnosti například nebudou moci obhajovat akvizice start-upů, zejména v oblasti výzkumu a vývoje, argumenty o podpoře inovací. Ačkoli pravidla výslovně nerozlišují mezi evropskými a zahraničními společnostmi, při posuzování fúzí se nově více zohlední dopad na odolnost jednotného trhu, což naznačuje, že převzetí evropských podniků zahraničními investory může čelit přísnějšímu dohledu.

Nové pokyny dodají firmám potřebnou jistotu k uskutečňování konsolidací, řekla agentuře Bloomberg právnička z kanceláře A&O Shearman Eliana Paredisová. Zároveň ale upozornila, že společnosti budou muset své deklarované přínosy z transakcí přesvědčivě doložit a kvantifikovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 1 hhodinou

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 6 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 23 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánovčera v 18:23

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánovčera v 16:16

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...