Evropa musí masivně investovat, aby držela krok s USA a Čínou, nabádá Draghi

Evropská unie potřebuje mnohem koordinovanější průmyslovou politiku, rychlejší rozhodování a masivní investice, pokud chce ekonomicky držet krok se svými rivaly Spojenými státy a Čínou, uvedl v pondělí bývalý předseda Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi v netrpělivě očekávané zprávě. Růst v Evropské unii se již dlouho zpomaluje, ale „my jsme to ignorovali," upozornil.

„Evropa je nejotevřenější ekonomikou na světě, takže když naši partneři nehrají podle pravidel, jsme zranitelnější než ostatní,“ upozornil Draghi na tiskové konferenci.

V úvodní části zprávy, která má asi 400 stran, se uvádí, že nynější sedmadvacítka zemí EU potřebuje dodatečné investice ve výši 750 až 800 miliard eur (až 20 bilionů korun) ročně. Tedy až pět procent hrubého domácího produktu, což je mnohem více než jedno až dvě procenta v Marshallově plánu na obnovu Evropy po druhé světové válce.

Růst v Evropě již dlouho zpomaluje, ale my jsme to ignorovali.
Mario Draghi
bývalý šéf ECB a bývalý italský premiér
Reuters

Bývalého šéfa Evropské centrální banky a bývalého italského premiéra o zprávu požádala Evropská komise před rokem. Hotová měla být už v červnu, ale její vyhotovení se pozdrželo.

Někteří odborníci se pozastavují nad načasováním zveřejnění zprávy. Poznamenávají, že kdyby byla vydána už dříve, mohla rozproudit debatu před volbami do Evropského parlamentu či předtím, než znovuzvolená šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová představila program Evropské komise na příštích pět let.

Von der Leyenová ke kritice uvedla, že byla s Draghim v kontaktu a že některá jeho doporučení se promítla do návrhu programu Komise a budou vidět i v doporučeních pro jednotlivá portfolia komisařů.

Von der Leyenová na společné tiskové konferenci s Draghim prohlásila, že pro větší konkurenceschopnost Evropské unie je nutné podpořit dekarbonizaci průmyslu, inovace, dovednosti pracovních sil a rovněž je třeba větší odolnost. „Jediný způsob, jak zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost Evropské unie, je odklonit se od fosilních paliv,“ je přesvědčená staronová předsedkyně Evropské komise.

Digitalizace i koordinace

Draghi zmínil ještě další důležité oblasti – digitalizaci a větší koordinaci v obranném průmyslu. V souvislosti s financováním hovořil o potřebě investic, ale také o společném zadlužení, které bylo v minulosti v některých státech EU velmi kritizovaným tématem.

Evropská unie „by měla pokračovat ve vydávání společných dluhových nástrojů určených pro financování společných investičních projektů zaměřených na zvýšení konkurenceschopnosti a bezpečnosti EU,“ sdělil Draghi.

„Teď už to (zpomalování růstu v Evropě) nemůžeme ignorovat. Podmínky se změnily – světový obchod zpomaluje, Čína skutečně velmi zpomaluje a stává se pro nás mnohem méně otevřenou... ztratili jsme hlavního dodavatele levné energie, Rusko,“ podotkl bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér podle agentury Reuters.

Zmínil rovněž, že v jeho zprávě je asi 170 různých návrhů, jak učinit Evropskou unii konkurenceschopnější zejména vůči Spojeným státům a právě Číně.

„Bude to vyžadovat, aby se Evropská unie znovu zaměřila na nejnaléhavější otázky, zajistila účinnou koordinaci politik v zájmu společných cílů a využila současné postupy řízení novým způsobem, který umožní členským státům, jež chtějí postupovat rychleji, aby tak učinily,“ uvádí se mezi jiným ve zprávě.

Růst Unie byl v posledních dvou desetiletích trvale pomalejší než růst Spojených států a Čína ji rychle doháněla, zmiňuje dokument. Velká část tohoto rozdílu byla způsobena nižší produktivitou.

Draghiho zpráva přichází v době, kdy se objevují pochybnosti o ekonomickém modelu Německa, které kdysi bylo motorem EU. Draghi také konstatoval, že EU se potýká s vyššími cenami energií poté, co ztratila přístup k levnému ruskému plynu, a nemůže se již spoléhat na otevřené zahraniční trhy.

Čína je po Spojených státech druhým největším obchodním partnerem EU, pokud jde o zboží, uvedla Evropská komise. Čína je největším exportérem do Unie, pro kterou naopak představuje třetí největší vývozní trh za USA a Velkou Británií. Obchodní bilance mezi EU a Čínou je trvale ve prospěch asijské velmoci.

V první dvacítce největších firem podle tržní kapitalizace není žádná z Evropy. Nejvýše jsou ve třetí desítce francouzská společnost zaměřená na luxus LVMH a nizozemský výrobce čipů ASML.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 4 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 17 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled